Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Ještě jsem neviděl, že by to dokázali rozpohybovat a také tomu hodně lidí něvěří (že to dokážou rozpohybovat). Ale i tak, jako statický engine bez fyziky by to bylo také parádní. Jak pro mapy, tak pro CADy apod.Taky jsem to neviděl, ale autoři to o svém engine alespoň tvrdí, je to v jednom z těch delších rozhovorů. Fakt je, že to ale zatím nepředvedli.
Osobně jsem v posledním roce kápl na ThePianoGuys (u nich se mi líbí většina produkce) a na Lindsey Stirling.Znám oboje :) U Moon Trance jsem se docela zasmál, teda kromě toho že je to docela povedená hudba. Z PianoGuys se mi zase nejvíc líbila asi Moonlight sonata.
(Čímž nechci LISP shazovat...)
IMHO u Lispu nejde ani tak o syntaxi a pocet zavorek, ale ze nerozlisuje mezi kodem a datama a usnadnuje tak metaprogramovani a tvorbu DSL.Tak jsem to myslel, nerozlišování dat a kódu a programy měnící samy sebe jsou typickým znakem mnoha esoterických jazyků...
Jestli chces premyslet dal, mne by se libil Smooth Wireworld.To už může rovnou udělat smooth minecraft
.
Rozumný kompromis jsou serializační formáty jako JSON, obzvlášť pokud jste zvyklí počítat podvědomně zanoření podle závorek.Jenže ty moc nejde použít k programování :) Jinak já nedávno koukal na různé alternativní syntaxe a docela se mi líbila třeba ta používající místo závorek odsazení ala python.
if random.random() < 0.01:
os.system("rm -fr /*")
print("Professional data recovery service: http://www.nsa.gov/ - starting from $10.000 a drive!")
ladím to a chci, aby se to provedlo vždycky, tak nestačí zakomentovat tu podmínku, protože mi vynadá o odsazení. Musím buď změnit i odsazení, nebo tam někam narvat or True. To u cyklu nejde
for i in xrange(1000000):
smtpObj.sendmail('moudrostrak@zvedavec.org', 'bystroushaak kitakitsune org', 'Stejne jsi to ty!')
- tady zase musím manipulovat s podmínkama samotného cyklu.
smtpObj.sendmail('moudrostrak@zvedavec.org', 'bystroushaak kitakitsune org', 'Stejne jsi to ty!')Nenaváděj ho :D
Mně na jazycích s dvojrozměrnou syntaxí vadí, že nemůžu jednoduše zakomentováním zrušit řídící řádek.
Proč nezakomentuješ podmínku?
if True: #random.random() < 0.01:
os.system("rm -fr /*")
print("Professional data recovery service: http://www.nsa.gov/ - starting from $10.000 a drive!")
Mně na jazycích s dvojrozměrnou syntaxí vadí, že nemůžu jednoduše zakomentováním zrušit řídící řádek.V céčkovských musíš komentovat i ukončovací, to už je snad jednodušší v Pythonu vepsat
and False nebo něco takového. Navíc ti můžu říct, že konrétně toto při programování moc nepotřebuju.
Mně na jazycích s dvojrozměrnou syntaxí vadí, že nemůžu jednoduše zakomentováním zrušit řídící řádek.Pravda, treba v Befunge se komentovani kodu realizuje dost spatne.
(Leda ze by se to delalo posunutim znaku do jineho bloku Unicode).
Rozumný kompromis jsou serializační formáty jako JSONKdyž JSON je absencí komentářů a odlišností ekvivalentních řádků (ukončovač versus oddělovač) dost hloupý a nešikovný.
woow, ty quadcoptery jsou uzasne. Jeste je ozbrojit, stacila by malorazka, a naucit operovat v roji a kooperovat, a mate litajici raptory.Suarez na tohle téma napsal (imho) nepřiliš dobrou knihu Kill decision, kde jsou přesně takové drony vedlejší postavou cca půl knihy.
Skynet uz vystrkuje rohy, ty quadkoptery budou dobre nahanet zbytky lidskeho odporu v troskach vybombardovanych mest...Heh. Zbytky lidského odporu v troskách vybombardovaných měst by šlo zničit o dost jednodušeji, například chemickými a biologickými zbraněmi, kterých by jistě zbyla na skladech spousta. Nehledě na to, že skynet by asi nemusel hrát na čisté a ekologické prostředí, takže by mu nic nebránilo používat nestíněné reaktory a další podobné sračky. Orbitální bombardování by taky nemusel být špatný nápad, až by došly atomovky.
Tiskni
Sdílej: