Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence (AI). Informovala o tom na svém účtu na síti 𝕏. Musk tímto krokem propojí několik ze svých služeb, včetně chatbota s prvky umělé inteligence Grok, sociální sítě 𝕏 či satelitního internetového systému Starlink. Tržní hodnota společnosti SpaceX dosahuje jednoho bilionu dolarů (20,6 bilionu Kč), hodnota xAI pak činí 250 miliard dolarů.
Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Hesla generujeme pomocí programu KeePass a taky jsou v KeePass databázi uložené (hesla jsou ukládána v zašifrované podobě).
Jinak jsem si vědom, že moje řešení jistým způsobem snižuje bezpečnost; na druhou stranu si nemyslím, že by jí to snižovalo nějakým podstatným způsobem ... hesla jsou (ale nemusí být) sice uložena v textových souborech, ovšem na zašifrovaném oddílu a nečitelná pro jiného uživatele, než root ... při ztrátě notebooku se nikdo k datům nedostane.
Díky za inspiraci, dostal jsem teď v práci nový NB, tak možná něco využiji. Tu SD kartu tam necháváš, nebo ji pokaždé vytáhneš?
SD kartu po vypnutí notebooku vždycky vytáhnu. Většinu času ji nosím v pouzdře v kapse, aby nebyla u notebooku.
Co si poridit nejaky regulerni (USB?) token?
I o této možnosti jsem uvažoval. Nakonec jsem tuto možnost nezvolil jednak kvůli pořizovací ceně tokenu (SD kartu jsem měl k dispozici) a druhak z důvodu velikosti tokenu. Často pracuju s notebookem i na cestách a zastrčený token v notebooku (podobně jako USB flash disk) mi prostě překáží.
Ještě jedna poznámka: docela by mne zajímalo, o kolik je odbobné řešení za použití regulérního tokenu bezpečnější oproti mnou zvolenému řešení. Největší rozdíl oproti tokenu je asi ten, že moje SD karta je připojená po celou dobu běhu systému (ale přístup k ní má pouze root). Jinak mě další velké rozdíly v bezpečnosti nenapadají ... Ale rád se nechám poučit od někoho, kdo této problematice lépe rozumí.
Samozrejme jde, ale tady uz zalezi na urovni daneho cipu. Pochopitelne, pokud si koupite blbou eepromku, tak si moc nepomuzete, ale rozumna cipova karta je navrzena i s ohledem na fyzickou bezpecnost (treba rozbrouseni atp.).
S TPM je to taky tak, že jeho bezpečnost byla v mnoha případech zpochybněna.. Je to celé otázka toho, co ještě je a co není pro daného člověka bezpečné. Co se výkonu čipových karet týče, tak jejich výkon není až tak žalostný, ale problém bývá s rozhraním. Nicméně i to se řeší -- Remotely Keyed Encryption je něco, co by se dalo použít. U TrueCryptu ale stačí mít na kartě uloženou třeba jen hlavičku šifrovaného svazku, protože bez ní se případný útočník stejně moc daleko nedostane..
S TPM je to taky tak, že jeho bezpečnost byla v mnoha případech zpochybněna..
Tomu bych i věřil. Ale ještě jsem se o to nezajímal, neb takový stroj nevlastním. Máte tip na zajímavé čtení?
U TrueCryptu ale stačí mít na kartě uloženou třeba jen hlavičku šifrovaného svazku, protože bez ní se případný útočník stejně moc daleko nedostane..
Myslím, že smyslem karty je, že ji klíč neopustí. Nikoliv, že si tam odložím klíč, který pak za běhu vrátím do systému.
Na to čtení o TPM se podívám během příštího týdne, bude-li to stačit. Někde ty prameny mám..
A ke smyslu karty -- ono to tak pochopitelně má být, ale ještě dost záleží na tom, co o útočníkovi předpokládáme. Problém s TrueCryptem je v tom, že když už se útočník dostane k počítači tak, že tam má vlastní proces, nejlépe na úrovní oprávnění kernelu, tak stejně může přečíst celý disk -- heslo/data mu poskytne ať už karta, nebo sám uživatel. K tomu, aby se to záškodníkovi nepodařilo (nebo to měl alespoň stížené a uživatel začal tušit nějakou nepravost), by každou operaci se souborem v TrueCryptu musel uživatel nějak explicitně potvrzovat, a to nejlépe na té čipové kartě nebo krypto tokenu (tedy v zařízení, které útočník nemůže jednoduše dostat pod svoji kontrolu).. A to zase nebude úplně pohodlné.
Takže v tomhle ohledu je asi lepší předpokládat, že obrana je proti takovému útočníkovi, který se dostane ke svazku nebo čipovce, možná k obojímu, ale určitě není schopen zjistit PIN a tedy ani vyčíst data z čipovky.
(uff, snad jsem se do toho moc nezamotal)
Slo by neco udelat s tim "probýhá"? Diky.
Díky, opraveno.
Tiskni
Sdílej: