Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil svou aplikaci SlideRshow (GitHub). Funguje jako prohlížeč fotek, ale i jako jejich organizér a prezentátor. Neinstaluje se, běží přímo v prohlížeči. Bez serveru. Offline.
Kermit, tj. protokol pro přenos souborů, vznikl před 45 lety. Při této příležitosti byla po 15 letech od vydání poslední stabilní verze 9.0.302 vydána nová stabilní verze 11 implementace C-Kermit. S podporou IPv6.
První verze konverzního nástroje Pandoc byla vydána před 20 lety. Jeho autor John MacFarlane při tomto výročí rekapituluje jednotlivé etapy vývoje a přidávání nových funkcí – rozšíření nejen Markdownu a podporu mnoha dalších formátů.
Srpen přinesl nejen další spalující vedro, ale také Virtuální Bastlírnu s neméně žhavými novinkami. Využijte tedy předpovědi na deštivý čtvrteční večer a od 20:00 se připojte online k tomuto neformálnímu setkání kutilů, techniků a vědců, kde se strahovskými bastlíři proberete nejzajímavější věci, na které jste narazili za poslední měsíc. Pokud jde o novinky, řeč zcela jistě přijde na systém INDX pro tiskárny Průša, který na konci
… více »Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Hesla generujeme pomocí programu KeePass a taky jsou v KeePass databázi uložené (hesla jsou ukládána v zašifrované podobě).
Jinak jsem si vědom, že moje řešení jistým způsobem snižuje bezpečnost; na druhou stranu si nemyslím, že by jí to snižovalo nějakým podstatným způsobem ... hesla jsou (ale nemusí být) sice uložena v textových souborech, ovšem na zašifrovaném oddílu a nečitelná pro jiného uživatele, než root ... při ztrátě notebooku se nikdo k datům nedostane.
Díky za inspiraci, dostal jsem teď v práci nový NB, tak možná něco využiji. Tu SD kartu tam necháváš, nebo ji pokaždé vytáhneš?
SD kartu po vypnutí notebooku vždycky vytáhnu. Většinu času ji nosím v pouzdře v kapse, aby nebyla u notebooku.
Co si poridit nejaky regulerni (USB?) token?
I o této možnosti jsem uvažoval. Nakonec jsem tuto možnost nezvolil jednak kvůli pořizovací ceně tokenu (SD kartu jsem měl k dispozici) a druhak z důvodu velikosti tokenu. Často pracuju s notebookem i na cestách a zastrčený token v notebooku (podobně jako USB flash disk) mi prostě překáží.
Ještě jedna poznámka: docela by mne zajímalo, o kolik je odbobné řešení za použití regulérního tokenu bezpečnější oproti mnou zvolenému řešení. Největší rozdíl oproti tokenu je asi ten, že moje SD karta je připojená po celou dobu běhu systému (ale přístup k ní má pouze root). Jinak mě další velké rozdíly v bezpečnosti nenapadají ... Ale rád se nechám poučit od někoho, kdo této problematice lépe rozumí.
Samozrejme jde, ale tady uz zalezi na urovni daneho cipu. Pochopitelne, pokud si koupite blbou eepromku, tak si moc nepomuzete, ale rozumna cipova karta je navrzena i s ohledem na fyzickou bezpecnost (treba rozbrouseni atp.).
S TPM je to taky tak, že jeho bezpečnost byla v mnoha případech zpochybněna.. Je to celé otázka toho, co ještě je a co není pro daného člověka bezpečné. Co se výkonu čipových karet týče, tak jejich výkon není až tak žalostný, ale problém bývá s rozhraním. Nicméně i to se řeší -- Remotely Keyed Encryption je něco, co by se dalo použít. U TrueCryptu ale stačí mít na kartě uloženou třeba jen hlavičku šifrovaného svazku, protože bez ní se případný útočník stejně moc daleko nedostane..
S TPM je to taky tak, že jeho bezpečnost byla v mnoha případech zpochybněna..
Tomu bych i věřil. Ale ještě jsem se o to nezajímal, neb takový stroj nevlastním. Máte tip na zajímavé čtení?
U TrueCryptu ale stačí mít na kartě uloženou třeba jen hlavičku šifrovaného svazku, protože bez ní se případný útočník stejně moc daleko nedostane..
Myslím, že smyslem karty je, že ji klíč neopustí. Nikoliv, že si tam odložím klíč, který pak za běhu vrátím do systému.
Na to čtení o TPM se podívám během příštího týdne, bude-li to stačit. Někde ty prameny mám..
A ke smyslu karty -- ono to tak pochopitelně má být, ale ještě dost záleží na tom, co o útočníkovi předpokládáme. Problém s TrueCryptem je v tom, že když už se útočník dostane k počítači tak, že tam má vlastní proces, nejlépe na úrovní oprávnění kernelu, tak stejně může přečíst celý disk -- heslo/data mu poskytne ať už karta, nebo sám uživatel. K tomu, aby se to záškodníkovi nepodařilo (nebo to měl alespoň stížené a uživatel začal tušit nějakou nepravost), by každou operaci se souborem v TrueCryptu musel uživatel nějak explicitně potvrzovat, a to nejlépe na té čipové kartě nebo krypto tokenu (tedy v zařízení, které útočník nemůže jednoduše dostat pod svoji kontrolu).. A to zase nebude úplně pohodlné.
Takže v tomhle ohledu je asi lepší předpokládat, že obrana je proti takovému útočníkovi, který se dostane ke svazku nebo čipovce, možná k obojímu, ale určitě není schopen zjistit PIN a tedy ani vyčíst data z čipovky.
(uff, snad jsem se do toho moc nezamotal)
Slo by neco udelat s tim "probýhá"? Diky.
Díky, opraveno.
Tiskni
Sdílej: