Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Jelikož se u podobnejch mašinek založenejch na (relativně) běžnym PC místo vypínání používá spíš uspání do paměti, start během pár sekund možnej je (mimochodem, mám doma levnou minivěž a levnej DVD přehrávač a oboje startuje několik vteřin).U přehrávadla podle mě pár sekund nevadí, u nahrávadla ano. Mimochodem jak si počítač uspaný do paměti poradí s výpadkem proudu mezi nastavením nahrávání a začátkem?
Jinak samotný krabičky se určitě vyráběj (opět klíčový slovo HTPC), ale jejich cena je kapánek přemrštěná. A totéž bohužel vzhledem k morální životnosti platí i v případě, že by si to člověk sestavil sám.O existenci HTPC jsem už tušil, ale mám o nich pochybnosti, jestli to není overkill. Na přehrávání i HD filmů by snad měl stačit pouze jeden osekaný čip, který by uměl pouze dekódovat (možná překódovávat) a roztahovat video. Rozdíl ve výrobní ceně i spotřebě oproti plnohodnotnému x86(-64) procesoru a kompletní 3D grafice bude propastný a řeší se tak i problém s morální životností...
To mimochodem neni problém, v podstatě nejzásadnější je chlazení CPU, tichej zdroj a tichá optická mechanika. Grafika se dá chladit pasivně (a zas tak velký dělo to bejt nemusí). Ale nejlevnější strojek by se dal postavit plus mínus kolem deseti tisíc a na HD videu si vyláme zuby jak veverka na granátu. Otázka tedy je, jestli to za ušetřenej prostor, práci se zprovozněním a případný problémy stojí.Tak za deset tisíc se dá dnes už vytvořit něco, co by mělo HD video přehrát levou zadní (základ: deska, CPU, RAM - 2 ks, grafika; s diskem, mechanikou, skříní, zdrojem a DO se dostanu podle požadavků na 8 - 12 k). Stejně tam ale většina křemíku bude akorát dotovat ČEZ (E.on) a je to na konfiguraci OS zbytečně složité.
Tiskni
Sdílej: