Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »este aspon jeden musi mat okuliare
hranaté - musí mít hranaté obroučky - jinak to nende ...
(při dostatečně volné definici)
class A:
"Trieda A"
class B(A):
"Trieda B"
class C:
"Trieda C"
object = B()
print('Premenna "object" - instancia typu B '+ ('je','neni')[not isinstance(object, A)] + ' typu A')
print('Premenna "object" - instancia typu B '+ ('je','neni')[not isinstance(object, B)] + ' typu B')
print('Premenna "object" - instancia typu B '+ ('je','neni')[not isinstance(object, C)] + ' typu C')
Nie som pythonista ale skúsil som si tento príklad a mám pocit že to funguje presne ako som očakával.
vo výpise mám:
Premenna "object" - instancia typu B je typu A
Premenna "object" - instancia typu B je typu B
Premenna "object" - instancia typu B neni typu C
var list = new List<object>() { new Type1(), new Type2() };
neni polymorfizmus? Je to polymorfizmus dokonca sú tam hneď 2 druhy polymorfizmu, inkluzívny a parametrický (v prípade kolekcie List). Objekt typu Type1 je zároveň aj typom object a tým pádom ho môžem vložiť do generickej kolekcie typu objekt.
var numbers = new ArrayList();
numbers.Add(5);
numbers.Add(true);
numbers.Add("xxx");
alebo správne, použijem parametrický polymorfizmus, vďaka ktorému mám istotu že do zoznamu sa vloží iba číslo. ak sa do zoznamu vloží hodnota iného typu napr. boolean tak sa program nepreloží a kompilátor vyhodí chybu. A to šetrí kopec roboty a teda aj času, niekedy až 10 násobne.
var numbers = new List<int>();
numbers.Add(5);
numbers.Add(true); // na tomto riadku mi kompilátor vyhodí chybu
numbers.Add("xxx");
Prečítal som si a nesúhlasím. Ale nemám chuť tu ďalej o tom flamovať. Nenapísali ste sem ani vašu definíciu polymorfizmu. A bez toho aby sme si zadefinovali pojmy sa jednoducho diskutovať nedá. Ja požívam tie definície ktoré používa mainstream. Vpodstate ste mi ani neoponovali pretože váš príspevok sa netýkal priamo polymorfizmu. Ak vidíte problém v OOP tak ja vám poviem v čom je problém. Hlavný problém OOP je v tom že ho ste ho nepochopili, tak ako ste nepochopili výhody typovej bezpečnosti, atď. Na to aby ste zistili aké výhody OOP v praxi prináša ho musíte používať dennodenne niekoľko rokov v súčinnosti s poriadnym IDE a Frameworkom. Bez toho toho aby ste sa programovaním niekoľko rokov živili budete vždy len programátor teoretik.
Tyto příklady jsou ale definice typu (např v Javě Generics) pro lepší typovou kontrolu, nikoliv polymorfismus. Toto:
var numbers = new ArrayList();
v podstatě odpovídá:
var numbers = new ArrayList<Object>();
a tedy je to seznam objectů a proto do toho můžeš uložit všechno co je object. Zatímco toto
var numbers = new List<int>();
Je seznam intů (vynechme teď, že v Javě není int object a že správně by mělo být Integer).
ArrayList<Object> nebo List<int> jsou příklady polymorfismu.
alebo správne, použijem parametrický polymorfizmus, vďaka ktorému mám istotu že do zoznamu sa vloží iba číslo. ak sa do zoznamu vloží hodnota iného typu napr. boolean tak sa program nepreloží a kompilátor vyhodí chybu. A to šetrí kopec roboty a teda aj času, niekedy až 10 násobne.Takze vlastne tou definici vstupniho typu standardizujes interface ne? Takze mu davas za pravdu.
Ten rozpor vychází z toho, že při návrhu programu se orientuju na toky dat vrámci systému a nikoliv na použité typy. V obvyklém pojetí OOP jsou však první myšlenkou definice použitých typů, naneštěstí často i poslední. Dalo by s říct, že nejdříve navrhnu instance objektů a jejich vzájemné propojení, přitom však jejich typ kolikrát ani neřeším – je to jen nezajímavý implementační detail.To je (IMHO) problém toho, že takové "obvyklé pojetí" OOP funguje dobře jen na velmi nižší úrovni abstrakce (v podstatě se týká jen implementace). Nějaké pokusy o vyšší úrovně jsou (např. EJB, SOA), ale nedá se říci že by to byl přesvědčivý úspěch (pokud vůbec).
Problém týchto mladých programátorov je, že nedokážu priznať, že sa mýlia a majú medzery vo vzdelaní. A za každú cenu sa snažia dokázať že sa mýli ich oponent. A najhoršie je že obhajujú, neobhájiteľné. Tvrdia že čierna je v skutočnosti biela a takýmto štýlom sa nedá diskutovať.Mně by zajímalo, jestli na tohle existuje nějaký recept, jak tomu člověku dát najevo, že je kokot a kecá píčoviny, aniž by ho to nasralo, urazilo a utvrdilo v tom, že kokot jsem já.
Tiskni
Sdílej: