Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Tiskni
Sdílej:
Pokud to chcete vyzkoušet jen nad souborem (který připojíte přes loop), tak můžete postupovat třeba takto:
# pro zacatek hromada promennych
secure_filesize=100
secure_file="~/secure/securedisk01.img"
secure_key="~/secure/securedisk01.key.gpg"
secure_loop="/dev/loop0"
secure_dm="securedisk01"
secure_mountpoint="~/secure/securedisk01"
secure_keysize=256
secure_hash="sha256"
secure_cipher="aes-cbc-essiv:sha256"
# vygenerovani klice a jeho zasifrovani pomoci GPG
head -c 2880 /dev/urandom | uuencode -m - | head -n 65 | tail -n 64 | gpg -c --cipher-algo AES256 > ${secure_key}
# vytvoreni souboru, ktery budu mountovat
dd if=/dev/urandom of=${secure_file} bs=1M count=${secure_filesize}
# nahozeni loop nad vytvorenym souborem
losetup ${secure_loop} ${secure_file}
# nahozeni sifrovaneho zarizeni nad loopem
gpg -q --cipher-algo AES256 --decrypt ${secure_key} | cryptsetup -v -h ${secure_hash} --key-size=${secure_keysize} --cipher=${secure_c
ipher} create ${secure_dm} ${secure_loop}
# vytvoreni filesystemu na sifrovanem zarizeni
mke2fs -j -m0 /dev/mapper/${secure_dm}
# primountovani sifrovaneho zarizeni
mount -t ext3 -o noatime /dev/mapper/${secure_dm} ${secure_mountpoint}
Tak jeste jednou ten postup vytvoreni kryptovaneho souboru a jeho primountovani, tentokrat s pouzitim tagu <pre>
# pro zacatek hromada promennychsecure_filesize=100 secure_file="~/secure/securedisk01.img" secure_key="~/secure/securedisk01.key.gpg" secure_loop="/dev/loop0" secure_dm="securedisk01" secure_mountpoint="~/secure/securedisk01" secure_keysize=256 secure_hash="sha256" secure_cipher="aes-cbc-essiv:sha256" # vygenerovani klice a jeho zasifrovani pomoci GPG head -c 2880 /dev/urandom | uuencode -m - | head -n 65 | tail -n 64 | gpg -c --cipher-algo AES256 > ${secure_key} # vytvoreni souboru, ktery budu mountovat dd if=/dev/urandom of=${secure_file} bs=1M count=${secure_filesize} # nahozeni loop nad vytvorenym souborem losetup ${secure_loop} ${secure_file} # nahozeni sifrovaneho zarizeni nad loopem gpg -q --cipher-algo AES256 --decrypt ${secure_key} | cryptsetup -v -h ${secure_hash} --key-size=${secure_keysize} --cipher=${secure_cipher} create ${secure_dm} ${secure_loop} # vytvoreni filesystemu na sifrovanem zarizeni mke2fs -j -m0 /dev/mapper/${secure_dm} # primountovani sifrovaneho zarizeni mount -t ext3 -o noatime /dev/mapper/${secure_dm} ${secure_mountpoint}
Způsob generování klíče je docela šílenost. Proč používáte pro získávání dat pseudonáhodné (urandom) namísto náhodného (random) zařízení?
Protože používáte na klíč 256b hash, mělo by teoreticky stačit 32 B zcela náhodných dat. Jako paranoik jich vezmu pro jistotu 64 B.
dd if=/dev/random bs=1 count=64 | gpg...Není mně jasné, proč zadáváte key-size, když klíč negenerujete z nekonečného zařízení. Parametr key-size slouží, když se např. klíč čte z /dev/random pro šifrování swapu. BTW Osobně používám na hashování hesla raději SHA512.
Key-size sem zadával jen pro jistotu, abych na to nezapomínal v případě že bych někdy v budoucnu zvolil klíč jiné délky, který by byl třeba delší (zatím sem si s tím jenom hrál).
Co se týče /dev/random a /dev/urandom, tak tam jsem nikdy přesně netušil jak to s tím je. Věděl sem jen že /dev/random by mělo produkovat zcela náhodná data (narozdíl od pseudo-náhodných u /dev/urandom), ale jejich vygenerování mi přišlo že trvá moc dlouho (holt asi než se "nahromadí" dostatek entropie... ježiš fuj, to je ale hnusně a blbě formulovaný, ale teď mě nenapadá jak to formulovat lépe
) a jelikož jsem si s tím jen hrál, použil sem /dev/urandom.