Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Čínský startup Kimi představil open-source model umělé inteligence Kimi K2.5. Nová verze pracuje s textem i obrázky a poskytuje 'paradigma samosměřovaného roje agentů' pro rychlejší vykonávání úkolů. Kimi zdůrazňuje vylepšenou schopnost modelu vytvářet zdrojové kódy přímo z přirozeného jazyka. Natrénovaný model je dostupný na Hugging Face, trénovací skripty však ne. Model má 1 T (bilion) parametrů, 32 B (miliard) aktivních.
V Raspberry Pi OS lze nově snadno povolit USB Gadget Mode a díky balíčku rpi-usb-gadget (CDC-ECM/RNDIS) mít možnost se k Raspberry Pi připojovat přes USB kabel bez nutnosti konfigurování Wi-Fi nebo Ethernetu. K podporovaným Raspberry Pi připojeným do USB portu podporujícího OTG.
Embedded. Nějak ten trend nahrazovat OpenWRT DebWRTčkem tam kde to jen jde moc nechápu.
Nějak ten trend nahrazovat OpenWRT DebWRTčkem tam kde to jen jde moc nechápu.To jsem si říkal taky, dokud jsem nevyzkoušel OpenWrt 10.03.
). Jinak OpenWRT pro AirCA 8 co kompiloval Molekula byla bomba, na ten Ovis jsem nemusel šáhnout roky, kde jsou ty časy
(.
Protože tím nahrazuji x86 routerAha, tak to je teda důvod.
LAMP, mrtg, ssh, vpn je imho i v OpenWRT, ale normální distribuce mi skýtá i leccos navrch (nejsem si jistý, jestli jen procmail a mutt i pro openwrt )Tak rvát do routeru i takové služby, to moc nevím. Když by to bylo vyhrazené, no tak budiž, ale takto teda nevim.
Jinak OpenWRT pro AirCA 8 co kompiloval Molekula byla bombaNo to bych ani neřekl. Kdyby to bylo v hlavní řadě, tak je to IMHO lepší.
Proč tam cpeš Debian (zvlášť když si to vaříš ze zdrojáků sám)? Přecijen i na obale je napsané, že je toA proč by Debian nemohl být na embedded zařízení, smím-li se zeptat?Embedded
očesané o manuálové stránky, dokumenty a jiné blbosti, vyházené nepotřebné funkce z programů, nahrazení lehčími verzemi
A to je možná právě ten problém. Ono, na SDHC je místa dost a 128MiB RAM taky není tak málo (ale zas tady je každej bajt dobrej...), tak proč nevyužít toho, že manuálový stránky nemusím prohlížet jinde, balíčky nemusím překompilovávat proto, aby měly víc než základní funkce a celkově je ten Debian prostě pohodlnější...
Píšeš, že máš WL-500gP. Já taky a USB mám 2.0 
nahrazení lehčími verzemiZe kterých já občas teču.
žere jak míň na diskuV době, kdy se nedá sehnat menší flashka než gigabajtová.
tak hlavně v pamětiDebWRT má po nabootování v paměti 7 MiB, včetně plnohodnotného sshd a bashe.
Další věc je že nabízí spoustu všelijakých utilit navíc (třeba teď nově server pro připojení v případě že stanice nemá IP adresu ale jsou toho spousty jiného)Co konkrétně myslíš s tou IP adresou nevím, ale v době link-local adres nás to snad nemusí trápit. Na DebWRT podle mě můžeš mít všechno co na OpenWRT a ještě mnoho navíc.
pak třeba různé ovladače? Jádro jako jádro.
a hlavně téměř neomezené možnosti nastavení snad všeho skrze buildrootDebWRT jde snad taky nastavit.
Asu WL500gPTo jsme na tom stejně.
Nestane se, že budu někdy něco potřebovat a nebude to v repozitáři.No jo. To musíš znát buď ./scripts/feeds a nebo si udělat SDK a jde tím převařit téměř vše.
DebWRT má po nabootování v paměti 7 MiB, včetně plnohodnotného sshd a bashe.Srovnej s busyboxem, uClibc a dropbearem.
Jádro jako jádro.Nemáš recht. Vývoj probíhá právě v OpenWRT a až pak se to dostává do mainline (teda v závislosti na ovladači). Jinak nabízí i třeba proprietární drivery které dovolí mít více rozhraní na jednom radiu (každé dokonce nezávisle ve svém módu), různé drivery pro LEDky a tak. Ale to je jedno. Hádat se, no asi jsme prostě každý z jiného těsta.
DebWRT AFAIK použýívá jádra z OpenWrt...
Musí se tam nasmažit přes TFTPNo a to jsou právě ty nástroje, které u normálních distribucí chybí. Viz MTD. v podstatě si jen stáhneš nové jádro skrze libovolný nástroj (třeba skrze scp do /tmp), mtd -r write linux.trx linux (kde linux.trx je image s jádrem a druhý linux je název MTD parišny s jádrem) a rebootuješ do nového jádra. Docela by mě zajímalo jak takové věci bez Wikiny děláte, jestli vy jste tacoví géniové nebo já jen taková strašná lama. Jinak docela dost možností buď spuštění nebo přímo zápisu nového jádra nabízí i CFE.
Dík za článek. Ještě by se hodily nějaký testy, kolik to protáhne LAN->WAN a zatížení CPU při takové operaci. Taky co tam máš za WiFinu a zase jak to sviští.
Jinak, nevím přesně jak u RS Pro, ale normálně to s těma portama bývá tak, že je tam šestiportovej VLAN switch, do jednoho portu jde interní síťovka souteru, druhej je WAN a zbývající 4 LAN. První VLAN je pak router+WAN, druhá router+LAN. Nebo jsem to tak aspoň pochopil 
mám dotaz na zkušenosti s debwrt.
V tuto chvíli používám Router Station Pro s OpenWrt Backfire 10.03.1-rc3. Používám router jako sdílený disk (samba), mám na něm OpenVpn, lightttpd a další. Systém je to minimalistický, to je pravda. Má však své nevýhody. Neobsahuje všechny balíčky, které potřebuji využívat, když jsem řešil šifrování na disku, zasahoval jsem do zdrojového kódu a modul jádra, který chci použít je po kompilaci nestabilní. Aktualizace na novější OpenWrt to pravděpodobně vyřeší, neobejde se to ale bez problémů.
Jestli jsem to pochopil správně, tak debWrt má balíčky převzané z Debianu a očekávám větší podporu a odladěnost oproti openWrt. Například postfix v openWrt není ještě připravený a od debWrt očekávám, že již je.
Zajímá mě, jestli je běh debWrt zásadně pomalejší oproti openWrt.
Jaké jsou zkušenosti s podporou balíčků. Chtěl bych si například napsat aplikaci, která bude využívat balíček imagemagic a konvertovat obrázky na PDF. V openWrt je tento balíček problém.
Dále jsem zvažoval připojení TV karty. Máte někdo zkušenost, zda procesor zvládne streamování tv po síti?
Mým cílem je vytvořit nízkoenergetický domácí server pro cca 5 uživatelů. Web potřebuji pro cca 15 uživatelů pro občasné čtení dat. Jestli to správně chápu, tak debWrt mi to může velmi usnadnit. Souhlasí nebo se mýlím?
Děkuji za Vaše názory.
S pozdravem
Petr Noseksice komentuji starou diskusi, ale byl jsem na dovolené, tak to snad omlouvá 
Jestli jsem to pochopil správně, tak debWrt má balíčky převzané z Debianu a očekávám větší podporu a odladěnost oproti openWrt.
Nepochopil
. DebWrt je openwrt jádro + Debian Squeeze pro mips.
Zajímá mě, jestli je běh debWrt zásadně pomalejší oproti openWrt. OpenWrt šlo hned pryč, takže porovnání nemám. Mohu ale pustit nějaký benchmark, který vymyslíte
Jaké jsou zkušenosti s podporou balíčků. Chtěl bych si například napsat aplikaci, která bude využívat balíček imagemagic a konvertovat obrázky na PDF. V openWrt je tento balíček problém.Je to Debian. Tečka. apt-get install
Dále jsem zvažoval připojení TV karty. Máte někdo zkušenost, zda procesor zvládne streamování tv po síti? Takovou zvrácenost jsem ještě nezkoušel, otázkou je nevelký výkon chudáka ARMa a existence ARMových ovladačů pro danou kartu (resp. spíše USB tentononc, protože miniPCI tuner asi neexistuje)
Mým cílem je vytvořit nízkoenergetický domácí server pro cca 5 uživatelů. Web potřebuji pro cca 15 uživatelů pro občasné čtení dat. Jestli to správně chápu, tak debWrt mi to může velmi usnadnit. Souhlasí nebo se mýlím?Pokud si odmyslím tu televizi, tak to debwrt celkem řeší. Osobně jsem k němu píchnul 1 TB USB disk a úzké hrdlo je USB
.
Osobně jsem k němu píchnul 1 TB USB disk a úzké hrdlo je USB
.
A jakých rychlostí s tím dosahuješ?
Ohledně těch "benchmarků", docela by mě zajímalo, kolik paměti si vemou běžící aplikace..
Tiskni
Sdílej: