HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Embedded. Nějak ten trend nahrazovat OpenWRT DebWRTčkem tam kde to jen jde moc nechápu.
Nějak ten trend nahrazovat OpenWRT DebWRTčkem tam kde to jen jde moc nechápu.To jsem si říkal taky, dokud jsem nevyzkoušel OpenWrt 10.03.
). Jinak OpenWRT pro AirCA 8 co kompiloval Molekula byla bomba, na ten Ovis jsem nemusel šáhnout roky, kde jsou ty časy
(.
Protože tím nahrazuji x86 routerAha, tak to je teda důvod.
LAMP, mrtg, ssh, vpn je imho i v OpenWRT, ale normální distribuce mi skýtá i leccos navrch (nejsem si jistý, jestli jen procmail a mutt i pro openwrt )Tak rvát do routeru i takové služby, to moc nevím. Když by to bylo vyhrazené, no tak budiž, ale takto teda nevim.
Jinak OpenWRT pro AirCA 8 co kompiloval Molekula byla bombaNo to bych ani neřekl. Kdyby to bylo v hlavní řadě, tak je to IMHO lepší.
Proč tam cpeš Debian (zvlášť když si to vaříš ze zdrojáků sám)? Přecijen i na obale je napsané, že je toA proč by Debian nemohl být na embedded zařízení, smím-li se zeptat?Embedded
očesané o manuálové stránky, dokumenty a jiné blbosti, vyházené nepotřebné funkce z programů, nahrazení lehčími verzemi
A to je možná právě ten problém. Ono, na SDHC je místa dost a 128MiB RAM taky není tak málo (ale zas tady je každej bajt dobrej...), tak proč nevyužít toho, že manuálový stránky nemusím prohlížet jinde, balíčky nemusím překompilovávat proto, aby měly víc než základní funkce a celkově je ten Debian prostě pohodlnější...
Píšeš, že máš WL-500gP. Já taky a USB mám 2.0 
nahrazení lehčími verzemiZe kterých já občas teču.
žere jak míň na diskuV době, kdy se nedá sehnat menší flashka než gigabajtová.
tak hlavně v pamětiDebWRT má po nabootování v paměti 7 MiB, včetně plnohodnotného sshd a bashe.
Další věc je že nabízí spoustu všelijakých utilit navíc (třeba teď nově server pro připojení v případě že stanice nemá IP adresu ale jsou toho spousty jiného)Co konkrétně myslíš s tou IP adresou nevím, ale v době link-local adres nás to snad nemusí trápit. Na DebWRT podle mě můžeš mít všechno co na OpenWRT a ještě mnoho navíc.
pak třeba různé ovladače? Jádro jako jádro.
a hlavně téměř neomezené možnosti nastavení snad všeho skrze buildrootDebWRT jde snad taky nastavit.
Asu WL500gPTo jsme na tom stejně.
Nestane se, že budu někdy něco potřebovat a nebude to v repozitáři.No jo. To musíš znát buď ./scripts/feeds a nebo si udělat SDK a jde tím převařit téměř vše.
DebWRT má po nabootování v paměti 7 MiB, včetně plnohodnotného sshd a bashe.Srovnej s busyboxem, uClibc a dropbearem.
Jádro jako jádro.Nemáš recht. Vývoj probíhá právě v OpenWRT a až pak se to dostává do mainline (teda v závislosti na ovladači). Jinak nabízí i třeba proprietární drivery které dovolí mít více rozhraní na jednom radiu (každé dokonce nezávisle ve svém módu), různé drivery pro LEDky a tak. Ale to je jedno. Hádat se, no asi jsme prostě každý z jiného těsta.
DebWRT AFAIK použýívá jádra z OpenWrt...
Musí se tam nasmažit přes TFTPNo a to jsou právě ty nástroje, které u normálních distribucí chybí. Viz MTD. v podstatě si jen stáhneš nové jádro skrze libovolný nástroj (třeba skrze scp do /tmp), mtd -r write linux.trx linux (kde linux.trx je image s jádrem a druhý linux je název MTD parišny s jádrem) a rebootuješ do nového jádra. Docela by mě zajímalo jak takové věci bez Wikiny děláte, jestli vy jste tacoví géniové nebo já jen taková strašná lama. Jinak docela dost možností buď spuštění nebo přímo zápisu nového jádra nabízí i CFE.
Dík za článek. Ještě by se hodily nějaký testy, kolik to protáhne LAN->WAN a zatížení CPU při takové operaci. Taky co tam máš za WiFinu a zase jak to sviští.
Jinak, nevím přesně jak u RS Pro, ale normálně to s těma portama bývá tak, že je tam šestiportovej VLAN switch, do jednoho portu jde interní síťovka souteru, druhej je WAN a zbývající 4 LAN. První VLAN je pak router+WAN, druhá router+LAN. Nebo jsem to tak aspoň pochopil 
mám dotaz na zkušenosti s debwrt.
V tuto chvíli používám Router Station Pro s OpenWrt Backfire 10.03.1-rc3. Používám router jako sdílený disk (samba), mám na něm OpenVpn, lightttpd a další. Systém je to minimalistický, to je pravda. Má však své nevýhody. Neobsahuje všechny balíčky, které potřebuji využívat, když jsem řešil šifrování na disku, zasahoval jsem do zdrojového kódu a modul jádra, který chci použít je po kompilaci nestabilní. Aktualizace na novější OpenWrt to pravděpodobně vyřeší, neobejde se to ale bez problémů.
Jestli jsem to pochopil správně, tak debWrt má balíčky převzané z Debianu a očekávám větší podporu a odladěnost oproti openWrt. Například postfix v openWrt není ještě připravený a od debWrt očekávám, že již je.
Zajímá mě, jestli je běh debWrt zásadně pomalejší oproti openWrt.
Jaké jsou zkušenosti s podporou balíčků. Chtěl bych si například napsat aplikaci, která bude využívat balíček imagemagic a konvertovat obrázky na PDF. V openWrt je tento balíček problém.
Dále jsem zvažoval připojení TV karty. Máte někdo zkušenost, zda procesor zvládne streamování tv po síti?
Mým cílem je vytvořit nízkoenergetický domácí server pro cca 5 uživatelů. Web potřebuji pro cca 15 uživatelů pro občasné čtení dat. Jestli to správně chápu, tak debWrt mi to může velmi usnadnit. Souhlasí nebo se mýlím?
Děkuji za Vaše názory.
S pozdravem
Petr Noseksice komentuji starou diskusi, ale byl jsem na dovolené, tak to snad omlouvá 
Jestli jsem to pochopil správně, tak debWrt má balíčky převzané z Debianu a očekávám větší podporu a odladěnost oproti openWrt.
Nepochopil
. DebWrt je openwrt jádro + Debian Squeeze pro mips.
Zajímá mě, jestli je běh debWrt zásadně pomalejší oproti openWrt. OpenWrt šlo hned pryč, takže porovnání nemám. Mohu ale pustit nějaký benchmark, který vymyslíte
Jaké jsou zkušenosti s podporou balíčků. Chtěl bych si například napsat aplikaci, která bude využívat balíček imagemagic a konvertovat obrázky na PDF. V openWrt je tento balíček problém.Je to Debian. Tečka. apt-get install
Dále jsem zvažoval připojení TV karty. Máte někdo zkušenost, zda procesor zvládne streamování tv po síti? Takovou zvrácenost jsem ještě nezkoušel, otázkou je nevelký výkon chudáka ARMa a existence ARMových ovladačů pro danou kartu (resp. spíše USB tentononc, protože miniPCI tuner asi neexistuje)
Mým cílem je vytvořit nízkoenergetický domácí server pro cca 5 uživatelů. Web potřebuji pro cca 15 uživatelů pro občasné čtení dat. Jestli to správně chápu, tak debWrt mi to může velmi usnadnit. Souhlasí nebo se mýlím?Pokud si odmyslím tu televizi, tak to debwrt celkem řeší. Osobně jsem k němu píchnul 1 TB USB disk a úzké hrdlo je USB
.
Osobně jsem k němu píchnul 1 TB USB disk a úzké hrdlo je USB
.
A jakých rychlostí s tím dosahuješ?
Ohledně těch "benchmarků", docela by mě zajímalo, kolik paměti si vemou běžící aplikace..
Tiskni
Sdílej: