Byla vydána nová verze 10.0 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky ownCloud Infinite Scale a Uptime-Kuma.
Byla vydána nová verze 3.0.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Jednoduché je to v případech, kdy máme k dispozici souborové deskriptory. Ty použijeme ve volání select(), poll() nebo epoll() a hned se dozvíme, co se stalo. Problém je ovšem v tom, že tyto deskriptory máme jen pro omezený okruh událostí. Pro mnohé události (asynchronní I/O, časovače, skončení podřízeného procesu atd.) musíme spoléhat na signály - a ty s výše uvedeným nejdou příliš dohromady.Ad asynchronní I/O a deskriptory - píšeš, že jediným skutečně bezpečným způsobem zpracování signálů je volání
sigwait(). Co je špatně na způsobu, kdy se při zpracování signálu SIGIO pomocí select() otestují deskriptory a příslušně se zareaguje? (Za předpokladu, že deskriptorů není příliš mnoho)
sigwait() (a samozřejmě také sigwaitinfo() a sigtimedwait()) má tu výhodu, že se zpracuje vždy právě jeden signál (a ostatní zůstávají blokované) a nepoužívá se - není potřeba - asynchronní handler. Při jiném řešení už nastávají komplikace s rozlišováním, které všechny signály vlastně přišly. Tak jako tak tam ale zůstane problém s výkonností, protože select/poll operace je obecně O(n).
int main() {
struct sigaction sigakce;
void io_sigio (int i);
void casovano (int i);
...
sigakce.sa_handler = io_sigio;
sigfillset (&sigakce.sa_mask);
sigakce.sa_flags = 0;
sigaction (SIGIO, &sigakce, NULL);
sigakce.sa_handler = casovano;
sigaction (SIGALRM, &sigakce, NULL);
for (;;) {pause();}
}
Program má jenom reagovat na události - příchod dat ze sítě a periférií a na časovač, takže čeká v nekonečné smyčce.
Jestli jsem to dobře pochopil, tak při použití sigwait() by program v nekonečné smyčce volal tuto funkci a rozhodoval, jaký signál přišel a jak se zachovat.
Při jiném řešení už nastávají komplikace s rozlišováním, které všechny signály vlastně přišly.To znamená, že když nepoužívám sigwait() a přijde víc signálů najednou, že se některé zahodí a nezpracují? Já měl zato, že se nejprve zavolá obsluha jednoho a pak druhého.
Tak jako tak tam ale zůstane problém s výkonností, protože select/poll operace je obecně O(n).Jasně, proto jsem psal, že předpokládám, že deskriptorů je málo (tento případ rozhodně není to, co je popsáno v blogu - tj. server s mnoha síťovými spojeními, otevřenými soubory apod.)
volatile (= rychlost dolů). A tak dále.
Jestli jsem to dobře pochopil, tak při použití sigwait() by program v nekonečné smyčce volal tuto funkci a rozhodoval, jaký signál přišel a jak se zachovat.
sigwait() vrací (resp. zapisuje přes pointer) číslo signálu, který přišel. Funkce sigwaitinfo() a sigtimedwait() dělají totéž, ale navíc ještě poskytují další informace (např. identifikátor časovače, PID ukončeného potomka, PID procesu, který zavolal kill() apod.).
Všechny tyto funkce fungují tak, že se zavolají s blokovanými signály, tyto se uvnitř odblokují, a když přijde první signál (nebo už nějaký čeká), zase se všechny signály zablokují a vyskočí to ven z funkce. To vše atomicky. Pak lze bezpečně a synchronně dělat cokoliv. Takže se to používá tak, že se v nekonečné smyčce volá sigwait() a vždy se podle čísla signálu zjistí, jaká událost nastala.
To znamená, že když nepoužívám sigwait() a přijde víc signálů najednou, že se některé zahodí a nezpracují? Já měl zato, že se nejprve zavolá obsluha jednoho a pak druhého.Signál se "zahodí" jen v jediném případě - že se jedná o obyčejný (klasický POSIXový, ne-realtime) signál a již nějaký čeká na zpracování. Ovšem když přijde více signálů "najednou" (tedy těsně po sobě), začne se zpracovávat jeden, a pokud ty další nejsou blokované, může kdykoliv začít obsluha jiného (s jiným číslem). Takže to doběhne třeba do půlky handleru a v tu chvíli začne obsluha jiného signálu. Blokace v handleru to úplně neřeší, protože se nemusí stihnout (i když toto není většinou tragédie). Horší ale je, že jsou to pro každý handler 2 syscally navíc, což sežere dost času. Tohle je výhoda
sigwait(), že takové problémy se nemusejí vůbec řešit.
Tiskni
Sdílej: