Byla vydána (Mastodon, 𝕏) první RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Eugen Rochko, zakladatel Mastodonu, tj. sociální sítě, která není na prodej, oznámil, že po téměř 10 letech odstupuje z pozice CEO a převádí vlastnictví ochranné známky a dalších aktiv na neziskovou organizaci Mastodon.
Byla vydána nová major verze 5.0 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v obsáhlých poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Cloudflare, tj. společnost poskytující "cloudové služby, které zajišťují bezpečnost, výkon a spolehlivost internetových aplikací", má výpadek.
Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Zatímco běžný film promítaný s frekvencí 25 snímků za sekundu lze vcelku bez problémů sledovatAFAIK se pleteš - každý snímek dvakrát blikne. Kdyby jenom chvíli svítil, bylo by znát blikání, když obraz zhasne a film se přesouvá na další políčko.
2.1.2007 01:07
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Před několika hodinami - nebyla to náhodou ta dvouhodinovka, ve které má vyhrazený čas regionální vysílání?To nevím. Přijímáme Primu ze 2 různých vysílačů, každý je v jiném kraji. Je možné, že to bylo zrovna regionální vysílání.
AFAIK se pleteš - každý snímek dvakrát blikne. Kdyby jenom chvíli svítil, bylo by znát blikání, když obraz zhasne a film se přesouvá na další políčko.Abych řekl pravdu, profesionální promítačky používané v kině do takové míry neznám. Ale ty amatérské, se kterými jsem se setkal (film 8 a 16 mm), svítily po celou dobu nehybnosti filmu (zhasly až pro jeho posun). Navíc jsem se teď podíval do Wikipedie, a tam píší cosi o tom, že u moderních projektorových závěrek se tato věc (dvoj- nebo i trojnásobná frekvence) skutečně vyskytuje. Je tedy otázka, s čím se člověk ve starších kinech doopravdy setkával - každopádně dívat se na to dalo docela dobře.
2.1.2007 01:56
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
2.1.2007 05:58
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
2.1.2007 16:45
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Lze to samozřejmě posuzovat různě, ale osobně za lepší zrak považuji ten, který člověku lépe poslouží. Například i tím, že ho nebude obtěžovat nepodstatnými jevy, které by jen zbytečně odčerpávaly mozkový výkon na zpracování.
V tom případě by například nekompenzovaná zraková díra v místě slepé skvrny znamenala lepší zrak.Psal jsem - cituji se: "Pokud budu kvalitu zraku posuzovat podle toho, jak přesně vidí to, co skutečně vidí" Skutečně vidíš to, na co se díváš. Věci, na které se díváš, žádnou zrakovou díru nemají. Takže ještě jednou a polopatičtěji - posuzuji kvalitu zraku podle toho, jak přesně dokáže zachytit optické jevy odehrávající se ve vnějším prostředí.
platí ovšem pravidlo, že pro DV PAL (tedy to, co leze z Mini-DV nebo D8 kamery) se používá BFF, kdežto pro "klasický" PAL (tedy normální televizní signál; často pak i to, co leze z televizní karty v počítači) naopak TFF.Drobná otázka: Kterej píčus navrhoval ten DV standard? A nemá taky něco společného s glibc? :)
3.1.2007 01:36
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Pěkný blogpost.Díky
Co se stane, když výstup z DV kamery deinterlecuji pomocí TFF metody? Bude obraz nějak poškozen?Bude záležet na tom, jaký algoritmus se použije. Při smíchání půlsnímků (každý se přepočítá na celý snímek a pak se smíchají) by to nemělo vadit (ale tohle není zrovna moc dobrý algoritmus). Při interpolaci bude záležet na konkrétní implementaci (ale třeba u té od Donalda Grafta je to znatelné). Při přepočtu půlsnímků na celé snímky (se zdvojnásobením kmitočtu) to samozřejmě bude znatelné velice drasticky.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czsigwaitinfo a spol., které jsi doporučoval v jednom z minulých blogů, a funguje to skvěle. Moc díky.
3.1.2007 12:35
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Ohledně odstranění řádkového prokladu - jak dlouho to trvá (vzhledem k délce videa) a jaké jsou (subjektivně) výsledky?To záleží na algoritmu, ale je to relativně rychlá operace (řádově na úrovni reálné délky videa, spíše méně). Výsledky bývají docela slušné.
Jednou jsem se pokoušel opravit prokládané video (tj. zkoušel jsem interpolovat, aby se věci neměnily na shluk čar, když se hýbou nahoru a dolu) a kerndeint, který uvádíš, moc nepomáhal.No, abych se přiznal, osobně
kerndeint nepoužívám, protože pro tuto činnost nepoužívám ani mencoder. Používám VirtualDub (pod Windows, ale chodí obstojně i přes WINE), kde je plugin Smart Deinterlace od Donalda Grafta. Ten toho v novějších verzích umí trochu více a je hodně parametrizovatelný, takže se to dá docela dobře vyladit (i když většinou ponechávám výchozí nastavení).
V mencoderu můžeš také zkusit mcdeint - podle teoretického předpokladu by měl mít nejlepší výsledky, protože analyzuje obraz, snaží se hledat vektory posunu a vypočítávat obraz podle nich. Nemám s ním žádné zkušenosti, možná je opravdu dobrý, možná ne. Každopádně ale potřebuje video předpřipravené převodem na půlsnímků na snímky (se zdvojnásobením frekvence), např. předřazením filtru tfields. A bude výrazně pomalejší než kerndeint.
Btw.: Zkoušel jsem použít sigwaitinfo a spol., které jsi doporučoval v jednom z minulých blogů, a funguje to skvěle. Moc díky.
V mencoderu můžeš také zkusit mcdeintJá jsem zkoušel yadiff - rychlost zpracování byla asi tak 0.6 snímku za sekundu, takže jsem to dvouhodinové video nechal na někdy, až bude lepší počítač.
Tiskni
Sdílej:
