Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byla vydána nová verze 9.1.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Vypíchnout lze vylepšené vyhledávání nebo podporu Pixel Motion Photos. Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 3. a 4. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. Příjem témat poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a následně sestavení programu.
Byla vydána nová verze 2.4.68 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 13 zranitelností.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC26 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek. Vypíchnout lze novou generaci Apple Intelligence a zbrusu novou Siri, která dostala název Siri AI. Kvůli Aktu o digitálních trzích (DMA) však funkce Siri AI nebudou v systémech iOS 27 a iPadOS 27 k dispozici uživatelům v Evropské unii.
Byla vydána nová verze 1.18.0 distribučního frameworku Flatpak (Wikipedie), tj. technologie umožňující distribuovat aplikace v podobě jednoho instalačního souboru na různé linuxové distribuce a jejich různá vydání. Přehled novinek na GitHubu. Vypíchnout lze podporu rozhraní /dev/kfd pro výpočty na kartách AMD (AMDKFD).
aMule (Wikipedie), tj. multiplatformní klient pro peer-to-peer sdílení souborů pro sítě eD2k and Kademlia, byl po více než pěti letech od vydání poslední verze 2.3.3, vydán v nové major verzi 3.0.0 (GitHub). S novou webovou stránkou a dokumentací.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 29. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Evropská komise předložila evropský balíček pro technologickou suverenitu, tedy soubor opatření, která mají posílit kapacity EU v oblasti polovodičů, umělé inteligence, cloudu a open source. To Evropě pomůže stát se lídrem v oblasti umělé inteligence, posílit její digitální autonomii a vytvářet podmínky pro udržitelnější digitální budoucnost.
Zatímco běžný film promítaný s frekvencí 25 snímků za sekundu lze vcelku bez problémů sledovatAFAIK se pleteš - každý snímek dvakrát blikne. Kdyby jenom chvíli svítil, bylo by znát blikání, když obraz zhasne a film se přesouvá na další políčko.
Před několika hodinami - nebyla to náhodou ta dvouhodinovka, ve které má vyhrazený čas regionální vysílání?To nevím. Přijímáme Primu ze 2 různých vysílačů, každý je v jiném kraji. Je možné, že to bylo zrovna regionální vysílání.
AFAIK se pleteš - každý snímek dvakrát blikne. Kdyby jenom chvíli svítil, bylo by znát blikání, když obraz zhasne a film se přesouvá na další políčko.Abych řekl pravdu, profesionální promítačky používané v kině do takové míry neznám. Ale ty amatérské, se kterými jsem se setkal (film 8 a 16 mm), svítily po celou dobu nehybnosti filmu (zhasly až pro jeho posun). Navíc jsem se teď podíval do Wikipedie, a tam píší cosi o tom, že u moderních projektorových závěrek se tato věc (dvoj- nebo i trojnásobná frekvence) skutečně vyskytuje. Je tedy otázka, s čím se člověk ve starších kinech doopravdy setkával - každopádně dívat se na to dalo docela dobře.
Lze to samozřejmě posuzovat různě, ale osobně za lepší zrak považuji ten, který člověku lépe poslouží. Například i tím, že ho nebude obtěžovat nepodstatnými jevy, které by jen zbytečně odčerpávaly mozkový výkon na zpracování.
V tom případě by například nekompenzovaná zraková díra v místě slepé skvrny znamenala lepší zrak.Psal jsem - cituji se: "Pokud budu kvalitu zraku posuzovat podle toho, jak přesně vidí to, co skutečně vidí" Skutečně vidíš to, na co se díváš. Věci, na které se díváš, žádnou zrakovou díru nemají. Takže ještě jednou a polopatičtěji - posuzuji kvalitu zraku podle toho, jak přesně dokáže zachytit optické jevy odehrávající se ve vnějším prostředí.
platí ovšem pravidlo, že pro DV PAL (tedy to, co leze z Mini-DV nebo D8 kamery) se používá BFF, kdežto pro "klasický" PAL (tedy normální televizní signál; často pak i to, co leze z televizní karty v počítači) naopak TFF.Drobná otázka: Kterej píčus navrhoval ten DV standard? A nemá taky něco společného s glibc? :)
Pěkný blogpost.Díky
Co se stane, když výstup z DV kamery deinterlecuji pomocí TFF metody? Bude obraz nějak poškozen?Bude záležet na tom, jaký algoritmus se použije. Při smíchání půlsnímků (každý se přepočítá na celý snímek a pak se smíchají) by to nemělo vadit (ale tohle není zrovna moc dobrý algoritmus). Při interpolaci bude záležet na konkrétní implementaci (ale třeba u té od Donalda Grafta je to znatelné). Při přepočtu půlsnímků na celé snímky (se zdvojnásobením kmitočtu) to samozřejmě bude znatelné velice drasticky.
sigwaitinfo a spol., které jsi doporučoval v jednom z minulých blogů, a funguje to skvěle. Moc díky.
Ohledně odstranění řádkového prokladu - jak dlouho to trvá (vzhledem k délce videa) a jaké jsou (subjektivně) výsledky?To záleží na algoritmu, ale je to relativně rychlá operace (řádově na úrovni reálné délky videa, spíše méně). Výsledky bývají docela slušné.
Jednou jsem se pokoušel opravit prokládané video (tj. zkoušel jsem interpolovat, aby se věci neměnily na shluk čar, když se hýbou nahoru a dolu) a kerndeint, který uvádíš, moc nepomáhal.No, abych se přiznal, osobně
kerndeint nepoužívám, protože pro tuto činnost nepoužívám ani mencoder. Používám VirtualDub (pod Windows, ale chodí obstojně i přes WINE), kde je plugin Smart Deinterlace od Donalda Grafta. Ten toho v novějších verzích umí trochu více a je hodně parametrizovatelný, takže se to dá docela dobře vyladit (i když většinou ponechávám výchozí nastavení).
V mencoderu můžeš také zkusit mcdeint - podle teoretického předpokladu by měl mít nejlepší výsledky, protože analyzuje obraz, snaží se hledat vektory posunu a vypočítávat obraz podle nich. Nemám s ním žádné zkušenosti, možná je opravdu dobrý, možná ne. Každopádně ale potřebuje video předpřipravené převodem na půlsnímků na snímky (se zdvojnásobením frekvence), např. předřazením filtru tfields. A bude výrazně pomalejší než kerndeint.
Btw.: Zkoušel jsem použít sigwaitinfo a spol., které jsi doporučoval v jednom z minulých blogů, a funguje to skvěle. Moc díky.
V mencoderu můžeš také zkusit mcdeintJá jsem zkoušel yadiff - rychlost zpracování byla asi tak 0.6 snímku za sekundu, takže jsem to dvouhodinové video nechal na někdy, až bude lepší počítač.
Tiskni
Sdílej: