Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Zatímco běžný film promítaný s frekvencí 25 snímků za sekundu lze vcelku bez problémů sledovatAFAIK se pleteš - každý snímek dvakrát blikne. Kdyby jenom chvíli svítil, bylo by znát blikání, když obraz zhasne a film se přesouvá na další políčko.
2.1.2007 01:07
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Před několika hodinami - nebyla to náhodou ta dvouhodinovka, ve které má vyhrazený čas regionální vysílání?To nevím. Přijímáme Primu ze 2 různých vysílačů, každý je v jiném kraji. Je možné, že to bylo zrovna regionální vysílání.
AFAIK se pleteš - každý snímek dvakrát blikne. Kdyby jenom chvíli svítil, bylo by znát blikání, když obraz zhasne a film se přesouvá na další políčko.Abych řekl pravdu, profesionální promítačky používané v kině do takové míry neznám. Ale ty amatérské, se kterými jsem se setkal (film 8 a 16 mm), svítily po celou dobu nehybnosti filmu (zhasly až pro jeho posun). Navíc jsem se teď podíval do Wikipedie, a tam píší cosi o tom, že u moderních projektorových závěrek se tato věc (dvoj- nebo i trojnásobná frekvence) skutečně vyskytuje. Je tedy otázka, s čím se člověk ve starších kinech doopravdy setkával - každopádně dívat se na to dalo docela dobře.
2.1.2007 01:56
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
2.1.2007 05:58
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
2.1.2007 16:45
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Lze to samozřejmě posuzovat různě, ale osobně za lepší zrak považuji ten, který člověku lépe poslouží. Například i tím, že ho nebude obtěžovat nepodstatnými jevy, které by jen zbytečně odčerpávaly mozkový výkon na zpracování.
V tom případě by například nekompenzovaná zraková díra v místě slepé skvrny znamenala lepší zrak.Psal jsem - cituji se: "Pokud budu kvalitu zraku posuzovat podle toho, jak přesně vidí to, co skutečně vidí" Skutečně vidíš to, na co se díváš. Věci, na které se díváš, žádnou zrakovou díru nemají. Takže ještě jednou a polopatičtěji - posuzuji kvalitu zraku podle toho, jak přesně dokáže zachytit optické jevy odehrávající se ve vnějším prostředí.
platí ovšem pravidlo, že pro DV PAL (tedy to, co leze z Mini-DV nebo D8 kamery) se používá BFF, kdežto pro "klasický" PAL (tedy normální televizní signál; často pak i to, co leze z televizní karty v počítači) naopak TFF.Drobná otázka: Kterej píčus navrhoval ten DV standard? A nemá taky něco společného s glibc? :)
3.1.2007 01:36
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Pěkný blogpost.Díky
Co se stane, když výstup z DV kamery deinterlecuji pomocí TFF metody? Bude obraz nějak poškozen?Bude záležet na tom, jaký algoritmus se použije. Při smíchání půlsnímků (každý se přepočítá na celý snímek a pak se smíchají) by to nemělo vadit (ale tohle není zrovna moc dobrý algoritmus). Při interpolaci bude záležet na konkrétní implementaci (ale třeba u té od Donalda Grafta je to znatelné). Při přepočtu půlsnímků na celé snímky (se zdvojnásobením kmitočtu) to samozřejmě bude znatelné velice drasticky.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czsigwaitinfo a spol., které jsi doporučoval v jednom z minulých blogů, a funguje to skvěle. Moc díky.
3.1.2007 12:35
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Ohledně odstranění řádkového prokladu - jak dlouho to trvá (vzhledem k délce videa) a jaké jsou (subjektivně) výsledky?To záleží na algoritmu, ale je to relativně rychlá operace (řádově na úrovni reálné délky videa, spíše méně). Výsledky bývají docela slušné.
Jednou jsem se pokoušel opravit prokládané video (tj. zkoušel jsem interpolovat, aby se věci neměnily na shluk čar, když se hýbou nahoru a dolu) a kerndeint, který uvádíš, moc nepomáhal.No, abych se přiznal, osobně
kerndeint nepoužívám, protože pro tuto činnost nepoužívám ani mencoder. Používám VirtualDub (pod Windows, ale chodí obstojně i přes WINE), kde je plugin Smart Deinterlace od Donalda Grafta. Ten toho v novějších verzích umí trochu více a je hodně parametrizovatelný, takže se to dá docela dobře vyladit (i když většinou ponechávám výchozí nastavení).
V mencoderu můžeš také zkusit mcdeint - podle teoretického předpokladu by měl mít nejlepší výsledky, protože analyzuje obraz, snaží se hledat vektory posunu a vypočítávat obraz podle nich. Nemám s ním žádné zkušenosti, možná je opravdu dobrý, možná ne. Každopádně ale potřebuje video předpřipravené převodem na půlsnímků na snímky (se zdvojnásobením frekvence), např. předřazením filtru tfields. A bude výrazně pomalejší než kerndeint.
Btw.: Zkoušel jsem použít sigwaitinfo a spol., které jsi doporučoval v jednom z minulých blogů, a funguje to skvěle. Moc díky.
V mencoderu můžeš také zkusit mcdeintJá jsem zkoušel yadiff - rychlost zpracování byla asi tak 0.6 snímku za sekundu, takže jsem to dvouhodinové video nechal na někdy, až bude lepší počítač.
Tiskni
Sdílej:
