Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Celou RRTV zakázatTo už by bylo logické pokračování těch navržených změn. RRTV by už byla zbytečná, protože i když dělá i jiné věci než je udílení licencí (namátkou třeba kontroluje, zda se před desátou večer nevysílá něco "nevhodného"), bylo by možné se bez ní zcela obejít.
Je bohužel vidět že po poslední výměně téměř všech členů rady letos na jaře je celý systém přidělování licencí opravdu netransparentní a zavání korupcí. Byl jsem zvyklý že se o každé licenci horlivě jednalo, dnes se jen zvedají ruce. O tomto konkrétním přidělení licence nevím, ale jsou zde jiné narychlo protažené licence. Být radním se bohužel v této době musí splácet politikům, ten kdo rozhodoval podle vlastního nezávislého názoru v prvním kole (výměna rady po kauze CET 21) se už do druhého kola nedostal :(RRTV je politický orgán. Ale i kdyby nebyl, je to orgán, který rozhoduje podle hromady definovaných kritérií a může si je přiohnout prakticky libovolně.
I přesto nemůžu souhlasit se zápiskem že je nejlepší dražba (zvýhodňuje bohatší), nebo obálková metoda (náhoda není to pravé).Rozjezd vysílání je vždy velmi nákladnou záležitostí a vždy je ve výhodě ten, kdo má více peněz nebo lépe zajištěné cizí financování. Obálková metoda je skoro totéž jako dražba (i když tedy preferuji dražbu, považuji ji za férovější), protože cena, kterou tam zájemce napíše, odpovídá tomu, co je ochoten zaplatit (což se zjistí na základě odhadu) a co si současně myslí, že jiní ochotni zaplatit nebudou. Nikdo ekonomicky uvažující tam nepíše náhodná čísla.
Systém jako takový je nastaven velmi dobře, jen chybí jeho kontrolaJestliže rada rozhoduje podle mnoha kritérií (§ 17 zákona 231/2001 Sb.), prakticky není co kontrolovat, ledaže by se radní zachovali naprosto amatérsky nebo pohrdavě vůči zákonu (byť v současné době je to na té úrovni, že by to napadnutelné bylo - někteří zájemci se ostatně odvolávají, ale není jim to nic platné). Například "přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů" je tak vágní kritérium, že ho lze posoudit úplně jakkoliv.
Není v podstatě žádný server který by se věnoval danému tématu odborněNení to pravda, například Digizone se tomu dost věnuje, byť jde o server zaměřený spíše na digitální vysílání.
)
Myslím si, že ani jeden z návrhů neřeší to, aby byla zaručena pestrost toho co rádia vysílají. Nicméně to neřeší ani RRTV, proto bych souhlasil s návrhem č. 1, což by vpodstatě kopírovalo současný stav, ale odstřihli by se příživníci z RRTV, kteří jsou tam nadbyteční a akorát znepřehledňují tok peněz. Stačí si uvědomit, že mainstreamová stanice bude mít vždy víc peněz.
Návrh č. 2 je asi blbost. Komu by se chtělo riskovat nějaké investice, když by výsledek za 6 let záležel čistě na náhodě. Nadruhou stranu, by to spousta rádií zabalila, a ty zbylé by pak měli větší šanci na úspěch. Bohužel tohle riskovat si opět můžou dovolit pouze velké stanice, kterým by ztráta pár frekvencí nevadila.
Ono by to spíš chtělo nějaký návrh č. 3, který by transparetně zaručil pestrost. Obává se však, že toho by šlo dosáhnout pouze tehdy, pokud by byl počet volných frekvencí takový, aby je bylo možné přidělit komukoliv, kdo si řekne, a to alespoň na nějaké rozumě velkém území.
Ono by to spíš chtělo nějaký návrh č. 3, který by transparetně zaručil pestrost. Obává se však, že toho by šlo dosáhnout pouze tehdy, pokud by byl počet volných frekvencí takový, aby je bylo možné přidělit komukoliv, kdo si řekne, a to alespoň na nějaké rozumě velkém území.Ono to k tomu dospěje, až se přejde na digitální vysílání. Jenže to bude na dlouho, protože to RRTV zřejmě sabotuje (není divu, nebylo by to výhodné) a navíc tomu nejsou nakloněni ani politici. Zatím AFAIK ani není jasné, který systém digitálního vysílání bude použit. Možná se dříve dočkáme toho, že bude fungovat WiMax a další podobné datové bezdrátové sítě a rádiové vysílání pojede touto cestou. Problém je ale samozřejmě v tom, že současné implementace internetových stanic využívají unicast a proto už při poměrně malém počtu posluchačů je datový tok enormní a přitom výrazně redundantní.
Tiskni
Sdílej: