Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Celou RRTV zakázatTo už by bylo logické pokračování těch navržených změn. RRTV by už byla zbytečná, protože i když dělá i jiné věci než je udílení licencí (namátkou třeba kontroluje, zda se před desátou večer nevysílá něco "nevhodného"), bylo by možné se bez ní zcela obejít.
Je bohužel vidět že po poslední výměně téměř všech členů rady letos na jaře je celý systém přidělování licencí opravdu netransparentní a zavání korupcí. Byl jsem zvyklý že se o každé licenci horlivě jednalo, dnes se jen zvedají ruce. O tomto konkrétním přidělení licence nevím, ale jsou zde jiné narychlo protažené licence. Být radním se bohužel v této době musí splácet politikům, ten kdo rozhodoval podle vlastního nezávislého názoru v prvním kole (výměna rady po kauze CET 21) se už do druhého kola nedostal :(RRTV je politický orgán. Ale i kdyby nebyl, je to orgán, který rozhoduje podle hromady definovaných kritérií a může si je přiohnout prakticky libovolně.
I přesto nemůžu souhlasit se zápiskem že je nejlepší dražba (zvýhodňuje bohatší), nebo obálková metoda (náhoda není to pravé).Rozjezd vysílání je vždy velmi nákladnou záležitostí a vždy je ve výhodě ten, kdo má více peněz nebo lépe zajištěné cizí financování. Obálková metoda je skoro totéž jako dražba (i když tedy preferuji dražbu, považuji ji za férovější), protože cena, kterou tam zájemce napíše, odpovídá tomu, co je ochoten zaplatit (což se zjistí na základě odhadu) a co si současně myslí, že jiní ochotni zaplatit nebudou. Nikdo ekonomicky uvažující tam nepíše náhodná čísla.
Systém jako takový je nastaven velmi dobře, jen chybí jeho kontrolaJestliže rada rozhoduje podle mnoha kritérií (§ 17 zákona 231/2001 Sb.), prakticky není co kontrolovat, ledaže by se radní zachovali naprosto amatérsky nebo pohrdavě vůči zákonu (byť v současné době je to na té úrovni, že by to napadnutelné bylo - někteří zájemci se ostatně odvolávají, ale není jim to nic platné). Například "přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů" je tak vágní kritérium, že ho lze posoudit úplně jakkoliv.
Není v podstatě žádný server který by se věnoval danému tématu odborněNení to pravda, například Digizone se tomu dost věnuje, byť jde o server zaměřený spíše na digitální vysílání.
)
Myslím si, že ani jeden z návrhů neřeší to, aby byla zaručena pestrost toho co rádia vysílají. Nicméně to neřeší ani RRTV, proto bych souhlasil s návrhem č. 1, což by vpodstatě kopírovalo současný stav, ale odstřihli by se příživníci z RRTV, kteří jsou tam nadbyteční a akorát znepřehledňují tok peněz. Stačí si uvědomit, že mainstreamová stanice bude mít vždy víc peněz.
Návrh č. 2 je asi blbost. Komu by se chtělo riskovat nějaké investice, když by výsledek za 6 let záležel čistě na náhodě. Nadruhou stranu, by to spousta rádií zabalila, a ty zbylé by pak měli větší šanci na úspěch. Bohužel tohle riskovat si opět můžou dovolit pouze velké stanice, kterým by ztráta pár frekvencí nevadila.
Ono by to spíš chtělo nějaký návrh č. 3, který by transparetně zaručil pestrost. Obává se však, že toho by šlo dosáhnout pouze tehdy, pokud by byl počet volných frekvencí takový, aby je bylo možné přidělit komukoliv, kdo si řekne, a to alespoň na nějaké rozumě velkém území.
Ono by to spíš chtělo nějaký návrh č. 3, který by transparetně zaručil pestrost. Obává se však, že toho by šlo dosáhnout pouze tehdy, pokud by byl počet volných frekvencí takový, aby je bylo možné přidělit komukoliv, kdo si řekne, a to alespoň na nějaké rozumě velkém území.Ono to k tomu dospěje, až se přejde na digitální vysílání. Jenže to bude na dlouho, protože to RRTV zřejmě sabotuje (není divu, nebylo by to výhodné) a navíc tomu nejsou nakloněni ani politici. Zatím AFAIK ani není jasné, který systém digitálního vysílání bude použit. Možná se dříve dočkáme toho, že bude fungovat WiMax a další podobné datové bezdrátové sítě a rádiové vysílání pojede touto cestou. Problém je ale samozřejmě v tom, že současné implementace internetových stanic využívají unicast a proto už při poměrně malém počtu posluchačů je datový tok enormní a přitom výrazně redundantní.
Tiskni
Sdílej: