V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Celou RRTV zakázatTo už by bylo logické pokračování těch navržených změn. RRTV by už byla zbytečná, protože i když dělá i jiné věci než je udílení licencí (namátkou třeba kontroluje, zda se před desátou večer nevysílá něco "nevhodného"), bylo by možné se bez ní zcela obejít.
Je bohužel vidět že po poslední výměně téměř všech členů rady letos na jaře je celý systém přidělování licencí opravdu netransparentní a zavání korupcí. Byl jsem zvyklý že se o každé licenci horlivě jednalo, dnes se jen zvedají ruce. O tomto konkrétním přidělení licence nevím, ale jsou zde jiné narychlo protažené licence. Být radním se bohužel v této době musí splácet politikům, ten kdo rozhodoval podle vlastního nezávislého názoru v prvním kole (výměna rady po kauze CET 21) se už do druhého kola nedostal :(RRTV je politický orgán. Ale i kdyby nebyl, je to orgán, který rozhoduje podle hromady definovaných kritérií a může si je přiohnout prakticky libovolně.
I přesto nemůžu souhlasit se zápiskem že je nejlepší dražba (zvýhodňuje bohatší), nebo obálková metoda (náhoda není to pravé).Rozjezd vysílání je vždy velmi nákladnou záležitostí a vždy je ve výhodě ten, kdo má více peněz nebo lépe zajištěné cizí financování. Obálková metoda je skoro totéž jako dražba (i když tedy preferuji dražbu, považuji ji za férovější), protože cena, kterou tam zájemce napíše, odpovídá tomu, co je ochoten zaplatit (což se zjistí na základě odhadu) a co si současně myslí, že jiní ochotni zaplatit nebudou. Nikdo ekonomicky uvažující tam nepíše náhodná čísla.
Systém jako takový je nastaven velmi dobře, jen chybí jeho kontrolaJestliže rada rozhoduje podle mnoha kritérií (§ 17 zákona 231/2001 Sb.), prakticky není co kontrolovat, ledaže by se radní zachovali naprosto amatérsky nebo pohrdavě vůči zákonu (byť v současné době je to na té úrovni, že by to napadnutelné bylo - někteří zájemci se ostatně odvolávají, ale není jim to nic platné). Například "přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů" je tak vágní kritérium, že ho lze posoudit úplně jakkoliv.
Není v podstatě žádný server který by se věnoval danému tématu odborněNení to pravda, například Digizone se tomu dost věnuje, byť jde o server zaměřený spíše na digitální vysílání.
Myslím si, že ani jeden z návrhů neřeší to, aby byla zaručena pestrost toho co rádia vysílají. Nicméně to neřeší ani RRTV, proto bych souhlasil s návrhem č. 1, což by vpodstatě kopírovalo současný stav, ale odstřihli by se příživníci z RRTV, kteří jsou tam nadbyteční a akorát znepřehledňují tok peněz. Stačí si uvědomit, že mainstreamová stanice bude mít vždy víc peněz.
Návrh č. 2 je asi blbost. Komu by se chtělo riskovat nějaké investice, když by výsledek za 6 let záležel čistě na náhodě. Nadruhou stranu, by to spousta rádií zabalila, a ty zbylé by pak měli větší šanci na úspěch. Bohužel tohle riskovat si opět můžou dovolit pouze velké stanice, kterým by ztráta pár frekvencí nevadila.
Ono by to spíš chtělo nějaký návrh č. 3, který by transparetně zaručil pestrost. Obává se však, že toho by šlo dosáhnout pouze tehdy, pokud by byl počet volných frekvencí takový, aby je bylo možné přidělit komukoliv, kdo si řekne, a to alespoň na nějaké rozumě velkém území.
Ono by to spíš chtělo nějaký návrh č. 3, který by transparetně zaručil pestrost. Obává se však, že toho by šlo dosáhnout pouze tehdy, pokud by byl počet volných frekvencí takový, aby je bylo možné přidělit komukoliv, kdo si řekne, a to alespoň na nějaké rozumě velkém území.Ono to k tomu dospěje, až se přejde na digitální vysílání. Jenže to bude na dlouho, protože to RRTV zřejmě sabotuje (není divu, nebylo by to výhodné) a navíc tomu nejsou nakloněni ani politici. Zatím AFAIK ani není jasné, který systém digitálního vysílání bude použit. Možná se dříve dočkáme toho, že bude fungovat WiMax a další podobné datové bezdrátové sítě a rádiové vysílání pojede touto cestou. Problém je ale samozřejmě v tom, že současné implementace internetových stanic využívají unicast a proto už při poměrně malém počtu posluchačů je datový tok enormní a přitom výrazně redundantní.
Tiskni
Sdílej: