Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Celou RRTV zakázatTo už by bylo logické pokračování těch navržených změn. RRTV by už byla zbytečná, protože i když dělá i jiné věci než je udílení licencí (namátkou třeba kontroluje, zda se před desátou večer nevysílá něco "nevhodného"), bylo by možné se bez ní zcela obejít.
Je bohužel vidět že po poslední výměně téměř všech členů rady letos na jaře je celý systém přidělování licencí opravdu netransparentní a zavání korupcí. Byl jsem zvyklý že se o každé licenci horlivě jednalo, dnes se jen zvedají ruce. O tomto konkrétním přidělení licence nevím, ale jsou zde jiné narychlo protažené licence. Být radním se bohužel v této době musí splácet politikům, ten kdo rozhodoval podle vlastního nezávislého názoru v prvním kole (výměna rady po kauze CET 21) se už do druhého kola nedostal :(RRTV je politický orgán. Ale i kdyby nebyl, je to orgán, který rozhoduje podle hromady definovaných kritérií a může si je přiohnout prakticky libovolně.
I přesto nemůžu souhlasit se zápiskem že je nejlepší dražba (zvýhodňuje bohatší), nebo obálková metoda (náhoda není to pravé).Rozjezd vysílání je vždy velmi nákladnou záležitostí a vždy je ve výhodě ten, kdo má více peněz nebo lépe zajištěné cizí financování. Obálková metoda je skoro totéž jako dražba (i když tedy preferuji dražbu, považuji ji za férovější), protože cena, kterou tam zájemce napíše, odpovídá tomu, co je ochoten zaplatit (což se zjistí na základě odhadu) a co si současně myslí, že jiní ochotni zaplatit nebudou. Nikdo ekonomicky uvažující tam nepíše náhodná čísla.
Systém jako takový je nastaven velmi dobře, jen chybí jeho kontrolaJestliže rada rozhoduje podle mnoha kritérií (§ 17 zákona 231/2001 Sb.), prakticky není co kontrolovat, ledaže by se radní zachovali naprosto amatérsky nebo pohrdavě vůči zákonu (byť v současné době je to na té úrovni, že by to napadnutelné bylo - někteří zájemci se ostatně odvolávají, ale není jim to nic platné). Například "přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů" je tak vágní kritérium, že ho lze posoudit úplně jakkoliv.
Není v podstatě žádný server který by se věnoval danému tématu odborněNení to pravda, například Digizone se tomu dost věnuje, byť jde o server zaměřený spíše na digitální vysílání.
)
Myslím si, že ani jeden z návrhů neřeší to, aby byla zaručena pestrost toho co rádia vysílají. Nicméně to neřeší ani RRTV, proto bych souhlasil s návrhem č. 1, což by vpodstatě kopírovalo současný stav, ale odstřihli by se příživníci z RRTV, kteří jsou tam nadbyteční a akorát znepřehledňují tok peněz. Stačí si uvědomit, že mainstreamová stanice bude mít vždy víc peněz.
Návrh č. 2 je asi blbost. Komu by se chtělo riskovat nějaké investice, když by výsledek za 6 let záležel čistě na náhodě. Nadruhou stranu, by to spousta rádií zabalila, a ty zbylé by pak měli větší šanci na úspěch. Bohužel tohle riskovat si opět můžou dovolit pouze velké stanice, kterým by ztráta pár frekvencí nevadila.
Ono by to spíš chtělo nějaký návrh č. 3, který by transparetně zaručil pestrost. Obává se však, že toho by šlo dosáhnout pouze tehdy, pokud by byl počet volných frekvencí takový, aby je bylo možné přidělit komukoliv, kdo si řekne, a to alespoň na nějaké rozumě velkém území.
Ono by to spíš chtělo nějaký návrh č. 3, který by transparetně zaručil pestrost. Obává se však, že toho by šlo dosáhnout pouze tehdy, pokud by byl počet volných frekvencí takový, aby je bylo možné přidělit komukoliv, kdo si řekne, a to alespoň na nějaké rozumě velkém území.Ono to k tomu dospěje, až se přejde na digitální vysílání. Jenže to bude na dlouho, protože to RRTV zřejmě sabotuje (není divu, nebylo by to výhodné) a navíc tomu nejsou nakloněni ani politici. Zatím AFAIK ani není jasné, který systém digitálního vysílání bude použit. Možná se dříve dočkáme toho, že bude fungovat WiMax a další podobné datové bezdrátové sítě a rádiové vysílání pojede touto cestou. Problém je ale samozřejmě v tom, že současné implementace internetových stanic využívají unicast a proto už při poměrně malém počtu posluchačů je datový tok enormní a přitom výrazně redundantní.
Tiskni
Sdílej: