Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem zůstává El Capitan od HPE (Cray) s výkonem 1,742 exaFLOPS. Druhý Frontier má výkon 1,353 exaFLOPS. Třetí Aurora má výkon 1,012 exaFLOPS. Nejvýkonnější český počítač C24 klesl na 165 místo. Karolina, GPU partition klesla na 195. místo a Karolina, CPU partition na 421. místo. Další přehledy a statistiky na stránkách projektu.
Oficiálně byl vydán Android 16. Detaily na blogu a stránkách věnovaných vývojářům.
Byla vydána nová verze 14.3 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
CSIRT.CZ upozorňuje, že na základě rozhodnutí federálního soudu ve Spojených státech budou veškeré konverzace uživatelů s ChatGPT uchovávány. Včetně těch smazaných.
Ač semestr ve škole právě končí, bastlíři ze studentského klubu Silicon Hill neodpočívají a opět se jako každý měsíc hlásí s pravidelným bastlířským setkáním Virtuální Bastlírna, kde si můžete s ostatními techniky popovídat jako u piva o novinkách, o elektronice, softwaru, vědě, technice obecně, ale také o bizarních tématech, která se za poslední měsíc na internetu vyskytla.
Z novinek za zmínku stojí Maker Faire, kde Pájeníčko předvedlo … více »Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Fungování Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nikdy nebylo zrovna "košer" (stačí vzpomenout na udělení licence televizi Nova a na to, co se dělo potom). Nicméně to, co se stalo nedávno, už opravdu přerostlo všechny meze. Je čas zcela zásadním způsobem změnit systém udílení rozhlasových a televizních licencí.
Rozhlasové a televizní vysílání je licencováno. Má to jistou logiku, protože kmitočtů je omezený počet (ve smyslu, že při určité šíři jednotlivých kanálů a dosahu vysílačů může vysílat jen omezený počet vysílačů, aniž by se příliš rušily). Jenže velmi záleží na tom, podle jakého klíče se licence udělují a jak se vůbec rozhoduje o tom, jaké kmitočty se kde použijí a s jakým výkonem.
Rozdělím to do dvou částí. Jedna je záležitost "rozdělení území". Vysílač vysílající s určitým výkonem pokryje nějakou oblast (menší pro kvalitní příjem, větší pro nerušení jiných vysílačů na stejném nebo blízkém kmitočtu). Republiku lze rozdělit na více oblastí s menším vysílacím výkonem nebo méně s výkonem větším. Samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že zemský povrch není plochý a šíření tedy není rovnoměrné.
Druhá věc je potom přidělování kmitočtů na určitých územích konkrétním vysílatelům. Souvisí to s tím prvním tedy že s kmitočty lze také manipulovat, měnit maximální výkon a tedy i pokryté území. Pro to všechno lze volit různé modely a někdo o tom rozhoduje. Ten někdo je u nás Rada pro rozhlasové a televizní vysílání společně s Českým telekomunikačním úřadem, a to vše samozřejmě v mantinelech mezinárodních dohod.
A teď se dostávám k tomu hlavnímu. RRTV za celou dobu své existence nakládala s kmitočtovým spektrem velmi svérázně. Přidělovala a odebírala licence, aniž by bylo jasné, proč je zrovna ten konkrétní projekt (který licenci dostal nebo mu byla prodloužena) lepší než jiný (která ji nedostal nebo o ni přišel). V celé vysílací branži jde samozřejmě o peníze, o docela velké peníze. RRTV se přitom celou dobu tváří, že usiluje o "kvalitu a pestrost vysílání". Jaká je realita? Mainstreamové vysílací sítě úspěšně bobtnají a vysílatelé provozující specifické formáty jsou z trhu eliminováni.
Korunu tomu všemu nasadilo udělení licence Rádiu Dálnice . O co jde? O celých třiadvacet (!) kmitočtů pro vysílače s malým výkonem rozmístěné podél českých dálnic (stejné rádio již dříve získalo licenci na Jihlavský vysílač 800 W, kdy zvítězilo nad 8 dalšími zájemci). RRTV vytáhla z klobouku tuto bohatou sadu frekvencí a přidělila ji danému projektu. Proč "vytáhla z klobouku"? Protože tu žádné volné kmitočty nebyly. Prostě se napěchovaly do plně pokrytého území. Výsledkem nevyhnutelně bude, že se zhorší příjem celé řady jiných stanic, a to na území mnohem větším, než které Rádio Dálnice pokryje kvalitním vysíláním.
Proto je vhodná příležitost demontovat současný nesystematický, neprůhledný a silně prokorupční mechanismus udělování vysílacích licencí. Stávajícím vysílatelům je již samozřejmě nelze odebrat, ale pro příští situace (až některému z vysílatelů licence vyprší) už najet na nový systém.
Jak si to představuji? Předem se připraví mapa pro rozdělení území tak, aby vznikly plochy s počtem obyvatel dostatečným na to, aby se stanice byla schopna uživit. Může se jednat třeba o plochy o cca 300 000 obyvatelích, u některých měst samozřejmě víc (Praha, Brno, Ostrava).
Pro vlastní přidělování přicházejí v úvahu v zásadě dva použitelné systémy. Prvním z nich je prostá dražba. Bude k dispozici určitý kmitočet s určeným výkonem (např. 105,3 MHz, 2,66 kW ERP, Černá Hora - aktuálně ho využívá stejnojmenné rádio), ten se nabídne za nějakou vyvolávací cenu (třeba 1 mil. Kč) a bude záležet na zájmu vysílatelů, jakou cenu budou ochotni za užívání kmitočtu (např. na 6 let) platit. Alternativně by byla použitelná i obálková metoda.
Jinou metodou by mohlo být losování. Za užívání kmitočtu po určitou dobu by byla pevná cena (třeba 1 mil. za každý kW ERP výkonu na období 6 let). Vylosovaný zájemce by po zaplacení příslušné ceny mohl bez jakýchkoli programových podmínek provozovat vysílání.
Proti uvedeným návrhům by se jistě zvedla vlna nevole, zejména z hlediska některých stávajících vysílatelů (pro které by to bylo samozřejmě méně výhodné než dnes; nepočítám vysílatele, kterým reálně hrozí, že jim nebude prodloužena licence). První verze, ke které se osobně přikláním více, samozřejmě hraje do karet spíše širokoformátovým rádiím zaměřeným na co nejširší masy posluchačů, u kterých se dá získat vyšší celková poslechovost a tedy i více peněz z reklamy. Na druhou stranu, při nabídce třeba pěti stejných rádií se řada lidí raději vybere něco specifičtějšího, takže ani okrajovější vysílací formáty nemusejí být komerčně neúspěšné.
Výhoda losování je v tom, že vazbu na peníze oslabuje. Současně je ale losování nevýhodné z hlediska dlouhodobější perspektivy, protože je pravděpodobné, že příště licenci získá někdo jiný. Toto by se dalo eliminovat tím, že by stávající vysílatel mohl pokračovat ve vysílání (tedy nové losování by se nekonalo), pokud by byl ochoten zaplatit stále se zvyšující poplatek (například postupně dvoj-, troj-, čtyřnásobný atd.). Do losování by šly jen kmitočty, o které by nebyl zájem.
Je jasné, že tento problém je v zásadní míře dočasný. Dříve či později se přejde na digitální vysílání a kanálů pak bude k dispozici dostatek, takže poté by šlo už zcela přejít na model pouhých registrací, protože už nepůjde o nedostatkový statek. Nepočítám ale, že by k tomu došlo v nejbližší době, takže by bylo každopádně dobré dát teď do pořádku analogové vysílání. Když pro nic jiného, tak pro dobrý pocit z odstranění malého kousku českého Kocourkova.
Tiskni
Sdílej:
Celou RRTV zakázatTo už by bylo logické pokračování těch navržených změn. RRTV by už byla zbytečná, protože i když dělá i jiné věci než je udílení licencí (namátkou třeba kontroluje, zda se před desátou večer nevysílá něco "nevhodného"), bylo by možné se bez ní zcela obejít.
Je bohužel vidět že po poslední výměně téměř všech členů rady letos na jaře je celý systém přidělování licencí opravdu netransparentní a zavání korupcí. Byl jsem zvyklý že se o každé licenci horlivě jednalo, dnes se jen zvedají ruce. O tomto konkrétním přidělení licence nevím, ale jsou zde jiné narychlo protažené licence. Být radním se bohužel v této době musí splácet politikům, ten kdo rozhodoval podle vlastního nezávislého názoru v prvním kole (výměna rady po kauze CET 21) se už do druhého kola nedostal :(RRTV je politický orgán. Ale i kdyby nebyl, je to orgán, který rozhoduje podle hromady definovaných kritérií a může si je přiohnout prakticky libovolně.
I přesto nemůžu souhlasit se zápiskem že je nejlepší dražba (zvýhodňuje bohatší), nebo obálková metoda (náhoda není to pravé).Rozjezd vysílání je vždy velmi nákladnou záležitostí a vždy je ve výhodě ten, kdo má více peněz nebo lépe zajištěné cizí financování. Obálková metoda je skoro totéž jako dražba (i když tedy preferuji dražbu, považuji ji za férovější), protože cena, kterou tam zájemce napíše, odpovídá tomu, co je ochoten zaplatit (což se zjistí na základě odhadu) a co si současně myslí, že jiní ochotni zaplatit nebudou. Nikdo ekonomicky uvažující tam nepíše náhodná čísla.
Systém jako takový je nastaven velmi dobře, jen chybí jeho kontrolaJestliže rada rozhoduje podle mnoha kritérií (§ 17 zákona 231/2001 Sb.), prakticky není co kontrolovat, ledaže by se radní zachovali naprosto amatérsky nebo pohrdavě vůči zákonu (byť v současné době je to na té úrovni, že by to napadnutelné bylo - někteří zájemci se ostatně odvolávají, ale není jim to nic platné). Například "přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů" je tak vágní kritérium, že ho lze posoudit úplně jakkoliv.
Není v podstatě žádný server který by se věnoval danému tématu odborněNení to pravda, například Digizone se tomu dost věnuje, byť jde o server zaměřený spíše na digitální vysílání.
Myslím si, že ani jeden z návrhů neřeší to, aby byla zaručena pestrost toho co rádia vysílají. Nicméně to neřeší ani RRTV, proto bych souhlasil s návrhem č. 1, což by vpodstatě kopírovalo současný stav, ale odstřihli by se příživníci z RRTV, kteří jsou tam nadbyteční a akorát znepřehledňují tok peněz. Stačí si uvědomit, že mainstreamová stanice bude mít vždy víc peněz.
Návrh č. 2 je asi blbost. Komu by se chtělo riskovat nějaké investice, když by výsledek za 6 let záležel čistě na náhodě. Nadruhou stranu, by to spousta rádií zabalila, a ty zbylé by pak měli větší šanci na úspěch. Bohužel tohle riskovat si opět můžou dovolit pouze velké stanice, kterým by ztráta pár frekvencí nevadila.
Ono by to spíš chtělo nějaký návrh č. 3, který by transparetně zaručil pestrost. Obává se však, že toho by šlo dosáhnout pouze tehdy, pokud by byl počet volných frekvencí takový, aby je bylo možné přidělit komukoliv, kdo si řekne, a to alespoň na nějaké rozumě velkém území.
Ono by to spíš chtělo nějaký návrh č. 3, který by transparetně zaručil pestrost. Obává se však, že toho by šlo dosáhnout pouze tehdy, pokud by byl počet volných frekvencí takový, aby je bylo možné přidělit komukoliv, kdo si řekne, a to alespoň na nějaké rozumě velkém území.Ono to k tomu dospěje, až se přejde na digitální vysílání. Jenže to bude na dlouho, protože to RRTV zřejmě sabotuje (není divu, nebylo by to výhodné) a navíc tomu nejsou nakloněni ani politici. Zatím AFAIK ani není jasné, který systém digitálního vysílání bude použit. Možná se dříve dočkáme toho, že bude fungovat WiMax a další podobné datové bezdrátové sítě a rádiové vysílání pojede touto cestou. Problém je ale samozřejmě v tom, že současné implementace internetových stanic využívají unicast a proto už při poměrně malém počtu posluchačů je datový tok enormní a přitom výrazně redundantní.