Byly vyhlášeny výsledky The Game Awards 2024 (YouTube). Hrou roku se stal Astro Bot (YouTube) běžící pouze na PlayStation 5.
Na GOG.COM probíhá Winter Sale 2024. Při té příležitosti lze každý den do konce roku získat zdarma jinou počítačovou hru, viz kalendář uprostřed stránky Winter Sale 2024. Otevření balíčku se hrou vždy ve tři odpoledne. První hrou je The Whispered World: Special Edition.
Nezisková organizace Internet Security Research Group (ISRG) vydala Výroční zprávu za rok 2024 (pdf). Organizace stojí za certifikační autoritou Let's Encrypt, projektem Prossimo, jehož cílem je používání paměťově bezpečného kódu v kritické internetové infrastruktuře a službou Divvi Up řešící telemetrii respektující soukromí uživatelů.
Vývojáři PeerTube, tj. svobodné alternativy k videoplatformám velkých technologických společností, představili mobilní aplikaci PeerTube (Google Play, App Store). Zdrojové kódy jsou k dispozici na Framagitu.
Google představil Gemini 2.0, tj. novou verzi svého modelu umělé inteligence (YouTube).
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.12. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Byla vydána nová verze 3.27 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.6 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Byla vydána (𝕏) listopadová aktualizace aneb nová verze 1.96 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.96 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 24.12.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Ano, je to bohužel tak. Díky hlavám pomazaným budeme mít opět o něco lepší daňovou legislativu a o něco složitější a dražší život.
Od 1. ledna 2015 se v oblasti daně z přidané hodnoty mění některé významné věci. Například se u nás zavádí třetí sazba DPH, skrze kterou vláda realizuje svoji populistickou politiku. Co na tom, že se kvůli tomu musí předělat veškerý účetní a daňový software, který s DPH pracuje, že prodejci daného zboží budou muset překopat ceníky a případně změnit cenovky u zboží (pokud si cenový rozdíl nechtějí celý nechat ve svůj prospěch) a že bude daňová administrativa o něco složitější.
O tom jsem ale až tak mluvit nechtěl. Mnohem větší průšvih je něco, co není specifické jen pro náš státeček, nýbrž to bylo zavedeno na úrovni celé Evropské unie. Mám na mysli změnu místa plnění u celé škály služeb – zejméně těch spadajích do kategorie "on-line" (elektronicky poskytované služby), například multimediální streaming, telefonní služby včetně VoIP, webhosting, aukční služby, elektronické knihy nebo elektronicky poskytovaný software.
Hovořím o poskytování služeb neplátcům DPH, tedy typicky koncovým spotřebitelům. Plátcům se poskytují v jiném režimu a nebudu se tím teď zabývat.
Dosud to totiž bylo tak, že bylo místem plnění sídlo poskytovatele, nově to ale bude sídlo odběratele. Co to pro poskytovatele znamená? Dosud mohl mít za určitou službu jednu cenu s jednou sazbou DPH a stačilo mu sledovat daňovou legislativu ve svém státě. Nově bude muset pro každý cílový stát EU, kam poskytuje služby, sledovat vývoj daňové legislativy a nastavovat správné sazby DPH. Pokud by nebyly nikde žádné výjimky a fungovalo by se čistě v režimu základní sazby, při poskytování do všech členských států (čemuž nebrání žádné technické překážky) to znamená evidovat a v případě potřeby aktualizovat 27 sazeb DPH, přičemž obchodní rozhraní musí samozřejmě podporovat automatické nastavování podle cílového státu.
Zda se bude měnit také koncová cena (a jak), už záleží na obchodní politice poskytovatele. Někdo si stanoví cenu bez DPH a pak jen přičte DPH (takže koncová cena bude jiná pro Nizozemce a jiná třeba pro Dána), někdo jiný si nastaví napevno ceny včetně DPH, případně lze použít i kompromis. Každé má své, například v prvním případě je problém s uváděním koncových cen včetně DPH, takže se to musí řešit nějakou detekcí státu s možností přepínání, aby se tomuto požadavku vyhovělo.
Teď jde samozřejmě ještě o to, že příslušné vybrané daně je potřeba přiznat a odvést do toho státu, kam se služba poskytuje. Tady nám vymysleli dobrodiní v podobě „zvláštního režimu jednoho správního místa“, takže poskytovatel nebude muset posílat daňové přiznání 27 správcům daně, lze se zaregistrovat a podávat přiznání jen na jednom místě, takže to bude o něco jednodušší.
Náklady na implementaci a následné provozování těch daňových orgií samozřejmě ponese poskytovatel služeb, který si je v určité míře promítne do cen. V mnoha případech (jak už se někteří poskytovatelé nechali slyšet) to dopadne tak, že poskytování služeb do jiných členských států skončí, protože ty náklady budou mít prohibitivní úroveň. Popře se tak původní myšlenka existence EU (resp. jejích právních předchůdců), tedy společný trh a odstraňování překážek mezi státy. Tato myšlenka tu byla zjevně obětována daňovému šílenství a snaze některých států bránit stůj co stůj své vysoké sazby DPH.
Není to první podkopávání pilířů EU. O něčem podobném už jsem tu psal před skoro pěti lety. Zpětně už bohužel nepoznáme, do jaké míry se opatření projevilo, do jaké míry se vůbec dodržuje (a kontroluje) a kolik e-shopů zaniklo nebo nevzniklo. Tohle je obecně problém, protože na „kdyby“ se nikdy nehraje a prostor pro spekulace tak zůstává, jakkoli se nelze dobrat k ničemu reálnému.
Každopádně tu nesmysly, jako je tento, budou i nadále vznikat (na unijní i národní úrovni), pokud si to lidé nechají líbit. A bohužel nejen že si to většinově líbit nechávají, nýbrž ještě považují jejich zastánce za nejdůvěryhodnější politiky. To „nejzábavnější“ nás teprve čeká: kontrolní hlášení, on-line evidence tržeb, prokazování původu majetku s presumpcí viny a další lahůdky. Držme si klobouky, jedeme z kopce...
Tiskni Sdílej:
Proč by se měl překopávat účetní software? Pokud je slušně napsaný, tak si uživatel sám v nějakém číselníku zadá, jaké sazby DPH se používají. Pokud je to uděláno tak, že to musí měnit programátor přímo v programu, tak je blbost uživatele, že si takový bastl koupil.
Proč by se měl překopávat účetní software? Pokud je slušně napsaný, tak si uživatel sám v nějakém číselníku zadá, jaké sazby DPH se používají.Tak jednoduché to bohužel vždycky není. Může být potřeba měnit například:
Více EU a víc práskat bičem, ať si ti pacholci národní nevymýšlí svoje kraviny!+1000 ♥
že někteří lidé z nepochopitelných důvodůNevidím, co je na tom nepochopitelné. Naopak jsem měl problém se zaplacením složenky na poště, která byla předtištěná bez zaokrouhlení. Nebo se mi moc líbí formulář zdravotního pojištění, který má jasně popsaná pravidla zaokrouhlování, jenže je jaksi pojišťovny nerespoektují a vždy si formulář přepočítají s úplně jiným zaokrouhlením. Osobně si myslím, že by bylo nejlepší zaokrouhlení uzákonit.
Nevidím, co je na tom nepochopitelné.Pokud je na faktuře napsáno 1270,50 Kč, tak zaplatím 1270,50, ne 1271 nebo 1270.
Osobně si myslím, že by bylo nejlepší zaokrouhlení uzákonit.Ono pro některé případy uzákoněno je. Jenže ne vždy stejně. Takže zatímco platby zboží/služeb v hotovosti se většinou zaokrouhlují na celé koruny standardně matematicky, daně se zaokrouhlují na celé koruny nahoru, základy různých daní se zaokrouhlují různě (DPFO většinou na celé stokoruny dolů, DPPO na celé tisícikoruny dolů; u některých druhů příjmů je to ale jinak), zvlášť divoké je to u některých daní z nemovitostí (zaokrouhluje se podle rozlohy na celé metry čtvereční nahoru) atd.
Jak se bude vůbec zjišťovat, kde zákazník bydlí? To si vlastně člověk nic nekoupí dokud se neověří bydliště ne?Podle toho, jaký stát vybere při vyplňování adresy. Samozřejmě se to dá ošvindlovat, pokud nebude probíhat fyzické doručení. Detekce podle GeoIP je nesmysl, protože si člověk může objednávat z území jiného státu nebo třeba být jen připojený přes firemní síť nadnárodní firmy.
A kamenní obchodníci to můžou prodávat cizincům za lokální DPH?Zatím ano. Až se budou rušit platby v hotovosti, určitě se vyřeší i tento nedostatek
Detekce podle GeoIP je nesmyslNa druhou stranu to, že je něco nesmysl, ještě neznamená, že to někoho nenapadne napsat do zákona ;).
Samozřejmě se to dá ošvindlovat, pokud nebude probíhat fyzické doručení.Tak můžu to chtít doručit na jinou adresu...
Až se budou rušit platby v hotovosti, určitě se vyřeší i tento nedostatekTak to se bude muset člověk prokazovat občankou nebo se zakážou *coiny nebo se budou monitorovat účty v cizí zemi . P.S. OMG, ti blázni zase snížili maximální limit pro hotovostní platbu na 270kKč. Tímhle tempem budu mít do pár let problém koupit si lítačku .
Tak můžu to chtít doručit na jinou adresu...To zatím lze, ale taky lze toto ustanovení změnit (tj. dát místo plnění tam, kde je místo doručení)
Tak to se bude muset člověk prokazovat občankou nebo se zakážou *coiny nebo se budou monitorovat účty v cizí zemiSpolečně se zrušením hotovosti se stanoví, že lze přijímat pouze platby provedené prostřednictvím banky, institucí elektronických peněz nebo platebních institucí (viz definice v zákoně o platebním styku). Jiné platby budou zakázány. Ostatně jsem zvědav na to, jak se bude žít s *coiny po zavedení zákona o on-line evidenci tržeb
OMG, ti blázni zase snížili maximální limit pro hotovostní platbu na 270kKč. Tímhle tempem budu mít do pár let problém koupit si lítačkuNo na nákup byť jen trochu lepšího auta už to není...
Pokud nebude probíhat fyzické doručení, nemá vůbec obchodník oprávnění zjištovat adresu bydliště zákazníka. Jde o nedůvodné shromažďování osobních udajů, atd. atd.Pokud ty informace shromažďuje na základě zákonné povinnosti (resp. v tomto případě povinnosti z přímo použitelného předpisu EU, tedy nařízení), tak to není nedůvodné. U některých služeb platí zákonná povinnost evidovat ty údaje už nyní, resp. je může poskytovatel evidovat za oprávněným účelem (například údaje prodávajících u aukčních služeb, kde je oprávněným zájmem ochrana kupujících).
Pokud nebude probíhat fyzické doručení, nemá vůbec obchodník oprávnění zjištovat adresu bydliště zákazníka. Jde o nedůvodné shromažďování osobních udajů, atd. atd.
+1 (ale nějaký psychicky nemocný nebo zkorumpovaný zákonodárce1 to může vidět jinak)
[1] Daruje zákony? Co když o jeho dary někdo nestojí?
Budu danovym podvodnikem?Aby to byl trestný čin, musí být daň zkrácena ve větším rozsahu. V úvahu by připadal tedy jen přestupek, jenže v jeho skutkové podstatě (§ 21, odst. 1, písm. b) a c) přestupkového zákona) je jen cosi o správním orgánu (nikoli o dodavateli), čili asi to postižitelné není.
Tak to prý bylo doposud, ale podle Lukova pomýleného výkladu se má danit podle zákazníka, což je samozřejmě blbost a jen a jen chybná interpretace.Jaká je tedy správná interpretace?
Nechápu jednu věc - ta různá DPH podle státní příslušnosti zákazníka. Znamená to že obchodník pak bude odvádět daně do těch zemí?Ano, bude. Může tak činit přímo (tj. registrací k DPH ve všech členských státech, kam dodává) nebo přes jedno registrační místo, což jsem v blogpostu zmínil.
Daní se přece tam kde mám sídlo / kde "provozuji" obchod, ne?To je logická myšlenka, na kterou však mají politici jiný názor.
Nebude pak nejlepší založit si obchod a dodávat jen do těch zemí kde je DPH vyšší než u nás (tzn. zákazníkovi účtovat 30% a u nás danit jen 22% - rozdíl šup do kapsy)?Nebude, protože to teď bude přesně naopak (hovořím samozřejmě o službách, na které se změna vztahuje). Doteď bylo samozřejmě výhodnější mít firmu ve státě s nejnižší DPH, protože tuto daň platili všichni a ceny tedy mohly být nejnižší, resp. při stejných cenách vyšší zisk. Nově už z tohoto pohledu nebude záležet na tom, kde bude firma sídlit, protože se bude platit daň podle sídla odběratele.
Priznam se, ze jsem timto blognutim ponekud prekvapen. Luk patrne doposud zil v jinem state nez ja, takze neni zvykly na to, ze prumerna zivotnost danovych zakonu je mensi nez jeden rok ...Za těch spoustu let jsem si ještě nezvykl a pořád stejně mě to s...
Platba dani podle bydliste zakaznika prekvapive take neni vec, kterou by vymyslela EU. Pokud jsem dobre informovan, toto opatreni jiz nejakou dobu funguje napr. v USA.Je tu jeden velmi zásadní rozdíl: USA nemají DPH, nýbrž daň z obratu. Tu jsme mívali kdysi také, konkrétně do roku 1992. Do té doby to u nás bylo tak, že se daň z obratu (a tedy i celková cena) stanovovala mj. podle toho, kdo byl odběratel, takže například spotřebitel nakupoval totéž zboží od téhož dodavatele za jinou cenu než průmyslový podnik (protože tam byla jiná daň), navíc u toho podniku ještě záleželo na tom, jestli to měl ke konečné spotřebě (kdy tam byla daň) nebo k dalšímu zpracování (kdy to bylo bez daně). Nebyly odpočty, danilo se až na samém konci řetězce. Sazeb bylo velmi mnoho, a to nejen kladné, ale i záporné (tj. v podstatě dotace - například u řady potravin nebo některých stavebních hmot). Zavedení DPH mělo tohle celé velmi zásadně zjednodušit. Není třeba řešit, kdo je odběratel, protože dodavatel DPH vždycky přičte. Pokud je odběratel plátce DPH, uplatní si odpočet. Jenže v poslední době jsme svědky toho, jak se přesně tenhle princip čím dál víc ničí, ať už tímhle novým nesmyslem nebo zaváděním "reverse charge", což je v podstatě návrat do režimu daně z obratu. Zdůvodňuje se to bojem s daňovými úniky, které ale EU a jednotlivé státy řeší tím, že se snaží maximální břemeno přenášet na podnikatele (včetně kreativních řešení typu "ručení za DPH", byrokratických a šmíráckých nesmyslů jako "kontrolní hlášení", "on-line evidence tržeb" nebo "implicitní měsíční plátcovství").
Ber to pozitivně Čím víc nesmyslů, tím dříve přijde konec EU. Tím dříve lidé pochopí, že je lepší přesunout svoje podnikání jinam a nepodporovat skrze daně tenhle krachující režim.
Jen za předpokladu, že by alternativou k EU byly národní kolektivistické/socialistické/paternalistické/protekcionistické státy.
Bez té EU bys to DPH nejen odváděl "distribuovaně" už dávno, ale ještě bys to pravděpodobně musel clít a myslím že i vykazovat DPH u všech FÚ v cílových zemích, nehledě k dalším požadavkům různých dalších legislativ - např. kontrolní výkazy cílových zemí apod.Proclení je problém dovozce nebo odběratele, dodavatele to nezajímá. I když samozřejmě zátěž na odběrateli taky není zrovna dobrá. Ovšem když se EU zřídila, měly by se ctít principy, na kterých stojí. Tedy nezavádět zbytečné nové bariéry.
je mi jasné, že zaměňuju EU a zónu volného obchoduVzhledem k tomu, že účast EU v EHP je jedním z jejích základních kamenů (a dříve platily v ES, resp. EHS podobné principy, které se spojením ES a ESVO územně propojily na celém území EHP), tak je v tomto případě rozdíl nepodstatný.
Vy sice hovoříte o chudákovi podnikateli ve své zemi zataženého do chaosu, ale Apple, Google, Amazon, Netflix... nejsou nebozí Lucemburští podnikatelé. A možná většina nehledá skulinky, ale ta většina se pohybuje v řádově nižších číslech.Zmíněné firmy to příliš trápit nebude. Problém to bude pro ty malé, pro které úprava obchodního systému a následná údržba (protože bude potřeba stále sledovat změny daňové legislativy ve všech státech EU, kam se služby poskytují) bude znamenat tak vysoké náklady, že pro ně bude výhodnější poskytování služeb do cizích států (nebo aspoň do některých, které pro ně neznamenají významný zisk) ukončit.
Mně přijde hlavně nemorální, když se státy/EU snaží parazitovat na produkci, na které nemají vůbec žádné zásluhy. Jestliže nějaké zboží (např. digitální dílo) vzniká v zahraničí, nemá cizí stát nárok z něj vybírat daně. Jestliže občan vycestuje a zboží si koupí v zahraničí (za svoje poctivě vydělané a zdaněné peníze), nic víc „svému“ státu neplatí – tak proč by ho „jeho“ stát měl trestat dalšími daněmi, když si takové zboží chce dovézt1 domů? Jenže to by stát musel občanovi přiznat, že ty peníze, které má občan na účtu nebo v peněžence vlastně nejsou všechny jeho a že má ve skutečnosti ještě o nějakých 20 % méně.
Jakékoli omezení dovozu (daně, cla, kvóty…) jsou pouze 1) formou přerozdělování – zvýhodňují část obyvatelstva/firem a ten zbytek zase poškozují. 2) Kromě toho vychylují ekonomiku z optima a poškozují tak úplně všechny (i ty, které skrze přerozdělování zvýhodňují). 3) Samotný výběr těchto daní a obecně byrokratická zátěž2 něco stojí a platíme to opět my všichni.
Celé to rozdělení na spoustu menších daní, cel, poplatků, pokut a přenesené3 byrokratické zátěže je jen podvod na občany, aby na první pohled neviděli, kolik peněz stát/EU z ekonomiky ve skutečnosti odsává. (tohle jsem si nevymyslel já, to se učí i ve školách – kdybyste chodili do školy pro (evropské) byrokraty, tak vás budou učit, že se to takhle má dělat)
[1] třeba i virtuálně – stažením po počítačové síti
[2] jak na straně státního aparátu, tak na straně firem/lidí, na které stát řadu své práce přenáší
[3] v tomto případě stát nevybírá daně od tržních subjektů ve formě peněz, ale v naturáliích, ve formě jejich práce, kterou musejí ze zákona provádět – např. ty dvě stovky, které platíte poště (a to má pošta ještě dobré ceny, jinde byste zaplatili třeba i 700 Kč) za byrokracii kolem přijetí balíčku ze zahraničí – tyhle náklady by se rovněž měly počítat do celkové míry zdanění v dané zemi a pak by se ukázalo, že státy přerozdělují ještě mnohem víc, než si většina lidí myslí
Ještě k těm zásluhám státu:
Mně přijde hlavně nemorální, když se státy/EU snaží parazitovat na produkci, na které nemají vůbec žádné zásluhy.
když je to místní produkce, tak se ty daně dají obhájit aspoň tím, že firmě se dobře podnikalo i díky tomu, že stát zajistil vnitřní a vnější bezpečnost, vymahatelnost práva, pomohl vzdělat firmě zaměstnance a pomohl pečovat o jejich zdraví.
Ale když jde o zboží/službu vyrobenou v zahraničí, které si jen občan dovezl domů (nebo ani nedovezl), „jeho“ stát na tom žádnou zásluhu nemá.
Třeba MS/Skype (ale spousta dalších: IBM, RH, Oracle...) má v ČR svou pobočku i vývoj, která přímo přidává k hodnotě nabízeného produktu. Česko poskytující stabilní bezpečné prostředí (k nelibosti našich (i když také zde vzdělaných a z toho profitujících) rezidentních libertariánů také vzdělanou pracovní sílu)... má tedy ono zmiňované morální právo dost něco zpět.
A co to má společného s DPH? Když ten software budou prodávat v zahraničí, tak z něj DPH budou platit tam, přestože ho napsali čeští inženýři a vznikal v českém prostředí (na kterém má nějaké zásluhy český stát), zatímco daň z příjmu fyzických osob (zaměstnanců) a sociální a zdravotní „pojištění“ se bude platit tady.
Mně přijde hlavně nemorální, když se státy/EU snaží parazitovat na produkci, na které nemají vůbec žádné zásluhy. Jestliže nějaké zboží (např. digitální dílo) vzniká v zahraničí, nemá cizí stát nárok z něj vybírat daně.I když jste možná myslel:
Mně přijde hlavně nemorální, když státy vybírají daně (bez ohledu na to, kde dílo vzniká).(Což je samozřejmě nereálná představa) Nebo možná (jak by naznačovala Vaše "reakce"):
Mně přijde hlavně nemorální, když státy vybírají jakékoliv jiné daně než daň z příjmu fyzických osob.(To už by sice čistě teoreticky šlo, ale jsem si jistý, že byste nechtěl vidět tu sazbu. A politicky by to asi těžko prošlo. Otázka jestli daní zatěžovat produkci nebo spotřebu je zcela nové téma.) O tom já ovšem nemohu dost dobře spekulovat, natož s tím polemizovat, protože jsem odkázán pouze na to, co napíšete a co ne.
To už by sice čistě teoreticky šlo, ale jsem si jistý, že byste nechtěl vidět tu sazbu.K dobrému šoku stačí už sazba skutečné daně z příjmů, tedy se započtením "pojistného" (včetně části placené zaměstnavatelem), které je ve skutečnosti jen další daní. Ukousne si téměř polovinu toho, co zaměstnavatel platí za práci zaměstnance (například při hrubé mzdě 25 tisíc jsou tyto náklady 33500 Kč, z toho zaměstnanci zůstane 19295 Kč, tedy 57,6 %; při hrubé mzdě 50 tisíc je to už jen 54,5 %).
danit se [když už vůbec - pozn. pako] může jenom tam, kde produkt vznikl (daný stát tomu z daní připravil podmínky).
Ano a právě proto mi přijde nesmyslný ten příklad, který jsi uvedl, a snad jsem i dost jasně napsal, proč – DPH by se platila někde úplně jinde, jinému státu, zatímco daně z mezd (a další podobné daně, kterým současný stát nepochopitelně říká „pojištění“) by se platila zde, kde ti zaměstnanci pravděpodobně vystudovali, čerpají zdravotní péči a užívají si bezpečí daného naší policií a armádou1.
I když jste možná myslel: …
Jaký smysl má takovéhle překrucování a podsouvání druhým něčeho, co neřekli?
To už by sice čistě teoreticky šlo, ale jsem si jistý, že byste nechtěl vidět tu sazbu.
Právě že chtěl. Lidé by měli znát pravdu, měli by mít na očích, kolik tomu státu platí2. Možná by pak i lidi začali trochu víc uvažovat a řešit, jak ten stát pracuje – zatím je ale stále dost lidí, kteří si to neuvědomují a mají pocit, že stát má nějaké vlastní peníze a může jim dávat nějaké služby zadarmo.
[1] cenu a kvalitu těchto služeb teď nechme stranou
[2] včetně všech skrytých nákladů a plateb daní v naturálních – kdy stát okrádá lidi o jejich čas a další zdroje skrze byrokratickou zátěž, kterou na občany přenesl – normálně by ji totiž museli dělat státní úředníci a stát by musel vybírat o to více daní
Jenže to by stát musel občanovi přiznat, že ty peníze, které má občan na účtu nebo v peněžence vlastně nejsou všechny jeho a že má ve skutečnosti ještě o nějakých 20 % méně.Mně to vyznělo, že jste proti DPH [pokud ne jiným daním - pozn. pako] jako takové. Takže abych si to ujasnil, jak to má fungovat. Podpora podmínek produkce vyřešena přes (zvýšenou) daň z příjmu fyzický osob a souvisejících odvodů. Prodej realizujeme výhradně (např.) přes Google Inc. a Sales Tax platíme podle okresu San Mateo, CA (a případná cla pro země, která je s USA uplatňují). Nebo variantně povolíme proporční (přip. podle produktu) část prodejů může projít třeba přes Dublin, Londýn, Curych, Krakov... kde je taky vývoj. Protože je zase blbost, aby všechno zdanění prodejů shrábly Státy, Kalifornie, San Mateo a Menlo Park.
v Lucembursku kde se DPH obvykle platila dosud se také nic většinou nevyprodukovalo
Jenže DPH tenhle „problém“ neřeší, protože stát, kde sídlí zákazník na tom vyrobeném produktu žádné zásluhy nemá – nezaslouží si z něj vybírat daň. Lucembursko je/bylo asi pro ty firmy jen nejmenší zlo – neříkám, že ono na výběr těch daní má morální nárok.
Mně to vyznělo, že jste proti DPH [pokud ne jiným daním - pozn. pako] jako takové.
Jsem proti DPH…
Hlavně to ale za problém nepovažuji. Jestliže ale nějaká firmě k podnikání (např. distribuci toho digitálního obsahu) stačí služby poskytované minimálním státem, proč by ta firma měla být nucena platit (daně) za služby ne-minimálního státu, které nepotřebuje? Naopak by bylo nemorální ji k tomu nutit. Když někdo služby státu nepotřebuje, proč by za ně platil? Když mi k mému podnikání bude stačit ropná plošina, kdesi na moři, tak proč bych platil nějakému zaprděnému přebyrokratizovanému státu, který mi nic nedává, nic od něj nepotřebuji? Dokonce ty státy v téhle oblasti obvykle jen škodí (cenzura, odposlechy, zbytečné povinnosti, byrokratická zátěž…).
Naopak když ke svému podnikání budu potřebovat nějaké zázemí, tak rád fungujícímu státu ty daně zaplatím. Ale musí to být transparentní, musím vidět, že se ty společné peníze utrácejí smysluplně a ne že se rozkrádají a jdou třeba do kapes mých konkurentů, kteří se kamarádí s politiky.
Chování útvarů typu ČR nebo EU nemá žádný logický nebo morální základ – prostě se jen snaží vytřískat peníze, kde to jen jde.
2015 a jedem dál... nebo ne. Problém se má takhle. Něco řeknete, něco více než naznačíte, ale pak se ohrazujete, že podstatné bylo C. Tedy samozřejmě než začneme hovořit o C, protože pak šlo vlastně o H. Takže krok zpět a z toho, co máte na srdci si vyberte jedno a toho se držte.
Pro jakéhokoliv případnou diskuzi, pokud má být možná, také není od věci si prosvištět pár obecných témat jako kdo nastavuje a vybírá daně, co je to EU, jak funguje a tak. Pokud vyjdeme z "faktu", že 1 a 1 je 6, tak se asi daleko nedostaneme. Pokud mi zítra ještě bude zle (jako že doufám, že už se ta mrcha konečně poddá), takže to nebude na nic moc jiného než sedět před počítačem, tak se můžu stavit na kus řeči.
Firmy, které se přestěhovaly do zemí s nižší sazbou DPH…
Tak znovu: proč by firma (resp. její zákazníci) měla být nucena platit za služby státu, které nepotřebuje?
Z peněz, které vydělám v daném státě, zaplatím daň z příjmu/zisku a tím by měl být můj „dluh společnosti“ splacen – pak jsou to už jen moje peníze a můžu si s nimi dělat, co chci.
plátce DPH odvádí jen část z jím přidané hodnotyJakou hodnotu přidal někdo, kdo koupil pozemek od neplátce DPH a pak ho prodává?
jaksi ji budete velmi obtížně přesouvat na jiný pozemekZrejme to komunistum vyhovovalo, protoze i to dokazali.
Oni ale nic nešidí. Na jedné straně máš benzínku s velkou restaurací, myčkou, obchodem, zábavním centrem, místem pro grilování a se zaměstnanci, kteří kde co rozkradou, a/nebo majitelem, který chce neobvykle velké zisky… a tohle všechno dotují z vyšších cen benzínu. A na druhé straně máš benzínku, která dělá jednu věc, dělá ji dobře a efektivně – prodává benzín – a tím pádem má nižší ceny.
Když chce někdo jen koupit benzín a ne ty všechny ptákoviny okolo (natož dotovat nějaké zloděje), tak proč by měl být nucen platit vyšší ceny?
Konkurence je podle mého soudu prospěšná i na státní úrovni.Jenže to nefunguje. Libertariáni mají pořád spoustu řečí o tom, jak je stát dusí, ale že by se sebrali a odstěhovali se na pustý ostrov, to ne.
Jen za předpokladu, že by žádný libertarián neměl žádné vazby na místoJak se přesně taková vazba na místo projevuje ve volnotrhoveckých teoriích? Já se musím přiznat, že jsem nikdy nepochopil, jak přesně volnotrhovci určují, které věci jsou běžným projevem tržního prostředí a které ne, zvlášť když je jednou stát trhlinou v tržním prostředím a podruhé tržní entitou.
Nevím jak vyNejsem příslušníkem volnotrhovecké víry, trh považuju za prostředí a někdy možná nástroj, nikoli za své náboženství, takže nejsem v tomto ohledu zajímavým objektem.
To máš asi jako s přechodem mezi různými IM systémy – funguje tu síťový efekt – aby to mělo smysl, muselo by přejít víc lidí najednou. Ale rozdíl je v tom, že IM systém někomu patří, často ti poskytuje službu zadarmo a nic ti nedluží → ty si u něj nemůžeš nic nárokovat, můžeš mu maximálně sdělit svůj názor, poprosit ho, ale když tě nevyslyší, nezbývá ti než odejít jinam (nebo zůstat za nevyhovujících podmínek). Stát by ale měl patřit a sloužit svým občanům, neměl by to být majetek někoho třetího → tudíž je celkem přirozené, že se občané snaží tento stát změnit, místo aby odcházeli jinam.
Takže stát je vlastně teroristická organizace, pomocí které se snaží jedna skupina lidí parazitovat na jiné skupině lidí?
Ja nevznasim vytku vuci zadne strane. Jenom neverim, ze je mozna spolecnost, kde si bude kazdy svobodne urcovat, jak vysoke dane bude platit.No v tomhle se shodnem, ale nějak mi uniká souvislost třeba s vámi zmiňovanou SSO. Oni mají někde něco takového v programu? Slyšel jste někdy tvrdit Macha, že by chtěl něco takového? Já totiž ne.
Ja nevznasim vytku vuci zadne strane. Jenom neverim, ze je mozna spolecnost, kde si bude kazdy svobodne urcovat, jak vysoke dane bude platit.
Je pravda, že někteří tohle prosazují, ale není potřeba chodit tak daleko. Nevím o tom, že bych třeba já tady psal o dobrovolných daních.
Stát ti poskytuje nějaké služby a ty je potřeba nějak financovat – a z toho by měla vycházet výše daní a dalších povinností – nemělo by to být bohapusté okrádání a „vytěžování“ obyvatelstva a firem, založené na tom, že se stát ze svých rukojmí pokusí vytřískat, co to jen jde.
Daň je obhajitelná jen v případě, že vyděláš nějaké peníze – pak se dá říct, že jsi vydělal mj. proto, že ti stát poskytuje vhodné podmínky, a měl bys tudíž na něj přispět. Sice je to hrubě nepřesné1, ale nějaký legitimní základ to alespoň má.
Ale vybírat od lidí daně za něco, na čem ten stát nemá žádné zásluhy a nijak tomu nepomohl (často spíš škodil), je obyčejná krádež. Je to morálně neobhajitelné.
Tu povazuji v zasade za logicky sporny system, ktery se snazi obhajit bohatstvi (a status quo) konkretnich jednotlivcu.
Hluboce se mýlíš. Tahle filosofie právě vychází z obecných principů a pravidel a dokonce může být pro ty, kdo ji prosazují, méně2 výhodná než jiné přístupy k politice (mnohem víc by se dalo vydělat, kdyby stát byl velký, hodně přerozděloval a dalo se z něj průběžně odsávat hodně peněz – než se snažit poctivě podnikat na volném trhu).
[1] daně prakticky nikdy neodpovídají tomu, co od státu bereš – ať už jedním nebo druhým směrem
[2] čistě peněžně vzato a zejména v krátkém období
Stát ti poskytuje nějaké služby a ty je potřeba nějak financovat – a z toho by měla vycházet výše daní a dalších povinnostíV demokratickych zemich by to tak skutecne melo byt, na tom se shodneme. Problem je, ze se lide neshodnou, jake sluzby by mel stat poskytovat. Ja povazuji za spravedlive o tom hlasovat.
Je to morálně neobhajitelné.Skoro nic neni moralne obhajitelne, pokud to postavis takto absolutne. Ale zde jde o reseni (a mozna ne optimalni) jisteho jineho nemoralniho chovani, jak uz ti psal pako vys. Je to proste kompromis. Ze vidis jen jednu stranu je tvuj problem.
mnohem víc by se dalo vydělat, kdyby stát byl velký, hodně přerozděloval a dalo se z něj průběžně odsávat hodně penězTo je diskutabilni, zejmena u demokratickeho statu. Ale koneckoncu to nehraje roli; predpokladas, ze jde o racionalni ideologii (a ze lide musi nutne verit necemu racionalnimu, aby si pro sebe obhajili status quo), coz neni IMHO pravda, protoze je logicky sporna.
BTW: peníze, které mám na účtu jsou moje, ne? Můžu s nimi odjet do zahraničí a utratit je tam. Proč by mě stát měl trestat za to, že si to zahraniční zboží/služby přivezu sem? Zvlášť když tady s ním můžu třeba podnikat, vytvářet nějaké hodnoty (a nakonec z toho platit daň z příjmu). Absurdnější jsou už snad jen leda cla.
Daň je obhajitelná jen v případě, že vyděláš nějaké peníze – pak se dá říct, že jsi vydělal mj. proto, že ti stát poskytuje vhodné podmínky, a měl bys tudíž na něj přispět. Sice je to hrubě nepřesné1, ale nějaký legitimní základ to alespoň má.Vsak taky ano. DPH je dan spotrebni, dani se spotrebitel, nikoliv podnikatel (ten pouze zprostredkovava vyber dane). Stat poskytuje vhodne podminky, aby lide mohli zit, pracovat a vydelat si penize, a za to je zdani, kdyz tyto penize utraceji. Proto je irelevantni, od koho nakupuji zbozi a sluzby (zda od lokalniho, unijniho nebo extra-unijniho podnikatele), danena je jejich spotreba.
DPH také daní spotřebu v daném státě bez ohledu na to, kde jste peníze vydělal, tedy umožňuje danit návštěvníky (turisty).Turista je vydělal někde jinde -- ne zásluhou tohoto státu. Což tedy nahrává spíš té teorii, že smyslem je okrádat lidi na více frontách.
Jestliže stát poskytuje podmínky pro práci a výdělek, má si za to nechat platit daní z příjmu.Proc? Podminky jsou vcelku jasne dane - cast se plati v jedne dani a druha cast v druhe (...). Kdyby se platila jen v jedne, tak by ta jedna dan musela byt ~dvakrat vetsi. Kazda ma sve vyhody i nevyhody. Je to jako s dvoufaktorovou autentizaci - jedna dan je nachylna na jednu skupinu danovych uniku, druha na jinou, takze hybridni system bude robustnejsi nez takovy spolehajici se jen na jeden pristup.
aby šlo člověka okrádat nenápadně na více frontách. ... ale o jejich důmyslné skryvání.No, vzhledem k tomu, ze vse je verejne a vseobecne zname, tak tezko lze mluvit o nejakem nenapadnem ci dumyslnem skryvani. Pokud se bavime o celkove velikosti zdaneni, tak IMHO dava smysl srovavat nikoliv sazby jednotivych dani, ale podil celkovych konsolidovanych prijmu verejnych rozpoctu na HDP.
podil celkovych konsolidovanych prijmu verejnych rozpoctu na HDPTo nestačí. Stát vybírá řadu daní v naturáliích (ve formě naší práce a dalších soukromých zdrojů), když přenáší na soukromý sektor práci a povinnosti, kterou by jinak dělali státní zaměstnanci (placení z daní → tudíž by ty daně musely být vyšší). Tímto švindlem se státu daří účetně vykazovat nižší celkovou míru zdanění, než jaká je ve skutečnosti. A nic to ale nemění na tom, že i pouhé rozdělení daní na více menších, je psychologický trik, který má za cíl ošidit lidi, aby na první pohled neviděli, kolik jim stát bere.
Stat poskytuje vhodne podminky, aby lide mohli zit, pracovat a vydelat si penize, a za to je zdaniKdyž ty peníze budu utrácet v zahraničí, tak z nich tomuto státu DPH platit nebudu, přestože jsem je tady (teoreticky i zásluhou tohoto státu) vydělal. To nedává smysl.
Pokud mas nejake spolecenske vazby na misto, kde zijes, pak uz ses ovsem vzdal libertarianskeho idealu. Protoze v takovem pripade ty spolecenske vazby respektujes a to znamena dodrzovat i zvyklosti (ktere jsou v moderni spolecnosti formalizovany jako zakony a ruzne regulace), ktere prislusna komunita dodrzuje.
Aha, takže když někdo žil v komunistickém režimu třeba proto, že tam měl rodinu a přátele, tak to znamená, že byl komunista? Neměl právo usilovat o to, aby se ten režim změnil?
Proste mi prijde, ze chces kolac snist (mit svobodu vybrat si ktere zakony chces dodrzovat) a soucasne si ho ponechat (byt spolecensky na nekoho vazan).
Rozlišuj prosím národ/zemi od státního útvaru, který na daném území aktuálně působí. Není to totéž. Vztah mají lidé obvykle k tomu prvnímu.
Rozlišuj prosím národ/zemi od státního útvaru, který na daném území aktuálně působí. Není to totéž. Vztah mají lidé obvykle k tomu prvnímu.To je uplne irelevantni k logickemu sporu, na ktery narazim. Uz samotny fakt socialnich vazeb totiz zpusobuje nesvobodu, kterou libertariani tak pohrdaji. To, ze nakonec jsou z toho zakony a regulace je dane tim, ze v nasi spolecnosti jsou ty socialni vazby velmi komplikovane.
nový režim (ve kterém musí trvale sledovat legislativu DPH všech členských států, do kterých službu poskytuje
Zřejmě je to součástí plánu, kde druhým krokem bude nabídnout lidem „řešení“ v podobě větší centralizace moci…
druhým krokem bude nabídnout lidem „řešení“ v podobě větší centralizace moci…Po tom už tu přímo někteří volají - aby se sjednotila legislativní úprava DPH (samozřejmě včetně sazeb) napříč celou EU. Jenže tím se samozřejmě vyřeší jen část problému. Druhá část je problém se zjišťováním, ze kterého členského státu je příjemce plnění. Proto dalším krokem té centralizace bude společný výběr za celou EU a následné přerozdělení členským státům (něco jako se dnes provádí v ČR u zdravotních pojišťoven - každá inkasuje od "svých" pojištěnců, ale pak se to kompletně přerozděluje).
Jenze takto chapana 'suverenita na ekonomicke urovni' je v kapitalismu nesmyslny pojem.Nejsem kapitalista :). A kdybych byl, tak mě dost možná na ábíčku nepotkáte. Moje víra v peníze je taková, že mám filosoficky blíž k jardíkovi a gruntovi, než komukoli jinému, jen se více přizpůsobuju okolnímu světu, alespoň co můžu soudit z projevů na ábíčku.
Pokud jde o soukrome firmy, tak nad nima stat nema primou kontrolu bez ohledu na to, zda jejich vlastnik je v Cesku nebo v zahranici. A naopak, firmy aktivni na uzemi Ceska se musi podridit ceskym zakonum bez ohledu na to, kdo je jejich vlastnik. Koneckoncu z 'ryze ceske firmy' se 'zahranicni firma' muze stat proste i tak, ze se jeji majitel odstehuje do zahranici (a firma funguje dal stejne jako predtim).Nemluvím ani tak o teoretických (makro)ekonomických konceptech, to je oblast, ve které nejen že nemám ani zlomek tvých znalostí, ale především nemám vůbec chuť a motivaci se tím zabývat. Spíš se bavím o pozorovaném stavu. A tam nejde jen o to, že je někde na papíře napsaný zahraniční vlastník. Spíš mě zaráží to, že je v těch podnicích jasně cítit druhořadost těch českých poboček a českých lidí. Ale když to vezmu kolem a kolem, tak v podstatě jako země hrajeme úlohu, která nám tak nějak historicky příšluší. To ovšem jen podporuje to, co jsem výše napsal, tedy že má jen stěží smysl se snažit o nějakou národní suverenitu.
Spíš mě zaráží to, že je v těch podnicích jasně cítit druhořadost těch českých poboček a českých lidí.To záleží, jestli se díváš na pokladní v Tescu, nebo člověka, který spočítal, odsimuloval a vyrobil klíčový díl pro nápravu pro BMW X drive - oba žijí a pracují v Česku. Nevím, co by bez EU dělala pokladní z Tesca (možná pokladní v Jednotě?), ale nemyslím si rozhodně, že bychom tady konstruovali a vyráběli takové díly.
I ty blbé žárovky, jako klasický reprezentant "eurošikany", se dají už koupit i klasické s vláknem (jenom musí spňovat danou účinnost), teď jsem v OBI viděl 115W.Není pravda. Prodávají se jen halogenové a jen čiré. Ale i na ně brzy dojde. Matné žárovky nejsou nikde. Pak jsou běžně v prodeji "tepelné koule", "průmyslové žárovky" apod., prostě se prachsprostě ten zákon obchází.
Pro zajímavost mohu citovat z materiálu Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, který pro ČR plní roli "jednoho správního místa" (ono je to samozřejmě i v zákoně, ale tam se to špatně hledá):
V některých případech se nelze zaregistrovat k MOSS z důvodu existence ochranných lhůt (tzv. karanténních lhůt). Tyto případy jsou upraveny v § 110i ZDPH a jedná se o následující:
- Pokud byla zrušena registrace na žádost nebo z moci úřední (viz kapitola 2.5 ), protože bylo oznámeno, že již nedochází k poskytování zvláštních služeb, nelze použít zvláštní režim po dobu 2 kalendářních čtvrtletí ode dne zrušení registrace. (§ 110i odst. 1 ZDPH)
To znamená, že pokud si z nějakého důvodu tu registraci zrušíte a za pár měsíců ji budete opět potřebovat, máte smůlu. Musíte si to pak tedy řešit pro každý stát samostatně nebo (pokud to legislativa umožňuje, což nevím) se registrovat pro totéž v jiném členském státě.
Další věc je, že jakmile se někdo registruje, podává další přiznání k DPH (navíc ještě k tomu tuzemskému), a to i když k žádnému plnění nedošlo. Navíc je lhůta kratší než u tuzemského přiznání, podává se do 20. dne v měsíci po skončení zdaňovacího období.