Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Prohlížeč hlásí nedůvěryhodný certifikát. Není divu - certifikát totiž není podepsán žádnou z autorit, které prohlížeče znají. Naopak, je podepsán I.CA. Netuším, jaký to má důvod … Jako mnohem zásadnější problém ale vidím způsob, jakým se nakládá se SSL.každý výrobce a distributor internetového prohlížeče si může do seznamu předinstalovaných důvěryhodných autorit dát, co ho napadne. Neexistuje žádná celosvětová „certifikační autorita certifikačních autorit“, která by posvětila seznam důvěryhodných autorit. Takže když vyberete nějakou CA, vždy se najde někdo, kdo řekne, že on tuhle CA v prohlížeči nemá. Navíc nový certifikát I.CA byl (pokud vím, jako jediný certifikát tří českých akreditovaných CA) distribuován s nějakým updatem Windows XP a Vista, takže většina uživatelů už jej nejspíš má mezi důvěryhodnými certifikáty. Navíc je poněkud zvláštní psát o tom, jak si musíte kořenový certifikát ověřovat telefonicky, a přitom důvěřujete certifikátům, které vám dala do prohlížeče nějaká firma či organizace, a vy jste si ten prohlížeč pak stáhl přes nezabezpečené a neověřené HTTP spojení. Pokud byste chtěl s certifikáty certifikačních autorit opravdu nakládat tak zodpovědně, jak píšete, musel byste po instalaci prohlížeče seznam předinstalovaných certifikátů vyprázdnit a nainstalovat jenom ty, které si ověříte a kterým opravdu důvěřujete.
každý výrobce a distributor internetového prohlížeče si může do seznamu předinstalovaných důvěryhodných autorit dát, co ho napadne. Neexistuje žádná celosvětová „certifikační autorita certifikačních autorit“, která by posvětila seznam důvěryhodných autorit.To je sice pravda, ale na druhou stranu, tam množina certifikátů u většiny prohlížečů se velmi významně překrývá.
Navíc nový certifikát I.CA byl (pokud vím, jako jediný certifikát tří českých akreditovaných CA) distribuován s nějakým updatem Windows XP a Vista, takže většina uživatelů už jej nejspíš má mezi důvěryhodnými certifikáty.Spíše by se mělo říkat "většina uživatelů používajících Internet Explorer". Protože AFAIK jiné prohlížeče nepoužívají systémové certifikáty (nainstalované ve Windows) a spoléhají na vlastní úložiště.
Navíc je poněkud zvláštní psát o tom, jak si musíte kořenový certifikát ověřovat telefonicky, a přitom důvěřujete certifikátům, které vám dala do prohlížeče nějaká firma či organizace, a vy jste si ten prohlížeč pak stáhl přes nezabezpečené a neověřené HTTP spojení.Což o to, prohlížeč jsem si stáhl samozřejmě jako podepsaný balíček. Lze ovšem hovořit o tom, jak jsem si stáhl certifikáty, podle kterých se to při instalaci ověřuje (protože jsem si stáhl image DVD a zkontroloval jsem jen hash podle stejného webu, ze kterého jsem stahoval). Aby to bylo opravdu bezpečné, býval bych si musel ověřit (řekněme telefonicky) stahovanou distribuci a to jsem samozřejmě neudělal.
To je sice pravda, ale na druhou stranu, tam množina certifikátů u většiny prohlížečů se velmi významně překrývá.Pro podpis formuláře ale stejně budete potřebovat certifikát jedné ze tří českých akreditovaných autorit. Takže není tak nerozumné mít jednou z nich podepsán i serverový certifikát. Z pohledu autora serverové aplikace bych se samozřejmě snažil použít takový certifikát, který je předinstalovaný ve velkém množství prohlížečů, protože běžní uživatelé certifikátům nerozumí a je potřeba to pro ně udělat na co nejméně kliknutí (bohužel). Ale nepřipadá mi rozumné z pohledu uživatele si stěžovat na to, že autoři nepoužili nějakou CA, kterou vy zrovna máte v prohlížeči. Pokud byste si o tom něco zjistil a mohl byste říct, že tuto CA má v prohlížeči třeba jen 1 % uživatelů, mělo by to nějakou váhu. Ale stěžovat si, že tu CA nemáte v prohlížeči pouze vy (a můžete být jediný), to je trochu sebestředné…
Spíše by se mělo říkat "většina uživatelů používajících Internet Explorer". Protože AFAIK jiné prohlížeče nepoužívají systémové certifikáty (nainstalované ve Windows) a spoléhají na vlastní úložiště.Ne, v takovém případě by se mělo napsat „téměř všichni uživatelé používající MSIE“. Jenže protože MSIE má dohromady stále více než 50 %, můžu rovnou napsat „většina uživatelů“, i když myslím tu samou skupinu uživatelů.
Což o to, prohlížeč jsem si stáhl samozřejmě jako podepsaný balíček. Lze ovšem hovořit o tom, jak jsem si stáhl certifikáty, podle kterých se to při instalaci ověřuje (protože jsem si stáhl image DVD a zkontroloval jsem jen hash podle stejného webu, ze kterého jsem stahoval). Aby to bylo opravdu bezpečné, býval bych si musel ověřit (řekněme telefonicky) stahovanou distribuci a to jsem samozřejmě neudělal.A taky byste hlavně musel tomu distributorovi důvěřovat, že vybral takové certifikační autority, které mají pro vás vhodné certifikační politiky.
Aby to bylo opravdu bezpečné, býval bych si musel ověřit (řekněme telefonicky) stahovanou distribuci a to jsem samozřejmě neudělal.
Taky už mě napadlo - co když máme všichni ty svoje linuxy "cinklý".
BTW - on je někdy docela porod najít informaci (aspoň přes http) o klíči, kterými jsou podepsané repozitáře, jež nejsou nainstalovány na příslušném distribučním médiu. <nadsázka>Už jsem se taky párkrát spolehl na to, že "chlápek uprostřed" se taky občas musí jít vymočit.
</nadsázka>
zdravim,
tak jste popsal pekne jeden Linuxovy problem. Jinak statni sprava a certifikaty, tak to je kapitola sama pro sebe = na windows specielne nebezpecny obsah a tak.
Ono kdyz se delaji lokalizacni ceske balicky, tak by to jiz nekolik let chtelo, do nich i davat ceske korenove CA. Od browseru, ca-certifikates, po keystore od javy.
gf
Kdyz uz mluvime o certifikatech, tak by mozna jednu Vasi webservisu neskodilo provozovat pouze pres https. Oddeleni vyvoje asi bude vedet....
bye gf
Důvodem popdpisu ICA a nikoliv autority kterou máš ve svém browsru je nepochybně Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.Nějak v tom zákoně nevidím, že by pro obecnou komunikaci mezi úřadem a občanem (nejde o zákonem určený případ, kdy se používá elektronický podpis) byl potřeba certifikát vydaný kvalifikovaným poskytovatelem. Možná něco specifikuje nějaká vyhláška, ale o ničem takovém nevím.
Jinak pod linuxem je problém s generovaným PDF (chybná čeština v polích)Na to jsem se nedíval. Pracoval jsem jen s XML.
Tiskni
Sdílej: