CrossOver, komerční produkt založený na Wine, byl vydán ve verzi 26. Přehled novinek v ChangeLogu. CrossOver 26 vychází z Wine 11.0, D3DMetal 3.0, DXMT 0.72, Wine Mono 10.4.1 a vkd3d 1.18. Do 17. února lze koupit CrossOver+ se slevou 26 %.
KiCad je nově k dispozici také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit [Mastodon, 𝕏].
Šenčenská firma Seeed Studio představila projekt levného robotického ramena reBot Arm B601, primárně coby pomůcky pro studenty a výzkumníky. Paže má 6 stupňů volnosti, dosah 650 mm a nosnost 1,5 kilogramu, podporované platformy mají být ROS1, ROS2, LeRobot, Pinocchio a Isaac Sim, krom toho bude k dispozici vlastní SDK napsané v Pythonu. Kompletní seznam součástek, videonávody a nejspíš i cena budou zveřejněny až koncem tohoto měsíce.
… více »Byla vydána nová verze 36.0, tj. první stabilní verze nové řady 36, svobodného multimediálního centra MythTV (Wikipedie). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byl vydán LineageOS 23.2 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu.
Od března budou mít uživatelé Discordu bez ověření věku pouze minimální práva vhodná pro teenagery.
Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Prohlížeč hlásí nedůvěryhodný certifikát. Není divu - certifikát totiž není podepsán žádnou z autorit, které prohlížeče znají. Naopak, je podepsán I.CA. Netuším, jaký to má důvod … Jako mnohem zásadnější problém ale vidím způsob, jakým se nakládá se SSL.každý výrobce a distributor internetového prohlížeče si může do seznamu předinstalovaných důvěryhodných autorit dát, co ho napadne. Neexistuje žádná celosvětová „certifikační autorita certifikačních autorit“, která by posvětila seznam důvěryhodných autorit. Takže když vyberete nějakou CA, vždy se najde někdo, kdo řekne, že on tuhle CA v prohlížeči nemá. Navíc nový certifikát I.CA byl (pokud vím, jako jediný certifikát tří českých akreditovaných CA) distribuován s nějakým updatem Windows XP a Vista, takže většina uživatelů už jej nejspíš má mezi důvěryhodnými certifikáty. Navíc je poněkud zvláštní psát o tom, jak si musíte kořenový certifikát ověřovat telefonicky, a přitom důvěřujete certifikátům, které vám dala do prohlížeče nějaká firma či organizace, a vy jste si ten prohlížeč pak stáhl přes nezabezpečené a neověřené HTTP spojení. Pokud byste chtěl s certifikáty certifikačních autorit opravdu nakládat tak zodpovědně, jak píšete, musel byste po instalaci prohlížeče seznam předinstalovaných certifikátů vyprázdnit a nainstalovat jenom ty, které si ověříte a kterým opravdu důvěřujete.
každý výrobce a distributor internetového prohlížeče si může do seznamu předinstalovaných důvěryhodných autorit dát, co ho napadne. Neexistuje žádná celosvětová „certifikační autorita certifikačních autorit“, která by posvětila seznam důvěryhodných autorit.To je sice pravda, ale na druhou stranu, tam množina certifikátů u většiny prohlížečů se velmi významně překrývá.
Navíc nový certifikát I.CA byl (pokud vím, jako jediný certifikát tří českých akreditovaných CA) distribuován s nějakým updatem Windows XP a Vista, takže většina uživatelů už jej nejspíš má mezi důvěryhodnými certifikáty.Spíše by se mělo říkat "většina uživatelů používajících Internet Explorer". Protože AFAIK jiné prohlížeče nepoužívají systémové certifikáty (nainstalované ve Windows) a spoléhají na vlastní úložiště.
Navíc je poněkud zvláštní psát o tom, jak si musíte kořenový certifikát ověřovat telefonicky, a přitom důvěřujete certifikátům, které vám dala do prohlížeče nějaká firma či organizace, a vy jste si ten prohlížeč pak stáhl přes nezabezpečené a neověřené HTTP spojení.Což o to, prohlížeč jsem si stáhl samozřejmě jako podepsaný balíček. Lze ovšem hovořit o tom, jak jsem si stáhl certifikáty, podle kterých se to při instalaci ověřuje (protože jsem si stáhl image DVD a zkontroloval jsem jen hash podle stejného webu, ze kterého jsem stahoval). Aby to bylo opravdu bezpečné, býval bych si musel ověřit (řekněme telefonicky) stahovanou distribuci a to jsem samozřejmě neudělal.
To je sice pravda, ale na druhou stranu, tam množina certifikátů u většiny prohlížečů se velmi významně překrývá.Pro podpis formuláře ale stejně budete potřebovat certifikát jedné ze tří českých akreditovaných autorit. Takže není tak nerozumné mít jednou z nich podepsán i serverový certifikát. Z pohledu autora serverové aplikace bych se samozřejmě snažil použít takový certifikát, který je předinstalovaný ve velkém množství prohlížečů, protože běžní uživatelé certifikátům nerozumí a je potřeba to pro ně udělat na co nejméně kliknutí (bohužel). Ale nepřipadá mi rozumné z pohledu uživatele si stěžovat na to, že autoři nepoužili nějakou CA, kterou vy zrovna máte v prohlížeči. Pokud byste si o tom něco zjistil a mohl byste říct, že tuto CA má v prohlížeči třeba jen 1 % uživatelů, mělo by to nějakou váhu. Ale stěžovat si, že tu CA nemáte v prohlížeči pouze vy (a můžete být jediný), to je trochu sebestředné…
Spíše by se mělo říkat "většina uživatelů používajících Internet Explorer". Protože AFAIK jiné prohlížeče nepoužívají systémové certifikáty (nainstalované ve Windows) a spoléhají na vlastní úložiště.Ne, v takovém případě by se mělo napsat „téměř všichni uživatelé používající MSIE“. Jenže protože MSIE má dohromady stále více než 50 %, můžu rovnou napsat „většina uživatelů“, i když myslím tu samou skupinu uživatelů.
Což o to, prohlížeč jsem si stáhl samozřejmě jako podepsaný balíček. Lze ovšem hovořit o tom, jak jsem si stáhl certifikáty, podle kterých se to při instalaci ověřuje (protože jsem si stáhl image DVD a zkontroloval jsem jen hash podle stejného webu, ze kterého jsem stahoval). Aby to bylo opravdu bezpečné, býval bych si musel ověřit (řekněme telefonicky) stahovanou distribuci a to jsem samozřejmě neudělal.A taky byste hlavně musel tomu distributorovi důvěřovat, že vybral takové certifikační autority, které mají pro vás vhodné certifikační politiky.
Aby to bylo opravdu bezpečné, býval bych si musel ověřit (řekněme telefonicky) stahovanou distribuci a to jsem samozřejmě neudělal.
Taky už mě napadlo - co když máme všichni ty svoje linuxy "cinklý".
BTW - on je někdy docela porod najít informaci (aspoň přes http) o klíči, kterými jsou podepsané repozitáře, jež nejsou nainstalovány na příslušném distribučním médiu. <nadsázka>Už jsem se taky párkrát spolehl na to, že "chlápek uprostřed" se taky občas musí jít vymočit.
</nadsázka>
zdravim,
tak jste popsal pekne jeden Linuxovy problem. Jinak statni sprava a certifikaty, tak to je kapitola sama pro sebe = na windows specielne nebezpecny obsah a tak.
Ono kdyz se delaji lokalizacni ceske balicky, tak by to jiz nekolik let chtelo, do nich i davat ceske korenove CA. Od browseru, ca-certifikates, po keystore od javy.
gf
Kdyz uz mluvime o certifikatech, tak by mozna jednu Vasi webservisu neskodilo provozovat pouze pres https. Oddeleni vyvoje asi bude vedet....
bye gf
Důvodem popdpisu ICA a nikoliv autority kterou máš ve svém browsru je nepochybně Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.Nějak v tom zákoně nevidím, že by pro obecnou komunikaci mezi úřadem a občanem (nejde o zákonem určený případ, kdy se používá elektronický podpis) byl potřeba certifikát vydaný kvalifikovaným poskytovatelem. Možná něco specifikuje nějaká vyhláška, ale o ničem takovém nevím.
Jinak pod linuxem je problém s generovaným PDF (chybná čeština v polích)Na to jsem se nedíval. Pracoval jsem jen s XML.
Tiskni
Sdílej: