Máte zapotřebí dělat si starosti ještě i s licencemi? (diskuse)

[xkucf03]

+1

[regine2]

Souhlas, ale to nás neomlouvá.

U mého bývalého zaměstnavatele se jednalo o DB od IBM a málem vysolil mimosoudní vyrovnání 40 miliónů za nedodržení licence.

Jen díky tomu, že se reagovalo rychle, doplatil se rozdíl a koupil v podstatě zbytečný update na novější verzi se pokuta, mnohonásobně větší, neplatila.

A ano. Skutečně jsou již dnes firmy, které se najímají, právně Vám osvětlují licencování. No je to věda.

[Šangala]

Dal jsem plus, bo to má kus pravy na používání „aplikací“ a „systému“ jako takového, ale neodpustím si, ono řešení otázky jestli použití dané věci pod svobodnou (GPL) licencí je v pořadku je někdy na mnohem bolavější hlavu, než s licencí proprietární - zaplatíš a máš pokoj.

[pavlix]

Pokud vím, tak s použitím programu v pravém smyslu není u GPL problém a omezena je pouze distribuce.

[Luk]

Ano, použití samo o sobě (k libovolnému účelu) není nijak omezeno. Licenční omezení se týkají opravdu jen distribuce, v případě AGPL také používání přes síť.

[pavlix]

v případě AGPL také používání přes síť.

To se mi nezdá. Měl jsem za to, že AGPL omezovalo pouze poskytování po síti, nikoliv používání, tedy že AGPL může poručit pouze provozovatel, nikoliv uživatel.

[Luk]

Měl jsem za to, že AGPL omezovalo pouze poskytování po síti, nikoliv používání, tedy že AGPL může poručit pouze provozovatel, nikoliv uživatel.

Špatně jsem to formuloval. Samozřejmě se povinnosti týkají toho, kdo takové používání umožňuje, ne samotného vzdáleného uživatele.

[Šangala]

Ano, použití v pravém slova smyslu a samostatně, není problém, ale už v té větě je spousta právních problémů

[pavlix]

Pokud vím, tak i nesamostatně :).

[Šangala]

Libovolně tam můžeš doplňovat a odebírat AND a OR a generovat spoustu různých „variant problémů“. :)

[pavlix]

Duis aute irure dolor in reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur.

[Tomáš]

Někdy si člověk "půjčí" svobodnou knihovnu do svého programu, což ve velmi nepříznivých podmínek může mít za následek, že nesmí svůj program prodávat. Přitom má spočítáno, že zaplatit určitou částku za licence je pro něj výhodné, ale licence s tím nepočítá.

[Begleiter]

Pokud použiješ ve svém programu knihovnu pokrytou např. GNU GPL (hlavně teď je aktuální verze 2 a 3), tak program můžeš klidně prodávat, ale: musíš kupcům zpřístupnit zdrojové kódy svého programu pod svobodnou licencí (zde tedy GNU GPL).

[Luk]

To se týká jen některých svobodných licencí, jmenovitě GPL a AGPL. U většiny může být samotný program proprietární a je potřeba splnit jen určité podmínky podle konkrétní licence.

[Begleiter]

Jasně. Díky za doplnění.

[pavlix]

že nesmí svůj program prodávat

O kterou licenci se jednalo?

[jj]

"Zaplatíš a máš pokoj" je iluzorní. Licence mívají typicky 10 - 100 kB, takže je skoro nikdo nečte a jsou tam podivuhodné háčky jako třeba zákaz šíření benchmarků daného programu ap.

[xkucf03]

Já to počítal spíš na normostrany. Hlavně jde o to, že u proprietárního softwaru typicky platí, že co software, to jedinečná licence, kterou bys měl pokaždé vždy nastudovat, probrat s právníky… zatímco u svobodného se točí pořád dokola pár známých licencí.

[Šangala]

Jenže k těm proprietárním se ti právník bez problémů vyjádří na druhý den, protože to má furt dokola a většinou bez problémů 10 právníků 10 ve většině se shodujících vyjádření a pokud je třeba, lze dojednat i jinou licenci, zatímco u svobodného se k některým vyjádří také docela slušně, ale zrovna u GPL 10 právníků 10 různých vyjádření často protichůdných, protože se furt balancuje na hraně.

[xkucf03]

Když ti něco není jasné, tak je lepší se zeptat přímo u zdroje – buď napiš FSF (mají na to lidi) nebo autorovi programu. U svobodného softwaru obvykle panuje přátelštější přístup a není potřeba hned volat svému právníkovi.

[Šangala]

Kde žiješ? mně to může být u pr..le, co udělám buchnu pod BSD ať si s tím každý dělá co chce a řeší si sám licence.
Ale ve firmách za to nese odpovědnost právní, nebo najatá kancelář a v tom obecném světe prostě existuje spousta licencí a spousta typů spojení, spousta zákonů (kde je s nimi někdy i GPL v rozporu), takže nějaké vyjádření FSF nikoho nezajímá, důležité je, jestli si za svým rozhodnutím právní stojí a je ochotno to hájit a jestli rizkika, která tam jsou téměř vždy, podstoupí.

[pavlix]

Zdrojem software není vždy FSF, takže jejich názor kolikrát nemá žádnou právní váhu. Na druhou stranu v Evropě může mít nějakou právní váhu veřejně vyjádřený názor hlavních tvůrců.

Nehledě na to, že GPL je úmyslně komplikované licence jejímž účelem je nejenom využít exitujících právních prostředů ale i do jisté míry zastrašit před chováním, které je v mnohých případech legální. Namísto přesného vymezení hranice mezi povoleným a nepovoleným zajišťuje GPL urvání toho, co jde, jako svobodný software.

V případě, že GPL používáš nějak ve větším v komerčním světě a zároveň hodláš distribuovat software, nedej bože napříč hranicemi států, je nějaký vhodný právník víc než na místě.

[Luk]

Jenže k těm proprietárním se ti právník bez problémů vyjádří na druhý den, protože to má furt dokola a většinou bez problémů 10 právníků 10 ve většině se shodujících vyjádření

Zejména pokud je ta licence v angličtině a napsaná pro právní řád USA, že?

zrovna u GPL 10 právníků 10 různých vyjádření často protichůdných, protože se furt balancuje na hraně

To je docela odvážné tvrzení a dost by mě zajímalo, jak to doopravdy je. Totiž právě GPL je psána velmi jednoznačně a srozumitelně. Jedinou potenciálně spornou otázkou - ale nikoli otázkou právní, nýbrž faktickou - je rozhodnutí, zda jde o odvozené dílo (od díla licencovaného pod GPL) nebo nikoliv. Krajní případy jsou zcela zřejmé, mezi nimi je ale "šedá zóna", kde to tak jasné není.

[Šangala]

Angličtina přece není problém, a licenci potřebuješ v souladu s právními řády jednotlivých zemí, kde ji reálně provozuješ a ano na to si někdy musíš dát bacha, protože není pro všechny země stejná (protože nemůže), což někdy produkuje dodatky.

Samozřejmě, že se to odvíjí od toho co označuješ jako otázku faktickou (, která je hlavně právní ;)), protože málokdo má to štěstí, že má všechno GPL a může či chce všechno pod GPL, jak to není v oblasti IT tak si v bahně téměř vždy a máš spoustu „faktický“ šedostí.

Mám i někdy pocit, že hrozí označení vytvořeného makra v tabulkovém procesoru jako dílo odvozené.

[Luk]

Angličtina přece není problém

V právu angličtina (nebo jiný jazyk) problém je, protože právní text nelze otrocky překládat nebo odhadovat, co má jaký význam. Velmi záleží na detailech. Mimochodem zkus si nechat ověřit podpis na cizojazyčně (třeba anglicky) psané listině. Jsem zvědav, u kolika notářů pochodíš (CzechPoint ani nezkoušej, tam to nedělají vůbec).

Samozřejmě, že se to odvíjí od toho co označuješ jako otázku faktickou (, která je hlavně právní ;))

To není otázka právní, protože z právního hlediska je to jasné. Důležité je vyhodnocení konkrétního případu, zda naplňuje "skutkovou podstatu" nebo ne.

jak to není v oblasti IT tak si v bahně téměř vždy a máš spoustu „faktický“ šedostí

"Šedé" je v reálném životě skoro všechno a proto je život tak zelený a nikoli šedý

Velmi těžké to mají například řidiči, protože musejí pořád pracovat s neostrými, šedými parametry, o kterých navíc není čas přemýšlet - musí se vyhodnocovat v reálném čase. Třeba takové přizpůsobení rychlosti stavu vozovky (...doplň další okolnosti, kterým se musí rychlost přizpůsobit...), to je opravdová lahůdka

A když se pak stane nehoda ... přizpůsobil nebo nepřizpůsobil? Přizvou se tři znalci v oboru silniční dopravy ... a každý může dospět k něčemu úplně jinému. Ale ten řidič má, na rozdíl od znalců, na vyhodnocení jen sekundy nebo jejich zlomky...

To jsem tedy trochu utekl od tématu, ale chtěl jsem tím říct, že nějaké nuance u GPL jsou brnkačka oproti jiným oblastem. A vyhodnocování proprietárních licencí má mnohdy blíž k té situaci řidiče (a navíc tam přibývá ještě mnoho složitých právních otázek, protože tam může být hromada věcí, které vznikly například pro americké právo a v našich podmínkách jsou neúčinné), než k řešení GPL.

[Šangala]

Co to pleteš o ověření podpisu(?) ověřuje se podpis, ne obsah listiny, ten kdo ověřuje podpis v zásadě ani nemá právo zkoumat obsah, ověřuje vazbu ty<->podpis a klidně tě může ověřit na prázdný papír (jen bude zmatený a nejistý, protože neví co má napsat do evidence).

Zásadní rozdíl je v tom, že když dva chtějí udělat kšeft, tak se dohodnou - o to jde, což u GPL prostě nelze podmínky jsou dané, nikdy neustoupí a výklad odvození neexistuje, nebo je jich roj - což je totéž. Paralela s řidičem moc nesedí.

Jestli se stále bavíme o licencích, tak na nuance použítí GPL vs. komerční licence je jako, jezdit autem po ranveji se zavázanýma očima a a čekat kdy tě kdo sejme vs. jezdit autem na v oblasti, kde jsou složité křižovatky co 10m. (tedy „nikdy jasno“ vs. „složitý labyrint s řádem“)

[Luk]

Co to pleteš o ověření podpisu(?) ověřuje se podpis, ne obsah listiny, ten kdo ověřuje podpis v zásadě ani nemá právo zkoumat obsah, ověřuje vazbu ty<->podpis a klidně tě může ověřit na prázdný papír (jen bude zmatený a nejistý, protože neví co má napsat do evidence).

Tak to schválně to zkus ("pletu" to sem na základě reálných zkušeností)

Jinak pokud si chceš ušetřit čas a běhání, mrkni do § 10, odst. 4 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování:

Je-li legalizován podpis na listině, která je psána v jiném než českém nebo slovenském jazyce a není-li současně předložena v úředně ověřeném překladu do jazyka českého, legalizace se neprovede.

Když to úplně zjednoduším - bez úředně ověřeného překladu např. anglicky psané listiny ten podpis ověří jen ten notář, který je schopen a oprávněn ten úředně ověřený překlad sám vyhotovit (nebo na to má někoho přímo k dispozici). Jinak smůla.

Zásadní rozdíl je v tom, že když dva chtějí udělat kšeft, tak se dohodnou - o to jde, což u GPL prostě nelze podmínky jsou dané, nikdy neustoupí a výklad odvození neexistuje, nebo je jich roj - což je totéž.

U proprietární licence jsou podmínky také téměř vždy předem dané. Je to licenční smlouva adhezního typu, čili "ber nebo nech ležet". Microsoft nebude upravovat své licenční podmínky jen proto, aby s tebou udělal kšeft (a zdaleka nejen Microsoft). Stejně tak nebude přistupovat na žádné jiné dohody. Buď budeš do puntíku dodržovat, co ti nařídí, a pak smíš jeho SW užívat, nebo to dělat nechceš/nebudeš, a pak jeho SW užívat nesmíš. A to se pořád bavíme jen o pouhém užití, ne o rozšiřování, úpravách atd.

Jestli se stále bavíme o licencích, tak na nuance použítí GPL vs. komerční licence je jako, jezdit autem po ranveji se zavázanýma očima a a čekat kdy tě kdo sejme vs. jezdit autem na v oblasti, kde jsou složité křižovatky co 10m. (tedy „nikdy jasno“ vs. „složitý labyrint s řádem“)

Měl jsem na mysli nuance ohledně postupu v rámci SW pod GPL, proprietární licence jsem do toho nemíchal.

[Šangala]

Velká omluva, ani bílý papír neověří, ono to i dává smysl bo co je komu potom třeba v UK (, kde ani neví co je razítko :) ) jestli nějaký CZ notář něco ověřil, ověřuje se jen pro stát či dotace, jinak se jen podepisuje :)... (vyšel jsem jen z toho, že se ověřuje podpis ne dokument.)

M$ pro nějakou firmu ne, ale spousta i větších firem ti vytvoří licenci dle dohody (nebo dá dodatek do smlouvy), protože jinak nekoupíš, nebudeš to dál přeprodávat apod., normálně to funguje a když nenajdete shodu tak se prostě nepodepíše to je normální - v jistém smyslu(, nebyla to přesně licence na soft.), jsem to zatím chtěl udělat jen a pouze 2× a 1× to opravdu nedopadlo (poprvé se to nakonec podepsal).

[Luk]

Velká omluva, ani bílý papír neověří, ono to i dává smysl bo co je komu potom třeba v UK (, kde ani neví co je razítko :) ) jestli nějaký CZ notář něco ověřil, ověřuje se jen pro stát či dotace, jinak se jen podepisuje :)... (vyšel jsem jen z toho, že se ověřuje podpis ne dokument.)

Ověřuje se i v jiných případech než pro stát nebo dotace. Například někteří registrátoři domén vyžadují pro změnu držitele ověřené podpisy obou stran. Problém s cizojazyčností může nastat v okamžiku, kdy je potřeba ověřit podpis třeba u smlouvy (kde z nějakého důvodu ověřený podpis musí být), která je psána dvojjazyčně kvůli tomu, že jedna ze stran patří do nadnárodní skupiny a vnitřní předpis této skupiny toto u některých smluv vyžaduje.

M$ pro nějakou firmu ne, ale spousta i větších firem ti vytvoří licenci dle dohody (nebo dá dodatek do smlouvy), protože jinak nekoupíš, nebudeš to dál přeprodávat apod., normálně to funguje a když nenajdete shodu tak se prostě nepodepíše to je normální - v jistém smyslu(, nebyla to přesně licence na soft.), jsem to zatím chtěl udělat jen a pouze 2× a 1× to opravdu nedopadlo (poprvé se to nakonec podepsal).

Můj blogpost byl především o Microsoftu. Je samozřejmé, že v běžném obchodním styku se (nejen) licenční smlouvy dají přizpůsobovat. Ale psal jsem v souvislosti s tím PR článkem, který se týkal přesně té situace, kdy to nejde - kdy si lze pouze vybírat z různých předem připravených licencí (ať už je připravil Microsoft, Adobe, Oracle atd.).

[Agent]

To jako že u proprietární licence podmínky daný nejsou? Když se dva chtěj dohodnout tak se dohodnou bez ohledu na licenci. Nevím co s tim má co dělat GPL.

[melkors]

Angličtina přece není problém

Pravnicka (nejen) anglictina je pomerne vyrazne odlisna od normalniho (obecneho) jazyka. A to muze byt velky problem v pripade, kdy zalezi na presnem vyznamu.

Jen pro priklad z pravnicke cestiny: Jak se lisi zcizit a odcizit?

[Šangala]

To ví trestně-právní právník. Stejně jako právník dělající autorské právo zas ví něco jiného.

[pavlix]

Možná tak z Plzně, jinak bych předpokládal, že základní pojmy bude znát každý právník.

[xkucf03]

Ještě bych připomenul, že svobodný software můžeš bez obav používat – a to je právě ten důvod, proč se software v drtivé většině případů pořizuje. A tam žádného právníka nepotřebuješ – kdežto u proprietárního softwaru potřebuješ právníka/odborníka už jen na to používání – aby posoudil, zda program používáš za povoleným účelem, na povoleném HW (např. počet jader, velikost RAM), jestli to může běžet ve virtuálu, nebo jestli to třeba vyžaduje konkrétní HW od certifikovaného výrobce, jestli máš tu licenci na rok, nebo neomezeně, kolik uživatelů to smí používat a kdo je vlastně uživatelem… a milion dalších pochybností.

Tohle u svobodného softwaru úplně odpadá – ten prostě můžeš používat za libovolným účelem (jinak by to nebyl svobodný software), na libovolném hardwaru, libovolným počtem uživatelů.

Jediný případ, kdy potřebuješ¹ odborníka je, když chceš zkombinovat (záleží na způsobu) copyleftový svobodný software se softwarem pod nekompatibilní licencí a zároveň výsledek chceš distribuovat. Pokud to kombinuješ s kompatibilní licencí, nic neřešíš, stejně tak pokud to nepotřebuješ šířit.

_{[1] jenže v případě proprietárního SW bys ho potřeboval taky, bylo by to ještě mnohem složitější, pohyboval by ses v nepřátelštějším prostředí a musel bys řešit i takové srajdy jako NDA a podobně (když pomineme fakt, že bys za ten opruz ještě musel platit)}

[pavlix]

Kromě odvozeného díla je tam ještě myslím součást operačního systému nebo tak něco.

[xkucf03]

Setkal jsi se někdy s nějakou zákeřností, že by se třeba autor svobodného softwaru tvářil, že je tvoje použití jeho softwaru v pořádku, a pak tě dal k soudu pro porušení GPL?

[Šangala]

(Možná )nesetkal, a možná proto, že to nikdo nepoužije, právě k vůli tomu riziku.

A navíc autorovi se to zdá v pořádku a pak se ozve někdo jiný, protože všechno souvisí se vším a vše je odvozené…

[pavlix]

Vážně se můžeme omezit na svobodný software, kde je veškerý kód jednoho autora?

[xkucf03]

Můžeš odpovědět na tu otázku? Setkal nebo nesetkal? (bez ohledu na to, jestli to byl autor úplně všeho nebo jen větší či menší části)

[pavlix]

Jenom otravuješ otázkou, která nemá souvilost s komentářem, na který jsi tou otázkou reagoval. Ale abys byl spokojený, nebyl jsem u jediného soudního sporu ohledně GPL a ani jsem žádný blízce nesledoval a ani to nepovažuju za příliš zajímavé v kontextu diskuze, kdy se všichni okrajových případů bojí a nikdo si nelajsne udělat něco, co by se vůbec k soudu mohlo dostat.

[xkucf03]

kdy se všichni okrajových případů bojí a nikdo si nelajsne udělat něco, co by se vůbec k soudu mohlo dostat.

jistě, a proto se GPL software (např. Linux) dává do většiny mobilů, Steam na tom staví herní konzole, je v tolika routerech a dalších krabičkách, běží na tom bankovní a burzovní systémy, desktopy, tencí klienti…

[pavlix]

A proto se všichni ti, o kterých píšeš, okrajovým případům vyhýbají a mají na to právníky.

[Luk]

zaplatíš a máš pokoj

To právě neplatí. U proprietárních licencí je potřeba zkoumat, do jaké míry je omezeno i pouhé užití, nemluvě o šíření, úpravách atd.

Běžně se používá jen několik různých svobodných licencí ((L/A)GPL, BSD, MPL a Apache, jiné jen výjimečně) a orientace v nich je tedy snadná, na rozdíl od proprietárních licencí, které jsou zhusta pro každý program jiné a někdy se mění mezi verzemi. Navíc pro pouhé používání je ani není potřeba znát, protože aby vůbec licence mohla být svobodná, nesmí nijak omezovat používání.

[Kvakor]

Pokud se pomocí sotwaru pod GPL nevyvíjí programy nebo se nedistribuuje dál (což pokryje naprostou většinu ne-IT firem), tak s GPL nená problém. V opačném případě je tu jen jedna licence, která, ač psaná právničtinou, je na mnoha místech na webu vyložena včetně možných úskalí. Oprotitomu v microsoftích licencích aby se prase vyznalo, u OEM licencí systémů a softwaru pro pracovní stanice to ještě jde, ale u serverových produktů je to často horror (někdy i doslova ).

[pavlix]

Pokud se pomocí sotwaru pod GPL nevyvíjí programy nebo se nedistribuuje dál (což pokryje naprostou většinu ne-IT firem), tak s GPL nená problém.

A pokud se pomocí softwaru pod GPL programy vyvíjí, tak to v mnohých případech taky není problém, ale už se to musí řešit, takže GPL je v tomto přinejmenším nepohodlná a u linkování knihoven, kde to není jasně právně vymezené, je to o to horší.

[Chulda]

Ani omylem, v určitých ale častých případech je to přesně naopak.

Konkrétní situace - oracle DB standard. Programátor použil funkci komprese logů a DB si přidala licenci na Advanced Compression license. Zjištěno při auditu. Tj. použití nelicencované funkce změní licenci DB. Nevratně.

Přijel expert ze supportu IBM na pořešení malého výkonu DB. Po troubleshootingu se licence změnila na enterprise. Řešení - a teď si to přeinstalujte, aby jste měli standard. Jednalo se o produkční server a toto nastalo bez varování předem.

Otázka managera - jak se lze tomu bránit, aby se to takle přelicencovalo. Kvalifikovaní oracle administrátoři vědí co je jak licencováno a co mohou kdy použít. OK, jak jako manager mohu zjistit, že neudělali chybu? Dělejte si pravidelné výpisy licence.

Takže naopak, v některých, ale častých případech bolehlav teprve nastává.

[jj]

Další souběžný problém jsou někdy až paranoidní zabezpečení proti kopírování. Instalace některých dražších programů tak vyžaduje asi pět minut práce s vložením DVD a proklikáním průvodce -- a pak několik hodin až dní řešení, proč to nežere předložený licenční klíč.

[Luk]

Kdysi jsem zažil těžké problémy s Rational Rose. Měli jsme licenční server, ale byli jsme tam dva, kterým to prostě s tím serverem nekomunikovalo. Problém byl na straně programu, vůbec se nesnažil o komunikaci. Co s tím? Všude úplně stejná instalace WinXP, ale někde to prostě nejelo. S podporou to řešit nešlo, kvůli vysoké ceně už v té době nebyla placena. Peníze za licence spadly v podstatě do kanálu.

[xkucf03]

Pak si třeba člověk musí pořád kupovat počítače s paralelním portem, protože se do něj strká HW klíč (ne s USB/LPT převodníkem to opravdu nefunguje).

[Begleiter]

V době, kdy existuje spousta "šrotu" běžícího ještě na starých XPčkách, je toto aktuální. GNU/Linux má takto šanci se na takových počítačích uchytit/zabydlet.

[pavlix]

Ten šrot se dá dnes s XPčkama běžně koupit.

[Begleiter]

Bazar?

[pavlix]

Ano. Takový, který prodává počítače s čistou instalací systému dle licenčního štítku, popřípadě napožádání novou instalaci kdykoli udělá.

[frdrx]

Licenci by mělo člověk řešit pouze když vyvíjí aplikaci, rozhodně ne když chce aplikaci používat.

[frdrx]

Licence...

[manasekp]

ja bych to nehrotil, ono to nejak funguje, licencni stitky se lepi na bocnice PC beden aby se dali presunovat, data se pro jistotu zalohuji na linuxovy samba server kdyzby se to vsechno rozbilo a obsluha je proskolena aby licencni kontrolory nepoustela do baraku, vsehcno je to takova "seda" sfera.

[Luk]

obsluha je proskolena aby licencni kontrolory nepoustela do baraku

Což ale například na úřadech nejde, protože tam může kontrolovat leckdo (nadřízený orgán, NKÚ, ÚOHS...) a pustit je tam musí. Nebo přijde nový ministr a nechá udělat audit. Pak se snadno stane, že je odhaleno nelegální užívání softwaru.

[manasekp]

resim to z pohledu soukrome firmy pripadne zivnostnika. Bohuzel jsem nedavno zjistil ze na kacelarsky barak se zrejme neaplikuje ustavni nedotknutelnost obydli(duh!), takze to bude potreba jeste nejak vylepsit. V kazdem pripade me prijde lepsi kontrolora jakymkoliv zpusobem vyhodit a pak az delat damage control (plati to samozrejme pro situaci ze dana firma nema vsechno 100% legalni)

[Luk]

V kazdem pripade me prijde lepsi kontrolora jakymkoliv zpusobem vyhodit a pak az delat damage control (plati to samozrejme pro situaci ze dana firma nema vsechno 100% legalni)

Pokud tím kontrolorem není horda zakuklenců se samopaly a beranidly, která donutí všechny lehnout na zem a posbírá, co jí přijde pod ruku. Ne, že by to bylo ve většině případů v pořádku, ale známe třeba případ Mironet, kdy byly firmě zabaveny počítače a pak se sáhodlouze řešilo, jestli na nich náhodou není něco nelegálního. Stačí nějaký cílený bonz a už to jede...

[xkucf03]

horda zakuklenců se samopaly a beranidly, která donutí všechny lehnout na zem a posbírá, co jí přijde pod ruku

V ideálním případě by se měli dostat jen k tenkým klientům se zamčenou obrazovkou (zaměstnanci instruovaní tak, aby v případě nebezpečí vytrhli kartu ze čtečky), desktopům se zašifrovaným diskem a rovněž zamčenou obrazovkou a servery buď v opancéřované místnosti nebo lépe na jiném místě, o kterém nikdo neví, kde je

[Luk]

Oni by posbírali, co by našli. Tenké klienty, desktopy se zašifrovanými disky atd. Ani opancéřovaná místnost by pro policii problém nebyla. Sice by z toho třeba nic nezjistili, ale potopit firmu by to mohlo i tak.

Mimochodem lepší je investovat do řešení založeného na svobodném softwaru, než do opatření, která by policii zabránila odhalit nelegální užívání proprietárního softwaru (ano, mohou udělat razii i tak, ale to už si málokdy troufnou, pokud nemají dostatečně pádné indicie, že něco najdou)

[xkucf03]

jj, souhlas, ale ona by ta razie mohla přijít i z jiných důvodů – navíc, to že používáš jen svobodný software, ještě neznamená, že tě někdo nemůže udat za používání nelegálního/proprietárního a ve spolupráci s policií ti jít škodit

Co kdyby např. nějaká firma poskytovala svým zákazníkům služby typu poštovní server s MAPI rozhraním nebo Samba sdílení souborů a MS by ji obvinil, že ve skutečnosti nepoužívají svobodný software a určitě tam na serverech mají pirátské verze jeho produktů? (předpokládejme, že by emulace byla tak dokonalá, že by to nešlo zvenčí poznat)

[Luk]

Jasně. Záleží na tom, jak to policie a státní zástupce vyhodnotí. Jiná věc je, když jim někdo (třeba vyhozený zaměstnanec oddělení IT) detailně popíše, jak to tam funguje s nelegálním užitím softwaru a jeho výpověď podpoří i další indicie, a zase jiná, když bude nějaká firma tvrdit, že se tam nelegální používá její software. Ve druhém případě by tam policie rozhodně vpadnout neměla, i když samozřejmě nelze vyloučit, že v praxi tomu bude jinak.

[manasekp]

Ja nevim presne jak je to s tou hordou zakuklencu, pokud vim tak takovy zasah musi byt autorizovany soudem(?) a to muze nastat pouze v pripade probihajiciho trestniho rizeni(?) ale v nasem policejnim state si nejsem jisty nicim. Tady je bohuzel mozne ze po nekolika letech behani po soudech bych treba dosahl nejakeho odskodneni a uznani neopravnenosti zasahu ale v kritickem okamziku prokopnuti dveri urnou cloveku stejne nezbyva nic jineho nez doufat ze nedostane do ksichtu gumovym nebo jinym projektilem Jakakoliv pravni jistota se zde prilis nekona.

[Luk]

Ja nevim presne jak je to s tou hordou zakuklencu, pokud vim tak takovy zasah musi byt autorizovany soudem

Soudem jen v případě obydlí (§ 83 TrŘ). U tzv. jiných prostor a pozemků stačí souhlas státního zástupce (§ 83a).

to muze nastat pouze v pripade probihajiciho trestniho rizeni

Ano, zahájí řízení pro podezření ze spáchání trestného činu Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi (§ 270 TrZ).

[manasekp]

doufam ze o zahajeni trestniho rizeni by me musel soud nebo nekdo informovat abych pripadne stihl zapalit pocitac, nebo ne?

(jeste ze mam z trestniho prava zkousku a nevim nic)

[Luk]

Samozřejmě, že nemusel. Domovní prohlídku a prohlídku jiných prostor a pozemků lze provést u kohokoliv - jde čistě o to, zda je důvodné podezření, že se tam nachází věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení. To slovo „řízení“ je klíčové, protože zahrnuje vše, co se v dané trestní věci odehrává, od začátku až do konce (§ 12, odst. 10). Něco jiného je trestní stíhání, která začíná teprve jeho zahájením, kdy se z dosud nezúčastněné osoby stává obviněný (§ 32, § 160).

[manasekp]

velmi ti dekuji za analyzu, vidim ze v tom mam docela mezery a doufam ze to casem srovnam, bohuzel se me do toho tedka plete zkouskove s uplne jinou tematikou, takze snad koncem unora

[Chulda]

Ještě záleží, jaká je smlouva, protože se často výměnou za lepší ceny multilicence souhlasí s auditem výrobce. Pak je toto oznámeno dopředu a audit obvykle spočívá v analýze podkladů (popis a logické schéma) a výstupů dodaného auditovacího toolu (zatím to byly skripty a žádná binárka). Odmítnout jde, ale pak jde o porušení smlouvy. Netuším jaké jsou sankce, u nás to nikdy neriskovali, protože právníci odpor nedoporučili jako velmi drahý.

Školitel na MS školení uváděl, že po jednom vyplnění dotazníku (ptají se tuším např. na počet PC a počet serverů s windows) následoval audit české pobočky velké nadnárodní firmy. Jejich zaměstnanec totiž vyplnil číslo snad za Evropu a ne jen za CZ pobočku.

[gtz]

Proč stát na ten SW nepřejde? Za tím jistě stojí i samotní správci IS/IT, kteří o tom rozhodují. Proč by se měl nějaký správce babrat s nějakým SW, na který prostě nemá papíry a s kterým by měl jen starosti? Pro ně je řešení MS znakem klídku a pohody.

[Luk]

Pro ně je řešení MS znakem klídku a pohody.

Do okamžiku, než se musí s něčím peklit. Třeba když se Terminal Server tváří, že má méně licencí, než kolik jich má mít.

[gtz]

To jsem viděl taky a byl celkem problém ten terminal server restartovat když na něm byl aktivní provoz (crm, erp). Nakonec si pamatuji, že se to vyřešilo samo v noci.

[Max]

Nejhorší je, že ani MS Support netuší, jak to s licencema je. Osobně jsem několikrát zažíval silný bolehlav, který se stále vrací, ostatně i budu psát, jak je to s licencema na virtualizaci apod. To jsou věci opravdu na pěst :-/.
Zdar Max