Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ne, když jsem dneska viděl prvně ten paper (iniciativně jsem si ho vyhledal po zmínce v té předchozí diskusi), dost mne překvapilo, jak jednoduchá ta implementace je. I like this!
Ještě mazánílaskavy ctenar si to uz dodela sam.
dost mne překvapilo, jak jednoduchá ta implementace je...taky jsem na to cumel jak puk. ;-]
typedef struct rb_node {
struct rb_node * left;
struct rb_node * right;
int color;
int key;
char * value;
} rb_node;
Je to jen drobná změna, která by měla zmenšit celkovou velikosti struktury, pokud je int 32bitový a ukazatel 64bitový o 8 bytů (pokud je pro vás teda paměťová efektivita důležitá).
Ono, psát kód který má být tuším čistě jen ukázkou datové struktury jako smetí v Céčku se dá taky hodnotit všelijak.
psát kód který má být tuším čistě jen ukázkou datové strukturyten kod jsem psal, abych si vyzkousel jestli to opravdu funguje... dal jsem to sem proto, ze kdosi ve vedlejsi diskuzi mel pripominku, ze by bylo dobre se o to podelit, protoze by se to nekomu mohlo hodit... nic vic, nic min. zadne vetsi ambice jsem s timto konkretnim kusem kodu opravdu nemel
jako smetí v Céčkuted nevim jak si to mam vylozit. tim smetim jste mel na mysli: a) ze to neni zoptimalizovane pro 64bitovou architekturu ... viz vyse nebo b) protoze to je v cecku ,,ktere neni prehledne'' ... schvalne si prepiste ten kod treba do javy, c# nebo jineho ,,moderniho jazyka'' ... uvidime jak moc se bude lisit... btw. i v nejakem meta jazyku by to asi nevypadalo o moc jinak
Tak uvádět jako „moderní jazyk“ další a další s C-like zápisem, žejo. 
(Ale tak jako jo, nebylo by to jinde nějak zásadně lepší. Leč na věci se toho tolik nemění.)
Implementace je to hezká, ale mě se to stejně moc nepozdává. Oproti normálním nebalancovaným i balancovaným BST je to pořád dost komplikovaný kód, a výhoda že růst uzlů částečně požerou RED linky a bude se o trošku mín rebalancovat mi to nevaváží. To už můžu rovnou místo lepení uzlů těmi horizontálními RED linky vzít nějaký vhodný násobek cacheline, uzly BST do něj skládat jako do vektoru, a budu mít B-strom s relativně malou velikostí stránky. Tahle struktura bude fakticky speciálním případem RB stromu, takže bude mít všechny jejich výhody, a navíc mnohem menší overhead (ušetří se ty červené pointery, a r/b bit).
Bohužel nemám, jen mě to napadlo, když jsem si všiml že ty 2-3-4 stromy jsou fakticky jen B-stromy s fanoutem 4, kde jsou jednotlivé bloky implementovány dalším "červeným" stromem. Poníženě přiznávám že dotěď jsem o RB stromech nic nevěděl a myslel si že jde o něco úplně jiného. Ale hlavně bych zkusil přímé indexování. Ukousnout 12 bitů, indexovat 1k tabulku, ukousnout dalších 12 bitů, indexovat další 1k tabulku, a zbylých 8 bitů použít jako finální index. Začít s prázdnou kořenovou tabulkou, a L2 a L3 tabulky alokovat podle potřeby. Myslím že tohle je ověřeno jako nejvíce efektivní metoda. Problém je jen když poslední bity mají minimální lokalitu, tak to děsně nabobtná. Ale jestli jde o pointery, tak by to mělo fungovat slušně, ne?
Tiskni
Sdílej: