Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Ja som tiež podobnú vec riešil na ubuntu. Nakoniec bolo treba nainštalovať usb-modeswitch. Chat skritpty som neriešil, použil som network-manager a tam to prekvapivo fungovalo.
ale nikdy jsem nepochopil, odkud autoři nejrůznějších postupů vědí, jaké příkazy modem chceTak třeba já jsem to u ufona před časem vyčetl z originálního návodu k zařízení, který jsem našel přes google. Každé takové zařízení musí mít nějaký manuál, podle kterého se to nastavuje, jen jde o to, jestli je dostupný nebo ne. Kdyby firmy využívající stejné služby, dodržovaly své vlastní bezpečnostní politiky, tak by návody byly zcela běžná věc. Nemohli by totiž použít samoinstalační balíček a museli by zadávat údaje ručně.
Funguje jednoduše, spolehlivě a z příkazové řádky.Joo, jednoduše :D. Dávám přednost wvdialu, když to jde :). Nebo NetworkManageru, když se tomu chce fungovat samo.
Nicméně s instalačkami aplikací, které jsou v linuxu zcela k ničemu.Může se stát, že se tam potřebné údaje najdou.
V případě USB modemů zde zmíněných je to vždy stejné - /dev/ttyUSB0Jo, než to vypojím a znovu zapojím nebo se to nějak zblbe a je z toho /dev/ttyUSB1. Tady třeba ocením ten ModemManager, který by si s tímto měl poradit.
Jo, než to vypojím a znovu zapojím nebo se to nějak zblbe a je z toho /dev/ttyUSB1. Tady třeba ocením ten ModemManager, který by si s tímto měl poradit.Ani to zarizeni, ktere odpovida modemu nemusi byt vzdy /dev/ttyUSB1, nektera starsi zarizeni, napr. CDMA450 od ET si vytvarela dvojici /dev/ttyUSB1 a /dev/ttyUSB0. Doporucuji se presvedcit pomoci dmesg hned po pripojeni.
Nicméně s instalačkami aplikací, které jsou v linuxu zcela k ničemu.Může se stát, že se tam potřebné údaje najdou.
Vzhledem k tomu že jde ve všech případech o binární exáče, tak asi ne..
V případě USB modemů zde zmíněných je to vždy stejné - /dev/ttyUSB0Jo, než to vypojím a znovu zapojím nebo se to nějak zblbe a je z toho /dev/ttyUSB1. Tady třeba ocením ten ModemManager, který by si s tímto měl poradit.
Jak jsem zmínil o kus níže. Tyhle různá udělátka typu network-manager spíš do toho všeho vnášejí chaos. Co jsem je přestal používat a ze systémů odstranil, zmizely i problémy podobného typu.
Abyses toho problému zbavil, musel bys odstranit kernel.V případě USB modemů zde zmíněných je to vždy stejné - /dev/ttyUSB0Jo, než to vypojím a znovu zapojím nebo se to nějak zblbe a je z toho /dev/ttyUSB1. Tady třeba ocením ten ModemManager, který by si s tímto měl poradit.Jak jsem zmínil o kus níže. Tyhle různá udělátka typu network-manager spíš do toho všeho vnášejí chaos. Co jsem je přestal používat a ze systémů odstranil, zmizely i problémy podobného typu.
Stačilo pouze rozkopírovat ty konfiguráky a doinstalovat chybějící balík usb-modeswitch.Jasně, pouze zběsile klepat nějaký konfiguráky a něco doinstalovat...
...verzus pětkrát kliknout myší
Na prdel si taky kupuju toaleťák i když vim, že bych si moh doma dlouho a složitě vyrábět třívrstvej pergamen...
Chtělo by to lázně..
usb-modeswitch se dá u některých modelů modemů vyhnout použitím Huawei-specifického AT příkazu, pomocí kterého vypnou jednotlivé subsystémy. Pokud se vypnou všechny mimo modemu, tak se zařízení přepne natvrdo na režim modemu:
AT^U2DIAG=0 - jen modem, není třeba modeswitch (tohle chceme)
AT^U2DIAG=1 - modem + CD-ROM
AT^U2DIAG=255 - modem + CD-ROM + SD čtečka (default režim)
AT^U2DIAG=256 - modem + SD čtečka
Víc viz třeba na wiky Archu, Kdysi jsem našel i tabulku, kde byly popsané i dalši hodnoty, ale už jí nemůžu vygooglit. Na přepnutí stačí poprvé počkat na přepnutí, spustit Minicom nebo něco na ten způsob, zadat příkaz a vytáhnout zařízení z USB. Po dalším zasunutí by měl naběhnout hned v režimu modem.
Výhoda je nejen to, že není třeba usb-modeswitch (stejně je třeba na první přepnutí), ale hlavně těch několik sekund, kdy se musí čekat na detekci nového zařízení. Mimo toho, SD čtečka v modemu je stejně nic moc (v tom mojem je dost pomalá a nebere karty nad 8GB) a pokud nepotřebujete funkčnost ve Windows, tak je vestavěná "CD-ROM" s windowsovskými ovladači v Linuxu platná jak mrtvému zimník
.
Tiskni
Sdílej: