Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Ja som tiež podobnú vec riešil na ubuntu. Nakoniec bolo treba nainštalovať usb-modeswitch. Chat skritpty som neriešil, použil som network-manager a tam to prekvapivo fungovalo.
ale nikdy jsem nepochopil, odkud autoři nejrůznějších postupů vědí, jaké příkazy modem chceTak třeba já jsem to u ufona před časem vyčetl z originálního návodu k zařízení, který jsem našel přes google. Každé takové zařízení musí mít nějaký manuál, podle kterého se to nastavuje, jen jde o to, jestli je dostupný nebo ne. Kdyby firmy využívající stejné služby, dodržovaly své vlastní bezpečnostní politiky, tak by návody byly zcela běžná věc. Nemohli by totiž použít samoinstalační balíček a museli by zadávat údaje ručně.
Funguje jednoduše, spolehlivě a z příkazové řádky.Joo, jednoduše :D. Dávám přednost wvdialu, když to jde :). Nebo NetworkManageru, když se tomu chce fungovat samo.
Nicméně s instalačkami aplikací, které jsou v linuxu zcela k ničemu.Může se stát, že se tam potřebné údaje najdou.
V případě USB modemů zde zmíněných je to vždy stejné - /dev/ttyUSB0Jo, než to vypojím a znovu zapojím nebo se to nějak zblbe a je z toho /dev/ttyUSB1. Tady třeba ocením ten ModemManager, který by si s tímto měl poradit.
Jo, než to vypojím a znovu zapojím nebo se to nějak zblbe a je z toho /dev/ttyUSB1. Tady třeba ocením ten ModemManager, který by si s tímto měl poradit.Ani to zarizeni, ktere odpovida modemu nemusi byt vzdy /dev/ttyUSB1, nektera starsi zarizeni, napr. CDMA450 od ET si vytvarela dvojici /dev/ttyUSB1 a /dev/ttyUSB0. Doporucuji se presvedcit pomoci dmesg hned po pripojeni.
Nicméně s instalačkami aplikací, které jsou v linuxu zcela k ničemu.Může se stát, že se tam potřebné údaje najdou.
Vzhledem k tomu že jde ve všech případech o binární exáče, tak asi ne..
V případě USB modemů zde zmíněných je to vždy stejné - /dev/ttyUSB0Jo, než to vypojím a znovu zapojím nebo se to nějak zblbe a je z toho /dev/ttyUSB1. Tady třeba ocením ten ModemManager, který by si s tímto měl poradit.
Jak jsem zmínil o kus níže. Tyhle různá udělátka typu network-manager spíš do toho všeho vnášejí chaos. Co jsem je přestal používat a ze systémů odstranil, zmizely i problémy podobného typu.
Abyses toho problému zbavil, musel bys odstranit kernel.V případě USB modemů zde zmíněných je to vždy stejné - /dev/ttyUSB0Jo, než to vypojím a znovu zapojím nebo se to nějak zblbe a je z toho /dev/ttyUSB1. Tady třeba ocením ten ModemManager, který by si s tímto měl poradit.Jak jsem zmínil o kus níže. Tyhle různá udělátka typu network-manager spíš do toho všeho vnášejí chaos. Co jsem je přestal používat a ze systémů odstranil, zmizely i problémy podobného typu.
Stačilo pouze rozkopírovat ty konfiguráky a doinstalovat chybějící balík usb-modeswitch.Jasně, pouze zběsile klepat nějaký konfiguráky a něco doinstalovat...
...verzus pětkrát kliknout myší
Na prdel si taky kupuju toaleťák i když vim, že bych si moh doma dlouho a složitě vyrábět třívrstvej pergamen...
Chtělo by to lázně..
usb-modeswitch se dá u některých modelů modemů vyhnout použitím Huawei-specifického AT příkazu, pomocí kterého vypnou jednotlivé subsystémy. Pokud se vypnou všechny mimo modemu, tak se zařízení přepne natvrdo na režim modemu:
AT^U2DIAG=0 - jen modem, není třeba modeswitch (tohle chceme)
AT^U2DIAG=1 - modem + CD-ROM
AT^U2DIAG=255 - modem + CD-ROM + SD čtečka (default režim)
AT^U2DIAG=256 - modem + SD čtečka
Víc viz třeba na wiky Archu, Kdysi jsem našel i tabulku, kde byly popsané i dalši hodnoty, ale už jí nemůžu vygooglit. Na přepnutí stačí poprvé počkat na přepnutí, spustit Minicom nebo něco na ten způsob, zadat příkaz a vytáhnout zařízení z USB. Po dalším zasunutí by měl naběhnout hned v režimu modem.
Výhoda je nejen to, že není třeba usb-modeswitch (stejně je třeba na první přepnutí), ale hlavně těch několik sekund, kdy se musí čekat na detekci nového zařízení. Mimo toho, SD čtečka v modemu je stejně nic moc (v tom mojem je dost pomalá a nebere karty nad 8GB) a pokud nepotřebujete funkčnost ve Windows, tak je vestavěná "CD-ROM" s windowsovskými ovladači v Linuxu platná jak mrtvému zimník
.
Tiskni
Sdílej: