V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Zatím ještě stále jsme země s parlamentární zastupitelskou demokracií. I když Zeman a jemu podobní dělají vše pro to, aby to skončilo.Zajímavá interpretace dění, které se odehrává na základě výsledků demokratických voleb.
Místo aby byla volba zastupitelů dolní komory (poslanecká směmovna) většinová – tj. aby se po volbách vyprofilovaly maximálně 2 až tři strany s většinovým zastoupením křesel, byl vybrán systém poměrného zastoupení. ... Pro horní parlamentní komoru (senát), která má být onou pojistkou před excesy komory dolní, byl použit sice dvoukolový, nicméně zcela nesmyslně většinový systém.To máme chápat, že je špatně, že pro dolní komoru nebyl použit "zcela nesmyslně většinový" systém?
Osoba, která vydírá občany tím, že odmítá jmenovat premiérem jinou osobu, než Babiše.Stále platí, že občany nelze vydírat tím, co pro ně prezident považuje za prospěšné, tj. premiér, jehož si sami zvolili.
A právě to je ten důvod, proč Zeman proti této instituci neustále brojí a nejraději by ji zrušil.Citation needed. Včetně toho "neustále"
Především je nutno říct, že aby mohla země fungovat pouze s jednokomorovým parlamentem, musí být obyvatelstvo sociálně a politicky natolik uvědomělé, aby bylo schopné domýšlet důsledky své volby. Bez toho totiž může taková země velice snadno sklouznout ke stranické diktatuře.Jo, protože když jsou občané neuvědomělí, tak sice do jedné komory navolí diktátory, ale do druhé rozumné lidi, kteří té diktatuře zabrání.
Nicméně jsem toho názoru, pokud k vyslovení důvěry nedojde a Zeman bude opět hledat nějakou cestu k tomu aby nadále udržel u vesla Babišovu vládu, že by měl zakročit senát a splnit svoji klíčovou úlohu – odvolat prezidenta ČR pro velezradu a poškozování zájmů občanů země.Respektování výsledků voleb a jednání v mantinelech daných Ústavou (nebo ve zkratce - jednání, které se nelíbí Kapicovi) není velezradou.
Hitler byl také zvolen demokratickou cestou.Zatím ještě stále jsme země s parlamentární zastupitelskou demokracií. I když Zeman a jemu podobní dělají vše pro to, aby to skončilo.Zajímavá interpretace dění, které se odehrává na základě výsledků demokratických voleb.
Pokud má být vláda akceschopná, potřebuje mít v parlamentu většinu a to jí poměrný volební systém nezajistí. Na druhou stranu volební systém do senátu je většinový pouze v tom smyslu, že vítěz bere vše. Přitom zrovna do senátu by mělo jít spíš o soutěž osobností, než o to kdo má za sebou v příslušném volebním okrsku populárnější politickou stranu.Místo aby byla volba zastupitelů dolní komory (poslanecká směmovna) většinová – tj. aby se po volbách vyprofilovaly maximálně 2 až tři strany s většinovým zastoupením křesel, byl vybrán systém poměrného zastoupení. ... Pro horní parlamentní komoru (senát), která má být onou pojistkou před excesy komory dolní, byl použit sice dvoukolový, nicméně zcela nesmyslně většinový systém.To máme chápat, že je špatně, že pro dolní komoru nebyl použit "zcela nesmyslně většinový" systém?
Co je dobré pro prezidenta a jeho voliče nemusí být dobré pro zbývající obyvatele. Ta většina z těch co přišli k volbám byla velice těsná a řekl bych že by si možná i někteří z těch co ho volili dnes nakonec radši dala facku.Osoba, která vydírá občany tím, že odmítá jmenovat premiérem jinou osobu, než Babiše.Stále platí, že občany nelze vydírat tím, co pro ně prezident považuje za prospěšné, tj. premiér, jehož si sami zvolili.
Poslanecká sněmovna má jasně vymezené volební období. V diktaturu se to zvrhne tehdy, když prezident ten parlament rozpustí předčasně a do vlády najmenuje nikým nevolené svoje koně – jak to má zrovna v úmyslu Zeman, v případě že to Babišovi opět neprojde.A právě to je ten důvod, proč Zeman proti této instituci neustále brojí a nejraději by ji zrušil.Citation needed. Včetně toho "neustále"Především je nutno říct, že aby mohla země fungovat pouze s jednokomorovým parlamentem, musí být obyvatelstvo sociálně a politicky natolik uvědomělé, aby bylo schopné domýšlet důsledky své volby. Bez toho totiž může taková země velice snadno sklouznout ke stranické diktatuře.Jo, protože když jsou občané neuvědomělí, tak sice do jedné komory navolí diktátory, ale do druhé rozumné lidi, kteří té diktatuře zabrání.
Kapicovi se nelíbí jakékoliv jednání, které představuje potenciální konec demokracie.Nicméně jsem toho názoru, pokud k vyslovení důvěry nedojde a Zeman bude opět hledat nějakou cestu k tomu aby nadále udržel u vesla Babišovu vládu, že by měl zakročit senát a splnit svoji klíčovou úlohu – odvolat prezidenta ČR pro velezradu a poškozování zájmů občanů země.Respektování výsledků voleb a jednání v mantinelech daných Ústavou (nebo ve zkratce - jednání, které se nelíbí Kapicovi) není velezradou.
Hitler byl také zvolen demokratickou cestou.A to dokládá vaše tvrzení o tom, že Zeman dělá něco pro to, abychom nebyli země s parlamentní zastupitelskou demokracií, jak?
Pokud má být vláda akceschopná, potřebuje mít v parlamentu většinu a to jí poměrný volební systém nezajistí.Takže poměrný systém to nezajistí, zatímco většinový jste označil jako "zcela nesmyslně". Možná byste měl zmínit, jaký jiný systém použít.
Co je dobré pro prezidenta a jeho voliče nemusí být dobré pro zbývající obyvatele. Ta většina z těch co přišli k volbám byla velice těsná a řekl bych že by si možná i někteří z těch co ho volili dnes nakonec radši dala facku.Tak ještě jednou: premiér - nikoliv prezident - jehož si sami zvolili. Tvrdíte, že prezident vydírá lidi tím, že prosazuje jako premiéra člověka, kterému voliči dali nejvíce hlasů ve volbách do poslanecké sněmovny.
Poslanecká sněmovna má jasně vymezené volební období. V diktaturu se to zvrhne tehdy, když prezident ten parlament rozpustí předčasně a do vlády najmenuje nikým nevolené svoje koně – jak to má zrovna v úmyslu Zeman, v případě že to Babišovi opět neprojde.Stále chybí ty citace, kde by Zeman nejraději zrušil Senát. Prezident nemá pravomoc rozpustit Parlament. Že má Zeman v plánu najmenovat do vlády nikým nevolené svoje koně je další pomluva, nebo aspoň tady budete mít nějakou citaci?
Kapicovi se nelíbí jakékoliv jednání, které představuje potenciální konec demokracie.Přičemž potenciální konec demokracie představuje volební vítězství "nesprávné" strany v demokratických volbách.
A to dokládá vaše tvrzení o tom, že Zeman dělá něco pro to, abychom nebyli země s parlamentní zastupitelskou demokracií, jak?Spíš to ukazuje ne moc velkou relevantnost toho tévho argumentu, že tohle je "dění, které se odehrává na základě výsledků demokratických voleb", vzhledem k tomu, že jak víme, "na základě výsledků demokratických voleb" se může dít všelicos, až to kolikrát hezké není.
Místo aby byla volba zastupitelů dolní komory (poslanecká směmovna) většinová – tj. aby se po volbách vyprofilovaly maximálně 2 až tři strany s většinovým zastoupením křesel, byl vybrán systém poměrného zastoupení.
Důvod byl zcela jasný – v případě většinového systému by se totiž při prvních parlamentních volbách dostala opět do čela vlády KSČ, která tehdy stále měla nezanedbatelný počet skalních příznivců.
To je dost zajímavá teorie. Takže zkusíme reality check… První volby do sněmovny v ČR se konaly 31.5-1.6.1996 (do té doby fungovala coby sněmovna ČNR zvolená v roce 1992). V listopadu téhož roku se konaly první senátní volby, ve kterých získala KSČM - při většinovém systému - 2 (slovy dva) senátory z 81 (při prvních volbách se volilo ve všech obvodech). Opravdu si myslíte, že by o pět a půl měsíce dříve při hypotetických volbách do sněmovny konaných většinovým systémem dopadla KSČM tak výrazně lépe, že by se, jak tvrdíte, dostala do čela vlády?
(Rozdíl mezi jednokolovým a dvoukolovým systémem nehraje zásadní roli. V těch senátních volbách postoupili do druhého kola čtyři kandidáti KSČM a z toho jen jeden první kolo vyhrál.)
A rozdíl mezi jednokolovým a dvoukolovým systémem je zcela zásadní.Jo, protože s jednokolovým systémem by se v těch zmíněných volbách místo 2 komunistů dostal do Senátu 1. To je skutečně zásadní rozdíl, celých 100%.
A přepočet na křesla by se měl provádět bez toho že by zvýhodňoval stranu, která získala nejvíc hlasů.Takže nejdřív je problém s tím, že žádná strana nemá dost hlasů, ale zároveň je potřeba zrušit opatření, které straně s větším počtem hlasů dává více zastupitelů.
A ještě jednu věc bych zrušil – finanční příspěvek politickým stranám. Což by úspěšně eliminovalo osobnosti Okamurova typu.Protože jestli něco skutečně potřebujeme, tak jsou to politické strany s financováním výhradně závislým na různých firemních sponzorech, kteří pak očekávají nějakou tu službičku při hlasování.
Protože jestli něco skutečně potřebujeme, tak jsou to politické strany s financováním výhradně závislým na různých firemních sponzorech, kteří pak očekávají nějakou tu službičku při hlasování.Třeba takový Andrej a jeho parta. Ten žádný příspěvek nepotřebuje, aby prosadil svoje zájmy.
A rozdíl mezi jednokolovým a dvoukolovým systémem je zcela zásadní.
Je, ale ne v tomhle případě (bavím se pořád o vaší tezi, že kdyby byly první české volby do sněmovny většinovým systémem, dostala by se opět do čela vlády KSČ(M)). Jak už jsem napsal, z 81 volebních obvodů se pouze čtyři kandidáti KSČM vůbec dostali do druhého kola (z toho jen jeden z prvního místa). Na základě čeho usuzujete, že by v jednokolovém systému získala KSČM nějaké podstatné zastoupení?
Bohužel model 200 poslanců, je socialistickým reliktem. Při poměrném systému, by měl počet poslanců odpovídat počtu volebních okrsků.
Tady vám už vůbec nerozumím. Při posledních volbách do sněmovny (2017) bylo volebních okrsků 14865. Nechce se mi věřit, že byste chtěl mít tolik poslanců. Pokud mluvíte o většinovém systému a volebních obvodech, pak je logika spíš obrácená: stanoví se počet zastupitelů a pak se republika rozdělí na příslušný počet obvodů (tak, jak to bylo se senátem).
U systému většinového (do poslanecké sněmovny) by měla být vyšší hranice pro vstup do sněmovny.
U většinového systému mi především nedává moc smysl samotná idea hranice vstupu do sněmovny a přepočtu na křesla. Princip většinového systému je přeci v tom, že každý obvod má svého zastupitele, a to toho, který v něm vyhrál.
A ještě jednu věc bych zrušil – finanční příspěvek politickým stranám. Což by úspěšně eliminovalo osobnosti Okamurova typu.
Některé podnikatelské projekty (zejména ty, které se očividně snaží trefit mezi hranici pro získání příspěvku a hranici pro vstup do sněmovny) by to nepochybně eliminovalo, ale jakkoli si o Okamurových spolcích nemyslím nic dobrého, nemyslím si, že je to ten případ.
Tak to snad dá rozum, že by ty volební okrsky pro parlamentní volby vypadaly jinak než je tomu dnes. Klidně by to mohly být ty samé co se používají při volbách senátních. Alespoň by v tom nebyl bordel.
Pořád si pletete okrsek a obvod. Jinak celkem souhlasím, že něco kolem stovky poslanců by bylo rozumnější než 200, ale to víceméně bez ohledu na volební systém.
Pokud jde o výsledek komunistů u prvních voleb. Jedná věc je skutečnost a druhá obava před těmi volbami.
Ještě bych chápal, že tu obavu mohl někdo mít před volbami v roce 1990 (i když i tehdy mi to strašení potenciálních voličů jiných stran než OF připadalo dost trapné). V době, kdy se dávala dohromady česká ústava, tj. po volbách 1990 a 1992, už by taková obava byla úplně mimo mísu.
Uvědomte si, že KSČ měla před r.1989 1 milion členů.
Ano, a většina hned vzala roha a ani je nenapadlo KSČ volit. Především se tu ale bavíme se o volebním systému pro samostatnou ČR, takže nás zajímá nejdříve polovina roku 1992 a to už ten počet byl řádově jinde.
Je to k smíchu.
Skutečně si tu někdo myslí, že se k demokracii ve vyspělých zemích dospělo volbami?
Že se jako voliči rozhodli a zvolili "tu pravou demokratickou stranu"?
Demokracie je proces, tvoří ji obyčejní lidé, kteří jdou se svou kůží na trh.
I v naší zemi se už několikrát projevil tlak "zdola" tak silně, že rozhodování "vyšších" instancí šlo velmi rychle a tím správným směrem. A není to tak dávno.
Takže nebát se a nekrást, hřbet neohýbat a pravda vítězí.
Stinnou stránkou je, že se toho člověk nemusí dožít, bohužel...
Patrně nejslavnější autor fantastické literatury minulého století však vychází z nepříjemného faktu: násilí bylo a vždy bude. A skutečný muž musí být v drsném světě schopen bránit sebe, své blízké a koneckonců i svou rodnou planetu.Ano, je to jiná doba, jiná armáda, jiný svět.
Heinleinova armáda je navíc armádou ideální. Všichni jsou v ní dobrovolně. V kterémkoliv okamžiku můžeš odejít, záleží jen na tobě. A právě z téhle naprosté dobrovolnosti pramení i krutá romantika hvězdných baretů. Není to zabíjení pro zabíjení. Je to to život ve světě, jenž nebyl stvořen podle představ katedrových humanist, ale je takový jaký je.
Spíš jde o to, že moc nevěřím, že by to tak - kdykoli, kdekoli a za jakýchkoli podmínek - opravdu fungovalo. Vlastně jsem ten systém chápal spíš jako příklad toho, že v sebezvrácenějším systému, trvá-li dostatečně dlouho (a zejména není-li příležitost k přímému srovnání s jiným), se většina lidí naučí žít a bere ho jako přirozený řád. A je celkem jedno, jestli je to předlistopadový socialismus, režim ze seriálu Continuum a nebo třeba ten ze Starship Troopers. A vždy se najdou i zapálení věrozvěstové, kteří budou všechny pochybující přesvědčovat, jak a proč je zrovna tenhle nedemokratický systém mnohem lepší než ten "chaos předtím".
Osobně spíš vyznávám filosofii, kterou prezentuje Cloud Atlas (přičemž je celkem jedno, jestli kniha nebo film). Tam mne nejvíc oslovovala právě ta idea, že v každém z těch příběhů je nějaká skupina méněcenných, u kterých většině "opravdové společnosti" připadá naprosto přirozené, že mají zcela logicky a samozřejmě menší práva než "řádní občané", přičemž o pár stovek nebo dokonce desítek let později už by takový názor působil absurdně. Takže co se týká diskuse o všeobecném volebním právu a dělení lidí na hodnotnější a méně hodnotné, můj postoj vyjadřuje daleko spíš Mitchell než Heinlein. Mimochodem, když jsem četl některé nedávné komentáře na té stránce, na kterou jste se odkazoval, měl jsem z toho podobné mrazení v zádech jako u některých diskusí na Novinkách.
Takže mohou volit i děti od 3 let (když už umí aspoň chodit a mluvit).Ta citovaná věta mluví jasně. Když tříleté dítě může předvést tohle (předtím hrál s Karpovem, analýzu možno vidět zde), nepochybuji o tom, že tříleté dítě může odvolit lépe než jeho prarodič, který leží v léčebně pro dlouhodobě nemocné zfetovaný morfiem.
Proč třeba doktoři musí mít titul, když vzdělání není záruka?Kladu si stejnou otázku.
Vzdělání je jakousi zárukou odborné způsobilosti k výkonu profese. Ale nemusí být zárukou způsobilosti k volbám.Není vzdělání jako vzdělání.
Vysoký intelekt sám o sobě ještě není záruka, že člověk nebude naivní a důvěřivý. IMHO v životě má výhodu ten, kdo má třeba průměrnou inteligenci, ale má zkušenosti a je takříkajíc "protřelejší".Zkušenosti se dají docela dobře předávat přibližně od doby, co bylo vynalezeno písmo.
Krom toho, tento případ je spíš výjimka. A posuzovat nějakou skupinu podle výjimak, které se v té skupině vyskytují, mi nepřijde zrovna dobrý nápad.Ano. Říká se tomu důkaz sporem a s jeho použitím jsme potvrdili předřečníkova slova, že věk není zárukou čehokoliv, která se tobě nelíbila.
Zkušenosti se dají docela dobře předávat přibližně od doby, co bylo vynalezeno písmo.Dají. Ovšem realita je taková, že si stejně většina lidí potřebuje natřískat ten svůj vlastní čumák, aby dodatečně uznala že se toho mohli vyvarovat. A příkladů bych mohl dodat nepočítaně.
2. Revize volebniho systemu by byla zahodna ale tak, aby nemeli volebni pravo ti, kteri neodvadi dane - duchodci, statni urednici, statem financovane kapicove, atd. Volebni pravo by melo byt vazano na odvedene dane a vlastnictvi pudy. Tito lide realne financuji stat a meli by mit moznost rozhodovat, jak se bude s jejich penezi nakladat. Drzkujici neplatici dani by sice mohli drzkovat, ale jejich hlas by jednoduse nemel vahu.Tahle relativně populární myšlenka má jednu vadu - vytváří gigantickou křivdu ve všech, kdo ztratí svůj hlas. A ti pak mají tendence proti tomu bojovat, stejně jako bys bojoval ty, kdyby ti ho někdo sebral. Nezřídka to pak končí revolucí, kdy je vládnoucí vrstva minimálně sesazena, pokud ne rovnou nahnána do pracovních táborů a uranových dolů.
Ono je fascinující, jak snadno se zapomíná, že všeobecné volební právo tu nebylo odjakživa a jak a proč jsme k němu dospěli. A je zábavné sledovat, jak ti, kteří touží po tom, aby volit směli jen ti "zodpovědní", dávají vždycky pozor, aby to ani náhodou nevyšlo tak, že by mohli spadnout mezi ty "nezodpovědné". Nebe aspoň aby si nedokázali představit, že by mohli.
He’d tried to introduce Ephebian democracy to Lancre, giving the vote to everyone, or at least everyone “who be of good report and who be male and hath forty years and owneth a house worth more than three and a half goats a year,” because there’s no sense in being stupid about things and giving the vote to people who were poor or criminal or insane or female, who’d only use it irresponsibly.
Ono je fascinující, jak snadno se zapomíná, že všeobecné volební právo tu nebylo odjakživa a jak a proč jsme k němu dospěli.Že jste zapomněl vy, to neznamená, že zapomněli i ti, kteří všeobecné volební právo nepovažují za absolutní modlu.
Síce sa o politiku nezaujímam ale keď vidím sympatizantov presadzovania moci mocnými tak musím zareagovať.
Môj názor je taký, že práve zbohatlikom by mali znížiť hodnotu hlasu. Prečo ? Z dôvodu, že je tu pravdepodnosť pokusu zneprijemňovať život menej bohatím ľudom. Argumenty typu, že silnejši prežije je argument doby kamennej. Civilizácia nezavisí len o presadzovaní sa a podobne.
Jednoducho to vyzerá, že niektorí ľudia sa nemôžu dočkať "Jungle".
Ale aby mohli volit státní zaměstnanci (resp. z daní placení, ono to nemusí být asi jen opravdu úředník) je přeci blbost. Kdo to kdy viděl, aby si zaměstnanec volil šéfa? Naposledy se to praktikovalo u pirátů (námořních).
Ty asi nebudeš anarchosyndikalista, což?
Kdo to kdy viděl, aby si zaměstnanec volil šéfa? Naposledy se to praktikovalo u pirátů (námořních).Ludvik si dostuduje neco o formach podnikani nebo alespon poridi kalendar. Ze zamestnanci maji pravo volit si vedeni je naprosto bezna zalezitost. Nejvyraznejsi je to v pripade ruznych drustev, kdy clenove druzstva jsou casto zamestnanci a bez vetsich problemu voli sveho predsedu a dalsi vedeni, ktere rozhoduje o jejich platech. Nejcastejsi forma, kdy zamestnanci mohou rozhodovat o svem vedeni, je ale asi akciova spolecnost, kdy zamestnanci, kteri drzi akcie, se mohou ucastnit valne hromady a rozhodovat o volbe predstavenstva, prip. dozorci rady. Slusi se dodat, ze v nekterych firmach se apriori predpoklada, ze zamestnanci budou drzet akcie, prip. ze maji dokonce vyclenene misto v dozorci rade.
Ale prudit o nápadu a zesměšňovat na textu o pár řádcích je prostě zmetkovina.Zpochybnuji pouze tvou premisu, ze nikde si zamestnanci nevoli sve vedeni.
Volím a platím daně proto, aby stát spravoval společný majetek a zajišťoval základní bezpečnost a ochranu soukromého majetku.A statni zamestnanic dane neplati? Nemaji zajem o zajisteni zakladni bezpecnosti? Stat si najima treba 280 tis. lidi, aby vzdelavali deti? Z jakeho titulu jim maji byt odnata prava rozhodovat o vecech verejnych a stat se obcany druhe kategorie? To jsou primy zamestnanci. A co kdyz stat takovou ulohu prevede na soukromou firmu, prijdou i jeji majitele a zamestnanci o pravo rozhodovat a vecech verejnych?
A naprosto úplně děda zapomíná na to, že si sice někteří zaměstnanci volí vedení - ale to vedení nemá ozbrojenou složku, která mě strčí do vězení za nedodržování jejich předpisů.Na diskuzi s dalsim Ivanem Novym opravdu nemam naladu.
Stat si najima treba 280 tis. lidi, aby vzdelavali deti?A přitom řešení je tak jednoduché: Nenajímat si lidi (ani firmy), aby vzdělávali děti. Solved.
A statni zamestnanic dane neplati?
Formálně platí. Ale kdyby se teoreticky rozhodlo, že se státním zaměstnancům sníží hrubá mzda o současnou výši daně z příjmů a daň z příjmů se jim odpustí, pro zaměstnance ani pro stát fakticky k žádné změně nedojde (odhlédneme-li na chvíli od toho, že takhle jednoduše by to ovlivnilo zdravotní a sociální pojištění). Pro stát by tam samozřejmě byla nějaká škatulata ohledně přerovnání mezi rozpočty resortů, ale v součtu by změna byla nulová. Je to nepopulární a moc se o tom raději nemluví, ale daně státních zaměstnanců fakticky platí stát sám sobě, takže vlastně žádným příjmem nejsou (stejně jako třeba "pokuty" udělené státním úřadům).
ale pořád ještě budou platit DPH jako všichni ostatní
Když se nad tím zamyslíte, ten myšlenkový experiment je v podstatě stejný jako u daně z příjmu, jen by to v praxi bylo v podstatě nerealizovatelné. Podstata je ale úplně stejná, daně zaplacené státními zaměstnanci nejsou de facto příjmem státního rozpočtu, protože jsou zároveň jeho výdajem.
A bez volebního práva.
Možná jste si měl přečíst můj příspěvek pozorněji - nebo si přečíst i ten dodatek, kde jsem o dvě minuty později výslovně upozornil, že s tím nápadem o zbavování volebního práva v žádném případě nesouhlasím. Naopak, v jiné části diskuse jsem se už dříve výslovně distancoval od nápadů na omezování všeobecného volebního práva. Nemluvě o tom, že od omezování volebního práva "neproduktivním" státním zaměstnancům už by byl jen krůček k tomu, aby se i u těch "produktivních" váha hlasu odvíjela od toho, jak moc přispívají, a model "stát jako akciovka" by mi byl proti mysli naprosto zásadně.
IMHO nejde o to, že by vůbec mělo smysl to realizovat v praxi. Je to spíš myšlenkový experiment, jehož smyslem je pomoci uvědomit si, že daně placené státními zaměstnanci jsou příjmem jen formálně. Což v důsledku znamená např. i to, že stavěním "hladových zdí" ve formě umělého generování zaměstnanosti ve státní správě pomáhá politicky a sociálně, ale ne ekonomicky. (Pokud je navíc spojeno s přiděláváním práce ostatním, pak jednoznačně škodí.)
Spolu s trendem klesající (reálné) poptávky po nekvalifikované pracovní síle mne to vede k přesvědčení, že jakkoli dnes tzv. základní příjem vypadá jako fantasmagorie, dříve či později to bude nutnost (ale na druhou stranu si nemyslím, že ta doba je úplně blízko).
Spolu s trendem klesající (reálné) poptávky po nekvalifikované pracovní síle mne to vede k přesvědčení, že jakkoli dnes tzv. základní příjem vypadá jako fantasmagorie, dříve či později to bude nutnost (ale na druhou stranu si nemyslím, že ta doba je úplně blízko).Před dvěma a půl lety jsem tady nadhodil v blogpostu tohle téma k diskuzi. Takže v duchu této logiky lze uvažovat, že to už nebude dlouho trvat, co se k něčemu podobnému přikročí i u náš. Ovšem už předem se obávám ze způsobu realizace. Viz tento blogpost a to jak kreativně se u nás nastavily volební pravidla.
No, tak když jsem r. 1998 říkal, že můj další telefon bude s telefonem, tak na mne koukali jak na blázna.Naprosto je chápu.
Samozřejmě, takový systém by nešlo prakticky provozovat.Proč?
Jak byste si to v případě DPH prakticky představoval? Že by státní zaměstnanec nárokoval zpět DPH za to, co nakoupil? Jak byste (prakticky) řešil to, aby to byly opravdu jeho/její účtenky a ne účtenky posbírané od příbuzných a známých? Jak by to fungovalo v případě manželů, z nichž jeden pracuje u soukromé firmy a druhý pro stát, jak tam chcete rozlišit, co je čí? Navíc pokud byste chtěl zachovat princip "nula od nuly pojde", nemůžete jim jen tak snížit plat o nějaké procento, ale musel byste ho každému snížit přesně o tu nárokovanou DPH, což by prakticky znamenalo, že by dotyčný ty peníze vlastně nedostal a to by jeho ochotu spolupracovat asi dost snížilo.U OSVČ to funguje desítky let, proč by to zrovna v tomhle případě mělo být nějak výrazně obtížnější?
OSVČ s paušálem je nezanedbatelné množství?
Jak to souvisí s tématem? Pokud byste to chtěl řešit nějakým paušálem, tak vám těžko vyjde, že se ve výsledku nic nezmění. To už by byla faktická změna daňového systému, na které by někdo vydělal a někdo prodělal, takže mimo téma.
A znáte víc těch OSVČ, co podle Vás podvádějí?
Ale no tak… Budeme si tu na něco hrát nebo se budeme vážně bavit o realitě České republiky? Na to první totiž nemám čas ani náladu.
Řeč byla o nárokování si DPH, tedy ne o OSVČ obecně, ale o plátcích DPH. Musím přiznat, že z hlavy nevím, jestli je vůbec možné být plátcem DPH a uplatňovat výdaje paušálem. Hledat se mi to nechce, protože i kdyby to možné bylo, stejně by to nedávalo smysl. Tedy aspoň ne, kdyby paušály nebyly nereálně vysoké a sloužily k tomu, k čemu mají, tj. k tomu, aby si drobný živnostník ušetřil administrativu a nemusel evidovat výdaje. Pokud by tak jako tak musel vést evidenci pro potřeby DPH, pak by to ztrácelo smysl.
Pokud bychom se bavili o realitě ČR, tak předpokládám, že kontroly chodí.
Předpokládáte? To mi zní, jako kdybyste nikdy žádnou neabsolvoval. Já mám živnostenský list od roku 1998, 2000-2011 jsem měl živnost jako hlavní činnost a kontrolu jsem neměl ani jednu. Ve skutečnosti jsou kontroly dost řídké a je veřejným tajemstvím, že třeba v Praze byste musel mít zatraceně velkou smůlu (případně v poslední době něčím naštvat Babiše), aby na vás přišla. A nebo ji na sebe přivolat tím, že už z daňových přiznání bude evidentní, že něco není v pořádku. V devadesátých letech patřilo k folklóru chlubit se tím, že je podnikatel s živností coby jediným zdrojem příjmů rok co rok ve ztrátě (a přitom se nemá vůbec špatně). Dnes už to naštěstí takhle přehánět nejde.
Ale s tím žaludkem a drzostí mi šlo spíš o to, že je tam dost široká šedá zóna. Když třeba jedu k zákazníkovi školit a pak se odpoledne zastavím u rodičů nebo na basketu, je to podvod, když nebudu řešit, v jakém poměru bych to měl rozpočítat, a napíšu si tu jízdu jako služební? (Mimochodem, nejednou se mi stalo, že lidé, se kterými jsem se bavil, byli v šoku, že vůbec vykazuji nějaké soukromé jízdy.) Jak kontrolor po měsících nebo letech pozná, jestli to tak bylo? Jak chcete přesně stanovit, v jakém poměru používáte počítač pro podnikání a v jakém soukromě? A jak to bude kontrolor kontrolovat? V praxi se nejspíš podívá z okna, olízne si prst a řekne, jestli mu to procento připadá věrohodné nebo ne. V praxi bych očekával, že pokud výdaje budou na úrovni toho, co byste měl jako paušál, nebo dokonce pod ní, tak asi problémy nebudou. Ale vždycky to nejspíš bude záviset na tom, na koho zrovna natrefíte.
Registraci k DPH jsem rušil krátce po zavedení souhrnného hlášení
Oprava: kontrolního hlášení
Přesně taková je ale Odinova logika.A ja prave cekam, co za blbost z nej zase vypadne.
Jo a ještě k celé debatě: celé je to postavené na premise, že omezení (nebo rozšíření) volebního práva má reálný a znatelný efekt. Je nějaký důvod si myslet že tomu tak je? (kromě tradičního "Vypadá to logicky").
Nevidím moc důvod, proč by to tak obecně nemělo být. Jsou-li preference jednotlivých stran nebo odpovědi na určitou otázku v nějaké skupině významně odlišné od jejího doplňku, pak se jejím vyloučením výsledky pochopitelně změní (pokud tedy ta skupina není moc malá).
Zajímavá otázka ale je, jestli by to takhle opravdu fungovalo, pokud by kritériem byl výsledek v nějakém testu "všeobecného rozhledu". Třeba v těch dvou nedávných superdlouhých debatách (před prezidentskou volbou a po ní) bylo vidět, že na obou stranách byli zastoupeni jak ti, kdo jen bezmyšlenkovitě opakují propagandistické fráze, tak ti, kdo si skutečně zjišťovali informace a přemýšleli nad nimi. Jen prostě z mnoha důvodů docházeli k rozdílnému závěru a často rozdílně interpretovali i stejné zdroje. Takže bych si rozhodně netroufnul říct, že by při takovém omezení byly výsledky automaticky nějak zásadně jiné. Tedy pokud by bias nebyl už v samotném testu nebo jeho vyhodnocení.
Tiskni
Sdílej: