Čuňa (diskuse)

[NUKE GAZA! 🎆]

část vobličeje s pusou hele nebo taky jako ruská řeka hele :O ;D

[Aleš Kapica]

To, že se něco píše na wikislovníku neznamená automaticky, že to tak je resp. že to tak bylo (viz poslední věta blogpostu). Pochopitelně se to netýká té řeky.

[Ovoce]

slovenský čuňa je "to čuňa" a je to odlišné slovo odpovídající našemu "to čuně" (prasátko).

Tak že ne že by to bylo sysnonymum pro hajzla, je to prostě synonymum pro prase, což je zvíře, kterým se lidské svině holt označují.

Český čuňa je aspoň na jihu "ta čuňa" a IMHO jestli to s čunětem má vůbec souvislost (klidně nemusí), tak je to jen odvozený slovo.

Používá se to stejně jako huba/držka (rozbít si hubu/čuňu, spadnout na hubu/čuňu, je to o držku/je to o čuňu), takže by to pořád i mohlo být označení tlamy, ne frňáku. Ale jasný mi to tedy není. Mohla aby to být i celkově tvář/obličej/diferník/ksicht/fekál.

[Aleš Kapica]

Pokud hodlá někdo někomu „dát po čuni” míří obvykle na nos. Rypákem, se obvykle rozumí tentýž orgán. A klasická dětská říkanka „Ententyky dva špalíky…” taky končí tím, že si čert narazí nos a ne hubu.

[jejda]

Čuňa není nos! Po čuni se taky běžně dává ve vyhrocených situacích když například zlobí děcka nebo tě sere žena, když už ostatní argumenty nemají žádný účinek. Doslova se tím rozumí úder otevřenou dlaní na tvář vedený zboku. Prostě facka. Když někoho "lištíš po čuni" tak moc nehrozí že toho člověka zmrzačíš nebo zabiješ což většinou nechceš. To se o úderu na nos říct nedá. Přitom psychologický efekt to má minimálně stejný. Podívej se na nějaký starší třeba předválečný film, jak vypadá taková obyčejná hospodská rvačka, nebo když si dva kluci na tancovačce dávají po čuni kvůli holce. Žádné potoky krve a houkající sanitky neuvidíš. Já teda mezi "dát po čuni" a "dát do rypáku" vidím zásadní rozdíl.

[Aleš Kapica]

Srovnej si pojmy. Máš je popletené.

[jejda]

Pravda ten přechod mezi čuňou a rypákem je v moderním jazyku trochu neostrý, protože jak se jazyk postupně vyvíjí tak některé staré slova získávají časem nové významy, no když striktně definuješ rypák jako nos a čuňu jako tvář věta bude konkrétnější a výstižnější. Když budou mít slova rypák a čuňa stejný význam, některé slovní spojení budou dost zavádějící. Třeba "vyžraný rypák" by se do slušňáčtiny přeložilo jako "otylý nos". "vyžraná čuňa" jako "otylá tvář". Nebo když na moravě někoho bolí zuby tak kdekdo řekne "bolí mě čuňa(tvář)", "bolí mě rypák(nos)" v podobné situaci neřekne nikdo ... ten rozdíl je myslím partný.

[xxxs]

cuna sa na slovensku nepouziva. iba na sarisi. je to ta cuna a nie to. sviniar v danej oblasti je cunak.

[Aleš Kapica]

Nevylučuji. Je možné že se slovo „čuně” šířilo s valachy po karpatském oblouku. Tam, kde žije kamarád se zase odjakživa říkalo praseti „mušík”. Podotýkám že to byla historicky česká enkláva obklopená německou menšinou (je na mapě, která je na níže odkazované stránce). U nás doma se zase říkalo „bravek”. Více viz web ČJA.

Čuňa ale není celé prase, ani celý ksicht, jak už jsem uvedl. Jenom nos, neboli čumák. Ten taky nemá nic společného s očima ač by se to mohlo zdát, dle významu slova „čumákovat” či „čumět”.

[Bherzet]

Čuňa ale není celé prase, ani celý ksicht, jak už jsem uvedl.

Běžně se říká ty jsi čuně (ve významu prase). Praseti se zdrobněle říká čuník. Tady bych viděl původ. Do té frázi dostat po čuni se to klidně mohlo dostat v přeneseném významu. Liší se to jen rodem: (to) čuně, (ta) čuňa.

[Aleš Kapica]

No, ono s tím přenášením výrazů to není tak jednoznačné, protože je sice (to) přirození, které je rodově neutrální, ale (ta) píča, která už je jednoznačně rodu ženského a může zastupovat jak to ženské přirození, tak osobu ženského pohlaví jako celek – pokud tomu odpovídá její intelekt.

[Bherzet]

Jsem to spíš myslel tak, že původně tu mohlo být čuně jako prase, vlivem nářečí se někde říkalo čuňa, a někdo pak uklouzl a rozbil si obličej, čenich, držku, rypák, tak žertovně řekl, že si rozbil čuňu a díky té provázanosti se to ujalo atd. V jazyce se může projevovat vícero vlivů různě současně. Možná i kdyby ty dvě slova (čuně a čuňa) měly úplně odlišný původ, tak se třeba to druhé z nich uchytilo jen díky tomu, že už se používalo to první a znělo to podobně a tak.

[Aleš Kapica]

Můj názor je ten, že jméno “čuně”, jde od rypáku (čuni). Nikoliv naopak. Viz ten "sauigel".

[Marek]

Čuňa sa používa zriedka, je to skôr čechizmus. Normálne brav domáci alebo prasa, samica sviňa a samec kanec. Na východe šviňa, šviňka, šviňuch, vajčak, dzik, praše.

[otasomil]

Ty cernobile obrazky jsou z nejakeho filmu? Marne vzpominam ze jsem snad videl takyto film kdysi.

[JiK]

jeden je z twilight zone, epizoda 42, o nejakem silenem totalitnim statu, ktery si vynucuje konformitu toho jak maji lidi vypadat, a odehrava se to v nemocnici kde nekdo vypada normalne, a vsichni ostatni, cela cela nemocnice a spolecnost, maji praseci tlamy...