To bude kšeftík pro OKD! (diskuse)

[Want]

Prodavačka v papírnictví podává Kapicovi taštičku: "Tady to máte, ale pro příště se říká čínské pero, ne perský Číňan!"

[Max]

Čím hlubší jáma, tím větší kapacita.

Spíše se bude cílit na čím těžší závaží...
Zdar Max

[Aleš Kapica]

Je to limitováno únosností lana, nikoliv vahou závaží. Nezapomeň, že jsem absolvent strojní průmyslovky. Maturitní písemku jsem měl za 5 z ruštiny, ne ze stavby a provozu strojů.

[MakeIranBombedAgain❗]

Je to limitováno únosností lana,

tak to pověsíš misto jednoho špagátu na dva nebo víc a hotovo jako :D ;D

[Radovan]

Při dostatečné délce utrhnou ty špagáty samy sebe, protože budou vážit víc než to závaží. Potřebuješ kuželové lano

[Want]

Nicméně faktem je, že s délkou a zvyšující se vahou lana narůstá i množství uvolňující se energie, ne?

[Blaazen]

Potřebuješ uhlíkový nanotrubičky.

[MakeIranBombedAgain❗]

tttttsss tak ty špagáty pověsíš eště na ňáký jiný další špagáty a bude jako :D ;D

[_]

Nezapomeň, že jsem absolvent strojní průmyslovky.

Jsem rád, že na tenhle web chodí takové vědecké kapacity.

[Aleš Kapica]

Kromě toho jsem také absolvent základní školy, mateřské a jeslí. Má to nějaký zásadní vliv na to, že pracuji na VŠ aniž bych se honosil nějakým titulem?

[_]

I na VŠ jsou potřeba vrátný a uklízečky, nemám s tím problém.

[Want]

Jenže já nejsem vrátný. Údržbář v jistém smyslu ano. Rozhodně ale nedělám práci na kterou má každý kdo má do prdele díru.

[tttttttt]

Společně budou dále rozvíjet plán na vybudování testovací gravitační baterie s výkonem 4 MW a kapacitou 2 MWh v dole Darkov.

Kolik to má stát? Baterie v Tesla Model S je 100 kWh, zajímalo by mě porovnání s tím koupit 20 baterií .

[Aleš Kapica]

Životnost baterie v Tesle má být údajně 15 let. Ve srovnání s tím je životnost „gravitační” baterie minimálně 12x delší (nejstarší důl na ostravsku je z roku 1835)

A při hlubokém vybíjení životnost takových baterií prudce klesá. Zrovna nedávno se musely v naší centrální UPS na karláku vyměnit všechny baterky, protože jim neudělal dobře cca půlhodinový výpadek proudu. Sice to ustály, ale kdyby trval jen o pár minut déle, stejně by všechno lehlo.

Krom toho regulace několika desítek „gravitační” baterií je mnohem jednodušší než údržba nevypočitatelných baterií, které mohou kdykoliv blafnout. Pokud by se totiž náhodou takové „závažíčko” urvalo, tak kapacita klesne jenom o výšku toho bloku co spadne dolů. Navíc to závaží vůbec nemusí být z betonu. Klidně to může to být cisterna vody, nebo koš hlušiny, kterou bude možné opět vyhrabat.

[Max]

To jsou již trochu starší informace. Tesla zdá se čekala, až vyprší patenty na jinou technologii, kterou instaluje do standard range modelů už asi dva roky. Splňuje mnohem více cyklů, je bezpečnější vzhledem k případnému nechtěnému uvolňování energie, nevadí jí nabíjení na 100% a samozřejmě je i levnější. Na druhou stranu je o něco těžší a nemá víc ráda zimu. Viz lithium železo fosfátové baterie (LFP). V těchto bateriích není potřeba kobalt ani nikl, čímž částečně padá další limit pro masivní rozšiřování.
Ono se nezdá, ale trh s bateriemi se opravdu dost mění a zlepšuje. A tím, jak jsou dnes baterie úplně všude a rozšiřují se víc a víc, tak to možná zase o něco urychlí další vývoj.
Zdar Max

[Aleš Kapica]

Promiň, ale s tím, co se mění jak Babišovy názory, se opravdu nedá dlouhodobě pracovat. To máš jako s Blue Ray DVD. Koupil jsem mechaniku, vypálil jedno médium a než jsem vypálil další ta technologie chcípla. Přehrát CD to ještě jakž takž. Ale DVD? To už je taky mrtvé. A jak dlouho tu s námi bylo? Nebo kupř. videorekordéry. Kdo nepřevedl rodinná videa z videokazet, nebo při tom nebyl dostatečně předvídavý a použil nějaký cool kodek, který už dnes mrtvý, tak si je už nejspíš taky nepřehraje.

Zkrátka, jsou technologie z dlouhodobého hlediska perspektivní. A jiné, z krátkodobého hlediska zajímavé, co perspektivní nejsou. Tak to prostě je.

[Max]

Jak jsem psal, ta technologie je starší, jen za to nikdo nechtěl asi platit patenty a ještě se dolaďovaly asi nějaké mouchy. Kdo se o svět baterií zajímá a sleduje vývoj, tak to pro něj nejsou nijak extra neočekávatelné věci. Přirovnávat to tedy k Babišovi, který říká něco jiného, než před hodinou, je trochu nefér.
Zdar Max

[tttttttttttttt]

To je všechno hezký, ale stejně pořád nevím, kolik to má stát. V diskuzích lítají stovky miliónů, zdroj jsem nedohledal. Když to bude 50× dražší než ty baterie, tak se nejspíš vyplatí baterie i s tím, že se musí za 15 let obnovit a občas nějaká blafne. Nebo se možná kombo větrníky + jeřáby na skladování vyplatí nahradit jadernou eletrárnou. Nebo to celé je za hubičku a můžeme slavit. Jsou odhady, za kolik to postaví?

[ttttttttttttttttt]

Přehlédl jsem, že to dole v diskusi už to je, 700 000 000 Kč. Cena baterií se pohybuje okolo 3 000 Kč / kWh, tj. 6 000 000 Kč / 2 MWh. Údržba baterií z dvaceti aut mi přijde jednodušší než údržba stroje, který manipuluje s 1000 t bloky.

Výkon to má 4 MW. Kdybych to chtěl stavět ve velkém a měl energii z větrníků zdarma, můžu postavit 250 takových věcí za 175 GKč nebo postavit jadernou elektrárnu se stejným výkonem.

[Aleš Kapica]

Ten údaj mi přijde silně přemrštěný. Ovšem v téhle zemi je možné všechno. V reálu lze bez problému recyklovat generátory z větrníků. Klidně i několik, protože by se to stejně muselo zpřevodovat. A pro obrácený směr (nahoru) stačí pitomý šnekový převod a malý elektromotor. Kdo má dostatečně hlubokou studnu, ten si může zbastlit takovou „baterii” i na koleně. Nejnákladnější operace na tom je vykopání té díry.

Údržba baterií z dvaceti aut mi přijde jednodušší než údržba stroje, který manipuluje s 1000 t bloky.

Mimochodem máte vůbec představu jaká je únosnost takového lana? Evidentně ne, takže dodám odkaz na stránku dolu Ronna. Váha těžní klece (2960 kg) + čtyři prázdné vozíky (1040 kg) + čtyři náklady uhlí (2400 kg) + dřevěný truhlík nad klecí (250 kg) a závěs klece (290 kg) = celkem téměř 7 tun. Takže slezte z toho lustru Donalde a postavte se nohama na zem protože ani při využití většího počtu lan se nedostanete s váhou závaží nad 40 tun. Při známé hloubce těžní jámy (432 m), lze množství potenciálně akumulované energie celkem snadno spočítat. 7000kg * 9.81 * 400m je cca 27.468 GJ, což představuje naakumulovaných 7.63MWh (viz zde). Odečteme-li tedy 0.25% ztrát způsobených převody, jsme stále na 6 MWh což je třikrát tolik než je plánováno v tom Paskově.

[tttttt]

Ten údaj mi přijde silně přemrštěný.

Což je to, co si myslím, za tuhle cenu je ten projekt drahý a nevyplatí se. K instalaci do studny se nedokážu vyjádřit, neodhadnu cenu, abych to mohl porovnat.

Mimochodem máte vůbec představu jaká je únosnost takového lana?

Nemám, prý dokážou operovat s tak velkými bloky: The Gravitricity system suspends weights of 500 - 5000 tonnes in a deep shaft by a number of cables, each of which is engaged with a winch capable of lifting its share of the weight., stejný údaj je i na wiki a ve spoustě dalších článků.

7000kg * 9.81 * 400m je cca 27.468 GJ

Tohle mi nevychází?

7000 kg × 10 m/s² × 400 m = 28 000 000 kg⋅m²/s² = 28 MJ, což odpovídá 7 kWh.

[Aleš Kapica]

Ano, je v tom chyba. Psal jsem to v noci, takže jsem si ji neuvědomil.

[Aleš Kapica]

Pojďme na to tedy obráceně. Soláry na baráku jsou v ideálním případě schopny dát 5129 kWh ročně. Převedeno na Jouly jde cca o 18.46 GJ – ročně

Při hloubce studny 10 m, nám vyjde zcela nesmyslná váha závaží 188 tun, ale uvědomte si, že je to energie získaná ze solárů za celý rok. Ve skutečnosti dochází k průběžné spotřebě, takže závaží akumuluje pouze přebytky a vykrývá pouze denní rozdíly.

Klidně tedy můžete tuhle váhu vydělit 365 (počet dní v roce) a rázem se dostaneme na půl tuny. Což není zas tak moc, když si uvědomíte, že 1 metr krychlový vody váží 1 tunu a 10 metrové studny zas nejsou tak ojedinělé. My máme na chatě studnu 3m a plnou vody, ale sousedi asi 50 m pod náma museli jít do země téměř 20 metrů, než narazili na pramen. Takže by si něco takového mohli klidně dovolit.

[tttttt]

Chci uskladnit 5 MWh / 365 dnů ~= 10 kWh. Reálně spíš 10× tolik, budu chtít pokrýt několik dnů, dodávky energie od solárů nebudou rovnoměrné.

E = 10 kWh = 40 MJ. Na to potřebuju závaží o hmotnosti

 m = E / g / h = 40 000 000 J / 10 m/s² / 10 m = 400 000 kg = 400 tun.

Mám v tom někde chybu?

[xxxs]

36MJ, ale nehra rolu. to zavazie bude na 10m studnu trosku pridlhe...

[Aleš Kapica]

Evidentně si nerozumíme. Gravitační „baterie” ve studni, mi přišla jako efektivní řešení situace, kdy potřebuji nárazově vyšší energetický výkon, než jaký je schopen v danou chvíli poskytovat solární systém. Na rozdíl od baterií jiného typu zde nehrozí samovybíjení. Konec konců jde o podobný princip jako u přehrad či vodních mlýnů, kde se akumuluje energie ve vodní nádrži. Akorát že v menším měřítku. Jde jen o to, že závaží umožňuje uvolnit energii nahromaděnou po malých dávkách nárazově.

Ale jinak jo, přepočteno (tentokrát již bez únavy) je to blbost. Ovšem principiálně je to řešitelné. Když si vzpomenu na ten obří plynojem co stával kdysi na koksovně Šverma, který mohlo klidně nahradit gravitační závaží, tak by hmotnost v řádech desítek tun nemusela být problém, protože by to neviselo na lanech.

[PetebLazar]

Kapacita přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně je 3,7GWh tj. skoro 2000x více energie než ten zmíněný 2MWh případ. Nebylo by jednodušší k dočasnému uchování přebytků energie postavit spíše více přečerpávacích elektráren? Průměrný výkon elektráren v ČR je asi 9GW (81500 GWh rocni produkce deleno 8760 .. 24x365 ). Takže Dlouhé stráně jsou schopny pojmout pouze cca 1/60 průměrné denní produkce.

[rad]

Problém s přečerpávacíma elektrárnama je ten, že je (naštěstí) není kde stavět.

[PetebLazar]

Co je jejich problémem pokud to srovnáme s ekvivalentním pohotovostním zdrojem na fosilní paliva, který je schopen do 100 sekund poskytovat výkon 650MW a nemá žádnou možnost ukládat přebytky v síti?

[Want]

A co teprve pohotovostní zdroje schopné poskytnout během milisekund energii v řádech TJ. 8-P

[rad]

To, že musí (alepsoň tak je to nejjednodušší) stavět na kopci s dostatečnou prominencí, které se u nás nacházejí skoro výhradně v oblastech se zvýšenou ochranou přírody.

[PetebLazar]

Otázkou je zda těch 6,5mld Kč(s) nebyly nejekologičtěji vynaložené prostředky v ČR za poslední půl století.

[rad]

Pokud máš na mysli Dlouhé stráně, tak to nevím. Asi je v principu možné, že všechny ostatní investiční akce měly ekologické dopady ještě větší a Dlouhé stráně z toho vycházejí nejlépe. Nicméně faktem zůstává, že tato stavba je typickým pohrobkem socializmu, kdy se na ochranu přírody prakticky nehledělo. V dnešní době by zničení tak unikátní součásti CHKO snad neprošlo.

[PetebLazar]

A ty zimní areály všude možně po horách jsou ekologickými zásahy do krajiny/přírody?

[rad]

No to pochopitelně jsou (ostatně jako jakékoli jiné zásahy), ale jak to souvisí s probíraným tématem?

(Dnes je moderní upozorňovat diskutující kolegy na tzv. argumentační klamy, kterých se dopuštějí, tak toto je prosím whataboutismus.)

[Jendа]

Já jsem divný (otázka je jak velkou část populace reprezentuješ ty a jak velkou já), takže je mi tohle jedno, a navíc si myslím, že tam může být nějaký „big picture“ a díky přečerpávání jsme třeba ušetřili nějaká fosilní paliva a tím dohromady přírodu ušetřili, i když lokálně je to negativní zásah. (pak je teda samozřejmě druhá věc, proč tu proboha nejsou tři 4x1GW jaderky a nějaká fosilní paliva tak vůbec musíme řešit)

[rad]

Tak ten 'big picture' tam pochopitelně být může (resp. on tam zcela jistě je), jen je otázka jaký. Možná vyznívá ve prospěch takovéhoto zásahu a možná v jeho neprospěch. To už je holt problém hypotéz založených na pocitu (kvalifikovaném odhadu chceš-li) místo na reálných datech, že nám argumentačně nijak nepomohou a v diskuzi nás nikam neposunou.

[Jendа]

Přečerpávací vodní elektrárna Lipno – Dunaj (2. strana, a pak tam je hromada dalších věcí, které jsem nečetl)

[rad]

Zajímavý, ale víceméně to potvrzuje to co jsem říkal, tj. že na našem území jsou ta potenciální místa lokalizována prakticky pouze na území národních parků a CHKO (viz ta mapka v následující kapitole). To, že v okolních státech (zejména třeba v Rakousku) může být situace topologicky výhodnější je jasné a vzhledem k propojení evropské distribuční soustavy je vlastně otázka proč je stavět u nás.

Jinak k té konkrétně zmíněné elektrárně. No nevím. Studie proveditelnosti zatím není. Půdorysná vzdálenost je 30 km, mezi oběma nádržema je klasická obydlená krajina (řeky, silnice, železnice, ...). To by stálo ranec. Nejvíc mě ale pobavilo vyjádření, že ekologické dopady by byly minimální. Tak určitě.

[J]

Ja pridam nekolik cisel: Teoreticky to da 125Kw po dobu 10ti hodin. Pri cene 6Kc/Kwh se bavime o “vydelanych” 750Kc/10hod (zjednodusime si vypocet a tech 10h je denni vypomoc pro solary a jine nesmysly). Takze u 100M investice je navratnost cca 365let a to nepocitame zadne udrzby a opravy. Rekneme, ze by vsechna energie v CR byla dodavana jenom ze solaru a jedina moznost jak zabezpecit sviceni v noci by byli tyhle “betonove baterie”, tak se bavime u spotreby 7TW o instalaci 56.000.000 “betonovych baterii” v cene 5.600.000.000.000.000 Kc. Prijmy statniho rozpoctu CR jsou odhadovane na 1.6bilionu korun, pokud by nebyli zadne jine vydaje nez tyhle “betonove baterie” tak se bavime o navratnosti 3500 let. Ti chytrejsi mohou namitnout ze tech 7TW je celkova spotreba CR (den a noc) takze kdybychom zohlednili jenom tech 10hodin tak je navratnost lepsi - jenom 1458let.

[Aleš Kapica]

To jsou mi nějak divné počty. Pokud to má mít kapacitu 2 MWh, tak mi vychází pro těch 10 hodin na 200 kW/h a ty další čísla (investice) jsou odkud? Tohle je podle mne jenom testovací zařízení. Navíc se zcela odlišným účelem. Odběr elektřiny totiž ani zdaleka není konstantní. Mnohem větší problém je pokrýt špičky a přesně tohle „gravitační” baterie zajistit. Konec konců to uvádějí i tom článku – výkon 4MW. Což znamená, že pokud to pustí dolů na plný výkon, tak je za půl hodiny vybito.

Ale mezi námi, pokrýt takovým způsobem výpadek elektřiny např. u špitálu, kde je na přístrojích závislých X pacientů, je zcela v pohodě. Nevyužívaných děr, do kterých lze něco takového umístit je v Ostravě dost. Rozhodně v tom vidím lepší návratnost, než v tom Zemanově vlhkém snu kanál Labe-Odra-Dunaj, který už je chválabohu na nejlepší cestě do propadliště dějin, díky tomu že byla zrušena stavební uzávěra s ním po víc jak x let spojená.

[J]

100M je investice o ktere se mluvi na vybudovani 1 betonove baterie. Mate pravdu, 4000/24*10=1666kw za 10h, prepocteno na Kc se dostaneme ze 750 na 10tis Kc. Takze navratnost bude jenom 36.5 let bez udrzby. A pokud zvysime diky greendealu cenu energii 10x tak to mame za necele 4 roky zpatky. ;)A ano, Zemanove vlhke sny byli nesmysl.

[##]

Beneš byl zrádce, naprostý souhlas, ale proč do toho pleteš ňáký závaží?

[MakeIranBombedAgain❗]

todlecto je republika beneše a masaryka ✊ ✊ ✊ ✊

[_]

kromě těžkého průmyslu - ten je potomkem rakouska-uherska

[MakeIranBombedAgain❗]

a beneš s masarykem to pro nás všecko ukořistili takže to je naše ✊ ✊ ✊ ✊

[Aleš Kapica]

Masaryka do toho netahej. Ten si od Beneše akorát nechal mazat kolem huby med.

Kdyby se obyvatelé ČR drželi jeho hesla „nebát se a nekrást“, tak bychom v takových sračkách nebyli.

[TechnikTom]

A zrádce koho? Čechů kvůli Mnichovu, sudeťáků kvůli dekretům nebo západních imperialistů kvůli únoru 48?

[Aleš Kapica]

Ten pro své ego zaprodal všechny bez rozdílu. Mnichov byl pouhý důsledek jeho arogantní politiky vůči menšinám. Nejenom vůči němcům, ale také maďarům, polákům a nakonec i těm bratrským slovákům. A jenom díky tomu, že už za války šel na ruku komoušům, jsme tu měli excesy 50. let a nakonec i tu bratrskou invazi. To i ten Hácha, kterého nechal koupat v těch sračkách co tu zanechal, měl v sobě víc zodpovědnosti. Víte jakou hádanku si dávali v Čechách bezprostředně po Mnichovu?

Ptá se jeden druhého: ''Víš jaký měl Beneš plán?''. ''Přece aeroplán!''

[Vinicius]

Tak ono už bylo zaděláno na problém hned po odtržení od Rakouska.

Být českým Němcem či Maďarem v R-U bylo podstatně lepší než být českým Němcem či Maďarem v ČSR. Pokud se měl český a slovenský živel prosadit v celém státě a nekrčit se jen uvnitř, tak se to neobešlo bez nějaké té gangsteřiny a určitého útisku. Takové věci samozřejmě budí odpor a rozdmýchají separatistické tendence. A pokud se podpoří zvenčí, je tu pořádný malér. Beneš to úplně nakonec vyřešil po gangstersku, využil mezinárodní situace. Sice za to bude nadlouho "krvavý pes", ale německých separatistů a iredentistů nás zbavil nadobro. Samozřejmě nebylo to pro ČSR úplně zadarmo, ztráta obyvatelstva byla citelná.

I jiným se stala podobná věc. Alja Izetbegovič zapomněl, že v Bosně žijí taky Chorvati a Srbové a na samostatnou Bosnu se nedívají s nadšením Výsledek? Občanská válka a z Bosny tři "entity"

V Moldávii se taky při tvrdé rumunizaci v počátku 90. let také zapomnělo na to, že tamní Rusové a Ukrajinci o nic takového nestojí. A máme Podněstří.

Uvidíme, jak dopadne Zelenskyj s jeho Ukrajinizací jazykových a národnostních menšin. Zatím to vypadá na pokračující intervenci Ruska a velké materiální škody.

[Aleš Kapica]

Uvidíme, jak dopadne Zelenskyj s jeho Ukrajinizací jazykových a národnostních menšin. Zatím to vypadá na pokračující intervenci Ruska a velké materiální škody.

No. Na to jsem taky zvědav. Ovšem nemusím být polský jasnovidec na to, abych viděl jak to nejspíš dopadne.

Rusko pod záminkou ochrany neobsadí jenom ty oblasti, které se chtěly od Ukrajiny odškubnout, ale minimálně dalších 150km navíc. Čímž dosáhne svého cíle, připojit i Podněstří. A oškubaná Ukrajina zůstane slepým střevem Evropy, přežívajícím z milodarů ostatních zemí EU, protože své dluhy nikdy nesplatí.

Pravděpodobnost, že by došlo ke zhroucení Ruska se mi jeví velice nízká. A bohužel mohou za to především země jako je ČR, Polsko, nebo Litva díky nimž mají v Rusku nabito. Takže mohou brnkat na vlastneckou notu jak náckové za Hitlera. Němci se také cukali až dokud se nepotkali rusi s amíkama na Labi.

Na zázraky nevěřím. Vítězství Ukrajiny je absolutní chiméra postavená na sebeklamu. Kdyby nebyli tamní mužici volové, mohli loni uhrát čestnou remízu. Takhle akorát táhnou jako balvan ke dnu sebou celou EU. Jenom blázen si může namlouvat, že lze nějakým způsobem ekonomicky oslabit triumvirát Rusko-Čína-Indie protože spolu mohou vesele obchodovat aniž by k tomu potřebovali nenažraná letadla či loďky. A mraky pofiderních smluv. A neleží mezi nimi ani žádná další Ukrajina, která by ty kšefty mohla komplikovat.

Jop je to tak pánové. U Bachmutu se bojuje za Peking. Příležitost k tomu, aby stálo Rusko proti Číně na straně Evropy a USA je díky těm nacinalistickým stepním blbcům definitivně prosraná. Nezbývá než doufat a věřit v to, že se nějakým (mně neznámým způsobem) podaří z Evropy vyhnat zpátky na východ ty co už tady spí.

[TechnikTom]

"Business plán" táhle společnosti je úplně někde jinde. Jak prohlásil její vedoucí manažer:

" Projekt za zhruba třicet milionů eur, více než 700 milionů korun, si bude britská společnost financovat sama, má ovšem v plánu požádat o podporu Inovační fond Evropské unie. "

A věřte, že oni mu tu podporu dají...

Protože ti bývalí profesoři historie nebo francouzštiny, co šéfují energetické politice EU, by dali dotaci i na perpetuum mobile.

Jednak možná pořádně neví co to je, ale ten latinský název vypadá vědecky, tak to musí být super, druhak co kdyby to fungovalo, že?

[Ruža Becelin]

Aha, ja myslel, ze to bude o OpenShift?

Tak nic, no :-/

[Want]

Podívej se pořádně. Je to stejný šuplík ve kterém leží videorekordéry, blue ray mechaniky, a jiné cool krámy.

[Jendа]

Není výhodnější použít tu díru jako „spodní konec“ pro přečerpávací elektrárnu, ne? Stejně to musíš čerpat, jinak se ti to zatopí.

[Max]

Nejsem si jist, zda se stará, nepoužívaná štola, může nechat plně zatopit. Myslím, že mi známý říkal, že v Německu je s tím problém, protože pak to destabilizuje celé okolí a i blízké stavby (myšleno vesnice). Stará se tam právě o údržbu podobných štol. Je to ale dávno a nijak jsem po tom nepátral, takže těžko říci, kolik je na tom pravdy a co všechno se musí brát v potaz.
Zdar Max

[Aleš Kapica]

Přesně tak. I ty nepoužívané díry v Ostravě se musí neustále udržovat, takže tím by ta údržba alespoň dostala smysl.

[Aleš Kapica]

Že ty budeš jeden z těch géniů, kterým se v šachtě hromadí horníci. Viď?

[Černá Barbora]

Jen tak na okraj, kšeftík pro OKD se nekoná, pod OKD spadá pouze poslední činný důl ČSM. Vsechny doly, které se uzavřely, včetně zmiňovaného, přešly pod správu společnosti Diamo.