Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Jsem zakladatelem tohoto portálu. Linux jsem používal spousty let, nějaký čas jsem se aktivně podílel na jeho propagaci v Česku (CZLUG, časopisy ComputerWorld, Network Magazine atd). Se současným Abíčkem už nemám nic společného.
Dnešní verze abíčka poskytuje workaround pro chybu v linksu. V šablonách links/lynx byly odstraněna javascriptová tlačítka pro vkládání formátovacích znaků. Dále jsem opravil nastavení blogu, kdy bylo možné zadat velikost stránky nula. Ve výpise příspěvků pak samozřejmě žádné příspěvky zobrazeny nebyly, přestože archiv tvrdil něco jiného.
Hlavní novinkou této verze ale je verzování. Napsal jsem si maličkou obdobu cvs. No, i to porovnání je nepatřičné. Prostě a jednoduše, abíčko si teď umí pamatovat jednotlivé revize dokumentů. Prozatím jsem to aplikoval na ovladače, až je odladím, budu to používat i jinde, například ve slovníku. Pak se úplně změní celý koncept vlastnictví objektů a kdokoliv bude moci editovat (skoro cokoliv). Prostě taková mala wikizace.
V tuto chvíli nemáte šanci zjistit změnu. Ukládání revizí se děje naprosto transparentně. Ještě jsem nenapsal funkci na zobrazování historie revizí a jednotlivých revizí. Nejdříve musím vymyslet URL pro tuto funkci. To URL by mělo být odlišné od běžných URL (http://www.abclinuxu.cz/drivers/show/3671), abych mohl snadno zakázat jeho indexování roboty. Máte návrhy?
Tiskni
Sdílej:
public VersionInfo commit(String document, String path, String user); public VersionedDocument load(String path, String version) throws VersionNotFoundException; public List getHistory(String path);jednu implementaci, ktera kazdou verzi ulozi jako radek jednoduche tabulky v databazi. A pak mam Factory, ktera vraci instanci Versioningu, pricemz se z konfiguraku inicializuje, aby pouzivala moji implementaci. Kdybych chtel, muzu napsat alternativni implementace treba pro CVS nebo RCS, kod by se nijak nezmenil, jen konfigurak. Nicmene tato implementace pres svou primitivnost mi postacuje. Diffy nepotrebuji (resp. by nebylo zcela jasne, jak je nasadit nad XML daty).