KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »
Ted se vlastne z ruznych diskusi dozvidam, ze "best practices", co nedavno platili, uz neplati. Na nekterych vecech se ani veterani kryptografie nedokazou dohodnout. Budu o tom psat clanek pro root.cz, mozna tak do mesice by se mohl objevit.
"Crypto-shitstorm" strhnuvsi se v ruznych listech je dusledek tech generatoru. Nekdy mi z toho jde hlava kolem a nekdy jsem zas rad ze vim treba vic nez 1/3 lidi v ruznych otazkach (v porovani jaka lama jsem byl pred 10 lety). Jinak kolem generatoru budeme toho videt vice. Uz jsem videl implementace /dev/random, ktere jsou deterministicke by design. Horsi je, ze kdyz se programatora zeptam, kde je tam v tech 5 radcich chyba, maloktery programator se chyta.
Holt crypto je tezke a implementace crypta jeste tezsi. Je tam asi 10 "obecnich vet" a pocet specialnich pripadu lze mozna shora omezit Grahamovym cislem.
Taky by me zajimalo, jestli se nekdo nekdy dopatra pravdy o tomhle generatoru: Dual EC DRBG. Je dokazano, ze existuje sada bodu na te elipticke krivce a kdo je zna, muze vypocitat stav generatoru (plus "podivny bug" se statistickou distribuci bitu). Bohuzel nalezeni ekvivalentni (EC)DLP, takze mozna se nikdy nedovime. Ten generator se pouziva ve Windows (vyborna analyza RNG/PRNG). Po blamazi s NSAKEY to muze znamenat cokoli.
Chtel jsem tim rict, ze velmi pravdepodobne existuji utocnici typu NSA znajici backdoory v random generatorech a buhvicem a schopni primo napadnout, tresnu, 10-20% kompu otevrenych do netu primo s relativne nizkymi naklady (a zbytek pak odtud). Se znalosti vnitrnosti generatoru jako ten s tim entropy bugem se na dejme tomu 3-5% dostane bezny "crypto-smrtelnik". (Abychom nevypadal jako paranoik sam, zminil to i jeden z tech veteranu a ti si skutecne davaji pozor aby nezneli paranoidne, i kdyz z definice prace paranoidni byt musi
).
Jsem jenom zvedav, co se stane az nadpolovicni cast kryptologu nastvou s neustalym pretlacenim zrud jako COICA/SOPA/PIPA/ACTA/PCIP, protoze uz ted jsou kvuli tomu dost nastvani. "Taky mensi Armageddon" neni vyloucen: "Cracking SCADA...done. Corollary: life deleted."
Prezradíš mi, čo máš vyštudované?
Jinak NSD se snad povinně učí na středních školách a většina ostatních věcí stejně byla uvedena jen jako fakt („že lineární algoritmus existuje atp.“), takže čtenář ani nemá co se snažit pochopit.Ano, kdyz to dostanou takto naservirovano (vsechno jiz pochopeno je jednoduche). NSD se sice uci, ale zvlastni je, ze kazdemu z cca 10-15 lidi jsem to musel vysvetlovat osobne jak to funguje, i kdyz je to trivialni (proste si nedocvakly ty dva-tri fakty). Proto jsem psal ten clanek. Tvrzeni "ctenar ani nema co pochopit" je asi jako dostat reseni na instanci NP-uplneho problemu a reknout "vzdyt to je jednoduche" kvuli tomu ze reseni je zverejneno a nerict nic o narocnosti nalezani reseni. BTW zpusobu pro GCD je spousta. Tim Euklidovym byste daleko nedosel. Samotny Bernstein je v zasade "mega-GCD-na-steroidech". Ale to nema cenu vysvetlovat, viz paper: http://cr.yp.to/lineartime/dcba-20040404.pdf Preji vesele a stastne grcani pri cteni. Taky nebudu vykladat jake triky jsem skutecne pouzil, nebo nedejboze davat sem kod pro script kiddies (napr. kazdemu algebraikovi musi prijit ta dlouha GCD rovnice podivna, jsou tam zbytecne veci navic). Tudiz evidentne algebraik nejste. Stejne ste IMHO jenom stoural. Hadat se nechci, jenom jsem uvedl nazor autora (vidite ted, jaka je to dementni argumentace?) Omluva prijde az od vas uvidim implementaci toho Bernsteinova algoritmu. Pak taky muzete napsat stokrat lepsi clanek o te implementaci. There's no royal road to crypto.
Nechce sa vam vyskusat O(n*log n) algoritmus zalozeny na tom, ze gcd(a,b,c,d) = gcd(gcd(a,b), gcd(c,d)) ? S ohladom na jednoduchost by v realite mohol dosahovat celkom dobre vysledky. Obvzlast ak sa berie do uvahy postupne zjednodusovanie vypoctu gcd vo vrstvach log n.
Implementacia v pythone asi nejak takto (pripadne pridat nejake optimalizacie ako lepsiu kniznicu pre gcd (ak je) a pod.):
from fractions import gcd
def wgcd(d, u):
if u - d == 1:
return a[d]
elif u - d == 2:
return gcd(a[d], a[d+1])
else:
return gcd(wgcd(d, d + (u - d)/2), wgcd(d + (u - d)/2, u))
a = [17*(x*2) for x in range(150000)]
print(wgcd(0, len(a)))
Hm, ked tak rozmyslam, tak ta zlozitost sa pravdepodobne zmesti aj do O(n).
Konecne ta gcd rovnica z blogu zacina davat zmysel. Akosi som za gcd(N1,N2…Nm) povazoval gcd(N1,N2,N3 .. Nm) a nie gcd N1 s produktom N2 .. Nm. Vdaka za objasnenie.
Tiskni
Sdílej: