Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Právě dělám jeden prográmek, ve kterém využívám Root. Chtěl jsem se podělit o některé zkušenosti. Jelikož ale Root nepatří k nejznámějším, prvně se zde pokusím popsat oč se vůbec jedná a ukázat jednoduchý příklad použití.
Jak již bylo uvedeno výše, Root je objektově orientovaný, v C++ napsaný, framework pro analýzu dat. Je primárně určený pro analýzu dat ve fyzice vysokých energií, což ale nijak nebrání tomu použít některé jeho funkce i pro jiná data. Vyvíjen je v CERNu, kde by také měl být používán na zpracování dat z LHC (což mimo jiné znamená, že vývoj Rootu a jeho podpora v dohledné době určitě neskončí). Vydáván je pod GNU/GPL licencí. Existují interface Rootu pro Python - pyroot a údajně i pro Ruby.
Root se skládá ze dvou hlavních částí. Jednak ze samotného Rootu a druhak z CINTu - intepretru C++ rozšířeného o Root. Příkazem root spustíme interpretr. Ukončíme jej příkazem .q. Makro v externím souboru spustíme příkazem .x nazev_souboru. Pro větší programy makra nejsou příliš vhodná, ale na úvodní osahaní Rootu zcela dostatečná. Pro to ale stačí i samotná příkazová řádka interpretru.
Nejjednodušší věc, s kterou můžeme začít, jsou jednorozměrná data, která zobrazíme jako histogram.
Prvně vytvoříme jednorozměrný histogram (příkazy buď můžeme rovnou psát do příkazové řádky interpretru, do souboru, který pak spustíte pomocí .x soubor nebo jako program, který pak zkompilujete, viz závěr):
TH1F *h = new TH1F("h","prvni histogram",100,100.,250.);
Třída TH1F slouží k vytvoření jednorozměrného histogramu, který bude obsahovat data typu float.
První parametr konstruktoru je název histogramu, druhý jeho popis, který pak můžeme vykreslit společně s histogramem. Třetí patametr udává počet binů histogramu, předposlední parametr dolní mez a poslední mez horní (šířka binu pak tedy je (horniMez - dolniMez)/pocetBinu).
Máme tedy jednorozměrný histogram, který prvně musíme naplnit daty.
Prvně je ale někde musíme vzít
. Pokud zrovna žádná nemáme, tak si je můžeme třeba vygenerovat (Root nabízí hned několik generátorů (pseudo)náhodných čísel):
Trandom *r = new TRandom();
Nyní jsme tedy vygenerovali 10000 náhodných čísel podle gaussovského rozdělení se střední hodnotou 170 a rozptylem 15 (
for(int i=0;i<10000;i++){
h->Fill(r->Gaus(170,15));
}
r->Gaus(170,15)). Těmito čísly jsem pak naplnili histogram (h->Fill(cislo);). Histogram můžeme zobrazit zavoláním metody Draw():
h->Draw();
V pravém rohu se nám při standardním nastavení zobrazí počet záznamů, průměr a RMS (v našem případě překvapivě něco jako 169,8 a 15,1).
Co se vhledu týče, můžeme nastavit téměř cokoli a to buď přímo z našeho programu nebo naklikat díky editoru, který otevřeme z menu (View->Editor).
Vygenerujme nyní o trošku složitější data a pokusme se je nafitovat:
for(int i=0;i<10000;i++){
I kdyby jsme o datech nic nevěděli, první, co by nás asi napadlo, by bylo zkusit tyto data nafitovat složením dvou gausovek. Zadefinujeme si tedy tuto funkci, hranatá závorka označuje n-tý parametr funkce, poslední dvě čísla zadávají interval, na kterém je funkce definována:
h->Fill(r->Gaus(175,15));
h->Fill(r->Gaus(140,10));
}
h->Draw();
TF1* fc1 = new TF1("fc1","(1/(sqrt(2*TMath::Pi())*[0]))*[2]*exp(-(x-[1])**2/(2*[0]**2)) + (1/(sqrt(2*TMath::Pi())*[3]))*\
[5]* exp(-(x-[4])**2/(2*[3]**2))",100,250);
Aby fit dopadnul rozumě, musíme aspoň některým parametrům nastavit počáteční hodnoty. Přibližnou hodnotu parametrů 1 a 3 snadno vidíme, 4 a 5 nastavíme na nějakou nenulovou hodnotu, např takto:
fc1->SetParameter(1, 140);
Fit provedeme jednoduše:
fc1->SetParameter(2,100);
fc1->SetParameter(4, 180);
fc1->SetParameter(5,100);
h->Fit("fc1");
Root provede fit a vypíše parametry, jejich chybu etc. a zobrazí fit. Parametry můžeme získat zavoláním metody GetParameters(double* params), s funkcí můžeme rovněž dál pracovat, např. můžeme vykreslit její integrál.
Celý program, který následně zkompilujeme, by mohl vypadat takto (plátno ještě rozdělíme a na konci uložíme jako gif):
#include <TApplication.h>
Program můžeme zkompilovat takto:
#include <TH1F.h>
#include <TF1.h>
#include <TCanvas.h>
#include <TRandom3.h>
#include <TMath.h>
int main(int argc, char **argv) {
TApplication theApp("App", &argc, argv);
TCanvas *c1 = new TCanvas("c1", "c1",15,45,699,499);
c1->Divide(2,2);
TH1F *h = new TH1F("h","prvni histogram",100,100.,250.);
TRandom *r = new TRandom();
for(int i=0;i<10000;i++){
h->Fill(r->Gaus(175,15));
h->Fill(r->Gaus(140,10));
}
c1->cd(1);
h->Draw();
TF1* fc1 = new TF1("fc1","(1/(sqrt(2*TMath::Pi())*[0]))*[2]*exp(-(x-[1])**2/(2*[0]**2)) + (1/(sqrt(2*TMath::Pi())*[3]))*[5]* exp(-(x-[4])**2/(2*[3]**2))",100,250);
fc1->SetParameter(1, 140);
fc1->SetParameter(2,100);
fc1->SetParameter(4, 180);
fc1->SetParameter(5,100);
c1->cd(2);
TH1F *hTmp = (TH1F*)h->Clone();
hTmp->Draw();
hTmp->Fit("fc1");
c1->cd(3);
fc1->Draw();
c1->cd(4);
fc1->DrawIntegral();
c1->SaveAs("example1.gif");
theApp.Run();
return 0;
}
g++ -I `root-config --incdir` -o test example1.C `root-config --libs`
Program spustíme normálně, ale ukončit jej musíme buď z shellu pomocí
Ctrl-c nebo z menu okna File->Quit Root. Jelikož jsme neimplementovali žádné naslouchání událostem, tak klasickým zavřením okna se program neukončí.
Tiskni
Sdílej: