Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.
Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
Blender Studio se spojilo s kapelou OK Go a výsledkem je videoklip k písni Impulse Purchase. Stejně jako samotný 3D software Blender je i ve videoklipu použitý animovaný chlápek open source. Kdokoli si jej může stáhnout a upravovat.
Zig Software Foundation stojící za programovacím jazykem Zig publikovala finanční zprávu za rok 2024. Současně s prosbou o finanční příspěvek.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za srpen (YouTube). Vypíchnuta je podpora Tabulek Google, implementace Gamepad API a Cookie Store API nebo také podpora WebGL na Linuxu.
openSUSE Leap 16, včetně Leap Micra 6.2+, nově nabízí 24 měsíců podpory pro každé vydání. To je dva roky aktualizací a stability, což z něj činí nejdéle podporovanou komunitní distribuci vůbec. Leap se tak stává ideální platformou pro všechny, kdo hledají moderní, stabilní a dlouhodobě podporovanou komunitní Linux distribuci.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal dne 3. 9. 2025 VAROVÁNÍ před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti spočívající v předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky a ve vzdálené správě technických aktiv vykonávané z území Čínské lidové republiky. Varováním se musí zabývat povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
Americká internetová společnost Google nemusí prodat svůj prohlížeč Chrome ani operační systém Android. Rozhodl o tom soud ve Washingtonu, který tak zamítl požadavek amerického ministerstva spravedlnosti. Soud ale firmě nařídil sdílet data s jinými podniky v zájmu posílení konkurence v oblasti internetového vyhledávání. Zároveň Googlu zakázal uzavírat dohody s výrobci mobilních a dalších zařízení, které by znemožňovaly
… více »Prvního září ozbrojení policisté zatkli na na londýnském letišti Heathrow scénáristu a režiséra Grahama Linehana, známého především komediálními seriály Ajťáci, Otec Ted nebo Black Books. Během výslechu měl 57letý Graham nebezpečně zvýšený krevní tlak až na samou hranici mrtvice a proto byl z policejní stanice převezen do nemocnice. Důvodem zatčení bylo údajné podněcování násilí v jeho 'vtipných' příspěvcích na sociální síti
… více »Právě dělám jeden prográmek, ve kterém využívám Root. Chtěl jsem se podělit o některé zkušenosti. Jelikož ale Root nepatří k nejznámějším, prvně se zde pokusím popsat oč se vůbec jedná a ukázat jednoduchý příklad použití.
Jak již bylo uvedeno výše, Root je objektově orientovaný, v C++ napsaný, framework pro analýzu dat. Je primárně určený pro analýzu dat ve fyzice vysokých energií, což ale nijak nebrání tomu použít některé jeho funkce i pro jiná data. Vyvíjen je v CERNu, kde by také měl být používán na zpracování dat z LHC (což mimo jiné znamená, že vývoj Rootu a jeho podpora v dohledné době určitě neskončí). Vydáván je pod GNU/GPL licencí. Existují interface Rootu pro Python - pyroot a údajně i pro Ruby.
Root se skládá ze dvou hlavních částí. Jednak ze samotného Rootu a druhak z CINTu - intepretru C++ rozšířeného o Root. Příkazem root
spustíme interpretr. Ukončíme jej příkazem .q
. Makro v externím souboru spustíme příkazem .x nazev_souboru
. Pro větší programy makra nejsou příliš vhodná, ale na úvodní osahaní Rootu zcela dostatečná. Pro to ale stačí i samotná příkazová řádka interpretru.
Nejjednodušší věc, s kterou můžeme začít, jsou jednorozměrná data, která zobrazíme jako histogram.
Prvně vytvoříme jednorozměrný histogram (příkazy buď můžeme rovnou psát do příkazové řádky interpretru, do souboru, který pak spustíte pomocí .x soubor nebo jako program, který pak zkompilujete, viz závěr):
TH1F *h = new TH1F("h","prvni histogram",100,100.,250.);
Třída TH1F slouží k vytvoření jednorozměrného histogramu, který bude obsahovat data typu float.
První parametr konstruktoru je název histogramu, druhý jeho popis, který pak můžeme vykreslit společně s histogramem. Třetí patametr udává počet binů histogramu, předposlední parametr dolní mez a poslední mez horní (šířka binu pak tedy je (horniMez - dolniMez)/pocetBinu).
Máme tedy jednorozměrný histogram, který prvně musíme naplnit daty.
Prvně je ale někde musíme vzít. Pokud zrovna žádná nemáme, tak si je můžeme třeba vygenerovat (Root nabízí hned několik generátorů (pseudo)náhodných čísel):
Trandom *r = new TRandom();
Nyní jsme tedy vygenerovali 10000 náhodných čísel podle gaussovského rozdělení se střední hodnotou 170 a rozptylem 15 (
for(int i=0;i<10000;i++){
h->Fill(r->Gaus(170,15));
}
r->Gaus(170,15)
). Těmito čísly jsem pak naplnili histogram (h->Fill(cislo);
). Histogram můžeme zobrazit zavoláním metody Draw():
h->Draw();
V pravém rohu se nám při standardním nastavení zobrazí počet záznamů, průměr a RMS (v našem případě překvapivě něco jako 169,8 a 15,1).
Co se vhledu týče, můžeme nastavit téměř cokoli a to buď přímo z našeho programu nebo naklikat díky editoru, který otevřeme z menu (View->Editor).
Vygenerujme nyní o trošku složitější data a pokusme se je nafitovat:
for(int i=0;i<10000;i++){
I kdyby jsme o datech nic nevěděli, první, co by nás asi napadlo, by bylo zkusit tyto data nafitovat složením dvou gausovek. Zadefinujeme si tedy tuto funkci, hranatá závorka označuje n-tý parametr funkce, poslední dvě čísla zadávají interval, na kterém je funkce definována:
h->Fill(r->Gaus(175,15));
h->Fill(r->Gaus(140,10));
}
h->Draw();
TF1* fc1 = new TF1("fc1","(1/(sqrt(2*TMath::Pi())*[0]))*[2]*exp(-(x-[1])**2/(2*[0]**2)) + (1/(sqrt(2*TMath::Pi())*[3]))*\
[5]* exp(-(x-[4])**2/(2*[3]**2))",100,250);
Aby fit dopadnul rozumě, musíme aspoň některým parametrům nastavit počáteční hodnoty. Přibližnou hodnotu parametrů 1 a 3 snadno vidíme, 4 a 5 nastavíme na nějakou nenulovou hodnotu, např takto:
fc1->SetParameter(1, 140);
Fit provedeme jednoduše:
fc1->SetParameter(2,100);
fc1->SetParameter(4, 180);
fc1->SetParameter(5,100);
h->Fit("fc1");
Root provede fit a vypíše parametry, jejich chybu etc. a zobrazí fit. Parametry můžeme získat zavoláním metody GetParameters(double* params), s funkcí můžeme rovněž dál pracovat, např. můžeme vykreslit její integrál.
Celý program, který následně zkompilujeme, by mohl vypadat takto (plátno ještě rozdělíme a na konci uložíme jako gif):
#include <TApplication.h>
Program můžeme zkompilovat takto:
#include <TH1F.h>
#include <TF1.h>
#include <TCanvas.h>
#include <TRandom3.h>
#include <TMath.h>
int main(int argc, char **argv) {
TApplication theApp("App", &argc, argv);
TCanvas *c1 = new TCanvas("c1", "c1",15,45,699,499);
c1->Divide(2,2);
TH1F *h = new TH1F("h","prvni histogram",100,100.,250.);
TRandom *r = new TRandom();
for(int i=0;i<10000;i++){
h->Fill(r->Gaus(175,15));
h->Fill(r->Gaus(140,10));
}
c1->cd(1);
h->Draw();
TF1* fc1 = new TF1("fc1","(1/(sqrt(2*TMath::Pi())*[0]))*[2]*exp(-(x-[1])**2/(2*[0]**2)) + (1/(sqrt(2*TMath::Pi())*[3]))*[5]* exp(-(x-[4])**2/(2*[3]**2))",100,250);
fc1->SetParameter(1, 140);
fc1->SetParameter(2,100);
fc1->SetParameter(4, 180);
fc1->SetParameter(5,100);
c1->cd(2);
TH1F *hTmp = (TH1F*)h->Clone();
hTmp->Draw();
hTmp->Fit("fc1");
c1->cd(3);
fc1->Draw();
c1->cd(4);
fc1->DrawIntegral();
c1->SaveAs("example1.gif");
theApp.Run();
return 0;
}
g++ -I `root-config --incdir` -o test example1.C `root-config --libs`
Program spustíme normálně, ale ukončit jej musíme buď z shellu pomocí
Ctrl-c
nebo z menu okna File->Quit Root. Jelikož jsme neimplementovali žádné naslouchání událostem, tak klasickým zavřením okna se program neukončí.
Tiskni
Sdílej: