Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Minule jsem lehce nastínil, co je to Root a na jednoduchém příkladě ukázal jednu z mnoha věcí, ke kterým by se dal použít. Jak bylo řečeno, Root slouží k analýze dat. Obvykle ale chceme analyzovat i něco jiného než náhodná čísla vygenerovaná v Rootu. Dnes se tedy pokusím popsat, jakými způsoby lze data do Rootu načítat a ukládat.
Jelikož Root je framework v C++, lze pochopitelně k vstupům i výstupům použít standatní prostředky C++. V Rootu samotném jsou pak např. implementovány třídy pro usnadnění manipulace s daty v XML (a to jak SAX tak DOM parser), tak pro komunikaci se SQL serverem. Toto velmi usnadní práci zvláště když chceme uložit nějaký celý rootovský objekt, např. uložení plátna c1
do databáze lze jednoduše provést takto:
gBenchmark->Start("writeSQL");
c1->Write("Canvas");
Tento a další příklady lze najít v $ROOTSYS/tutorials/sql
(resp. tutorilas/xml
). Když už jsem zde dal za příklad ukládání plátna, ještě zmíním, že objekty jako plátno jdou velmi snadno (c1->Print("graf.eps")
) ukládat do formátů ps, esp, jpg a mnoha dalších. Formát se se volí automaticky podle koncovky souboru (v našem případě grafy.esp
tedy eps formát).
Pokud explicitně nezvolíme způsob uložení objektu (např. do databáze) a zavoláme na objektu (těmito objekty jsou v Rootu nejčastěji rootvské stromy - TTree
) metodu Write()
(musíme mít ale otevřeny nějaký rootovský soubor TFile
), objekt se zapíše ve vlastním formátu Rootu (no, lépe řečeno, jedná se o serializaci objektů. Jak se píše v Root user's guide, rootovský soubor je jako UNIXový adresář, může obsahovat adresáře a objekty v neomezeném množství úrovní. Obsah takovéhoto souboru pak můžeme zobrazit a procházet např. pomocí
TBrowser
(v příkazové řádce Rootu napíšeme new TBrowser()
a spustí se, jak již název napovídá, grafický browser, kterým můžeme procházet obsah souboru nebo otvírat další soubory). Pokud chceme načíst nějaký objekt v programu, patrně nejsnadněji toho dosáhneme zavoláním metody Get("object_key")
na objektu typu TFile
(myTFile->Get(object_key)
), kde klíč objektu obvykle zadáváme při jeho vytvoření (typicky první parametr konstruktoru) nebo při ukládání objektu(object->Write("new_key")
). Seznam všech klíčů objektů uložených v souboru získáme pomocí myTFile->GetListOfKeys()
. Výpis adresářů v souboru zas pomocí myTFile->ls()
a do adresáře se přesuneme pomocí myTFile->cd()
.
Jak již bylo řečeno, ukládání probíhá serializací objektů. O to se starají streamry. O streamrech a podrobnostech ukládání objektů se můžete dočíst v manuálu. Další zajímavou funkcí IO systém Rootu je možnost vzdáleného přístupu k rootovským souborům. Soubor, který chceme ukládat přes síť, musí být typu TNetFile
. Chová se stejně jako TFile
(také je to jeho potomek), akorát místo na disk přesměruje výstup na demona rootd (který pochopitelně musí běžet. Jména souborů jsou jako URL adresy s protokolem
root
(např. root://cosi.kdesi.cz/root/test.root
). Podrobnosti (a jak rozběhnout demona) opět viz manuál. Soubory lze zpřístupnit i přes web sever. Soubor pak musí být typu TWebFile
a z Root pak k němu přistoupit přes protokol HTTP:
TWebFile webFile("http://cosi.kdesi.cz/rootFile.root");
webFile.ls()
Tiskni
Sdílej: