Společnost Murena ve spolupráci se společností Qwant představila vyhledávač Murena Find. Ve výchozím nastavení bude používán v mobilním operačním systému /e/OS a v Murena Workspace.
V mobilní aplikaci Facebooku se lze nově přihlašovat pomocí Passkeys.
Společnost Midjourney představila vlastní generátor videí pomocí umělé inteligence (AI) V1 Video Model.
Editor kódu Zed (Wikipedie) má nově v sobě integrovaný debugger. Podporuje Rust, C/C++, JavaScript, Go, Python a pomocí rozšíření i další programovací jazyky.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované GIFy.
Nejnovější X.Org X server 21.1.18 a Xwayland 24.1.8 řeší další bezpečnostní chybu.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 210. sraz, který proběhne 20. června od 18:00 v Red Hat Labu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity na adrese Botanická 68A nebo také online.
Byla vydána nová verze 17 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.05.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Nově je implementováno standardizované simulační rozhraní ROS (Robot Operating System) 2.
Nejnovější X.Org X server 21.1.17 a Xwayland 24.1.7 řeší 6 bezpečnostních chyb: CVE-2025-49175, CVE-2025-49176, CVE-2025-49177, CVE-2025-49178, CVE-2025-49179 a CVE-2025-49180. Nils Emmerich je nalezl koncem března a dnes publikoval detaily.
Minule jsem lehce nastínil, co je to Root a na jednoduchém příkladě ukázal jednu z mnoha věcí, ke kterým by se dal použít. Jak bylo řečeno, Root slouží k analýze dat. Obvykle ale chceme analyzovat i něco jiného než náhodná čísla vygenerovaná v Rootu. Dnes se tedy pokusím popsat, jakými způsoby lze data do Rootu načítat a ukládat.
Jelikož Root je framework v C++, lze pochopitelně k vstupům i výstupům použít standatní prostředky C++. V Rootu samotném jsou pak např. implementovány třídy pro usnadnění manipulace s daty v XML (a to jak SAX tak DOM parser), tak pro komunikaci se SQL serverem. Toto velmi usnadní práci zvláště když chceme uložit nějaký celý rootovský objekt, např. uložení plátna c1
do databáze lze jednoduše provést takto:
gBenchmark->Start("writeSQL");
c1->Write("Canvas");
Tento a další příklady lze najít v $ROOTSYS/tutorials/sql
(resp. tutorilas/xml
). Když už jsem zde dal za příklad ukládání plátna, ještě zmíním, že objekty jako plátno jdou velmi snadno (c1->Print("graf.eps")
) ukládat do formátů ps, esp, jpg a mnoha dalších. Formát se se volí automaticky podle koncovky souboru (v našem případě grafy.esp
tedy eps formát).
Pokud explicitně nezvolíme způsob uložení objektu (např. do databáze) a zavoláme na objektu (těmito objekty jsou v Rootu nejčastěji rootvské stromy - TTree
) metodu Write()
(musíme mít ale otevřeny nějaký rootovský soubor TFile
), objekt se zapíše ve vlastním formátu Rootu (no, lépe řečeno, jedná se o serializaci objektů. Jak se píše v Root user's guide, rootovský soubor je jako UNIXový adresář, může obsahovat adresáře a objekty v neomezeném množství úrovní. Obsah takovéhoto souboru pak můžeme zobrazit a procházet např. pomocí
TBrowser
(v příkazové řádce Rootu napíšeme new TBrowser()
a spustí se, jak již název napovídá, grafický browser, kterým můžeme procházet obsah souboru nebo otvírat další soubory). Pokud chceme načíst nějaký objekt v programu, patrně nejsnadněji toho dosáhneme zavoláním metody Get("object_key")
na objektu typu TFile
(myTFile->Get(object_key)
), kde klíč objektu obvykle zadáváme při jeho vytvoření (typicky první parametr konstruktoru) nebo při ukládání objektu(object->Write("new_key")
). Seznam všech klíčů objektů uložených v souboru získáme pomocí myTFile->GetListOfKeys()
. Výpis adresářů v souboru zas pomocí myTFile->ls()
a do adresáře se přesuneme pomocí myTFile->cd()
.
Jak již bylo řečeno, ukládání probíhá serializací objektů. O to se starají streamry. O streamrech a podrobnostech ukládání objektů se můžete dočíst v manuálu. Další zajímavou funkcí IO systém Rootu je možnost vzdáleného přístupu k rootovským souborům. Soubor, který chceme ukládat přes síť, musí být typu TNetFile
. Chová se stejně jako TFile
(také je to jeho potomek), akorát místo na disk přesměruje výstup na demona rootd (který pochopitelně musí běžet. Jména souborů jsou jako URL adresy s protokolem
root
(např. root://cosi.kdesi.cz/root/test.root
). Podrobnosti (a jak rozběhnout demona) opět viz manuál. Soubory lze zpřístupnit i přes web sever. Soubor pak musí být typu TWebFile
a z Root pak k němu přistoupit přes protokol HTTP:
TWebFile webFile("http://cosi.kdesi.cz/rootFile.root");
webFile.ls()
Tiskni
Sdílej: