Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
Minule jsem lehce nastínil, co je to Root a na jednoduchém příkladě ukázal jednu z mnoha věcí, ke kterým by se dal použít. Jak bylo řečeno, Root slouží k analýze dat. Obvykle ale chceme analyzovat i něco jiného než náhodná čísla vygenerovaná v Rootu. Dnes se tedy pokusím popsat, jakými způsoby lze data do Rootu načítat a ukládat.
Jelikož Root je framework v C++, lze pochopitelně k vstupům i výstupům použít standatní prostředky C++. V Rootu samotném jsou pak např. implementovány třídy pro usnadnění manipulace s daty v XML (a to jak SAX tak DOM parser), tak pro komunikaci se SQL serverem. Toto velmi usnadní práci zvláště když chceme uložit nějaký celý rootovský objekt, např. uložení plátna c1 do databáze lze jednoduše provést takto:
gBenchmark->Start("writeSQL");
c1->Write("Canvas");
Tento a další příklady lze najít v $ROOTSYS/tutorials/sql (resp. tutorilas/xml). Když už jsem zde dal za příklad ukládání plátna, ještě zmíním, že objekty jako plátno jdou velmi snadno (c1->Print("graf.eps")) ukládat do formátů ps, esp, jpg a mnoha dalších. Formát se se volí automaticky podle koncovky souboru (v našem případě grafy.esp tedy eps formát).
Pokud explicitně nezvolíme způsob uložení objektu (např. do databáze) a zavoláme na objektu (těmito objekty jsou v Rootu nejčastěji rootvské stromy - TTree) metodu Write() (musíme mít ale otevřeny nějaký rootovský soubor TFile), objekt se zapíše ve vlastním formátu Rootu (no, lépe řečeno, jedná se o serializaci objektů
. Jak se píše v Root user's guide, rootovský soubor je jako UNIXový adresář, může obsahovat adresáře a objekty v neomezeném množství úrovní. Obsah takovéhoto souboru pak můžeme zobrazit a procházet např. pomocí TBrowser (v příkazové řádce Rootu napíšeme new TBrowser() a spustí se, jak již název napovídá, grafický browser, kterým můžeme procházet obsah souboru nebo otvírat další soubory). Pokud chceme načíst nějaký objekt v programu, patrně nejsnadněji toho dosáhneme zavoláním metody Get("object_key") na objektu typu TFile (myTFile->Get(object_key)), kde klíč objektu obvykle zadáváme při jeho vytvoření (typicky první parametr konstruktoru) nebo při ukládání objektu(object->Write("new_key")). Seznam všech klíčů objektů uložených v souboru získáme pomocí myTFile->GetListOfKeys(). Výpis adresářů v souboru zas pomocí myTFile->ls() a do adresáře se přesuneme pomocí myTFile->cd().
Jak již bylo řečeno, ukládání probíhá serializací objektů. O to se starají streamry. O streamrech a podrobnostech ukládání objektů se můžete dočíst v manuálu. Další zajímavou funkcí IO systém Rootu je možnost vzdáleného přístupu k rootovským souborům. Soubor, který chceme ukládat přes síť, musí být typu TNetFile. Chová se stejně jako TFile (také je to jeho potomek), akorát místo na disk přesměruje výstup na demona rootd (který pochopitelně musí běžet
. Jména souborů jsou jako URL adresy s protokolem root (např. root://cosi.kdesi.cz/root/test.root). Podrobnosti (a jak rozběhnout demona) opět viz manuál. Soubory lze zpřístupnit i přes web sever. Soubor pak musí být typu TWebFile a z Root pak k němu přistoupit přes protokol HTTP:
TWebFile webFile("http://cosi.kdesi.cz/rootFile.root");
webFile.ls()
Tiskni
Sdílej: