Root - framework (nejen) pro analýzu dat II

12.1.2008 23:57 | Přečteno: 1120× | | poslední úprava: 13.1.2008 12:08

Dnes něco málo o IO operacích v Rootu.

Minule jsem lehce nastínil, co je to Root a na jednoduchém příkladě ukázal jednu z mnoha věcí, ke kterým by se dal použít. Jak bylo řečeno, Root slouží k analýze dat. Obvykle ale chceme analyzovat i něco jiného než náhodná čísla vygenerovaná v Rootu. Dnes se tedy pokusím popsat, jakými způsoby lze data do Rootu načítat a ukládat.

Jelikož Root je framework v C++, lze pochopitelně k vstupům i výstupům použít standatní prostředky C++. V Rootu samotném jsou pak např. implementovány třídy pro usnadnění manipulace s daty v XML (a to jak SAX tak DOM parser), tak pro komunikaci se SQL serverem. Toto velmi usnadní práci zvláště když chceme uložit nějaký celý rootovský objekt, např. uložení plátna c1 do databáze lze jednoduše provést takto:

gBenchmark->Start("writeSQL");
c1->Write("Canvas");


Tento a další příklady lze najít v $ROOTSYS/tutorials/sql (resp. tutorilas/xml). Když už jsem zde dal za příklad ukládání plátna, ještě zmíním, že objekty jako plátno jdou velmi snadno (c1->Print("graf.eps")) ukládat do formátů ps, esp, jpg a mnoha dalších. Formát se se volí automaticky podle koncovky souboru (v našem případě grafy.esp tedy eps formát).

Pokud explicitně nezvolíme způsob uložení objektu (např. do databáze) a zavoláme na objektu (těmito objekty jsou v Rootu nejčastěji rootvské stromy - TTree) metodu Write() (musíme mít ale otevřeny nějaký rootovský soubor TFile), objekt se zapíše ve vlastním formátu Rootu (no, lépe řečeno, jedná se o serializaci objektů. Jak se píše v Root user's guide, rootovský soubor je jako UNIXový adresář, může obsahovat adresáře a objekty v neomezeném množství úrovní. Obsah takovéhoto souboru pak můžeme zobrazit a procházet např. pomocí TBrowser (v příkazové řádce Rootu napíšeme new TBrowser() a spustí se, jak již název napovídá, grafický browser, kterým můžeme procházet obsah souboru nebo otvírat další soubory). Pokud chceme načíst nějaký objekt v programu, patrně nejsnadněji toho dosáhneme zavoláním metody Get("object_key") na objektu typu TFile (myTFile->Get(object_key)), kde klíč objektu obvykle zadáváme při jeho vytvoření (typicky první parametr konstruktoru) nebo při ukládání objektu(object->Write("new_key")). Seznam všech klíčů objektů uložených v souboru získáme pomocí myTFile->GetListOfKeys(). Výpis adresářů v souboru zas pomocí myTFile->ls() a do adresáře se přesuneme pomocí myTFile->cd().

Jak již bylo řečeno, ukládání probíhá serializací objektů. O to se starají streamry. O streamrech a podrobnostech ukládání objektů se můžete dočíst v manuálu. Další zajímavou funkcí IO systém Rootu je možnost vzdáleného přístupu k rootovským souborům. Soubor, který chceme ukládat přes síť, musí být typu TNetFile. Chová se stejně jako TFile (také je to jeho potomek), akorát místo na disk přesměruje výstup na demona rootd (který pochopitelně musí běžet. Jména souborů jsou jako URL adresy s protokolem root (např. root://cosi.kdesi.cz/root/test.root). Podrobnosti (a jak rozběhnout demona) opět viz manuál. Soubory lze zpřístupnit i přes web sever. Soubor pak musí být typu TWebFile a z Root pak k němu přistoupit přes protokol HTTP:

TWebFile webFile("http://cosi.kdesi.cz/rootFile.root");
webFile.ls()
       

Komentáře