Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Minule jsem mimo jiné napsal něco v tom smyslu, že příchozí požadavky jsou obsluhovány front controllerem, který se zjednodušeně řečeno stará o zavolání příslušného kontroleru. Než se budu zabývat něčím dalším, bylo by asi dobré si aspoň trochu vyjasnit, co přesně se při zpracování požadavku děje.
Celý proces je dobře znázorněn na následujícím obrázku (převzatý z manuálu Zendu):
Je zde v podstatě znázorněno, jak je v Zendu implementován (třída Zend_Controller_Front
) návrhový vzor Front Controller. Příchozí požadavek je obvykle reprezentován třídou Zend_Controller_Request_Http
(obecně třídou Zend_Controller_Request_Abstract
, třída Http
je její potomek), která kromě parametrů obsahuje informace o jménu kontrolertu a akce, která má tento požadavek zpracovávat (a některé další informace). Zend_Controller_Front
je singleton, což znamená, že vždy existuje jen jedna jeho instance. Tato třída také, mimo jiné, registruje pluginy, které umožňují jednoduše rozšiřovat její možnosti bez nutnosti vytváření jejích potomků. Pro obsloužení požadavku se na instanci této třídy obvykle volá metoda dispatch()
, která se skládá ze tří částí:
Jako první je tedy zavolán router, jehož úkolem je zjistit, jaký kontroler a akce mají požadavek obsloužit. Minule jsem psal, že toto určení probíhá na základě URI podle klíče aplikace/modul/kontroler/akce
. Tento proces ale může být složitější, můžeme např. sami definovat pravidla (pomocí Zend_Controller_Router_Rewrite
), na jaký konroler se má daná URI mapovat a pod. (o tomto podrobněji někdy jindy). Proces routování může pro každý požadavek proběhnout jen jednou.
Následuje dispatching, což je proces, při němž je z požadavku zjištěn název kontroleru a akce, vytvoří se instance kontroleru (který musí být potomkem třídy Zend_Controller_Action
) a na ní se zavolá příslušná metoda. Tento proces, na rozdíl od routingu, může pro daný požadavek proběhnutou vícekrát. Probíhá ve smyčce tak dlouho, dokud není na požadavku nastaven atribut isDispatched
na hodnotu true
(po vstupu do smyčky je tento atribut automaticky nastaven na true
, takže pokud nechceme požadavek předávat dalšímu kontroleru, nemusíme se o nic starat). Naopak další cyklus smyčky nastane např. když v nějaké akci kontroleru zavoláme metodu _forward()
. Jak je vidět z obrázku, dispatchingu samotnému předchází ještě predispatching a před vyhodnocením, zda bude smyčka pokračovat dalším cyklem se volá postdispatching. Tyto metody se ale nevolají na front controlleru, ale action controlleru (potomek Zend_Controller_Action
) nebo na pluginech. Stručně řečeno, pluginy kontroleru jsou potomky třídy Zend_Controller_Plugin_Abstract
. Jak bylo řečeno v úvodu, můžeme je zaregistrovat u front controlleru a tak rozšiřovat jeho možnosti (implementováním metod preDispatch()
a postDispatch()
a dalších).
Vše si ukážeme na krátkém příkládku. Vytvoříme kontroler, který bude obsluhovat přístup k nějaké části aplikace, která bude přístupná jen pro přihlášené uživatele. V kontroleru implementujeme metodu preDispatch()
, která před tím než bude na kontroleru vykonána nějaká akce zkontroluje, zda je uživatel přihlášený (o tom, jaké Zend poskytuje možnosti pro autorizaci a autentizaci taky snad někdy jindy. Pokud uživatel nebude přihlášený, přesměrujeme jej na přihlašovací stránku:
<?php class RestrictedController extends Zend_Controller_Action { public function preDispatch($request){ $auth = Zend_Auth::getInstance(); if(!$auth->hasIdentity()){ $this->_redirect('auth/login'); } } /* public function indexAction(){ //something } */ }Měli bychom ještě implementovat alespoň index akci, ale jelikož zatím uživatel nemá žádný způsob jak se přihlásit, tak je to v tuto chvíli zbytečné, přes predispatching se stejně nedostaneme. Potřebujeme ale vytvořil AuthController. Nejběžnější způsob autentizace je vyplnění formuláře s loginem a heslem. O formulářích ale taky někdy jindy, takže zatím akci login taky dělat nebudeme. Pokud framework na kontroleru nenajde požadovanou akci, pak na kontroleru zavolá metodu
__call()
. Implementujeme tedy aspoň tuto metodu, která zobrazí nějakou stránku, že požadovaná stránka ještě není hotová (místo toho bychom mohli použít třeba Zend_Controller_Plugin_ErrorHandler
, ale to bychom musel ještě vyrobit ErrorController
a zbytečně by se nám příklad komplikoval<?php class AuthController extends Zend_Controller_Action { public function __call($method, $args) { $this->view->errorMsg = 'Sorry, login page not done yet!'; return $this->render('error'); } /* public function loginAction(){ //handle login } */ }
Na závěr ještě doplním, že když byla řeč o kontolerech v Zendu, tak bych určitě měl zmínit, že existuje něco jako action helper, ale o tom taky až někdy jindy (snad
Tiskni
Sdílej: