Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Oproti tomu s programovanou konfigurací neexistuje (tedy alespoň není znám) způsob jak sestavit z načtené konfigurace zpět zdrojový soubor a při tom mít jistotu, že je stejný jako původní (s tolerancí na formátování). Takže případný editor konfigurace nemůže nic, než vygenerovat zcela nový konfigurační soubor a zahodit vše, čemu v předloze nerozuměl.Hm, dumam tady jiz chvili nad nevyhodou reseni obycejneho rekurzivniho pruchodu strukturou, serazeni polozek napr. podle abecedy a ulozeni (v pripade kolekce samozrejme nic neradit a zachovat stavajici poradi). V ukladani a nacitani a pripadnem pouzivani diffu na takoveto konfiguraky by nemely nastat zadne problemy, takze vidim problem akorat v tom, ze se v konfiguraku muze objevit nejaky skodlivy kod nestatickeho (spustitelneho) charakteru jako velke bezpecnostni riziko. Celkovy prinos tohoto jednodussiho reseni imho ale prevazi pred nedostatky.
# prvni config config = { "name":"lucifer", "listen_ip":"127.0.0.1", "listen_port":"666", "requests" : { "/A":"filepath", "/B":"filepath" } }
# druhy config import prvni_config config = prvni_config.config config["listen_port"] = "777" config["name"] = "inferno"A chceš udělat grafický nástroj pro editaci takové konfigurace, aby to měl uživatel jednodušší. Zní to lehce. Načteš config, zobrazíš dialog s pár políčky, uživatel něco upraví a výsledek zas uložíš. S prvním configem problém není. Je to celkem jednoduchá datová struktura – pár vnořených hash tabulek, žádný problém. Ale co ten druhý config? Když ho načteš, dostaneš tohle:
config = { "name":"inferno", "listen_ip":"127.0.0.1", "listen_port":"777", "requests" : { "/A":"filepath", "/B":"filepath" } }To je snadné. Ale hádej, co se stane, když to uložíš? A co se stane, když pak změníš první config?
config = { "name":"inferno", "listen_ip":"127.0.0.1", "listen_port":"777", "requests" : { "/A":"filepath", "/B":"filepath" } }A nejak nepobiram proc bych mel menit prvni config. Rekneme, ze ho zmenim na nasledujici:
# prvni config config = { "name":"lucifer", "surname":"the_big_boss", "listen_ip":"127.0.0.1", "listen_port":"666", "requests" : { "/A":"filepath", "/B":"filepath", "/C":"some_new_filepath" } }Kdyz tohle nactu do GUI, nic divneho se nestane a bude to v poradku upravitelne. Kdyz na to postvu diff, bude to krasne citelny patch a tedy se take nic hrozneho nestane. Ano, spatne jsem se vyspal, takze muzu pekne placat, ale proste mi porad nedochazi v cem je problem
Nebylo by lepší používat třídy/instance + mapování na nějaký serializační formát.Co by tím získal, kromě pár set řádků zbytečného kódu navíc?
"listen_port"
, "requests"
a další) se obecně nedoporučuje (nejen) kvůli překlepům a je tedy vhodné použít místo toho konstanty. Pak se mi to ale rozpadne a rozplizne – někde mám definované konstanty stylem:
CONFIG_NAME = "name"; CONFIG_LISTEN_IP = "listen_ip";a všude možně v kódu roztroušená volání
config[CONFIG_NAME]
. A nikde není na jednom místě definovaná ta struktura – v konfiguráku bude zase jen nějaká ukázka, v dokumentaci možná výčet parametrů… ale víme, jak to chodí s dokumentací – jednak není strojově čitelná a jednak se někdy zapomíná na její aktualizaci. Proto považuji za užitečné mít někde (definice třídy/tříd) definovanou celou strukturu konfigurace.
Pak když někde ty konfigurační volby používáš, tak je taky příjemné, když napíšeš instance.vlastnost
a IDE ti napovídá, jaké vlastnosti tam jsou + jejich dokumentaci, místo abys střílel od boku nějaké config[KONSTANTA_NEBO_LITERÁL]
a doufal, že tam taková vlastnost bude a že bude mít význam, který předpokládáš, doufat, že jsi neudělal překlep nebo nepoužil konstantu patřící do jiného rozsahu (to se sice dá řešit přes různé předpony – ale při větší strukturovanosti je to odporně dlouhé…). Proč vlastně nepoužít OOP, když ho máme k dispozici?
Přijde mi, že jedna třída s pár „zbytečnými“ řádky navíc dokáže ušetřit spoustu dokumentace, příkladů, zbytečného kódu jinde a hlavně nervů a nejistoty (např. překlepy v literálech nezřídka vedou k tomu, že program sice nespadne, ale funguje špatně a na chybu je obtížné přijít).
class Config(object): pass config = Config() config.__dict__ = literal_eval(read(config_path))a mas ze slovniku udelanej (uplne zbytecnej) objekt. Bum.
Ono pak taky budeš chtít napsat dokumentaci, takže nějaká struktura, která popíše přípustné volby, jejich hodnoty a jejich význam je celkem potřeba.No právě. Použil bych třídu + anotace a dalo by se z toho vygenerovat XML schéma a docela slušná dokumentace.
Asi bych takovou strukturu dal parseru a přihodil do ní i funkce… Takže vše bude pohromadě a přehledné.Můžeš napsat nějakou ukázku? Zajímalo by mne, jak by se tohle řešilo v Pythonu.
json_encode(json_decode(json))
, tak dostaneš přesně to samé jako na vstupu (až na nevýznamné bílé znaky). To hodně zjednodušuje práci s takto uloženými daty. Přidání komentářů tohle buď rozbije, nebo neskutečně zesložití práci. Takže vlastně nevýhoda JSONu je jeho výhodou.
Ale na ručně upravovanou konfiguraci se to opravdu moc nehodí. Naopak na konfiguraci upravovanou z nějakého GUI to je super, neboť to zůstává snadno upravovatelné i bez GUI, ale přitom se nic neztratí.
To hodně zjednodušuje práci s takto uloženými daty. Přidání komentářů tohle buď rozbije, nebo neskutečně zesložití práci. Takže vlastně nevýhoda JSONu je jeho výhodou.V XML je komentář uzlem a není problém je uložit zpět stejně jako ostatní druhy uzlů (textové, elementy atd.).
>>> pickle.dump({'x':'y'},open('/tmp/yodawg','w') ) >>> d = pickle.load(open('/tmp/yodawg')) >>> print (d)
Ano pickle znám, problém je s tím, že nezapíšete to co máte ve slovníku.? Vždyť to v pohodě funguje. Na složitější věci je ale asi lepší shelve.
Tiskni
Sdílej: