Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
V implementaci Broadcom 802.11 byla zjištěna chyba ve zpracování WPS/EAP, týká se to SDK od roku 2010. Broadcom podle výzkumníka Quentina Kaisera odmítl CVE přidělit. Modemy Huawei a Technicolor jsou používány i v ČR, v LTE routerech, běžných domácích routerech a firemních přístupových bodech, jejich současný počet a zranitelnost konkrétních verzí však zatím neznáme. Více detailů a demo. GitHub / Broadcom 802.11 SDK Detection Toolkit.
Byla vydána nová verze 10.8 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyl balíček DietPi WireGuard.
Oslavte vydání openSUSE Leap 16.1 s námi v Praze! Ve středu 4. listopadu 2026 (den po vydání Leapu 16.1) vás zveme na malou oslavu vydání openSUSE Leap 16.1 do pražské kanceláře SUSE. Připravili jsme pro vás dvě krátké přednášky: … více »
Dle plánu bylo PHP vydáno v nových verzích 8.5.12, 8.4.27, 8.3.36 a 8.2.35. Opraveny jsou kritické zranitelnosti CVE-2026-109618 a CVE-2026-109619 aneb PHP2Shell.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-2.1 a 24.04-1.5. S opravou kritických zranitelností.
. Tady se jedna o konfiguraci pro jednoduche skripty, pro ktere editor konfigurace nebude pouzit nikdy. A proste za danych podminek to je zajimavy reseni
Oproti tomu s programovanou konfigurací neexistuje (tedy alespoň není znám) způsob jak sestavit z načtené konfigurace zpět zdrojový soubor a při tom mít jistotu, že je stejný jako původní (s tolerancí na formátování). Takže případný editor konfigurace nemůže nic, než vygenerovat zcela nový konfigurační soubor a zahodit vše, čemu v předloze nerozuměl.Hm, dumam tady jiz chvili nad nevyhodou reseni obycejneho rekurzivniho pruchodu strukturou, serazeni polozek napr. podle abecedy a ulozeni (v pripade kolekce samozrejme nic neradit a zachovat stavajici poradi). V ukladani a nacitani a pripadnem pouzivani diffu na takoveto konfiguraky by nemely nastat zadne problemy, takze vidim problem akorat v tom, ze se v konfiguraku muze objevit nejaky skodlivy kod nestatickeho (spustitelneho) charakteru jako velke bezpecnostni riziko. Celkovy prinos tohoto jednodussiho reseni imho ale prevazi pred nedostatky.
# prvni config
config = {
"name":"lucifer",
"listen_ip":"127.0.0.1",
"listen_port":"666",
"requests" : {
"/A":"filepath",
"/B":"filepath"
}
}
# druhy config import prvni_config config = prvni_config.config config["listen_port"] = "777" config["name"] = "inferno"A chceš udělat grafický nástroj pro editaci takové konfigurace, aby to měl uživatel jednodušší. Zní to lehce. Načteš config, zobrazíš dialog s pár políčky, uživatel něco upraví a výsledek zas uložíš. S prvním configem problém není. Je to celkem jednoduchá datová struktura – pár vnořených hash tabulek, žádný problém. Ale co ten druhý config? Když ho načteš, dostaneš tohle:
config = {
"name":"inferno",
"listen_ip":"127.0.0.1",
"listen_port":"777",
"requests" : {
"/A":"filepath",
"/B":"filepath"
}
}
To je snadné. Ale hádej, co se stane, když to uložíš? A co se stane, když pak změníš první config?
config = {
"name":"inferno",
"listen_ip":"127.0.0.1",
"listen_port":"777",
"requests" : {
"/A":"filepath",
"/B":"filepath"
}
}
A nejak nepobiram proc bych mel menit prvni config. Rekneme, ze ho zmenim na nasledujici:
# prvni config
config = {
"name":"lucifer",
"surname":"the_big_boss",
"listen_ip":"127.0.0.1",
"listen_port":"666",
"requests" : {
"/A":"filepath",
"/B":"filepath",
"/C":"some_new_filepath"
}
}
Kdyz tohle nactu do GUI, nic divneho se nestane a bude to v poradku upravitelne. Kdyz na to postvu diff, bude to krasne citelny patch a tedy se take nic hrozneho nestane.
Ano, spatne jsem se vyspal, takze muzu pekne placat, ale proste mi porad nedochazi v cem je problem
.
.
Nebylo by lepší používat třídy/instance + mapování na nějaký serializační formát.Co by tím získal, kromě pár set řádků zbytečného kódu navíc?
"listen_port", "requests" a další) se obecně nedoporučuje (nejen) kvůli překlepům a je tedy vhodné použít místo toho konstanty. Pak se mi to ale rozpadne a rozplizne – někde mám definované konstanty stylem:
CONFIG_NAME = "name"; CONFIG_LISTEN_IP = "listen_ip";a všude možně v kódu roztroušená volání
config[CONFIG_NAME]. A nikde není na jednom místě definovaná ta struktura – v konfiguráku bude zase jen nějaká ukázka, v dokumentaci možná výčet parametrů… ale víme, jak to chodí s dokumentací – jednak není strojově čitelná a jednak se někdy zapomíná na její aktualizaci. Proto považuji za užitečné mít někde (definice třídy/tříd) definovanou celou strukturu konfigurace.
Pak když někde ty konfigurační volby používáš, tak je taky příjemné, když napíšeš instance.vlastnost a IDE ti napovídá, jaké vlastnosti tam jsou + jejich dokumentaci, místo abys střílel od boku nějaké config[KONSTANTA_NEBO_LITERÁL] a doufal, že tam taková vlastnost bude a že bude mít význam, který předpokládáš, doufat, že jsi neudělal překlep nebo nepoužil konstantu patřící do jiného rozsahu (to se sice dá řešit přes různé předpony – ale při větší strukturovanosti je to odporně dlouhé…). Proč vlastně nepoužít OOP, když ho máme k dispozici?
Přijde mi, že jedna třída s pár „zbytečnými“ řádky navíc dokáže ušetřit spoustu dokumentace, příkladů, zbytečného kódu jinde a hlavně nervů a nejistoty (např. překlepy v literálech nezřídka vedou k tomu, že program sice nespadne, ale funguje špatně a na chybu je obtížné přijít).
class Config(object): pass config = Config() config.__dict__ = literal_eval(read(config_path))a mas ze slovniku udelanej (uplne zbytecnej) objekt. Bum.
.
V takovych pripadech se uvedene "problemy" resi konvencemi.
Ono pak taky budeš chtít napsat dokumentaci, takže nějaká struktura, která popíše přípustné volby, jejich hodnoty a jejich význam je celkem potřeba.No právě. Použil bych třídu + anotace a dalo by se z toho vygenerovat XML schéma a docela slušná dokumentace.
Asi bych takovou strukturu dal parseru a přihodil do ní i funkce… Takže vše bude pohromadě a přehledné.Můžeš napsat nějakou ukázku? Zajímalo by mne, jak by se tohle řešilo v Pythonu.
json_encode(json_decode(json)), tak dostaneš přesně to samé jako na vstupu (až na nevýznamné bílé znaky). To hodně zjednodušuje práci s takto uloženými daty. Přidání komentářů tohle buď rozbije, nebo neskutečně zesložití práci. Takže vlastně nevýhoda JSONu je jeho výhodou.
Ale na ručně upravovanou konfiguraci se to opravdu moc nehodí. Naopak na konfiguraci upravovanou z nějakého GUI to je super, neboť to zůstává snadno upravovatelné i bez GUI, ale přitom se nic neztratí.
To hodně zjednodušuje práci s takto uloženými daty. Přidání komentářů tohle buď rozbije, nebo neskutečně zesložití práci. Takže vlastně nevýhoda JSONu je jeho výhodou.V XML je komentář uzlem a není problém je uložit zpět stejně jako ostatní druhy uzlů (textové, elementy atd.).
http://docs.python.org/2/library/pickle.html
>>> pickle.dump({'x':'y'},open('/tmp/yodawg','w') )
>>> d = pickle.load(open('/tmp/yodawg'))
>>> print (d)
Ale jasne, jestli tam je pozadavek na rucni editaci, tak bych sel do JSONu.
Ano pickle znám, problém je s tím, že nezapíšete to co máte ve slovníku.? Vždyť to v pohodě funguje. Na složitější věci je ale asi lepší shelve.
).
Tiskni
Sdílej: