Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
pekne dlhá chvíľa čakania lebo po každom teste sa musí nadviazať spojenie
Tady by pomohlo ControlMaster – viz man ssh_config
Pravdu povediac stále si myslím, že je to o niekoľko tried lepšie než autotools.Na jednu stranu určitý odpor k autotools chápu, vzhledem k tomu, jaká je to bestie. Na druhou stranu jsem ještě nenarazil na jediný build systém pro software napsaný v céčku, který by se alespoň vzdáleně autotools vyrovnal a to bych byl moc rád, kdybych čistší náhradu do ruky dostal. Tím méně věřím tomu, že to bude platit pro cokoliv splácaného na koleni pro konkrétní software. Mezi další výhody autotools patří to, že na všechno, co kdy potřebuju najdu někde na webu příklad toho, jak to řešili jiní. A pak historická návaznost a rozšířenost, díky kterým package maintainer zvládá pracovat s libovolným na autotools založeným balíkem, aniž by musel řešit, co všechno je jinak (jako to třeba řeším u softwaru, který se builduje pomocí cmake).
Ak sa niečo pokašle u autotools tak to môžem max tak prepísať do iného build systémuMoje zkušenost je taková, že ač autotools nejsou zrovna hezké nástroje, build na nich založený se poladit dá a především člověk užije zkušenosti z jiných toolů. To, že někdo staví software nad cmake, budiž, ale netriviální buildsystém pro každý jednotlivý balík je podle mého skromného názoru prasárna a přidělává to práci spoustě nevinných lidí. Ale plusem je, že to alespoň používá
./configure a make.
Ja to poznám skôr z pohľadu vývojára. A ako vývojár hovorím že hoc je cmake hnusný aký je (nemám ho rád, dúfam, že som to dostatočne jasne vyjadril ;)) myslím, že je 100x lepší než autotools.
Minule som napr. s autotools riešil pridanie stemmera pre slovenčinu do xapian-u. No človek by si povedal, že holt jednoduchá záležitosť tak som to teda pridal na tých asi 10 miest kde som mal a jeje ono to autogen je trochu sviňa a ak nemá presnú stotinkovú verziu autotools / m4 / milion ďalších závislostí tak sa to rozsype ako čaj. Áno, configure skript funguje, ale vygenerovať nový configure skript je utrpenie. Inak nakoniec som to poriešil tak, že som kompiloval ručne (áno príkaz po príkaze som si pekne písal, skompiloval som to, už na to nechcem šahnuť).
Ja som tých rôznych build systémov (aj na kolene robených) videl dosť. Okrem nginx som naposledy upravoval napr. configure skript QtAV ... Pridával som tam podporu hw dekódera cedar. Vyhľadanie knižníc a hlavičkových súborov (aj so štúdiom ako celý ten ich na kolene zbúchaný systém funguje) mi zabralo 5 minút.
Ja to poznám skôr z pohľadu vývojára.Já to znám jak z pohledu vývojáře, tak z pohledu uživatele.
A ako vývojár hovorím že hoc je cmake hnusný aký je (nemám ho rád, dúfam, že som to dostatočne jasne vyjadril ;)) myslím, že je 100x lepší než autotools.Ani jako vývojář bych si nedovolil říct, že je jednoznačně lepší, natož stokrát, a chvílemi mám pocit, že je cmake nekompatibilní s dosavadní workflow úmyslně, jenom aby si autoři něco dokázali. A na vědomé neodůvodněně nekompatibilní změny jsem docela dost alergický. Při práci s balíky, co používají cmake, mám v jednom kuse pocit, že narážím na věci, které autotools zvládají bez problémů a cmake nikoliv.
vygenerovať nový configure skript je utrpenieVždyť se to dělá samo.
Vždyť se to dělá samo.
Kým nezačne vyhadzovať chyby syntaxe ktoré vznikli ktovie kde ;)
Tiskni
Sdílej: