Byl představen emulátor terminálu Ratty (GitHub) s podporu 3D grafiky přímo v terminálu. Inspirací byl operační systém TempleOS od Terryho Davise. Ratty je napsán v jazyce Rust. Využívá knihovnu Ratatui pro tvorbu rozhraní a herní engine Bevy pro 3D vykreslování.
Evropské instituce i některé americké státy dál zpřísňují pravidla pro ověřování věku na internetu. Cílem je zabránit dětem v přístupu k obsahu pro dospělé. Úřady ale narážejí na zásadní problém – stále více lidí používá VPN, tedy služby umožňující skrýt identitu i skutečnou polohu na internetu. Právě VPN nyní Evropská parlamentní výzkumná služba (EPRS) označila za „mezeru v legislativě, kterou je potřeba uzavřít“ [Novinky.cz].
Multiplatformní open source aplikace pro psaní poznámek Joplin (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 3.6. Nově lze mít v poznámkách embedovaný externí obsah, např. YouTube videa.
Open Hardware Summit 2026 organizovaný OSHWA (Open Source Hardware Association) proběhne o víkendu 23. a 24. května v Berlíně na Technické univerzitě Berlín.
Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap byla vydána v nové verzi 2026.05.06. Přibyla možnost aktualizovat mapy v aplikaci CoMaps, aniž by bylo nutné aktualizovat i verzi aplikace. CoMaps je komunitní fork aplikace Organic Maps.
OCCT3D (Open CASCADE Technology) Open Source 8.0 bylo vydáno. OCCT3D (Wikipedie, GitHub) je objektově orientovaná knihovna pro 3D CAD, CAM nebo CAE. Používá se například v softwarech FreeCAD a KiCad.
Ve FreeBSD byla nalezena a již opravena 21letá zranitelnost CVE-2026-42511 v dhclient. Jedná se o vzdálené spuštění kódu (RCE). Útočník mající pod správou DHCP server může získat plnou kontrolu nad systémem FreeBSD pouze jeho připojením k místní síti.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.3. Současně oznámila, že nadcházející větší vydání 24.04-2.0 bude mít modernější webový prohlížeč.
Ploopy po DIY trackballech či sluchátkách představuje nový externí DIY trackpoint se čtyřmi tlačítky Bean. Obsahuje snímač Texas Instruments TMAG5273, spínače Omron D2LS-21 a řadič RP2040, používá firmware QMK. Schémata jsou na GitHubu; sadu lze předobjednat za 69 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Keďže nie je možné pripojiť súbory k blogu, vkladám ich do komentára.
Môj monitor je veľký len podľa rozlíšenia (4K) :) Inak je to uhlopriečka 14". Pri screenshotoch som vynútil DPI 96 aby bola viditeľná čo najväčšia časť dumpu.
Nemyslím si, že by znalosti klopných obvodov D/T boli pri obsluhe prerušenia nejak užitočné. Ak sa bavíme o APIC (Advanced Programmable Interrupt Controller) je dosť pravdepodobné, že pre interrupt line má na vstupe len Schmittov klopný obvod a celú logiku rieši softvérovo keďže každý vstup môže byť citlivý na hranu, alebo úroveň a má nastaviteľnú polaritu. Okrem toho implementuje MSI (Message Signaled Interrupts) ktoré by sa vážne implementovali dosť blbo iba klopnými obvodmi.
Frekvencia posielania polohy kurzoru sa výrazne znižuje, keď používam priblížim ruku k touchpaduTak pouziva ten uzivatel ten touchpad a nebo se k nemu rukou jen priblizuje? Podle Vasi reakce tomu odborne rozumite a vzhledem k tomu, ze jste vysokoskolsky pedagog, tak byste event. dokazal i nejak 'lidsky' kratce popsat, o co se vlastne jedna. Samozrejme se moje prosba tyka i ostatnich kolegu kteri tomu rozumi, jestli by to nemohli nejak osvetlit.
Touchpad pri určovaní polohy meria kapacitu. Zrejme je dosť citlivý na to, aby reagoval ešte pred dotykom (na vzdialenosť cca 1cm kedy síce neposiela ešte žiadne packety, ale prebudí sa a spomaľuje packety druhého zariadenia na PS/2).
PS/2 (i8042) nie je až tak zlý protokol. I keď ...
No najskôr sa pozrime na alternatívy. Niekoho by mohlo napadnúť, čo tak USB-HID? Ten je síce pekne štandardizovaný a bežne podporovaný aj v BIOSe, ale USB protokol je kvôli pollingu žrút energie a do notebookov sa nehodí.
Protokol I2C s pomerne inteligentným kontrolérom, ktorý by vedel prerušiť pri požiadavke od slave zariadenia je teoreticky dobré riešenie. Problém je, že I2C poskytuje cca 128 adries, keď odrátam nejaké tie rezervované a adresy SMBusu, zostane ich tak polovica. Nájsť nejaký rozsah adries, ktorý by bol vyhradený len na klávesnice a myši je nemožné. Detegovať HID zariadenia postupným posielaním nejakej sekvencie bytov na všetky adresy je tiež blbosť (na I2C môže byť napríklad ovládanie chladičov a poslanie nejakej sekvencie bytov môže urobiť ktovie čo). Jedinú schodnú cestu tu vidím v separátnom I2C radiči len na HID zariadenia.
Nakoniec ešte k PS/2 protokolu ... Mal som počítač s klávesnicou a myšou na PS/2 a mal som aj staršie thinkpady s touchpadom na PS/2. Vo všetkých prípadoch absolútne bez problémov. PS/2 je dostatočne rýchly, aby zvládal > 200Hz multiplexovaných packetov. To, že na mojom thinkpade padá pod 40Hz je spôsobené len zlou implementáciou u synapticsu. Nie je to problém PS/2.
Píšem o PS/2 ako keby to bol super protokol, ale nie je. Neviem, čo zase v Lenove zbabrali, ale u nových modelov PS/2 nefunguje dobre. PS/2 nemá žiaden synchronizačný mechanizmus, alebo detekciu chýb. Ak vypadne jeden bit, celý ďalší prúd bitov je nepoužiteľný a kurzor bude pri pohybe len tak lietať po obrazovke a náhodne klikať. Niektorým používateľom to robí niekoľko krát denne. Mne sa to teraz stáva raz za niekoľko mesiacov. Pri starších modeloch sa mi to nestalo ani raz za vyše 10 rokov používania.
To mi pripomenulo veľmi podobný problém z minulosti.
PS/2 nemá žiaden synchronizačný mechanizmus, alebo detekciu chýb. Ak vypadne jeden bit, celý ďalší prúd bitov je nepoužiteľný a kurzor bude pri pohybe len tak lietať po obrazovke a náhodne klikať.
Pred nejakým časom som tento problém riešil s touchpadmi a trackpointami od ALPS na notebookoch od Dellu. Bol to veľmi podobný boj ako popísaný v tom blogu ale s úspešným koncom (patche sú už dlhšie v kerneli).
ALPS má vlastný 6-bajtový PS/2 formát paktov s tým, že každý bajt okrem prvého má vrchný bit nulový. Čo rieši synchronizáciu. Avšak samotný ALPS touchpad na Dell notebookoch nie je pripojený priamo na základnú dosku ale je pripojený k nejakému Dellovému mikrokontroléru, ktorý pre PS/2 slúži ako prietokový ohrievač a až PS/2 z mikrokontroléru je pripojený k i8042/CPU. Naviac vo firmware toho mikrokontroléru je nejaká chyba a nie vždy stihne odbaviť všetky PS/2 pakety z tochpadu a poslať ich na i8042 na hlavný procesor. Občas nahradí posledný bajt paketu za 0xFF alebo 0xFE. Čím úplne pokazí autosynchronizáciu toho ALPS protokolu.
A aby toho nebolo málo, buď ten Dell mikrokontrolér alebo ALPS touchpad samotný (neviem presne kto), mixuje do toho PS/2 prenosu ešte aj 3 bajtové PS/2 pakety z externej myši (pripojenej k PS/2 portu na doku). Naviac posledné dva bajty ALPS paketu splňujú podmienku validity prvých dvoch bajtov PS/2 paketu externej myši. Síce PS/2 myš na externom doku asi nikto nepoužíva ale alps driver to implementuje. A kvôli neexistencii autodetekcie pripojenia externej PS/2 myši v tomto systéme, musí stavová mašina pri spracovávaní vždy počítať, že tam ten 3-bajtový paket od myši môže príjsť prakticky hocikedy.
No a kombinácia všetkých týchto vecí dokázala stavovú mašinu alps drivru úplne rozsynchronizovať a oddebugovať to celé bolo dosť problém.
Tagy sa mi nechce editovať. Ako vyhodnotil algoritmus CMS, tak nechávam.
supr deníček :D ;D
Tiskni
Sdílej: