Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
ibus-setup, tedy ta věc, cos viděl jako přepínač rozložení klávesnice, automaticky nastartuje ibus-daemon. Pokud ten daemon neběží, aplikace, které mají nastaven IBus jako metodu zadávání znaků žádné znaky psát nebudou, to je asi jasné. Každý návod, který jsem ohledně IBusu našel jasné říká, jak upravit nastavení, aby se ten daemon spouštěl při startu automaticky a ne až při startu toho GUI konfigurátoru. Když jsi vypnul ten GUI nástroj, daemon se ukončil s ním. Sorry, ale rozvrtal sis to sám, na Red Hat, Lennarta, Windowsovatění ani další známé firmy to tentokrát nesváděj.
ibus-setup, jsem upozorněn, že ibus-daemon nebeží a zda ho chci spustit. Dále jsem upozorněn, jak mám upravit proměnné prostředí, aby IBus fungoval správně se všemi aplikacemi. Pokud běží ibus-daemon, mohu vkládat všelijaké podivnosti včetně zběsilých emotikon, čínských znaků atp. Pokud ten daemon ukončím (což se teda po zavření toho statusbarového nástrojíku fakt stane), použije se standardní ovládaní vstupu a rozložení z XFCE, rozhodně nedojde k tomu, že bych nemohl psát vůbec. Zkoušel jsem to na GTK3(?) i Qt5 aplikacích. Buď je to nějak drblé v Debianu nebo možná v Qt4. Nevím, jakou verzi KDE autor zápisku má ale v Qt4 se mezi xim a IBus přepíná v qtconfigu. Možná, že je-li nastaven IBus a jeho daemon nebeží, Qt4 neumí automaticky fallbackout na xim...

Ibus je démon pro vkládání nelatinkových znaků. S RedHatem nemá nic společného a jestli jsi neplánoval psát čínské texty, není ani důvod instalovat ho (nevím o tom, že by se v Debianu vyskytoval v defaultní konfiguraci).
ibus-daemon by na žádném UI nástroji záviset neměl a měl by nastartovat automaticky. Na debianí Wiki je to napsané.

Tiskni
Sdílej: