Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Tiskni
Sdílej:
ibus-setup, tedy ta věc, cos viděl jako přepínač rozložení klávesnice, automaticky nastartuje ibus-daemon. Pokud ten daemon neběží, aplikace, které mají nastaven IBus jako metodu zadávání znaků žádné znaky psát nebudou, to je asi jasné. Každý návod, který jsem ohledně IBusu našel jasné říká, jak upravit nastavení, aby se ten daemon spouštěl při startu automaticky a ne až při startu toho GUI konfigurátoru. Když jsi vypnul ten GUI nástroj, daemon se ukončil s ním. Sorry, ale rozvrtal sis to sám, na Red Hat, Lennarta, Windowsovatění ani další známé firmy to tentokrát nesváděj.
ibus-setup, jsem upozorněn, že ibus-daemon nebeží a zda ho chci spustit. Dále jsem upozorněn, jak mám upravit proměnné prostředí, aby IBus fungoval správně se všemi aplikacemi. Pokud běží ibus-daemon, mohu vkládat všelijaké podivnosti včetně zběsilých emotikon, čínských znaků atp. Pokud ten daemon ukončím (což se teda po zavření toho statusbarového nástrojíku fakt stane), použije se standardní ovládaní vstupu a rozložení z XFCE, rozhodně nedojde k tomu, že bych nemohl psát vůbec. Zkoušel jsem to na GTK3(?) i Qt5 aplikacích. Buď je to nějak drblé v Debianu nebo možná v Qt4. Nevím, jakou verzi KDE autor zápisku má ale v Qt4 se mezi xim a IBus přepíná v qtconfigu. Možná, že je-li nastaven IBus a jeho daemon nebeží, Qt4 neumí automaticky fallbackout na xim...

Ibus je démon pro vkládání nelatinkových znaků. S RedHatem nemá nic společného a jestli jsi neplánoval psát čínské texty, není ani důvod instalovat ho (nevím o tom, že by se v Debianu vyskytoval v defaultní konfiguraci).
ibus-daemon by na žádném UI nástroji záviset neměl a měl by nastartovat automaticky. Na debianí Wiki je to napsané.
