Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Problém decentralizovaných technológií je však roztrieštená alebo žiadna propagácia.Podle mě se Freenet zpropaguje, až to bude jediné útočiště warezáků… Apropo magnet link a DHT dneska už taky používá kde kdo a až na to vyhledávání je to AFAIK celkem decentralizované.
Sú všeobecne dostupné, spravované dobrovoľníkmi, takže nieje nikto kto by ich agresívne propagoval za účelom budúceho finančného zisku.+1
V prípade BTC hovorím o pseudo bankách využívajúcich off-chain transakcieMně se jako doomsday scénář nejvíc líbil Satosh.
a tiež sa "teším" na znovu-objavenie frakčného bankovníctvaHe he, good point. Ale furt to nebrání lidem, kteří se podvodu nechtějí účastnit, používat „originální“ Bitcoin. Já bych čekal, že bitcoin-like měny dojedou do pár let na legislativu. Pak z nich navždy bude něco zakázaného, za co se dá nakupovat jenom v undergroundu.
Ďalší dôležitý faktor - ľudia sú konzervatívni. Načo sa učiť používať novú technológiu, keď tá stará ako-tak funguje. Ale to je vlastne v článku už spomenuté.Ono je ta decentralizovaná často velmi složitá - teda, stáhnout si Tor Browser Bundle, Freenet klienta nebo Electrum (nebo se nedej bože regnout na nějaké online peněžence) asi zvládne kde kdo, ale provozovat to tak, aby mu nikdo nekompromitoval anonymitu nebo BTC nikdo neukradl je docela oříšek.
Díky za tip
Vím, že si koleduji o trapnost vysvětlovaného vtipu/narážky, ale ta linie kolem frakčního bankovnictví mi uniká 
Vím, že si koleduji o trapnost vysvětlovaného vtipu/narážky, ale ta linie kolem frakčního bankovnictví mi unikáNo prostě se stane, že někdo začne vydávat jen částečně kryté „poukázky na Bitcoiny“.
Problém osobne vidím v nasledovnom začarovanom kruhu: Sú všeobecne dostupné, spravované dobrovoľníkmi, takže nieje nikto kto by ich agresívne propagoval za účelom budúceho finančného zisku. Keďže ich ale nikto agresívne nepropaguje, veľa ľudí o nich nevie, tým pádom neexistuje veľa aplikácií na nich postavených, z čoho vyplýva že aj tí čo o nich vedia ich nevedia jednoducho a pohodlne používať.To ale neni uplne pravda; dobre veci se prosadi samy i za takove situace. Problem jednoduse je, ze Freenet nebo Bitcoin nejsou dobre alternativy. (Hlavni vada Freenetu je stejna jako duvod proc eventualne selhal Usenet - neschopnost odfiltrovat binarni obsah, a hlavni vada Bitcoinu je nestabilita spojena s jeho deflaci.)
a tiež sa "teším" na znovu-objavenie frakčného bankovníctvaJestli si myslis, ze na "vytvareni penez z niceho" je potreba frakcni bankovnictvi, velmi se pletes. Ve skutecnosti staci moznost pujcek a jejich dalsiho preprodeje, coz je v podstate zahrnute v moznosti uzavirat smlouvy. A paradoxne tato podminka, kterou od statu libertariani pozaduji, je fakticky vetsi zodpovednost, nez kdyz stat tiskne vlastni penize.
Jestli si myslis, ze na "vytvareni penez z niceho" je potreba frakcni bankovnictvi, velmi se pletes. Ve skutecnosti staci moznost pujcek a jejich dalsiho preprodeje, coz je v podstate zahrnute v moznosti uzavirat smlouvy.Souhlas. Jeste bych dodal, ze v prve rade je chyba videt v teto forme 'vytvareni penez z niceho' neco apriori zavrzenihodneho. Penize proste historicky mely urcite charakteristiky, ktere je delaly vhodne k uzavirani obchodu a ktere ostatni aktiva nemela (a proto je lide vnimaji jako neco vyjimecneho), ale s rozvojem institucionalniho ramce spolecnosti je mozne tyto charakteristiky zajistit i u ostatnich aktiv a tedy z nich udelat substituty penez.
než technologie založená na Dolar-bitcoint 1:1O které technologii mluvíš?
na který mám alespoň minimální páku v podobě mého hlasu, který má právo řídit vytváření penězJá nevím, jak ty, ale já mám hlas v bitcoinové ekonomice taky. A Bitcoin, na rozdíl od vlády, v případě potřeby forkneš.
)))
Druhý bod je vysvětlen doufám v tom prvním. A doufám že jsem tě pořádně naštval!
))))
))
No, neni to tak špatné...... linuxáři místo řešení otázky svobodného HW řeší různé ...
Bez těch prvních dvou faktorů nemužeš a nemáš šanci mít skutečnou měnu, mající jakoukoli hodnotu samu o sobě. Sama o sobně není schopna přežít.Proč?
Protože ji nikdo nebude věřit. Měna byla vždy bud vynucena silouTak vždycky po tobě může nějakej miner hodit výpočetní stanici...
hlavni vada Bitcoinu je nestabilita spojena s jeho deflaciJak souvisi volatilita meny s deflacni tendenci ?!
Sú všeobecne dostupné, spravované dobrovoľníkmi, takže nieje nikto kto by ich agresívne propagoval za účelom budúceho finančného zisku.Moc tomu nerozumiem. Pre zisk nepotrebuješ ovládať technológiu, stačí ju využívať. Banky tiež neovládajú meny (aspoň nie tie zahraničné) a predsa dokážu zarobiť na zmenárenských službách, účtoch denominovaných v cudzej mene a pod.
Ďalší dôležitý faktor - ľudia sú konzervatívni. Načo sa učiť používať novú technológiu, keď tá stará ako-tak funguje. Ale to je vlastne v článku už spomenuté.Určite to zohráva svoju úlohu, ale na druhej strane, BTC alebo Freenet nemajú čo ponúknuť bežnému človeku, ktorý si myslí, že nemá čo skrývať. Ešte aj blbú extázu môžeš pohodlne kúpiť v hotovosti od kamaráta a tony kadejakého warezu si môžeš prakticky beztrestne sťahovať z internetu, že ti ani sada externých diskov stačiť nebude.
Už teď má přes 25000 relay serverů (víc než Tor, protože narozdíl od Toru je každý node zároveň i relay). Narozdíl od Toru je navíc zcela decentralizovaná (Tor má centralizované directory servery). To je tedy částečně i nevýhoda (jako každá síť založená na DHT je teoreticky náchylná k Sybil útokům), ale autoři I2P tenhle potenciální vektor útoku aktivně řeší (viz třeba některé změny v poslední verzi klienta).
Prostě I2P FTW!
Už teď má přes 25000 relay serverů (víc než Tor, protože narozdíl od Toru je každý node zároveň i relay).To jsou všechny na veřejné IP nebo je tam nějaký NAT punching?
To je tedy částečně i nevýhoda (jako každá síť založená na DHT je teoreticky náchylná k Sybil útokům)Koluje tady paper, kde ownují Tor přes to jejich něco-jako-DHT.
To jsou všechny na veřejné IP nebo je tam nějaký NAT punching?I2P umí fungovat i za NATem (jen pak musí člověk očekávat nižší rychlost).
Koluje tady paper, kde ownují Tor přes to jejich něco-jako-DHT.O tom paperu vím, neměl jsem ještě moc času to studovat (jen jsem ho proletěl), ale je to jiný druh útoku. Tor nepoužívá DHT, má centralizované directory servery. Problém je, že hidden services jsou v Toru (slovy vývojářů) "underdeveloped". Zkrátka Tor se na hidden services nespecializuje, zaměřuje se na anonymní přístup do standardního Internetu. Více viz oficiální blogspot Hidden Services need some love, kde se o tom paperu mluví. U I2P je to přesně naopak, lze tam provozovat proxy pro přístup do normálního Internetu - obdobu exit node - ale skoro nikdo to nedělá). I2P je zranitelná Sybil útoky, což je dáno už z principu její decentralizací (používá vylepšené DHT). Více viz tento paper. Nicméně autoři I2P to aktivně řeší, viz announcement k poslednímu releasu, narozdíl od Toru (kde se od té doby co vyšel ten paper snad nic nezměnilo).
Heslo k DHT mi přijde docela podnětné
xm, když tady tak čtu ty příspěvky, což takhle CFP?
Re: ThePirateBay? on 2013-08-11 14:11:25 Captain Obvious@V95gwtzRfYNGDDoUHw0hGldN16ly4FqV6yQMTtXj9yU wrote :FMS @ Freenetbagel@0lo1cy0g8s1yuo-19YGNb235KnABnYaaS4ig64fpk7A wrote :I've talked with some TPB guys. They says they're working on it.Groov@cNcXSeDF4A50Li~bkQ4fplMQHJwa2NEvYOH42Ml8Hlk wrote:I wonder how big ThePirateBay is. I heard something like 80MB for the entire site? Heard the same, although it does seem tiny so I wonder what this includes... Probably only magnet links.Pietro_Aimee@q0kgMXl-eqa7W9N3f28ZEIdBfr2nR6gjPGSOeHDjUbY wrote :No. You're welcome to make one, though. Would be tricky to keep updated.
Does Freenet have a mirror for ThePirateBay?
Their solution? Hack jSite, use it updating/insertion code and regenerate site every week or so based on current TPB database, then insert. They are also planning on running node with 2TB datastore (RAID matrix, I think).
Obviously search will be disabled as Freenet doesn't allow for JS (the only way search can be done for all pages on TPB), though they may develop some plugin for that.
Díky za info o Zátokovém dění
Tiskni
Sdílej: