plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Patent patří tomu, kdo jej patentoval a to je správné. Pokud má někdo pocit, je mu patent někdo ukradl / zcizil, má dost možností, jak se domoci svého práva a patent získat do svého držení. Od toho jsou soudy. Nepochybuji že skutečný autor zná svůj produkt lépe než plagiátor a předloží soudu hlubší a relevantnější důkazy o svém vlastnictví.První a poslední věta si odporují: "skutečný autor" a "ten, kdo si patentoval" mohou být různé osoby a to aniž by došlo k jakékoliv krádeži, zcizení nebo plagiátorství. Navíc: znalost produktu je v takovém soudním sporu naprosto irelevantní. Prostředek je v podstatě správný, od toho skutečně jsou soudy. Ale pokud někdo půjde k soudu s takto zbloudilými představami, vykoleduje si jenom náhradu soudního řízení.
Pokud jste pro patenty, mel byste byt i pro regulaci najmu, abyste byl logicky konzistentniDoporučuji toto čtení.
Patenty mají pozitivní i negativní dopad. Pozitivní dopad je, že to je jedna z motivací vymýšlet nové věci. Negativní dopad je, že spousta inovativních a pro uživatele přínosných produktů nezvnikne, protože by ten produkt porušoval patenty.
Minimálně u softwarových patentů mi přijde, že negativní dopady převládají. Je to brzda inovace. Např. chci udělat něco jako hipmunk pro veřejnou dopravu v ČR, ale nemůžu, protože na to mají několik patentů. Další příklad - existuje patentovaný způsob kódování videa, mě napadne jak by se dal výrazně vylepšit. Pro uživatele by to byla obraovská přidaná hodnota, ale kvůli patentům mají smůlu.
IDOS (Chaps) vám nedá svoje data.Ve skutečnosti vám IDOS (Chaps) nedá data, která spravuje na základě smlouvy s Ministerstvem dopravy (nevím, zda za to dostává zaplaceno, nebo zda se počítá s tím, že na těch datech bude vydělávat). Jde o tzv. „Celostátní informační systém o jízdních řádech“ – vizte zákon 111/1994, § 2, odst. 18 (a vyhláška 388/2000):
Celostátní informační systém o jízdních řádech je informační systém obsahující informace o přepravním spojení, který vede pro potřeby veřejnosti Ministerstvo dopravy nebo jím pověřená právnická osoba.Podle mne by ta data (i podle toho zákona) měla být veřejná. Asi by to chtělo zkusit na základě zákona o svobodném přístupu k informacím MD o ta data požádat. Můžou odpovědět, že jsou veřejně dostupná na webu IDOSu, pak by ale Chaps nijak neměl bránit jejich hromadnému stahování.
Při vedení CIS je Zpracovatel povinen: ...Článek III odst. 2):
b) zveřejňovat aktuální data z CIS uvedená v čl. III odst. 2) písm. a) lin. aa) ve formátu pdf a xls
Zpracovatel je povinen veškeré úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat, k plnění předmětu této smlouvy. K řádnému vedeni CIS, tj. ke sběru a zpracování dat aktualizaci a správě všech oblastí CIS se Zpracovatel zavazuje:Nejsem právník, ale teoreticky by tedy ta data měli dát k dispozici, ne?
a) vlastním jménem a na vlastní náklad si obstarat funkčně a výkonově odpovídající hardwarové a softwarové vybavení tak, aby CIS zahrnoval nejméně:
aa) datovou bázi jízdních řádů
...
Patenty: Nejsem pro zrušení patentů jako takových, spíše pro upřesnění podmínek, protože zřejmě v mnohých případech patentové právo dnes již neslouží ke svému původnímu účelu. Myslím, že problém je hlavně v tom z USA, kde evidentně není problém získat patent na cokoli.
Tiskni
Sdílej: