Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Patent patří tomu, kdo jej patentoval a to je správné. Pokud má někdo pocit, je mu patent někdo ukradl / zcizil, má dost možností, jak se domoci svého práva a patent získat do svého držení. Od toho jsou soudy. Nepochybuji že skutečný autor zná svůj produkt lépe než plagiátor a předloží soudu hlubší a relevantnější důkazy o svém vlastnictví.První a poslední věta si odporují: "skutečný autor" a "ten, kdo si patentoval" mohou být různé osoby a to aniž by došlo k jakékoliv krádeži, zcizení nebo plagiátorství. Navíc: znalost produktu je v takovém soudním sporu naprosto irelevantní. Prostředek je v podstatě správný, od toho skutečně jsou soudy. Ale pokud někdo půjde k soudu s takto zbloudilými představami, vykoleduje si jenom náhradu soudního řízení.
Pokud jste pro patenty, mel byste byt i pro regulaci najmu, abyste byl logicky konzistentniDoporučuji toto čtení.
Patenty mají pozitivní i negativní dopad. Pozitivní dopad je, že to je jedna z motivací vymýšlet nové věci. Negativní dopad je, že spousta inovativních a pro uživatele přínosných produktů nezvnikne, protože by ten produkt porušoval patenty.
Minimálně u softwarových patentů mi přijde, že negativní dopady převládají. Je to brzda inovace. Např. chci udělat něco jako hipmunk pro veřejnou dopravu v ČR, ale nemůžu, protože na to mají několik patentů. Další příklad - existuje patentovaný způsob kódování videa, mě napadne jak by se dal výrazně vylepšit. Pro uživatele by to byla obraovská přidaná hodnota, ale kvůli patentům mají smůlu.
IDOS (Chaps) vám nedá svoje data.Ve skutečnosti vám IDOS (Chaps) nedá data, která spravuje na základě smlouvy s Ministerstvem dopravy (nevím, zda za to dostává zaplaceno, nebo zda se počítá s tím, že na těch datech bude vydělávat). Jde o tzv. „Celostátní informační systém o jízdních řádech“ – vizte zákon 111/1994, § 2, odst. 18 (a vyhláška 388/2000):
Celostátní informační systém o jízdních řádech je informační systém obsahující informace o přepravním spojení, který vede pro potřeby veřejnosti Ministerstvo dopravy nebo jím pověřená právnická osoba.Podle mne by ta data (i podle toho zákona) měla být veřejná. Asi by to chtělo zkusit na základě zákona o svobodném přístupu k informacím MD o ta data požádat. Můžou odpovědět, že jsou veřejně dostupná na webu IDOSu, pak by ale Chaps nijak neměl bránit jejich hromadnému stahování.
Při vedení CIS je Zpracovatel povinen: ...Článek III odst. 2):
b) zveřejňovat aktuální data z CIS uvedená v čl. III odst. 2) písm. a) lin. aa) ve formátu pdf a xls
Zpracovatel je povinen veškeré úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat, k plnění předmětu této smlouvy. K řádnému vedeni CIS, tj. ke sběru a zpracování dat aktualizaci a správě všech oblastí CIS se Zpracovatel zavazuje:Nejsem právník, ale teoreticky by tedy ta data měli dát k dispozici, ne?
a) vlastním jménem a na vlastní náklad si obstarat funkčně a výkonově odpovídající hardwarové a softwarové vybavení tak, aby CIS zahrnoval nejméně:
aa) datovou bázi jízdních řádů
...
Patenty: Nejsem pro zrušení patentů jako takových, spíše pro upřesnění podmínek, protože zřejmě v mnohých případech patentové právo dnes již neslouží ke svému původnímu účelu. Myslím, že problém je hlavně v tom z USA, kde evidentně není problém získat patent na cokoli.
Tiskni
Sdílej: