ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
Under Linux, fork() is implemented using copy-on-write pages, so the only penalty that it incurs is the time and memory required to duplicate the parent's page tables, and to create a unique task structure for the child.
Samozrejme se vtira otazka, odkud prichazi ten pozadavek vytvaret kopie, ktere pak nejsou potreba.Tuhle otázku jsem níže naťuknul taky.
Při realizaci této metody se třídy, které mají mít tuto vlastnost, vybaví počítadlem, které se inkrementuje při vytvoření kopieTuhle část snad chápu, takže tuším, že tím máš namysli asi spíš že se inkrementuje místo vytvoření fyzické kopie, tudíž to „při vytváření kopie“ by rozhodně zasloužilo reformulovat. Ale to už jsem řešil v jiné diskuzi, že mnozí mají stále ještě náhled na OOP pokažený implementačními detaily C++. Obecný popis toho, co chceme dělat, by neměl vyžadovat přepnutí mozku na C++ mód :D. Takhle, já tě nechci nijak prudit, ale celý ten článek vypadá jako když jsi ho psal pro sebe, tedy pro člověka, který do toho vidí. Já jsem z něj byl schopný pochytit co obecně obnáší copy-on-write (což už jsem znal), nějaké ty statistiky jak to pomohlo. Ale že bych bez zkoumání samotného kódu chápal, co se vlastně děje, jestli se to nějak uplatí i u nových objektů, a hlavně, proč je pro daný projekt relevantní zrovna kopírování existujících objektů. A když už popisuješ konkrétní metody jak toho dosáhnout, tak bych chtěl nejdřív vědět, co daná metoda obnáší, a pak teprve pracovat se specifickými pojmy jako šablonová funkce apod. Něco ve stylu (a teď kecám, protože jsem to zdaleka všechno nepochopil)... Nové instance tříd se vytvářejí běžným způsobem. Ale protože canal dělá … a k tomu potřebuje často udržovat kopie již existujících instancí, které z důvodu, že …, často zůstávají nezměněné, a protože bychom neradi měnili celý datový model, rozhodli jsme se použít metodu copy-on-write. Umožnuje nám to ušetřit paměť, protože nemusíme alokovat … až do chvíle, kdy se do nového objektu zapisuje. A teď bych očekával technické vysvětlení toho, jak je možné se vyhnout té alokaci… Místo stovek bajtů pro celý objekt tak můžeme alokovat proxy objekt, který obsahuje informaci, že je zatím nezměněný a odkaz na datový objekt, který využíváme pouze pro čtení. První zápis pomocí proxy objektu způsobí zkopírování datového objektu a zrušení příznaku pouze pro čtení. Od této chvíle se prostřednictvím proxy objektu čte a zapisuje nový datový objekt. Když se nový proxy objekt klonuje, znovu se označí jako read-only. Ve skutečnosti je tam potřeba ten reference counting kvůli dealokaci, ale nechtěl jsem ty ukázky příliš komplikovat. Minimálně takhle nějak bych si představoval text, který mi má předat něco nového.
na dva způsoby řešení (pro třídu a pro místo)Subjektivně vnímám, že tento účel nesplnilo.
že to může mít opravdu velký přínosTento účel splnila ta tabulka časů a nebyl by k tomu potřeba zbytek článku.
šlo mi především o to ukázat, že když už se rozhodnete ho využít, abyste měli nějakou inspiraci jak.Opět subjektivně vnímám jako nesplněné.
Pro mne z toho plyne důležitá zkušenost, že jsem to měl napsat před dvěma měsíci, když jsme to implementovali, a ne až nyní - v ten moment bych nejspíš napsal dvakrát tak dlouhý zápisek, který by to rozebíral víc ze široka (a tedy by i nejspíš pokryl věci, které ti tam chybí).To je dost možné. Ono taky záleží na tom, jak moc má člověk na to psaní chuť a čas.
Tento článek už upravovat nebudu, neboť by to nejspíš vyžadovalo kompletní přepsání, a to se mi z různých důvodů nechce.Není zapotřebí vypilovávat tenhle jeden článek, spíš se opravdu těším na zlepšení u těch příštích :).
Tento článek už upravovat nebudu, neboť by to nejspíš vyžadovalo kompletní přepsání, a to se mi z různých důvodů nechce.Já být tebou, tak to moc nehrotím. V čechách je problém najít texty o programování, které jsou určeny lidem, jenž už o programování něco vědí. Takové to běžné meziprogramátorské povídání, které se dá najít třeba na redditu. Co ovšem není problém, je sehnat tu tisíc úvodů do něčeho, zas a stále znova. Nechápu proč, imho nemusí být každý blogpost srozumitelný pro všechny kdo náhodou půjdou kolem.
Očekávané nadávky na C++ pod článkem týkající se C++.Zřejme jsi si spletl vlákno.
nicméně tím, že druhý odstavec ho „jakoby“ vysvětluje spoustu lidí zmátl a očekávali, že se tedy dozví co to ten COW je.Což mimochodem není můj případ, jak se gogloid mylně domníval.
Přesto bych byl rád, aby takovéto články vznikaly.To už jsem psal výše. Kdyby se vytáhly obsah i forma do srozumitelné úrovně, rád bych to viděl mezi vydanými články.
Pochopil jsem, že žádný jazyk, který existoval, existuje a bude existovat podle zastánců čistého OOP neobsahuje to správné a dokonale čisté OOP.Smalltalk.
Pochopil jsem už dávno, že mainstreamově prezentovaná touha po správném OOP je chiméra, něco jako sektářská víra.To je samotná touha po čistě OOP jazyce. V praxi velmi rychle zjistíte, že jsou běžné situace, které s OOP jazykem řešíte půl hodiny při odtržení jednorázové definice od jejího použití, zatímco s dobrou podporou funkcionálních jazyků to máte za pět minut a přehledně (třeba řazení podle řetězce xorovaného nějakou hodnotou — funktor vs. lambda).
Mě hlavně fascinuje, jak všichni hledají to správné OOP.Mě spíš facinuje, že jsi můj příspěvek sice nepochopil, zato ti to nijak nebrání dělat chytrého.
Tiskni
Sdílej: