Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Textový editor Neovim byl vydán ve verzi 0.10 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.3 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.15.
Dnes ve 12:00 byla spuštěna první aukce domén .CZ. Zatím největší zájem je o dro.cz, kachnicka.cz, octavie.cz, uvycepu.cz a vnady.cz [𝕏].
JackTrip byl vydán ve verzi 2.3.0. Jedná se o multiplatformní open source software umožňující hudebníkům z různých částí světa společné hraní. JackTrip lze instalovat také z Flathubu.
Patnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 4. – 6. října 2024 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytváří všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Program pro generování 3D lidských postav MakeHuman (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 1.3.0. Hlavní novinkou je výběr tvaru těla (body shapes).
Potom udělám fork() a v rodičovském procesu si zapamatuju PID potomka....zhavaruje a skončí. Tatínek dostane signál, chtěl by napsat PID uhynulého potomka, a nezná ho.. Tak zna rodic ten PID potomka nebo ne? A dalsi vec, neni to tak, ze nez se pokracuje v behu potomka, tak musi fork() skoncit? Sice takhle lowlevel neprogramuju, ale zni mi to logicky. Proces dela fork(), vytvori se kopie procesu, vrati se PID potomka rodicovi a fork() konci a spousti se dalsi instrukce za fork() v rodicovi a potomkovi. Pak muze potom delat nejaky saskarny a kdyz crashne, tak rodic uz vi, kdo to byl. A nebo jsem to nepochopil a tohle je jenom "vtip"?
Není to vtip ale pravda. Je sice psáno, že fork() je volán v rodičovském procesu, zdubluje ho a vrátí se jak v rodičovském tak v synovském, ale není psáno, že napřed něco vrátí v rodičovském procesu a potom bude nějak pokračovat v synovském. Ve skutečnosti se procesy na procesoru střídají po krátkých časových úsecích. Tatínek voláním fork() ztratil kontext a musel do fronty. Synek byl zařazen do fronty a náhodou se dostal k lizu dřív než rodič. Co píšeš, zní opravdu logicky, ale exaktně logické to není. Taky jsem se chvilku zlobil na svůj počítač, než mi to došlo.
1. Ať čtu dokumentaci jak chci, pořád mi z toho vychází, že situace, kterou popisujete (rodič dostane a zpracuje signál po vytvoření potomka, ale ještě před návratem z fork()
) není možná. Na druhou stranu je samozřejmě možné, že se signál zpracuje ještě dříve, než návratovou hodnotu stihne rodič uložit do nějaké proměnné.
2. Čistě empiricky skutečně (aspoň na Linuxu a v případech, kdy jsem to zkoušel) na jednoprocesorovém systému jako první dostane procesor potomek. Ale na víceprocesorovém (a těch je čím dál víc) mohou pokračovat oba souběžně. A hlavně toto chování není zdokumentované, takže se na něj rozhodně nemůžete spoléhat.
Čistě empiricky skutečně (aspoň na Linuxu a v případech, kdy jsem to zkoušel) na jednoprocesorovém systému jako první dostane procesor potomek.AFAIK to takhle funguje rok až dva (nevzpomínám si přesně); předtím dostal procesor nejprve rodič. Jestli si dobře vzpomínám, je to jedna ze změn kvůli lepší odezvě.
fork()
v potomkovi následuje execve()
a je žádoucí snížit riziko, že mezitím stihne rodič zapsat do nějaké stránky, která by se kvůli tomu zbytečně duplikovala.
Vždycky jsem si to vysvětloval tak, že často krátce po fork() v potomkovi následuje execve() a je žádoucí snížit riziko, že mezitím stihne rodič zapsat do nějaké stránky, která by se kvůli tomu zbytečně duplikovala.AFAIK bylo cílem zrychlit odezvu aplikací, které se při přijetí požadavku forknou a zpracování provádí potomek.
Mně se to takto chová určitě o dost déle než rok nebo dva.Ha, jsem to kupodivu našel: http://lwn.net/Articles/351796/ (Child-runs-first) A koukám, že jsem si to pamatoval blbě, před rokem se výchozí chování v 2.6.32 změnilo obráceně - první teď běží rodič (ale nechá se to přepnout pomocí kernel.sched_child_runs_first).
Na druhou stranu je samozřejmě možné, že se signál zpracuje ještě dříve, než návratovou hodnotu stihne rodič uložit do nějaké proměnné.Přesně tak. Ale ono je téměř jakékoliv použití signal handleru k něčemu jinému než okamžité ukončení programu nebo provedení nějaké triviální akce, která jen zaznamená, že přišel signál, a ten se pak zpracuje synchronně, z podobného důvodu skoro vždycky špatně
Tiskni Sdílej: