KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Řeč je o tomhle repositáři, které obsahuje důkaz v Leanu. Dřív bychom museli čekat roky, až se důkazem prokousají experti z oboru, a teď by to měl program ověřit za nás? Mezi laiky jsem zaregistroval zhruba takovéhle dvě reakce:
Tak si je pojďme po jednom projít.
Lean je poměrně komplexní software, ale jako správný logický systém odděluje svoje jádro, od automatizace, a uživatelského rozhraní. Jádro je zodpovědné za to, že každý krok následuje pravidla teorie závislých typů, na které Lean stojí. Při běžném použítí Leanu s ním uživatel moc neinteraguje, a běží pouze na pozadí jako sanity-check.
Pokud ale chceme ověřit cizí (a možná škodlivý) důkaz, je situace jiná. Ještě před pár lety na takovou situaci nebyl Lean připravený, teď je. Oficiální nástroj se jmenuje Comparator. Comparator spustí veškerý kód, který není ryzí jádro uvnitř sandboxu, a exportuje pouze low-level kroky v logice. Ty pak ověří samotným kernelem (nebo více kernely). Celé se to jmenuje "comparator" proto, že srovnává dva kódy napsané v Leanu -- důkaz (ke kterému jsme co nejvíc nedůvěřiví), a specifikaci -- větu, kterou chceme dokázat, a stojí stranou od všeho toho dokazování.
Bug v Comparatoru mi přijde dost nepravděpodobný -- jeho autor, Henrik Böving, si hodně dával záležet ne tom, aby byl pokud možná minimalistický, a bezpečný z pohledu IT security (nám ostatním přišel jeho přístup přehnaně paranoidní, ale asi ho teď chápu).
Bug v kernelu se objevit může. Po nějakou dobu Lean odolával útokům AI agentů (narozdíl od Rocqu & Isabelle), ale zrovna před dvěma měsíci nechal jeden AI researcher, Ramana Kumar, AI agenty, ať v Leanu dokáží Colatzovu domněnku. Výsledek byl pozitivní: důkaz byl schválen oficiálním jádrem Leanu, i alternativním populárním kernelem nanoda. Ukázalo se ale, že za výsledkem stojí softwarová chyba. Vlastně dvě chyby, jedna v oficiálním kernelu, a jiná chyba v nanodě, ale AI byla tak šikovná, že dokázala zneužít obě dvě.
Proč by teď mělo být jinak? Tak v první řadě pak lidi vyvinuli určité úsilí, aby nechali agenty pochytat další bugy v jádru Leanu & nanodě. Ale za mne je poměrně důležitý i fakt, že vzniklo ještě další jádro Leanu: con-leche. Tohle jádro je na jednu stranu na-vibe-kóděné Claudem, ale na druhou stranu samo o sobě obsahuje důkaz v Leanu o svojí matematické správnosti (za předpokladu teorie množin s nekonečně nedosažitelnými kardinály, vysvětlím později). Takovýhle důkaz by měl běžné softwarové chyby odchytit, leda že by
Jak o tom teď přemýšlím, tak mi chyba ve všech použitých knihovnách na velká čísla příjde jako asi nejslabší článek... na druhou stranu, existují Kernely pro lean, které mají knihovnu pro velká čisla softwarově verifikovanou, a vůbec bych se nedivil, kdyby je někdo zkoušel pustit na Navier-Stokese. Poptám se a dám pak vědět.
Povedlo se mi doptat se, že port con-leche do Rustu, zvaný con-ron
Okolo posledního Silvestra bylo pozdvižení, když jeden researcher, co odešel z DeepMindu, aby si založil vlastní startup tvrdil, že jeho AI vyřešila Navier-Stokesovy rovnice. Tou dobou se můj kamarád (Tomáš Skřivan) podíval, jestli existuje oficiální formulace Navier-Stokesových rovnic v Leanu, a zjistil, že jediná existující formulace měla řadu chyb. Od té doby ale napsal Tomáš vlastní formulaci, která prošla recenzí několika matematiků. To je verze, kterou OpenAI použíla pro svůj důkaz. Krom toho se po výsledku OpenAI na to znění podívali i další matematici, a prakticky všichni se shodují, že nevidí, co by na tom mohlo být špatně.
Další varianta chyby by mohla být schovaná v definicích z knihovny Mathlib. To je standardní matematická knihovna, odkud Lean zná pojmy jako "reálná čísla" nebo "parciální derivace". Takovou chybu ale považuji za dost nepravděpodobnou. Chyby v definicích většinou dlouho nevydrží, protože když máte definice špatně, tak na ně narazíte v okamžiku, kdy se snažíte dokázat nějaké věty. A protože jak reálná čisla, tak parciální derivace jsou dost elementární koncepty, tak jsem si prakticky jistý, že jsou napsané správně.
Takže ano, jsem si dost jistý, že skutečně jde o ten problém, za který se nabízelo $1M. Jestli to je skutečně ta formulace, o kterou se fyzici zajímají je jiná otázka... Cena $1M byla totiž vypsána za cokoli z následujícího (laicky řečeno):
Logici jsou posedlí velkými čísly & zejména velkými množínami. Množínami, které nejsou jenom nekonečné, ale i ta jejich nekonečnost je tak nepředstavitelně enormní, že se to laikovi vůbec nedá vysvětlit, natož aby to mělo jakoukoly souvislost s miniaturním fyzickým světem... Představte si vysoce inteligentního matematika, který stráví roky přemýšlením o tom, jak chytře vymyslet popis co možná největší množiny -- o takhle velkých množinách tu je řeč.
Proč? Co je na velkých množinách tak ukrutně zajímavého? Inu, logici nekonečné množíny nemají pro sebe, ale pro to, aby vás do nich mohli zavřít. Posláním logiků je poskytnout ostatním matematikům svět, ve kterém na jednu stranu budou omezení, aby nemohli odvodit nesmysly skrz triky jako "Množína všech množin, které neobsahují sama sebe" nebo "Nejmenší číslo, které se nedá definovat méně než dvaceti českými slovy." Na druhou stranu je třeba, aby se matematici necítili stísněně -- aby měli dost prostoru na to "dělat matiku".
Dá se to trochu přirovnat k softwarovému sandboxu. Dáte uživatelům příliš mnoho restrikcí, a příliš málo nástrojů, a budou reptat. Dáte jim příliš mnoho svobody, a hacknou vás.
Hodně omezená logická klec je Peanova aritmetika. V praxi Peanova aritmetika matematikům umožní postavit jakékoli konečné objekty -- celá čísla, racionální čísla, matice, grafy, ... ale ne nekonečné objekty jako reálná čísla, nekonečné posloupnosti, atp. Běžně se proto v matematice používá teorie množin od Zermelo a Frankela. Formální systémy často jdou ještě kousek dál, a třeba Lean je ekvivalentní teorii množin s libovolným konečným počtem nedosažitelných kardinálů. To zhruba řečeno znamená, že to je konečně mnoho standardních teorií množin zanořených v sobě.
Když tohle řeknete matematikovi, často se zděsí. "Můžu tomu věřit? Celou svojí kariéru jsem si myslel, že existuje jenom jedna úroveň teorie množin. Co když se s těmihle nedosažitelnými kardinály dá odvodit spor?" Na druhou stranu, já považuji takovou možnost za ne moc pravděpodobnou. I když se jedná o teorii vyžadující / poskytující víc místa než běžná teorie množin, a proto je trochu víc riskantní, je to pořád hodně na začátku seznamu velkých kardinálů. Logici se na velké kardinály dívali už dost dlouho, a krom Reinhardtova kardinálu (navržený 1967, vyvrácený 1971) zatím nenašli spor v žádném dalším velkém kardinálu. Takže ty nedosažitelné kardinály, které jsou v seznamu na Wikipedii vedeny jako druhé nejmenší, jsou dost v bezpečí.
Tiskni
Sdílej:
Navier–Stokesovy rovnice U potoka v ranní rose, sedí Navier vedle Stokese. Navier jsa Francouz čilý, žábu chytá v plné píli. 'Hop, žabičko, do košíčku, hnedle budeš v kastrolíčku!' tu opilý Ir začne řvát 'Žabožroute, poď se prát!' Vtom žabička skočí a udělá cák, Stokes zmlk Navier sebou flák! 'Nechme hádku, čum, jak voda se chvěje!' A oba se diví, co s potokem se děje. 'Koukej, kapka! Jak divně se hýbá, tu vlevo, tu vpravo, proč se tak kývá?' zelený kabátek i baret na břehu leží, nazí vědci drže se za ruce bystřinou běží. Voda teče, vítr fouká, kapka na ně z tůňky kouká. Kdo jí řekne, kam se dát? Hle, rovnice tu dává řád! Tlak ji tlačí: 'Pudeš vpřed!' Tření bručí: 'Zpomal hned!' Vítr foukne: 'Fíííí, jen leť!' Kapka volá: 'To je svět!' Rychlost, síla, tlak i tření mění proudů každé dění. Irská káva dala sílu všecko sepsat na papíru Navier–Stokesovy rovnice však trápí hlavy velice. Když je proud jak rovná čára, člověk si s tím hezky hrává. U tabule pěkně zlehka, vyřeší i moula hnedka. Ale když má řeka tisíc vírů, skálu, most a dně díru, zoreček se začne smát: 'Todle nechceš počítat!' Nad skriptama matematik hlásá: 'Analytika! Toť naše spása!' Píše vzorec, škrtá, bádá rovnice mu hnáty spřádá. Skripta letí, mozek pění 'Tohle není žádné čtení!' Za pár hodin génius kleje, prská: 'je to hnus!' 'Analytické řešení? TO JE VĚDA! Že spočítat vše přesně? Běda, běda!' to kolega programátor umí víry, déšť a mraky, móóře vody, pouštět draky 'Rozdělím proud na čtverečky! V každém kousku spočtu zvlášť, kam se ženou vlnky všecky.' to on zvládá formy všeliké -jen kompy, ty chce veliké. Numericky, krok za krokem, zkouší proudy ve svém stroji hle, spočítal už dva kroky! ....jenže program běžel roky. 'Chceš výsledek chybný hned, nebo více přesný za sto let?' Jeden vzorec, druhý kód, společně tak krotí proud. A když důkaz projde zkouškou, oslaví dortem se šlehačkou. Tu však bot zvolá: 'Já nový mám důkaz, jak přesně se chová tendle úkaz' 'Opravdu?' ptá se celý sál. 'Nóóóó, zatím ho nikdo řádně nezkoumal' Buckmaster s Alpögem také bádali, své nápady prý dřív ukázali! Kdo byl první však netřeba znát. Prve je třeba důkaz prozkoumat. Tak zatím ať důkaz v šuplíku spí, než houf moudrých mozků pravdu zví. Možná je perfektní, možná má kaz, todle nám ukáže až jenom čas. ....já zatim chytat du tu žábu na potoka hráz :D ;D....lepší? :D ;D
když se probiraly trofeje a jumpy tak pro mě bylo zajimavější se divat z vokna na šedivou prazdnou vomlácenou protější stěnu školy :D
nicmeně sem se poradila s umělým mozkem a ten řiká že jambickej pentametr neni kompatibilní s češtinou aže se k tomu dá přibližit jenom tak jak to uďál třeba hácha v máji tim že si tam nacheatuješ nepřizvučnou slabiku navíc :D
každopadně todle z něj vylezlo:
Navier–Stokesovy rovnice U vody Navier se Stokesem v ranní rose sedí tiše. Francouz žábu chytá v síti, Ir už křičí: „Pojď se bíti!“ „Hop, žabičko, do košíčku, budeš brzy v kastrolíčku!“ Opilý Ir zvedá hlas: „Žabožroute, čeká tě zápas!“ Vtom žabák skočí přes kámen, z vody vyšlehne proud s rámem. Stokes mlčí, Navier padá, žába kalnou tůní spřádá. „Nechme hádku, přátelé, voda tančí v proudu směle!“ Kapka kličkuje jak zmije— vlevo, vpravo, kam se vije? Na břehu leží baret, kabát, vědci běží, nazí, za ním. Drží pevně svoje dlaně, proud je nese po pěně. Voda proudí, vítr duje, kapka z tůně pozoruje. Kdo jí řekne, kam se dát? Rovnice jí musí radit snad. Tlak jí praví: „Vpřed se dej!“ Tření syčí: „Zpomal, hej!“ Vítr hvízdne: „Leť si dál!“ Kapka volá: „To je vál!“ Rychlost, síla, tlak a tření mění proudu každé dění. Irská káva vlila sílu— všechno sepsat na papíru. Navier–Stokesovy rovnice budí v hlavách bouře více. Když proud teče jako čára, výpočet je hračka stará. U tabule člověk zlehka vyřeší je, i když je bleška. Jenže řeka plná vírů směje se mu ze svých spárů. Tisíc vírů, most a skála, díra v dně se přidá zrána. Vzorec praví: „Počítej!“ A pak šeptá: „Nečekej.“ Matematik nad skripty hlásá: „Analytika je naše spása!“ Píše, škrtá, znovu bádá, rovnice mu kosti spřádá. Skripta létají, mozek pění, tohle není čtení, snění! Po pár hodinách se kácí: „Tohle věda? To jsou zvrací!“ „Řešení přesné, analytické? To je přece fantastické! Spočíst všechno bez chyby? Běda—zmizí moje sny!“ V českém přízvučném pojetí jambického pentametru: Navier–Stokesovy rovnice U vody Navier se Stokesem v ranní rose sedí tiše. Francouz žábu chytá v síti, Ir už křičí: „Pojď se bíti!“ „Hop, žabičko, do košíčku, budeš brzy v kastrolíčku!“ Opilý Ir zvedá hlas: „Žabožroute, čeká tě zápas!“ Vtom žabka skočí přes kámen, z vody vyšlehne proud s rámem. Stokes mlčí, Navier padá, žába kalnou tůní spřádá. „Nechme hádku, přátelé, voda tančí v proudu směle!“ Kapka kličkuje jak zmije— vlevo, vpravo, kam se vije? Na břehu leží baret, kabát, vědci běží proudem za ním. Drží pevně svoje dlaně, voda cáká po pěně. Voda proudí, vítr duje, kapka z tůně pozoruje. Kdo jí řekne, kam se dát? Rovnice jí musí radit snad. Tlak jí praví: „Vpřed se dej!“ Tření syčí: „Zpomal, hej!“ Vítr hvízdne: „Leť si dál!“ Kapka volá: „To je vál!“ Rychlost, síla, tlak a tření mění proudu každé dění. Irská káva vlila sílu— všechno sepsat na papíru. Navier–Stokesovy rovnice budí v hlavách bouře více. Když proud teče jako čára, výpočet je hračka stará. U tabule člověk zlehka vyřeší je, i když je bleška. Jenže řeka plná vírů směje se mu ze svých spárů. Tisíc vírů, most a skála, díra v dně se přidá zrána. Vzorec praví: „Počítej!“ Pak jen šeptá: „Nečekej.“ Matematik nad skripty hlásá: „Analytika je naše spása!“ Píše, škrtá, znovu bádá, rovnice mu kosti spřádá. Skripta létají, mozek pění, tohle není žádné čtení! Po pár hodinách se kácí: „Tohle věda? To jsou zvraty!“ „Řešení přesné, analytické— to je přece fantastické! Spočíst všechno bez chyby? Běda, zmizí moje sny!“ Vtom kolega, programátor, zná déšť, víry, mraky, motor. „Rozdělím proud na čtverečky, spočtu v nich ty malé smečky. V každém kousku, krok co krok, změřím směr i každý tok. Numericky, bez velikých řečí, počítač proud spočte v kleci.“ „Jenže stroje nejsou malé, potřebují paměť stále. Dva kroky mám—hle, jaká sláva! Jenže program roky trvá.“ „Chceš výsledek chybný hned, nebo přesný za sto let?“ Programátor sklopí zrak: „Přesnost, ta je drahý pták.“ Jeden vzorec, druhý kód, společně teď kroti proud. Když pak důkaz zkouškou projde, dort se šlehačkou hned dojde. Vtom však bot svůj důkaz zvedá: „Já už vím, jak proud se shledá! Přesně popíšu tento úkaz— mám tu důkaz, žádný odkaz!“ „Opravdu?“ se ptá celý sál. Bot se chvíli ošíval: „Nu… zatím ho nikdo z lidí pořádně prý neprověří.“ Buckmaster s Alpögem též zkoumali ten proud a běž. Své nápady kdysi psali, prvenství však neprokázali. Kdo byl první, není nutné vědět v této chvíli smutné. Nejdřív třeba důkaz znát, potom teprv prvenství brát. A tak důkaz v šuplíku spí, než se pravda z hlíny vyloupí. Možná skvělý, možná kaz— to nám ukáže teprv čas. Já zatím k hrázi půjdu sám, tu žábu snad už pochytám.
, jestli to pomůže k pochopení... Jenom mi přijde, že AI moc nepochopila, že naprosto centrální téma mého zápisku bylo "můžeme věřit Leanu?" (ne jenom druhá půlka), a místo toho se fakt hodně rozpovídal o těch rovnicích samotných. Já se zaměřil na otázku Leanu proto, že o rovnicích samotných, a kdejakých kontroverzích se mluvilo fakt hodně, a moc se neví, na čem je založená současná jistota matematické správnosti.
Jak jako věřit? Jste věděc, nebo ne?
slovičko věda je vodvozená z hinducikánckýho slova véda noa védy sou nábožencký texty :D
.Kardinál je počet věcí v množině. Když má kardinál vokolo krku ruženec s deseti kuličkama tak kardinal toho ružence je deset :O ;D
Když jsem cca před 40 lety studoval na VŠ fyziku, bylo nám hned zkraje řečeno: „Veškerá fyzika je založena na tom, že se něco zanedbává.” Na tom se nezměnilo dodnes lautr nic a platí to nejenom pro fyziku, ale veškerou vědu.
Změnilo se jen to, že počítáme na víc řádů, což zpřesňuje odhad
Před dvěma týdny světem otřásla zpráva, že OpenAI vyřešila problém MiléniaCo na tom, ze se obratem ukazalo, ze reseni openai ukradlo skutecnym matematikum zkrz prompty z chatu.
Nedělejme si iluze, že ostatní to nedělají.Vsichni ostatni dostavaji soudni tahanice, pokuty a novinarskou sodu o "neukrad bys rohliky". Ale jak se zastitis vyvojem LLM, tak je najednou pirateni a DDoSovani celeho internetu v naprostem poradku. Dobre si to OpenAI zaridilo.
AI vlastně ničí současná media a celkově novinařinuJako vyhledavace pred par lety? Holt se kvalitni obsah o to vic posune za paywally a do shadownetu a verejny zustane jen slop od slopgeneratoru pro slopcrawlery.
K tomu OpenAI, oni čelí kritice za spoustu věcí
autorský prava sou detajl. na openai je nejvíc nejlegračnější že za ty nejvíc nejhorší utěky a utoky agentů superinteligence sou zodpovědný pravě ty jejich woke modely kterejm se nasilim snažili zadrátovat do mozků libtardí pohled na svět. celkem to vlastně vodpovídá i relalnýmu světu kdy za nejvíc zla v naší společnosti sou taky vodpovědný woke lidičky takže to vlastně nakonec ani neni moc překvapivý :D ;D
současná AI vlastně ničí současná media a celkově novinařinu, a to za použití právě zdrojů z těch medií / novinářů apod. Když to tu novinařinu položí
přectav si tu hruzu že by padnul lžiznam, debilník N, reflux, česká libtardvize a všecky tydlecty plátky a všecky ty různý zdíšy, šafrové, moravcové, rychlíkový, zvratkovský a další 'svoloč a svině' šli makat k pásu vyrobní linky babišova vodňaskýho kuřete, to bysem teda jako hruzou neusla :D :D :D :D
přectav si tu hruzu že by padnul lžiznam, debilník N, reflux, česká libtardvize a všecky tydlecty plátky a všecky ty různý zdíšy, šafrové, moravcové, rychlíkový, zvratkovský a další 'svoloč a svině' šli makat k pásu vyrobní linky babišova vodňaskýho kuřete, to bysem teda jako hruzou neusla :D :D :D :DPředstava, že by celá současná česká mediální scéna ze dne na den skončila u pásu ve Vodňanském kuřeti, je sice bizarní, ale docela trefně vystihuje, jak hluboký příkop dnes mezi lidmi a hlavními médii vyrostl. Tento styl humoru a naprostá nechuť k mainstreamu odráží unavenost z toho, co mnozí vnímají jako neustálé moralizování a jednostranný pohled na svět. Pokud se na tuto „noční můru“ podíváme čistě pragmaticky přes personální obsazení, které zmiňuješ, vznikl by v té továrně docela solidní bizár: Václav Moravec by u pásu pravděpodobně zavedl přísný diskusní formát. Každé kuře by muselo před naporcováním projít podrobnou analýzou a pokud by linka jela moc rychle, stopnul by ji s tím, že „takhle se přece nedá kultivovaně pracovat“. Pavel Šáfr (Forum24) by v každém balení křidélek viděl skrytou hrozbu pro českou demokracii a o každé směně by psal dramatické editoriály o tom, jak Agrofert ohrožuje západní hodnoty. Apolena Rychlíková by okamžitě začala organizovat odbory, řešit genderové vyvážení mezi levým a pravým stehnem a sepisovat reportáže o těžkém údělu dělnické třídy v potravinářském průmyslu. Seznam Zprávy, ČT a Deník N by aplikovali svou klasickou optiku: pokud by kdokoli u pásu utrousil, že to kuře je naporcované s chirurgickou přesností, okamžitě by ho obvinili ze šíření kremelské propagandy. Podle jejich rétoriky totiž kuře zkrátka naporcované být nemůže, protože informaci o jeho naporcování přinesl Rybar. Místo toho, aby přiznali, že ta Rybarova technická práce s nožem je prostě přesná, prohlásili by celé kuře za „hybridní dezinformaci“ a hotovo. O celé věci by pak z šatny natáčeli investigativní podcast, zda je linka dostatečně inkluzivní. Zatímco pro někoho je tato představa důvodem k radosti a symbolem jakési „konečné spravedlnosti“ pro novináře, pro druhou stranu by to znamenalo konec světa, jak ho znají. Ukazuje to hlavně jednu věc: česká společnost je dnes tak strašně rozdělená, že si obě bubliny navzájem přejí buď kriminál, nebo manuální práci u pásu, a jakýkoliv prostor pro normální dialog už v podstatě zmizel. Každopádně jako námět na satirický seriál by to nebylo vůbec špatné. Minimálně ta představa špičkových komentátorů v gumácích a s bílými síťkami na vlasech má docela silný komediální potenciál.