Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
2. díl - Vytvoření, publikování a sdílení kalendáře
Pokud již máme funkční WebDAV, můžeme přistoupit k vytvoření, publikování a sdílení kalendáře. Stáhneme si kalendář jako rozšíření pro pro Mozillu Thunderbird (nebo pro Firefox, Mozillu...) a nainstalujeme ho do Mozilly Thunderbird volbou v menu
Nástroje -> Správce rozšíření ->
Stiskneme Instalovat a vybereme místo, kam jsme předtím uložili stažený soubor. Po restartu najdeme kalendář v menu Nástroje -> Kalendář
Protože chceme mít možnost kalendář spouštět samostatně, vytvoříme si na ploše spouštěč Thunderbirdu, kde v řádce příkaz ve Vlastnostech spouštěče přidáme parametr pro spuštění kalendáře:
thunderbird --calendar
u verze pro linux
"disk:\\cesta\thunderbird.exe" -calendar
u jiného nejmenovaného os .
U pouštěče (zástupce) můžeme pro odlišení změnit ikonu - já např. používám ikonu z Mozilly Sunbird.
a) Založení kalendáře
Kliknutím na nově vytvořený spouštěč otevřeme aplikaci kalendáře. Zvolíme záložku Kalendáře. Pod ní najdeme první místní Kalendar. Vybereme jej a dvojím kliknutím (nebo pravým tlačítkem myši) na pole nejlépe někde v minulosti vložíme první záznam.
Tento krok je důležitý pro úspěšné publikování kalendáře.
Soubor, který chceme umístit na WebDAV server musí obsahovat aspoň jeden záznam. To platí i v případě, kdy již pracujeme se vzdálenými kalendáři. Pokud bychom ze vzdáleného kalendáře vymazali všechny záznamy, *.ics soubor by měl nulovou velikost a při pokusu o jeho načtení bychom obdrželi chybové hlášení o tom, že "tento soubor se jeví jako neplatný".
b) Publikování kalendáře
Klikneme pravým tlačítkem na (místní) kalendář a zvolíme "Publikovat celý kalendář". Do políčka Adresa URL zadáme adresu podle záznamu, který jsme již dříve zadali do souboru /etc/httpd/conf.d/ssl.conf
na našem WebDAV serveru. V našem případě to tedy bude: https://www.myhost.org/webdav/franta/franta.ics
pro založení vzdáleného souboru franta.ics
. Protože kalendář nás o chybě nemusí informovat, můžeme se podívat na server, zda je v příslušném adresáři /var/www/webdav/franta
skutečně vytvořen soubor franta.ics
.
c) Přijetí vzdáleného kalendáře
V menu Thunderbirdu nyní vybereme v menu volbu Soubor -> Přijmout vzdálený kalendář a zadáme název nového kalendáře (který se nemusí shodovat s názvem vytvořeného souboru) např. "Franta - osobní kalendář na serveru".
Zadáme barvu, kterou chceme pro kalendář používat (lze ji kdykoliv změnit) a do políčka umístění vložíme tutéž cestu jako před chvílí. Zaškrtneme volbu Publikovat změny automaticky a stiskneme OK. Poprvé se nám zobrazí upozornění o certifikátu, který přijmeme a pak výzva k vložení jména a hesla. Po správném přihlášení se nám objeví vzdálený kalendář. Jeho načtení signalizují točící se šipky umístěné po pravé straně jeho názvu. Poté, co jsme úspěšně absolvovali publikování svého osobního kalendáře na WebDAV server, můžeme přikročit k sdílení jednoho kalendáře více uživateli.
d) Sdílení jednoho kalendáře více uživateli
Nejprve vytvoříme na serveru příslušný adresář se správnými právy - např. /var/www/webdav/doprava
a v souboru /etc/httpd/conf.d/ssl.conf
zadáme jména uživatelů, kteří budou tento kalendář sdílet:
[Directory /var/www/webdav/doprava/] require user franta karel jirka [/Directory]Pozn. Místo hranatých závorek uvedených zde používáme v konfiguračním souboru "špičaté" závorky.
Dále vytvoříme těmto uživatelům na serveru přístupová hesla příkazem
htpasswd /etc/httpd/passwd/passwd.dav jmenouzivatele
bez parametru -c (jinak bychom si vymazali předchozí hesla). Toto vše bylo uvedeno již dříve.
Tím jsme zajistili to, že uživatelé franta karel jirka budou společně sdílet vzdálený klendář doprava.
Způsobem popsaným v bodech a) a b) vytvoříme z klientského počítače na serveru soubor vzdáleného kalendáře doprava.ics
a volbou "Přijmout vzdálený kalendář popsanou v bodě c) ho nasdílíme na ostatních počítačích u všech zvolených uživatelů.
Od tohoto okamžiku vzdálený kalendář doprava úspěšně sdílí uživatelé franta karel jirka.
Jejich přístup ke kalendáři je uskutečněn přes WebDAV za použití https a Open SSL. Pro přístup ke sdílenému kalendáři používají své heslo.
Poznámka
U sdílených vzdálených kalendářů nesmíme zapomenout zaškrtnout volbu Publikovat změny automaticky.
Další užitečná zkratka při práci s kalendářem je Ctrl+R pro znovunačtení obsahu vzdálených kalendářů.
Tiskni Sdílej:
Jejich přístup ke kalendáři je uskutečněn přes WebDAV za použití https a Open SSL. Pro přístup ke sdílenému kalendáři používají společné heslo.
Skutečně používají společné heslo? Není to tak, že používají společný kalendář, ale každý se svým heslem?
MartinT