Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Co Lisp? (to bude flame...)
(header První dokument)
(section
(header Úvod)
V dokumentu se mohou vyskytovat různé věci. Třeba takové
(img obrazky.png Obrázky)(link http://seznam.cz Odkazy)
(if 'MSIE'
(link (img $logo ))
Ony tam jdou i obrázkové odkazy, ale Exploreristům
(strong ani muk).
)
)
Tohle by se mi fakt líbilo. 
No ja tedy nevim, ale mysl, ktera by se lepe pracovalo s XML nez s vyse uvedenym zapisem, ma k te moji hodne daleko.
No vida, nemyslel jsem to predtim uplne vazne, ale tohle je fakt hezke. Jeste poresit escapovani zavorek (a dalsich znaku) a je vymalovano. Mozna by bylo lepe pouzit hranate - nedavno jsem premyslel nad Lispem s hranatymi zavorkami, maji tu velkou vyhodu, ze maji na klavesnici vlastni klavesy (resp. ja jsem premyslel nad Lispem, kde by bylo jedno, jakou ze tri zavorek clovek pouzije, pokud by se matchovaly, a tedy by se lepe vizualne pocitaly).
Na originalniho autora - mel byste si podle me predevsim vyjasnit, jestli chcete pravidelnou syntaxi (jako Lisp, HTML nebo obvykle programovaci jazyky), nebo nejakou "lidsky citelnou" (jako maji treba Wiki, YAML nebo ruzne publikacni systemy).
Pravidelna syntaxe ma jasna pravidla, snadno se parsuje pomoci bezkontextove nebo LL(1) gramatiky, jasne escapovani (vetsinou), a jasne definovano, co je syntakticky spravne a spatne. Naopak lidsky citelna syntaxe miva mnohem slozitejsi pravidla a parsery, nejasne ecapovani (pokud vubec) a byva daleko volnejsi, co se tyce zpracovani chyb. Toto rozhodnuti IMHO zasadne ovlivnuje zpusob, jakym bude parser napsany.
Mozna by bylo lepe pouzit 2 jazyky - jeden na markup a druhy na logiku. Kombinovat je do jednoho je nesmyslne.
Tiskni
Sdílej: