Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Kdysi jsem si chtěl udělat vlastní webové stránky. Hezké, čisté jednoduché. Ve své třetí verzi jsou stále ve vývoji a technologii jsem věnoval tolik času, že se příliš nedostává na obsah. Vyzkoušel jsem všechny možné jazyky, technologie, CMS, frameworky a jiné buzzwordy, bez přílišného výsledku. Přestože si rád hraju s různými technologiemi, pořád je to pro mě hlavně o obsahu a pohodlná práce s ním je pro mě klíčová. Představuji si web, který se točí kolem dokumentu, jako původní ideály prastarého HTML, jen trochu pohodlnější. Ovšem kromě lidsky zpracovatelného obsahu (nápady, zamyšlení, pohádky...) tu máme i obsah, u kterého je výhodnější, aby za nás udělal práci stroj. U projektů chci automaticky generovat sekci stažení podle souborů v download adresáři, zobrazovat changelogy, etc. Myšlenka je jednoduchá — zkombinovat krásu jednoduchých značkovacích jazyků (Markdown, Textile, RST...) se silou programovacího jazyka (v tomto případě Pythonu) vloženého do dokumentu trochu jako PHP...
0. Přirozenost — co nejvíce se přiblížit lidskému myšlení, aby stálo minimální úsilí převést myšlenku do strojem zpracovatelné podoby. Minimalizovat pomyslnou bariéru mezi rozmanitostí lidské mysli a omezeností stroje.
1. Jednoduchost — abych nemusel mít na zdi přivěšenou referenční příručku
2. Neukecanost — (X)HTML je dost "ukecané" (i když oproti Javě úplný břídil) — moc píšete a málo dostanete. Rád bych se vyjádřil za pomoci minimálního množství zbytečných znaků.
3. Univerzálnost — narozdíl od jednoduchých značkovacích jazyků bych rád plně využil plnou množinu XHTML tagů — bez přímého vkládání XHTML kódu, které většinou není řešeno příliš šťastně (např. nejde používat jednoduché značky uvnitř XHTML bloku)
4. Rozšiřitelnost — možnost vytvářet si vlastní "tagy" či příkazy, které se mohou nějakým způsobem převést na XHTML. Ne všechno se dá řešit přes CSS a ne vždy je to žádoucí. V ideálním případě obecně rozšiřitelná syntaxe (prostřednictvím nějakých regexů či gramatik), aby se vlastní příkazy daly vkládat nejen použitím jakési obecné syntaxe, ale třeba i jejich vlastní. Základ by měl obsahovat v ideálním případě jen naprosto minimální obecnou syntaxi, zbytek doplní jednotlivé moduly. Dá-li Bůh.
5. Kontextovost — plně kontextová gramatika, která např. umožní zpracování všech řádkových značek uprostřed nově vytvořeného blokového tagu, který o nich nemusí mít ani ponětí. Prostě nastaví, že chce obsah zpracovat v řádkovém kontextu.
6. Programovatelnost — podpora rozumného vkládání Pythoního
kódu (případně s rozšířením na další programovací jazyky),
blokový exec příkaz, klasická eval syntaxe $proměnná
a ${výraz}. Jednoduché vkládání řídících konstrukcí
(if, for, ...), jejihž obsahem není kód, ale kus dokumentu.
Vhodné pro generovaná data jako tabulky apod.
7. Objektovost — každý "kus dokumentu" — tedy nějaký text, prvek, nebo jejich posloupnost, i celý dokument, by měl být schopen být reprezentován nějakým objektem — nad kterým půjde udělat nějaké zpracování, a hlavně jej půjde na nějaké místo nějakého dokumentu zase vložit — tímhle by se daly řešit layout šablony a podobné
8. Sémantičnost — výsledkem by měly být výhradně sémantické značky, i při použití vlastních. Vzhled se vyřeší odděleně. Minimalizovat "režijní" tagy nutné z technických důvodů (i když to ne vždy lze).
9. Lineárnost — zpracování lineárním, ideálně jednoprůchodovým parserem, bez nutnosti přednačtení celého vstupu do paměti. Možnost zpracování dat z pajpy.
10. Strukturovanost — jasná, logická, vnořovatelná struktura. Musí být jasné co k čemu patří. Nepoužívat pevné úrovně nadpisů (kdo se s tím má přepisovat, když zjistí, že chce celou sekci zabalit do jiné?)
Jednak je třeba zachovat jednoduchou syntaxi, na kterou jsou
všichni zvyklí (prázdný řádek oddělující odstavce,
*zvýraznění*, etc.), ale druhak také vytvořit syntaktická
pravidla obecná, pro vkládání libovolných příkazů, která ovšem
nesmí být příliš složitá nebo jít na obtíž. Ideálně by si měla
vystačit s minimálním počtem speciálních znaků, aby ostatní
zbyly na "volná" syntaktická pravidla.
Následuje spíše taková sbírka hrubých nápadů, rád budu za jakékoliv připomínky:
Základem syntaxe je příkaz. Každý příkaz musí mít dopředu definováno, v jakém kontextu/režimu se může vyskytovat. Celý parser funguje jako takový state machine, svým způsobem. Žádný příkaz nemůže být současně řádkový i blokový, protože by se nepoznalo, o který případ jde, pokud by se vyskytl na začátku bloku.
Každý příkaz má parametry, nejspíše poziční i pojmenované, jako jsme zvyklí z Pythonu, a případný textový obsah, který může případně obsahovat i další prvky. U blokových příkazů jsou možné dvě základní podoby syntaxe: odsazená (nám Pythonistům dobře známá) a s explicitním ukončením (ala Ruby či Pascal). Myslím, že obě mají něco do sebe (při psaní textu by odsazení mohlo být nepříjemné, ale v dokumentu, kde převládá struktura — např. layoutu stránek — by zvýšilo přehlednost), proč tedy neimplementovat obě? Třeba takto:
:section
text
:section
podsekce
:end
pokračuje sekce
:end
a :section: Tady máme nějaký text :code: and some(code) a tak dále...
Samozřejmě případně libovolně kombinovat. Dvojtečka jako začátek
příkazu je používána z čistě estetických důvodů — pokud by se
ukázalo, že je potřeba v textu příliš často, není problém zvolit
jiný znak. Jinak se samozřejmě dá escapovat příkazem ::.
Pokud mají inline příkazy textový obsah, asi by odsazení nebylo příliš vhodné, myslím, že docela hezky by mohl vypadat například následující zápis:
Toto je odstavec s :em{zvýrazněným} písmem a odkazem na
:link http://seznam.cz;
Středník je nutný aby se poznal konec příkazu, protože narozdíl
od blokového, který můžeme uzavřít koncem řádku, za ním ještě
může následovat další text. Ovšem po ukončovací } již není
třeba, jak jistě všichni céčkaři chápou;)
S takto překvapivě jednoduchou syntaxí, která si vyžádala
obětování defacto dvou znaků (v kontextu běžného textu se mohou
objevit jen : a }) už se toho dá udělat docela hodně.
A na první pohled to vypadá i čitelně:
:header První dokument
:section
:header Úvod
V dokumentu se mohou vyskytovat různé věci. Třeba takové
:img obrazky.png Obrázky;, :link http://seznam.cz{
Odkazy}.
:if 'MSIE' not in environ['HTTP_USER_AGENT']:
:link #{:img $logo; :)}
Ony tam jdou i obrázkové odkazy, ale Exploreristům
:strong{ani muk}.
:end /*konec sekce*/
Ale jistě by se to dalo udělat ještě čitelněji s trochou syntax sugaru...
První dokument
==============
Úvod
<<<< /*nadpis začánající sekci — jen ukázka, nevím, jestli
to k něčemu bude */
:defimg logoimg $logo
:defimg obr obrazky.png Obrázky
:deflink imglink #{[logoimg]{logo} :)}
:deflink ukazka http://seznam.cz{Odkazy}
V dokumentu se mohou vyskytovat různé věci. Třeba takové
[obr], [ukazka].
:if 'MSIE' not in environ['HTTP_USER_AGENT']
[imglink]
Ony tam jdou i obrázkové odkazy, ale Exploreristům
**ani muk**
:end MSIE /*end ignoruje vše za ním — můžeme si třeba popsat co končí*/
>>> /*konec sekce; nic lepšího mě zrovna nenapadlo*/
Základní trik se jmenuje vkládané objekty a ve většině podobných věcí je dnes běžný. Prostě si definuji objekt (odkaz, obrázek, …) a později se na něj odkazuji. Jen narozdíl od jednoduchých jazyků nebude v duchu průběhu programu shora dolů možné implementovat používání objektů nad jejich definicí, třeba všechny odkazy definovat na konci odstavce, etc.
Při samotném vložení objektu se někdy hodí změnit/doplnit určité parametry,
jako např. v ukázce výše textový obsah. Měnit můžeme i jiné parametry,
např. [mujimg alt=Nějaký popisek|title=Titulek] (možná by byla
přijatelnější qouted syntaxe [mujimg alt="Nějaký popisek" title=Titulek]
...
Ukázky zmíněné víše jsou jen takovým hrubým nástinem obecné idey a rád bych slyšel také názory a náměty jiných. Zatím to vypadá, že z toho vznikne ne-zcela-texu-nepodobné monstrum se složitým syntaktickým aparátem, ale doufám, že pro člověka trochu čitelnější a hlavně zaměřené na XHTML výstup a tedy i webové prezentace...
Tiskni
Sdílej:
Co Lisp? (to bude flame...)
(header První dokument)
(section
(header Úvod)
V dokumentu se mohou vyskytovat různé věci. Třeba takové
(img obrazky.png Obrázky)(link http://seznam.cz Odkazy)
(if 'MSIE'
(link (img $logo ))
Ony tam jdou i obrázkové odkazy, ale Exploreristům
(strong ani muk).
)
)
Tohle by se mi fakt líbilo. 
No ja tedy nevim, ale mysl, ktera by se lepe pracovalo s XML nez s vyse uvedenym zapisem, ma k te moji hodne daleko.
No vida, nemyslel jsem to predtim uplne vazne, ale tohle je fakt hezke. Jeste poresit escapovani zavorek (a dalsich znaku) a je vymalovano. Mozna by bylo lepe pouzit hranate - nedavno jsem premyslel nad Lispem s hranatymi zavorkami, maji tu velkou vyhodu, ze maji na klavesnici vlastni klavesy (resp. ja jsem premyslel nad Lispem, kde by bylo jedno, jakou ze tri zavorek clovek pouzije, pokud by se matchovaly, a tedy by se lepe vizualne pocitaly).
Na originalniho autora - mel byste si podle me predevsim vyjasnit, jestli chcete pravidelnou syntaxi (jako Lisp, HTML nebo obvykle programovaci jazyky), nebo nejakou "lidsky citelnou" (jako maji treba Wiki, YAML nebo ruzne publikacni systemy).
Pravidelna syntaxe ma jasna pravidla, snadno se parsuje pomoci bezkontextove nebo LL(1) gramatiky, jasne escapovani (vetsinou), a jasne definovano, co je syntakticky spravne a spatne. Naopak lidsky citelna syntaxe miva mnohem slozitejsi pravidla a parsery, nejasne ecapovani (pokud vubec) a byva daleko volnejsi, co se tyce zpracovani chyb. Toto rozhodnuti IMHO zasadne ovlivnuje zpusob, jakym bude parser napsany.
Mozna by bylo lepe pouzit 2 jazyky - jeden na markup a druhy na logiku. Kombinovat je do jednoho je nesmyslne.
Líbí se mi myšlenka odkazování na objekty, to by mohlo být hodně užitečné a lehce propojitelné s generovaným obsahem. Ale znamená to nutnost víceprůchodového zpracování.