Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
O víkendu 11. a 12. května lze navštívit Maker Faire Prague, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byl vydán Fedora Asahi Remix 40, tj. linuxová distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 40.
Představena byla služba Raspberry Pi Connect usnadňující vzdálený grafický přístup k vašim Raspberry Pi z webového prohlížeče. Odkudkoli. Zdarma. Zatím v beta verzi. Detaily v dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.2 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Dnešním dnem lze již také v Česku nakupovat na Google Store (telefony a sluchátka Google Pixel).
Apple představil (keynote) iPad Pro s čipem Apple M4, předělaný iPad Air ve dvou velikostech a nový Apple Pencil Pro.
Richard Biener oznámil vydání verze 14.1 (14.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 14. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Free Software Foundation zveřejnila ocenění Free Software Awards za rok 2023. Vybráni byli Bruno Haible za dlouhodobé příspěvky a správu knihovny Gnulib, nováček Nick Logozzo za front-end Parabolic pro yt-dlp a tým Mission logiciels libres francouzského státu za nasazování svobodného softwaru do praxe.
V poslední době jsem si musel připadat jako uživatel OS, který nejmenujeme. Komu jinému by se také mohlo stát, že bude muset přeinstalovat svůj OS z jiného důvodu než z vlastní vůle ? U wi****s je to běžné, že uživatel musí 2-4krát do roka přeinstalovat systém, aby to alespoň trochu fungovalo, ale tam to nikomu divné nepřijde. Jenže být ve světě GNU/Linuxu donucen k reinstalaci a to hned dvakrát v průběhu jednoho týdne, to už je tedy něco...
Jako jiné příběhy i tento začínal docela v klidu, když jsem si pracoval se svým perfektně vyladěným Gentoo. Sice jsem občas míval náhodné problémy při bootování (myslím, že se to řešilo — a nevyřešilo — tady v poradně), ale to se dalo přežít. Vždycky to na několikátý pokus naběhlo. Takže jsem jednou takhle večer dopisoval článek, když najednou se to stalo. Soubor nešel uložit. Ale můj Emacs, i když v alpha stádiu s červeným nápisem YOU MAY LOSE YOUR DATA, mě nikdy předtím nezradil. Ale zdroj problému jsem zanedlouho odhalil. Filesystem is read-only. Toto hlášení mě docela překvapilo, jelikož jsem neviděl žádný důvod, proč by se měl souborový systém za běhu stát read-only. Tak mě nenapadlo nic lepšího, než restartovat počítač.
Jenže potom systém už nenaběhl. Na první pokus ani na desátý. Tak jsem vzal jedno live cd, které jsem měl zrovna nejblíže po ruce, nabootoval a spustil jfs_fsck. Bohužel filesystém byl nenávratně poškozen a hodiny kompilace a nastavování ztraceny. Po dalších pokusech jsem usoudil, že bude problém v pevném disku a vyměnil jsem jej za svůj původní, o něco menší. Potom jsem zbylá data z (naštěstí funkčního) datového oddílu překopíroval na tento disk, i když nacpat 30GiB na 14GiB oddíl je docela umění.
Ale jelikož už se mi nechtělo znovu kompilovat gentoo, rozhodl jsem se nainstalovat si Arch. A jelikož jsem měl málo místa a nedokázal jsem aktuálně přesně rozhodnout o správném rozdělení oddílů, rozhodl jsem se nainstalovat to celé na lvm. A aby to bylo zajímavější, použil jsem jako PV celý disk, abych nemusel zbytečně vytvářet tabulku oddílů, která by mě stejně jen připravovala o posledních pár bajtů volného místa. Instalace proběhla hladce, až na to, že grub se nedokázal s LVM vyrovnat. Tak jsem nainstaloval lilo, tomu je úplně jedno, z čeho načítá a fungovalo výborně. Až na to, že initramfs z Archu odmítal fungovat a to ani po provedení všech doporučovaných workaroundů. Takže systém jsem měl funkčí, ale bootovat jsem ho musel vložením instalačního CD a zadáním arch root=/dev/rg/arch
. Ale hlavně to fungovalo.
Ovšem po pár dnech mi toto bootování přestalo vyhovovat, tak jsem se rozhodl si sestavit vlastní jádro a initramfs a znovu uvést do provozu svůj kexec hack. Jako bootloader jsem se rozhodl použít GNU GRUB 2, který by si již měl s lvm rozumět. A to byla další osudová chyba. VAROVÁNÍ: Tohle doma nezkoušejte. Po nainstalování krásně rozpoznal lvm oddíly a vytvořil konfigurační soubor. Jenže po restartu se nenačetl a vidím jen This is GNU GRUB... a příkazový řádek. Konfigurační soubor se nenačetl a žádné lvm oddíly nejsou přístupné, přestože podpora lvm2 je zavedena.
Sáhl jsem opět po nějakém live cd a oddíly byly pryč. Hlavička lvm taky. Zkoušel jsem testdisk, e2extract a další záchranné nástroje. Nepomohlo nic. Podruhé v průběhu jednoho týdne jsem přišel o svůj systém. Tomu se říká smůla. Tak jsem vše smazal, vytvořil normální partition tabulku s jedním oddílem a swapkou, překopíroval z jiného disku již nainstalovaný debian (další instalaci už jsem zažít nechtěl) a nainstaloval grub2. Zatím vše běží, ale nikdo neví, jak dlouho...
Tiskni Sdílej:
/dev/sda5
, vím dost přesně, který oddíl to vlastně je. Když mi Windows řeknou 'E:
', jsem na tom podstatně hůř…
Když mi Windows řeknou 'E:', jsem na tom podstatně hůř…Pokud se v tom počítači nemění disky moc často, dá se to vcelku slušně odhadnout.
A to nemluvím o tom, že pod Windows je takové přepísmenkování řádově větší problém než v Linuxu…diskmgmt.msc klikatko nebo diskpart pro cli/skriptovani. smutne je, ze to obcas musim delat i kdyz nechci. treba kdyz mi windows suverene namapuji flashku an stejne pismeno jako pripojeny sitovy disk ;(
Ach jo, zase to generalizování . Hláška, že uživatel Windows musí 2-4krát do roka přeinstalovat systém je nesmysl a má stejnou informační hodnotu jako že uživatel linuxového distra musí co chvíli lézt do příkazové řádky. Obojí je hojně šířený blud, bohužel mi připadá, že někdy snad i úmyslně.U wi****s je to běžné, že uživatel musí 2-4krát do roka přeinstalovat systém, aby to alespoň trochu fungovalo, ale tam to nikomu divné nepřijde.
... když jsem si pracoval se svým perfektně vyladěným Gentoo ...Vždycky to na několikátý pokus naběhlo.
U wi****s je to běžné, že uživatel musí 2-4krát do roka přeinstalovat systém, aby to alespoň trochu fungovalo, ale tam to nikomu divné nepřijde.
Běžte s tímto FUDem už konečně někam. Jestli jste nikdy neviděl zcela funkční instalaci Windows starou klidně pět let, přijdte se podívat k nám.
apt-get (dist-)upgrade
, pacman -Syu
, nebo třeba emerge -uDN world
, ale rozhodně není třeba nic instalovat znovu...
Je pravda, že upgrade je vždycky riskantnější než čistá instalace; instalátor má podstatně víc práce a je velmi těžké to nějak systematicky otestovat (příliš mnoho možných situací), takže pravděpodobnost chyby je vyšší.A Bluebear narozdíl od tebe v Suse ČR pracuje a už několikrát ukázal, že procesu instalace má jisté ponětí. Ale to je fuk, ty jen hledáš konflikty.
naposledy (ne teda na dovolené) jsem s flaskou slivovice zprznil alsu ...Ještěže se jména píší velkými písmeny :)