Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
[regnarg@klofy backup]$ cat /data/zalohy/backupinfo.I2010071916 <Tab>
backupinfo.I20100719163732 backupinfo.I20100719163737 backupinfo.I20100719163837 backupinfo.I20100719164538 backupinfo.I20100719164556
Kdysi jsem si chtěl udělat vlastní webové stránky. Hezké, čisté jednoduché. Ve své třetí verzi jsou stále ve vývoji a technologii jsem věnoval tolik času, že se příliš nedostává na obsah. Vyzkoušel jsem všechny možné jazyky, technologie, CMS, frameworky a jiné buzzwordy, bez přílišného výsledku. Přestože si rád hraju s různými technologiemi, pořád je to pro mě hlavně o obsahu a pohodlná práce s ním je pro mě klíčová. Představuji si web, který se točí kolem dokumentu, jako původní ideály prastarého HTML, jen trochu pohodlnější. Ovšem kromě lidsky zpracovatelného obsahu (nápady, zamyšlení, pohádky...) tu máme i obsah, u kterého je výhodnější, aby za nás udělal práci stroj. U projektů chci automaticky generovat sekci stažení podle souborů v download adresáři, zobrazovat changelogy, etc. Myšlenka je jednoduchá — zkombinovat krásu jednoduchých značkovacích jazyků (Markdown, Textile, RST...) se silou programovacího jazyka (v tomto případě Pythonu) vloženého do dokumentu trochu jako PHP...
V poslední době jsem si musel připadat jako uživatel OS, který nejmenujeme. Komu jinému by se také mohlo stát, že bude muset přeinstalovat svůj OS z jiného důvodu než z vlastní vůle ? U wi****s je to běžné, že uživatel musí 2-4krát do roka přeinstalovat systém, aby to alespoň trochu fungovalo, ale tam to nikomu divné nepřijde. Jenže být ve světě GNU/Linuxu donucen k reinstalaci a to hned dvakrát v průběhu jednoho týdne, to už je tedy něco...
Balíčkovací systémy jsou jistě tématem, které hodně hýbe světem GNU/Linuxu. Jedni je vynášejí, jiní zatracují. Co vlastně balíčkovací systémy přináší ?
Dlouho jsem řešil následující problém: integrované grafické karty Intel 915 a podobné, které se často nachází v levnějších noteboocích, jsou známé tím, že mají špatně definované rozlišení. To se dá částečně opravit spuštěním utilitky 915resolution PŘED spuštěním aplikace, která toto zařízení využívá, tedy většinou Xorg. Ale nebylo by špatné kdybych mohl v plné míře využít textového režimu ve vysokém rozlišení framebufferu a také gensplash/fbsplash. Ale právě kvůli zmíněnému problému nelze využít plného rozlišení a navíc po spuštění Xorg se na tty rozhází pixely a už s tím vůbec nejde pracovat. Je tedy třeba spustit 915resolution PŘED aktivací framebufferu. To je ale menší oříšek, protože kvůli podpoře fbsplash nelze sestavit framebuffer jako modul, takže není možné spustit 915resolution a pak modprobe. Je nutné spustit 915resolution PŘED startem jádra, což zní dost děsivě. Na různých fórech jsem se pouze dočetl, že se asi budu muset smířit se stávajícím stavem.