Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
[regnarg@klofy backup]$ cat /data/zalohy/backupinfo.I2010071916 <Tab>
backupinfo.I20100719163732 backupinfo.I20100719163737 backupinfo.I20100719163837 backupinfo.I20100719164538 backupinfo.I20100719164556
Kdysi jsem si chtěl udělat vlastní webové stránky. Hezké, čisté jednoduché. Ve své třetí verzi jsou stále ve vývoji a technologii jsem věnoval tolik času, že se příliš nedostává na obsah. Vyzkoušel jsem všechny možné jazyky, technologie, CMS, frameworky a jiné buzzwordy, bez přílišného výsledku. Přestože si rád hraju s různými technologiemi, pořád je to pro mě hlavně o obsahu a pohodlná práce s ním je pro mě klíčová. Představuji si web, který se točí kolem dokumentu, jako původní ideály prastarého HTML, jen trochu pohodlnější. Ovšem kromě lidsky zpracovatelného obsahu (nápady, zamyšlení, pohádky...) tu máme i obsah, u kterého je výhodnější, aby za nás udělal práci stroj. U projektů chci automaticky generovat sekci stažení podle souborů v download adresáři, zobrazovat changelogy, etc. Myšlenka je jednoduchá — zkombinovat krásu jednoduchých značkovacích jazyků (Markdown, Textile, RST...) se silou programovacího jazyka (v tomto případě Pythonu) vloženého do dokumentu trochu jako PHP...
V poslední době jsem si musel připadat jako uživatel OS, který nejmenujeme. Komu jinému by se také mohlo stát, že bude muset přeinstalovat svůj OS z jiného důvodu než z vlastní vůle ? U wi****s je to běžné, že uživatel musí 2-4krát do roka přeinstalovat systém, aby to alespoň trochu fungovalo, ale tam to nikomu divné nepřijde. Jenže být ve světě GNU/Linuxu donucen k reinstalaci a to hned dvakrát v průběhu jednoho týdne, to už je tedy něco...
Balíčkovací systémy jsou jistě tématem, které hodně hýbe světem GNU/Linuxu. Jedni je vynášejí, jiní zatracují. Co vlastně balíčkovací systémy přináší ?
3.5.2007 20:08
| GNU/Linux
| 
| Přečteno: 2330×
| Komentářů: 18, poslední 9. 5. 2007
| Hodnocení: 95 % (20 hlasů)
Dlouho jsem řešil následující problém: integrované grafické karty Intel 915 a podobné, které se často nachází v levnějších noteboocích, jsou známé tím, že mají špatně definované rozlišení. To se dá částečně opravit spuštěním utilitky 915resolution PŘED spuštěním aplikace, která toto zařízení využívá, tedy většinou Xorg. Ale nebylo by špatné kdybych mohl v plné míře využít textového režimu ve vysokém rozlišení framebufferu a také gensplash/fbsplash. Ale právě kvůli zmíněnému problému nelze využít plného rozlišení a navíc po spuštění Xorg se na tty rozhází pixely a už s tím vůbec nejde pracovat. Je tedy třeba spustit 915resolution PŘED aktivací framebufferu. To je ale menší oříšek, protože kvůli podpoře fbsplash nelze sestavit framebuffer jako modul, takže není možné spustit 915resolution a pak modprobe. Je nutné spustit 915resolution PŘED startem jádra, což zní dost děsivě. Na různých fórech jsem se pouze dočetl, že se asi budu muset smířit se stávajícím stavem.