Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Linus Torvalds vydal jádro Linux 7.0. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
[regnarg@klofy backup]$ cat /data/zalohy/backupinfo.I2010071916 <Tab>
backupinfo.I20100719163732 backupinfo.I20100719163737 backupinfo.I20100719163837 backupinfo.I20100719164538 backupinfo.I20100719164556
Kdysi jsem si chtěl udělat vlastní webové stránky. Hezké, čisté jednoduché. Ve své třetí verzi jsou stále ve vývoji a technologii jsem věnoval tolik času, že se příliš nedostává na obsah. Vyzkoušel jsem všechny možné jazyky, technologie, CMS, frameworky a jiné buzzwordy, bez přílišného výsledku. Přestože si rád hraju s různými technologiemi, pořád je to pro mě hlavně o obsahu a pohodlná práce s ním je pro mě klíčová. Představuji si web, který se točí kolem dokumentu, jako původní ideály prastarého HTML, jen trochu pohodlnější. Ovšem kromě lidsky zpracovatelného obsahu (nápady, zamyšlení, pohádky...) tu máme i obsah, u kterého je výhodnější, aby za nás udělal práci stroj. U projektů chci automaticky generovat sekci stažení podle souborů v download adresáři, zobrazovat changelogy, etc. Myšlenka je jednoduchá — zkombinovat krásu jednoduchých značkovacích jazyků (Markdown, Textile, RST...) se silou programovacího jazyka (v tomto případě Pythonu) vloženého do dokumentu trochu jako PHP...
V poslední době jsem si musel připadat jako uživatel OS, který nejmenujeme. Komu jinému by se také mohlo stát, že bude muset přeinstalovat svůj OS z jiného důvodu než z vlastní vůle ? U wi****s je to běžné, že uživatel musí 2-4krát do roka přeinstalovat systém, aby to alespoň trochu fungovalo, ale tam to nikomu divné nepřijde. Jenže být ve světě GNU/Linuxu donucen k reinstalaci a to hned dvakrát v průběhu jednoho týdne, to už je tedy něco...
Balíčkovací systémy jsou jistě tématem, které hodně hýbe světem GNU/Linuxu. Jedni je vynášejí, jiní zatracují. Co vlastně balíčkovací systémy přináší ?
Dlouho jsem řešil následující problém: integrované grafické karty Intel 915 a podobné, které se často nachází v levnějších noteboocích, jsou známé tím, že mají špatně definované rozlišení. To se dá částečně opravit spuštěním utilitky 915resolution PŘED spuštěním aplikace, která toto zařízení využívá, tedy většinou Xorg. Ale nebylo by špatné kdybych mohl v plné míře využít textového režimu ve vysokém rozlišení framebufferu a také gensplash/fbsplash. Ale právě kvůli zmíněnému problému nelze využít plného rozlišení a navíc po spuštění Xorg se na tty rozhází pixely a už s tím vůbec nejde pracovat. Je tedy třeba spustit 915resolution PŘED aktivací framebufferu. To je ale menší oříšek, protože kvůli podpoře fbsplash nelze sestavit framebuffer jako modul, takže není možné spustit 915resolution a pak modprobe. Je nutné spustit 915resolution PŘED startem jádra, což zní dost děsivě. Na různých fórech jsem se pouze dočetl, že se asi budu muset smířit se stávajícím stavem.