Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Valve z důvodu nedostatku pamětí a úložišť přehodnocuje plán na vydání zařízení Steam Controller, Steam Machine a Steam Frame: „Cílem tedy stále zůstává vydat všechna tři nová zařízení v první polovině letošního roku, ale přesná data a ceny jsou dvě věci, na kterých usilovně pracujeme a jsme si dobře vědomi toho, jak rychle se v tomto ohledu může vše změnit. Takže ač dnes žádné zveřejnitelné údaje nemáme, hned jak plány finalizujeme, budeme Vás informovat.“
Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
Byla vydána lednová aktualizace aneb nová verze 1.109 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.109 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu modulárního otevřeného handheldu Mecha Comet s Linuxem.
V nedávno zveřejněné kolekci dokumentů souvisejících s kontroverzním finančníkem a kuplířem Jeffrey Epsteinem se překvapivě objevil i referenční manuál unixového shellu Bash, jedná se o verzi manuálu z roku 2005. Aktuální vydání si lze stáhnout ze stránek GNU.
The Document Foundation oznámila vydání nové verze 26.2 svobodného kancelářského balíku LibreOffice. Podrobný přehled nových vlastností i s náhledy v poznámkách k vydání (cs). Vypíchnout lze podporu formátu Markdown.
Co se děje ve zprávách, ví asi každý - válka sem, clo tam, demonstrace na jednu i druhou stranu a bastlíř už má pocit, že se snad ani nic jiného neděje. To by však byl velký omyl a Virtuální Bastlírna je zde jako každý měsíc, aby vytáhla na světlo světa události ze světa vědy a techniky. Připojte se tedy nezávaznému povídání Strahovského MacGyvera! Co se tam bude probírat? PCBWay začalo dělat průhledné plošňáky, MARS končí s výrobou skříněk, FEL
… více »[regnarg@klofy backup]$ cat /data/zalohy/backupinfo.I2010071916 <Tab>
backupinfo.I20100719163732 backupinfo.I20100719163737 backupinfo.I20100719163837 backupinfo.I20100719164538 backupinfo.I20100719164556
Kdysi jsem si chtěl udělat vlastní webové stránky. Hezké, čisté jednoduché. Ve své třetí verzi jsou stále ve vývoji a technologii jsem věnoval tolik času, že se příliš nedostává na obsah. Vyzkoušel jsem všechny možné jazyky, technologie, CMS, frameworky a jiné buzzwordy, bez přílišného výsledku. Přestože si rád hraju s různými technologiemi, pořád je to pro mě hlavně o obsahu a pohodlná práce s ním je pro mě klíčová. Představuji si web, který se točí kolem dokumentu, jako původní ideály prastarého HTML, jen trochu pohodlnější. Ovšem kromě lidsky zpracovatelného obsahu (nápady, zamyšlení, pohádky...) tu máme i obsah, u kterého je výhodnější, aby za nás udělal práci stroj. U projektů chci automaticky generovat sekci stažení podle souborů v download adresáři, zobrazovat changelogy, etc. Myšlenka je jednoduchá — zkombinovat krásu jednoduchých značkovacích jazyků (Markdown, Textile, RST...) se silou programovacího jazyka (v tomto případě Pythonu) vloženého do dokumentu trochu jako PHP...
V poslední době jsem si musel připadat jako uživatel OS, který nejmenujeme. Komu jinému by se také mohlo stát, že bude muset přeinstalovat svůj OS z jiného důvodu než z vlastní vůle ? U wi****s je to běžné, že uživatel musí 2-4krát do roka přeinstalovat systém, aby to alespoň trochu fungovalo, ale tam to nikomu divné nepřijde. Jenže být ve světě GNU/Linuxu donucen k reinstalaci a to hned dvakrát v průběhu jednoho týdne, to už je tedy něco...
Balíčkovací systémy jsou jistě tématem, které hodně hýbe světem GNU/Linuxu. Jedni je vynášejí, jiní zatracují. Co vlastně balíčkovací systémy přináší ?
Dlouho jsem řešil následující problém: integrované grafické karty Intel 915 a podobné, které se často nachází v levnějších noteboocích, jsou známé tím, že mají špatně definované rozlišení. To se dá částečně opravit spuštěním utilitky 915resolution PŘED spuštěním aplikace, která toto zařízení využívá, tedy většinou Xorg. Ale nebylo by špatné kdybych mohl v plné míře využít textového režimu ve vysokém rozlišení framebufferu a také gensplash/fbsplash. Ale právě kvůli zmíněnému problému nelze využít plného rozlišení a navíc po spuštění Xorg se na tty rozhází pixely a už s tím vůbec nejde pracovat. Je tedy třeba spustit 915resolution PŘED aktivací framebufferu. To je ale menší oříšek, protože kvůli podpoře fbsplash nelze sestavit framebuffer jako modul, takže není možné spustit 915resolution a pak modprobe. Je nutné spustit 915resolution PŘED startem jádra, což zní dost děsivě. Na různých fórech jsem se pouze dočetl, že se asi budu muset smířit se stávajícím stavem.