Společnost Perplexity AI působící v oblasti umělé inteligence (AI) podala nevyžádanou nabídku na převzetí webového prohlížeče Chrome internetové firmy Google za 34,5 miliardy dolarů (zhruba 723 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Upozornila, že výše nabídky výrazně převyšuje hodnotu firmy Perplexity. Společnost Google se podle ní k nabídce zatím nevyjádřila.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Intel prodával do roku 1978 úspěšně svou 8-mi bitovou variantu 8008.
Tady bych spíš jmenoval 8080. Nemůžu dohledat konkrétní čísla (jako třeba počty prodaných kusů), ale nevzpomínám si, že bych 8008 někdy někde viděl, zatímco 8080 se běžně používala ještě koncem 80. let (a pozůstatky její instrukční sady jsou patrné dodnes).
Tady bych spíš jmenoval 8080. Nemůžu dohledat konkrétní čísla (jako třeba počty prodaných kusů), ale nevzpomínám si, že bych 8008 někdy někde viděl, zatímco 8080 se běžně používala ještě koncem 80. let (a pozůstatky její instrukční sady jsou patrné dodnes).IIRC, 8008 byl tak do kalkulacek a jednoduchych veci. V (osobnich) pocitacich se zacal pouzivat az 8080(A). Verze 8085 pak byla takovy bugfix resici treba problem s druhym 12V napajenim. Jinak bez pochyby Z80 je oba strcil do kapsy. Jinak pri navrhu 8086 se pocitalo s kompatibilitou s 8080 (coz teda moc nevyslo) a proto byl zaveden pametovy model postaveny na segmentaci, a ten strasi v intelovskych procesorech dodnes.
Jinak bez pochyby Z80 je oba strcil do kapsy.
To ano, ale když přišel na trh, Intel už pracoval na 8086. Takže Zilog sice dokázal ukousnout zajímavou část osmibitového trhu, ale v době, kdy už to znamenalo v podstatě jen domácí "hračky".
pametovy model postaveny na segmentaci, a ten strasi v intelovskych procesorech dodnes
Na x86_64 už naštěstí ne a i v 32b režimu spíš jen teoreticky.
To ano, ale když přišel na trh, Intel už pracoval na 8086. Takže Zilog sice dokázal ukousnout zajímavou část osmibitového trhu, ale v době, kdy už to znamenalo v podstatě jen domácí "hračky".Ten 8bitovy trh byl trochu slozitejsi. I proto Intel prisel s 8088, kde se daly pouzivat vyrazne levnejsi soucastky, ktere se uz osvedcily v 8bitovych resenich.
Na x86_64 už naštěstí neI kdyz je vetsina bitu ignorovana, porad to tam strasi. Nechapu, proc to nevykopali uplne...
I kdyz je vetsina bitu ignorovana, porad to tam strasi. Nechapu, proc to nevykopali uplne...Zkoušeli vykopat reálný mód. Blbý bylo, že vykopli i stránkování, moc úspěšné to nebylo. Jinak divím se taky, na x86_64 není problém emulovat 8086 až 80386 i přes několik emulačních vrstev (například javaskript) a pořád to bude rychlejší než původní fyzické procesory.
Intel už pracoval na 8086V tu chvíli ale už motorola pracovala na 32bit 68k
No one was more surprised by this turn of events than I was. I never could have predicted this outcome in the mid-1970s when I wrote the architectural specifications for the 8086.
Tiskni
Sdílej: