Portál AbcLinuxu, 25. října 2025 15:49
Nějak mi nesedí anketa, když posloucham skoro všechno ... Manowar, Merta, Metallica, Mňága, Mozart (mj.) ... hlasoval jsem a)
Hlasoval som za jine. Pocuvam vsetko na co mam naladu cize sem tam aj ten metal a rock. Ovsem v mensej miere.
Zrejme to bude tym ze sa ani napovazujem sa praveho linuxaka ale linuxoveho uzivatela. 
To ale platí aj naopak 
Jo jo, Kemyly jsou koží 
Ale ani death mi nevadi. Ano, myslim ze jsem linuxak, a ano, myslim ze jsem metalak
Do sbernych surovin s metalem
. Ja osobne spise posloucham Hardtekk, Hardcore/Gabber ale hlavne Psytrance (full-on, dark, progressive, GOA)
Procpak? Ja vam neudelal nic hrozneho 
jednoduche ne ?
Chapu. nicmene je to surove. To s tema sbernyma surovinama melo byt ironicke. Metal svym zpusobem do sbernych surovin patri (měď, železo, cín..... vsechno to sou kovy)
ale jo, sry, nedoslo mi jak si to myslel
Me myslenky totiz nekdy nedochazeji ani me 
while(1)
{
do_duc();
copy_random_data_to_snd_device();
}
Omyl. Naucte se nazyvat veci pravymi jmeny. Nejedna se o Techno ale o Tekkno (freetekkno). Mezi nima je rozdil
Myslím, že ten algoritmus funguje na obidva žánre 
Tak zas uplne jen tohle to neni. Jde hlavne o basu, perkusni nastroje, a nejaky melodicky synthesizer, Patrne neco takoveho neposlouchas. Ono na ruznych open-air a indoor party to je uplne nejvic, ale tak prece kazda hudba ma sve kouzlo, kdyz se cloveku libi
Duc-duc,umta-umta, hmm to je určitě dechovka. Ta má stejný rytmus. Neboli techno pro důchodce.
Metal a Classic rock je pro me zatim neprozkoumany uzemi, radio Beat tu muzu poslouchat akorat online a dost to flakam. Ale polepsim se. Slibuju ve jmenu Ozzaka z Comebacku! 
A ideme tri styri... Tuc Tuc Grc Grc...
Občas se tam najdou fakt perly ... ani Trebraruna nechytne? Nebo Hail and Kill? Courage je zase trochu z jiného těsta 
Ten Manowar je veľmi smiešny, pobehuje tam v obtiahnutých kožených gatiach a škrieka tenkým hláskom ako keby mu tlačili na vajcia. Nieje metal skôr niečo takéto?
To nám pán určitě poví, co je teda "vkusnej metal" a hlavně co "nekomickýho" poslouchá on...
U mňa je to trochu podobné. Som oveľa viac orientovaný na klasiku a jazz, ale nie len, počúvam takmer všetko. Ale niektoré druhy hudby, resp. ich hlavný smer ma neoslovuje (hiphop, metal, punk, techno -- ospravedlňujem sa, že to hádžem do jedného pytla, viem, že každé z nich je o niečom úplne inom) a je veľa kapiel daných smerov, ktoré skutočne neznesiem počúvať dlhšie ako pol minúty. Dal by sam tam zaradiť aj pop, ale to je tak široký pojem plný geniálnych diel a sračiek, že to nemá zmysel.
Btw, nutnou podmienkou, aby som zvládal metal, je melodickosť. Tupé udieranie do bubnov čo najväčšou rýchlosťou a snaha spraviť čo najväčší hluk, ma skutočne neoslovujú 
Ach, Nohavica, zabudol som na Nohavicu. To je teda skôr napoli hudba a napoli životná filozofia, ale musím ho uviesť, zaslúži si to 
je vidět že metal neposloucháš ze zásady a nerozlišuješ jeho různé odrůdy. To co popisuješ se týká několika extrémních stylů a pokud jde o melodičnost metalu k tomu snad není co dodat. Stačí si pustit libovolné popové rádio, snad každý romantický ploužák je od metalové kapely. Taky poslouchám spoustu hudby ale rock a metal preferuju. To ale neznamená že si neposlechnu i nějakou tu elektroniku a měl jsem i dost významné jazzové období. Pokud jde o jazz, taky by se to dalo odvrhnout jako jakási podivná dechovka když nebudeš rozlišovat jeho odrůdy. Padesátičlenný bigband s velkou dechovou sekcí není to stejné jako jamující kytara, sax a bicí.
je vidět že metal neposloucháš ze zásady a nerozlišuješ jeho různé odrůdy. To co popisuješ se týká několika extrémních stylů a pokud jde o melodičnost metalu k tomu snad není co dodat.
Přesně. Třeba Arch Enemy... když jsem to prvně slyšel, vůbec jsem nechápal... dnes už se nemohu nabažit té melodičnosti v tom (ale pravda, jsou věci, které jsou opravdu šílené... třeba brněnská Stoka).
Vyskúšam. Poradíš nejakú konkrétnu skladbu?
Samozrejme som myslel Arch Enemy ^_^
Vypočul som si zatiaľ na youtube Nemesis a My Apocalypse a buď sa posunul môj vkus, alebo je to iný metal ako tie, než som počul. Stále to nie je obľúbený druh hudby, ale počúvať sa to dá v pohode. Daj ešte nejaké skupiny, možno sa vďaka tebe dostanem aj k metalu (čo by som bol rád, snažím sa toleranciu k žánrom zvyšovať. Neznášam nafúkaných študentov vážnej hudby, čo ohŕňajú nos nad všetkým ostatným. IMHO škodia sami sebe, ale každému čo jeho jest...).
Therion, Sonata Arctica, Dragonforce, Edguy, Avantasia....
Ja už sa pomaly začínam orientovať v tých subžánroch heavy metalu a že ich je. Som nemal najmenšiu predstavu
Stále mi niektoré pesničky pripadajú primitívne, ale iné sú skvelé. Je to dosť o žánri a aj v rámci žánru sa to strašne líši (ostatne, asi ako všetka hudba). V každom prípade som rád, že už do toho trochu vidím 
Netuším, prečo ma tak škatuľkuješ. Nie je to zo zásady, ale z osobných preferencií a skúseností
Proste zatiaľ väčšina metalu, na ktorí som narazil mi nevyhovuje. A to už som pár krát skúšal rôzne skupiny, ktorými sa ma fanúšikovia metalu snažili presvedčiť. Ad melodickosť: porovnaj Mozarta a metal a potom sa ozvi znovu chlape
Za melódiu nepokladám, že sa tam objaví jeden rozložený akord (hoci aj to je štandardná súčasť klasickej hudby)
Nejaké príklady by neboli? Kľudne opäť skúsim nejaké kapeli, možno sa mi nejaká zapáči. Popové rádio a telku nepočúvam už rad rokov, takže neviem, čo máš na mysli.
Ale veď ja metal neodvrhujem. Len som napísal, že mi (aspoň väčšina toho, čo som počul, čo uznávam, že nie je žiadna veľká množina, ale nemám zmysel kompletne preskúmať celú scénu, len aby som si svoj názor potvrdil) nevyhovuje. O tebe by som tiež mohol napísať, že to robíš zo zásady, zvlášť keď to porovnávaš bigband plný rozmanitých melódií, improvizácií a rytmov s dychovkou, ktorá má pomerne rigidný rytmus, atď (čím nechcem povedať, že by mala byť a priori zlá, ale tiež ju moc nemusím)
Jasné, že jazzu je nepredstaviteľná spústa druhov a niektoré mi vyhovujú a viac a niektoré menej, ale mám rád všetky.
no popravdě řečeno, Mozart byl ve své době stejná popmusic jaké je dnes plná televize, jen doba se změnila. O jazzu kdysi známý jazzman Jiří Stivín prohlásil že je to vlastně strašnej rámus a pokud na to nepřistoupíš tak vůbec nebudeš chápat o co jde. Ten bigband jsem přirovnal k dechovce zcela úmyslně. Je to totéž jako když třeba Nightwish nebo Iron Maiden nazve bezduchým mlácením do bubnů. Nebudu dávat příklady nějakých metalových ploužáků, jsou melodické ažaž ale někdy to hraničí s popmusic. Když jsem měl své jazzové odbobí, což bylo asi před dvaceti lety, dostalo se mi do rukou album Iron Maiden, Seventh son of a seventh son. Byl jsem na vojně a to byl člověk vděčný za cokoliv co šlo vrazit do walkmana ikdyž to nebyl zrovna můj styl. Nacpal jsem si to do uší a zažil něco pro co nemám dost výstižné pojmenování.
Popmusic ale predsa neznamená a priori zlú hudbu. Znamená len populárnu a teda odráža záujem spoločnosti. Čo by som dal za to, keby sa tie dnešné sračky nahradili klasikou!
Ok, beriem, nebudem to nazývať bezduchým mlátením do bubnov, ale nič o moc viac som v tom nenašiel. Jasné, sú tam gitarové rify, aj sóla, atď, ale nič čo by to nejak extra vyzdvihovalo a robilo pre mňa zaujímavou hudbu. Ale musím uznať, že po dnešku, keď som vyskúšal zopár kapiel, tak už metal nebudem radiť k nepočúvateľnej hudbe. Zvládam ho počúvať, len je mi to skrátka úplne nezaujímavé a nič mi to nehovorí.
Hm, Iron Maiden je metal? Ospravedlňujem sa za neznalosť, ale zrovna túto skupinu vcelku môžem. V každom prípade mi ale pripadá veľmi odlišná od toho, čo sa bežne uvádza ako metal 
Dík za tipy, určite vyskúšam, snáď aspoň niečo z toho sadne 
Tak sadlo to všetko. Som nečakal, že sa zo dňa na deň stanem fanúšikom metalu (aj keď len nejakého subžánru). Od "nemôžem to počúvať" som sa dostal k "je to dobrá hudba" 
Od "nemôžem to počúvať" som sa dostal k "je to dobrá hudba"
Nemas chrbtovu kost - opakujes po vacsine...
Zmena názoru na základe nových skúseností a prehodnotení tých starých sa volá "nemať chrbtovú kosť"? No dobre, no, tak ju nemám. Ak máš pocit, že lepšie by bolo fanaticky sa držať jedného názora a ten nikdy nezmeniť...
Čo sa týka tej väčšiny, je mi úplne ukradnutá. Hudbu počúvam pre seba, nie pre niekoho iného. Ak sa mi niečo hnusí, tak to proste nepočúvam
Ale jednak sa časom hudobné preferencie menia a jednak človek prichádza do styku so stále novou hudbou, na ktorú napríklad v minulosti nenarazil 
Neviem, čo je NSK, ale keď si spomeniem na tie sračky, čo som počúval, keď som mal 12--15 a dnes mi už len pília uši
A to som tiež dospel aj k Floydom. Od tých už ale pravdepodobne neodídem 
Etno a World music -- moc dobrá vec. Hoci je to tak široký žáner (prakticky ako celá hudba sama), že ťažko niekoho presvedčíš, keď mu náhodne pustíš skladbu. Africké etno je holt niekde inde ako to slovenské. A btw, slovenské ľudovky, keď sa k tomu pridá elektronika, alebo jazz (čo je tiež úplne ďalšia kategória) sú geniálne 
Ja mám rád Azizu Mustafu Zadeh, čo je taký etno jazz, ale kombinuje vo svojich skladbách aj klasiku a ďalšie žánre. Nedajú sa na to napasovať žiadne škatuľky, proste hrá, čo ju napadne
Na tú Mari Boine pozriem.
Nez umru tak bych to chtel mit vsechno pekne abecedne a chronologicky vyskladany na policce ze samejch originalek (a mit to vsechno naposlouchany aspon 10x samozrejme) ...
Masfel som už niekde počul, možno na nejakom jazzovom festivale, ale nedokážem si to teraz zaradiť. Budem musieť pohľadať 
MaFy
J. S. Bach
Tak, tak, Džouhan Sebaščan bol génius a doviedol svojho času hudbu k dokonalosti. Ale keby som mal ja povedať jedno meno, bol by to F. Chopin. Existuje veľa technicky náročnejších a prepracovanejších skladieb ako tých Chopinových, ale zatiaľ som nenarazil na nič, čo by ma oslovilo tak ako Chopin (blíži sa tomu čiastočne Rachmaninoff). Jeho nokturná a balady... Kto pozná, asi chápe. Kto nepozná, odporúčam spoznať 
Mě oslovil hlavně Bachův Italský koncert, který jsem cca před sedmi lety měl tu čest hrát. Od Chopina jsem si užil jednu z těch jeho etud, z níž mě mrazí v zádech dodnes. Hrál jsem ji totiž na takovém malém koncertě pro známé. Jenže bylo to v létě, teplota v té místnosti brzy dosáhla neuvěřitelných hodnot a ... mírně řečeno, nedopadlo to tak, jak bych si představoval.
Nokturna a balady jsem (jako interpret) moc nepoznal, ale třeba Valse Brillante jo. Taky moc pěkná skladba. Takže nejsem Bach-only fanatik. 
Tak to vidím, že mám česť s pánom muzikantom
Ja na tom tak dobre zďaleka nie som, momentálne som len poslucháč (ktorý sa kedysi venoval gitare a teraz si na nej občas ešte zahrá nejaké transkripcie Bacha a Chopina
).
Pre istotu moji najobľúbenejší zástupci: balada, nokturno, ale je to relatívne prefláknutá hudba, takže asi poznáš obidve
Valse Brilliante veľmi pekná, tiež jeho etudy a prelúdia, barkarola, scherzá, polonézy, fantázie a mohol by som ešte pokračovať dlho 
Bite my shiny METAL ass =)
Metal a v závorce rock? Si děláš prdel? :DPrečo? Metal původně vychází z rocku.
no ja rad fekal-metal.. :D
Komerčný pop neznamená, že to nemôže byť tiež bezvadné. Ale v (nielen) posledných rokoch je to fakt samá sračka, takže sa nečudujem, že to tak ľudia berú. Ale do popu by som fakt metalicu neradil. Je pravda, že zmäkla, ale prešli skôr na rock. Pop je úplne inde 
Kultúrny problém? Kresťanstvo (nie je prípad zďaleka všetkých skladateľov vážnej hudby a zároveň to v tých skladbách nie je počuť), alebo niečo iné?
Aha, tak je dobre 
Nikto ťa nenúti chodiť na koncerty. Ja tiež nemám rád obleky a bol som v živote len na pár koncertoch (a pár krát dokonca tak trochu omylom na neznámych skladateľoch a skoro som tam zaspal. Holt, tiež mi nesedí všetka klasika
). Ale to je ako povedať, že nebudem počúvať metal, lebo mi vadia všetky tie šaškárny okolo (typická metlácka vizáž je tiež svojho druhu oblek, ale možno mám len nesprávne predstavy z imagu metalových kapiel
).
To ja sa bez živej hudby zaobídem. A na koncerty chodím kvôli ľuďom a srande -- človek si zatancuje, opije sa, atď. Ku klasike sa toto vôbec nehodí. Nielen kvôli nejakej tradícii, ale je to proste úplne iný druh hudby, nemá to tú atmosféru ako tvrdé rockové koncerty
Na klasiku je skutočne najideálnejšie si niekam sadnúť na stoličku a nechať sa unášať hudbou
Ale tie obleky by som skutočne zrušil, je to nafúkané a pôsobí to dojmom, že poslucháči sa snažia hrať na niečo viac, než sú. Aj keď je možné, že to robí z donútenia 90% ľudí a nebolo by od veci spísať petíciu 
Nie je to to isté, to máš veľmi zlú predstavu. Samozrejme, opakujú sa podobné prvky a obvykle je to stále v tom istom kľúči (ktorý sa mení len pár krát za skladbu) a je tam jednotná harmónia, ale čo sa týka nevážnej hudby okrem jazzu, tak je to oveľa horšíe. Rock, metal, punk, atď = refrén, sloha, refrén, sloha, riff, sloha, refrén, sólo. Oveľa menšia rozmanitosť IMHO.
To nie je plagiátorstvo. Vážna hudba je objektívne ďaleko zložitejšia ako tá ostatná a preto už pred 500 rokmi vzniklo rozdelenie skladateľ / interpret (ktoré občas, ale nie vždy splynulo v jednej osobe). Čo ti na tom vadí, že sa stále hrá Mozart a ďalší vynikajúci skladatelia? Oveľa lepšie by bolo, keby sa na všetko staré (a dobré!) zabudlo?
Opera != vážna hudba, je to len jej mizivá časť. Podobne to platí pri prehliadačoch 
Rock, metal, punk, atď = refrén, sloha, refrén, sloha, riff, sloha, refrén, sólo. Oveľa menšia rozmanitosť IMHO.
Nevím, odkud to máš, ale obvykle je to zhruba:
S tím, že je to hodně proměnlivé... často (u metalu) se uprostřed skladby (po chvíli ticha) zcela změní rytmus a všechno. Také u některých umělců jsou dvě sloky v jedné --- tématicky nesouvisí a zpívá je někdo jiný, případně jsou zpívány zcela jinak. Riffy jsou obvykle pod refrénem, nebo vedle něj...
Ok, trochu som to zjednodušil, ale kvalitatívne sa na tom nič nemení, je tam proste výrazná štruktúra. V klasike je to úplne o niečom inom a ak aj tam je nejaká štruktúra, tak sú tam zložité melódie a harmónie a viac hlasov (a to ešte nehovorím o symfóniach, kde tých hlasov môžu byť desiatky, ale o obyčajnej komornej, až sólovej hudbe). Proste o zložitosti klasiky vs. zbytku hudby sa nemá žiadnu cenu baviť, je to úplne inde (samozrejme tým nič nechcem hovoriť o kvalite skladby ako takej. Aj obyčajná trojakordová country pesnička ma občas osloví ďaleko viac ako nejaká ultravymakaná klasika).
U Vivaldiho, kde presne? Štyri ročné obdobia? Ktorá skladba? Inak samozrejme, že štruktúra tam byť môže, aj v klasike existujú pevné formy, ale nie sú to zďaleka tak jednoduché formy ako sloha/refrén/sloha/refrén/sloha + pár obmien
Skladateľ klasiky samozrejme naštudované má a ak má naštudované aj poslucháč, tak tam je ten systém vidieť je (hoci nie všetci skladatelia skladajú týmto spôsobom, niektorí skladajú viac menej intuitívne), ja len tvrdím, že to nie je zďaleka tak jednoduchý a primitívny systém ako v bežnej hudbe.
To je úplná hlúposť. To môže povedať len niekto s úplne povrchnými znalosťami vážnej hudby. Ak sa niekto niečím riadi, tak len preto, že sa mu tá daná forma páči a vyhovuje a v prípade potreby sa ju nebojí porušiť (ostatne, čím ide vývoj hudby ďalej dopredu, tým viac sa toho porušuje. Napríklad moderná vážna hudba so svojimi exotickými rytmami, atonálnosťou, atď, je už často nepoučúvateľná aj pre mňa. Je proste moc zložitá a môj mozog sa zatiaľ nenaučil to spracovávať).
Štyri ročné obdobia? Ktorá skladba?
Minimálně zima.
To je úplná hlúposť.
Checht. Skladatelům pochopitelně do hlavy nevidím a z těch současných jich znám jen minimum, takže to těžko říci, nicméně hudba není ve své podstatě nic jiného než matematika a pravidla pro to, aby hudba byla estetická (třeba pro Evropana), jsou celkem jasně definována. Proto se to ostatně studuje, že?
Hm, tak som si schválne pustil allegro non molto (1. veta) a neopakuje sa tam prakticky vôbec nič, vyzerá to asi tako: úvod "refrén" medzihra "refrén", kde ten refrén trvá asi 15 sekúnd. Zvyšné tri minúty skladby nemajú žiadny zrejmý systém. Takže skôr než ju takto členiť by som povedal, že je to jednotný melodický celok, kde sá ku koncu opakuje jedna jeho časť. A úplne pominiem fakt, jak zložité melódie a harmónie tam v porovnaní s bežnou hudbou sú...
Nejaké pravidlá tam sú, ale ako som už napísal, všetky sa porušujú. Ide hlavne o cit, nie o nejakú matematiku. Ale študovať sa samozrejme študuje. Ale nie pre štúdium samotné, ale preto, aby si človek rozšíril obzor a zoznámil sa so všetkými možnými formami, ktoré boli historicky použité a prípadne ich sám rozširoval a kombinoval. Rozhodne neexistuje nejaká rigidná európska forma hudby, to je veľmi naivná predstava
Tie stovky významých skladateľov od renesancie a baroka až po modernu, každý s unikátnym štýlom a prakticky v ničom sa nepodobajúcich na nikoho iného to jasne ukazuje 
Hm, tak som si schválne pustil...
Já to nedávno valil ve Frets on Fire a bylo to furt "foo1-foo1-foo1-foo1-foo1-foo1... bar1-bar2-bar3-bar4... foo2-foo2-foo2-foo2-foo2-foo2... bar2-bar3-bar4-bar5..." a podobně. Ta logika byla zřejmá.
Nejaké pravidlá tam sú, ale ako som už napísal, všetky sa porušujú.
Ano, jinak by šlo strojově vytvořit konečnou množinu "hodnotných" skladeb. ^_^
Rozhodne neexistuje nejaká rigidná európska forma hudby, to je veľmi naivná predstava
Nerozumíme si. Evropská hudba se obecně liší od arabské nebo třeba japonské. Svými principy.
Nerozumiem, čo presne má znamenať foo a bar, ale nedokážem si predstaviť žiadnu asociáciu, ktorá by z toho spravila Vivaldiho Zimu :-P Za druhé, v Zime je niekoľko hlasov 
No, takže sa zhodneme, že žiadnu pevnú štruktúru to nemá, to som rád 
Nie, líši sa hlavne tým, že zatiaľ čo Európska prekonala 500 neuveriteľného vývoja, tak arabská a japonská hudba je asi tak na úrovni 3 ročného dieťaťa
Prečo asi sa na všetkých japonských hudobných školách a koncertoch vyučuje a hráva Európska hudba? 
Nie, líši sa hlavne tým, že zatiaľ čo Európska prekonala 500 neuveriteľného vývoja, tak arabská a japonská hudba je asi tak na úrovni 3 ročného dieťaťaPrečo asi sa na všetkých japonských hudobných školách a koncertoch vyučuje a hráva Európska hudba?
To je nesmysl. Japonci sice kopírují, koho jde (teď zrovna Američany), ale původní asijská nebo arabská hudba je někde úplně jinde než ta evropská. Čtvrttóny a tak. Proč má spousta špičkových hudebníků (např. Robert Plant) vilu v severní Africe a dělá s tamními hudebníky? Ale Evropanovi to často nesedne, to je jako s tou chutí navíc, kterou mají mongoloidi.
Nie je to nezmysel, ázijská hudba je v porovnaní s európskou primitívna. A nejedná sa zďaleka len o japoncov, ktorí niečo kopírujú. Konajú sa medzinárodné súťaže v prednese klasickej hudby, kde nájdeš číňaňov, kórejcov, atď. Ale nekonajú sa žiadne súťaže prednesu ázijskej hudby (to za prvé) a za druhé, takmer žiadny európan sa o takýto druh hudby nezaujíma.
Súhlas, iné to je, štvrťtóny a pod., ale aj tak trvám na to, že najväčší rozdiel je vo vývoji. Analógia toho živelného vývoja hudby od lenesancie až po dnešok v Európe proste v Ázii neexistuje. No a Afrika? Tam neviem, ale vzhľadom na celkovú úroveň civilizácie a kultúry (riešia hlavne, čo budú jesť a piť) by som o tom silne pochyboval
Maximálne je tam asi tak domorodá tanečná hudba. O profesionálnych hudobníkoch, ktorí tam chodia neviem, za to viem o kope ázijcov, ktorí chodia do Európy študovať. Ostatne, japonci majú o tom celé anime (Nodame Cantabile), ale tebe asi o niečom takom nemusím hovoriť 
nicméně hudba není ve své podstatě nic jiného než matematikaSouhlas! I když teď pár lidem určitě praskla cévka, matika je prostě základ všeho...
Hovno cevka, cela hlava mi prave explodovala, mozek rozstriknutej po zdech a po strope, tu sracku nikdo 10 let nevycisti ...

Regulárny termín to síce je, to ale nič nemení na tom, že je zavádzajúci, rovnako ako tá beletria 
Možná pro člověka, který se jazyk učí (podobně jako u idiomů).
Jednoducho. Termín totiž nie je nič iné ako popis. Ak nejakému objektu priradíme popis, ktorý ho vôbec nevystihuje, tak to nie je moc dobrý popis
Samozrejme, keby ten termín bol úplne nový zhluk písmen s absolútne žiadnou konotáciou na nič, napríklad beletriu by sme volali blahumuhemo, tak by to bolo v poriadku. Ale ak hovno budeš volať "voňajúca vec, ktorú by som chcel mať každý deň k obedu", tak to moc v poriadku nie je (resp., jak pre koho
).
)
Tu si zas niekto pletie estétizmus a impresionizmus
Napríklad: hoci hovno vo mne vzbudzuje veľmi silné pocity, ani omylom by som ho nevolal estetickým 
Je to názov de iure, ale opis de facto, debata ukončená, môže sa ísť spať 
(Presne! A prečo to píšeme do zátvoriek? Aby nás nikto nepočul?
)
(No přece abychom nenabourávali tu intelektuálně-lingvistickou debatu.
)
Ja to poriadne neviem tiež, ale to mi nebráni to používať. Okrem iného tým môžem ohromovať ľudí, aby sa potom cítili nevzdelane 
(A si si úplne istý, že takto je izolovaná?
)
(De iure ano, de facto ne.
)
U mňa to nebol zámer, už to používam podvedome ako obranný mechanizmus proti nižším vrstvám 
(Učíš sa rýchlo, môj padawan
)
Zkousel sem i trackar pro widle - modplug tracker, ale tam uz by to ty noty fakt chtelo (a taky klavesy pripojeny pres midi). To uz bylo moc pracny a proto malo zabavny. A ty vysledky taky staly za ridky hovno ...
Bez připojených kláves je to podle mě bez šance.
Vážná hudba je v čechách regulérní termín, to je pravda, ale když ten termín slyšim, tak zas praská cévka mně...
V nějaké odborné knížce jsem viděl používání označení artificiální hudba. Jinak já to označuji klasika, protože to nenaznačuje vážnost.
Matika se v hudbě dá vysledovat, protože hudba je plná krásných elegantních symetrií, ale to neznamená, že se dá shrnout do nějakých pouček charakterizujících, co hudba je a co není, co je dobrá hudba, co už dobrá hudba není a podobně a jak vlastně takovou hudbu vyrobit.Samozrejme že dá. Len súčasná technológia tam ešte ani zďaleka nie je. Samozrejme by to nebolo pár poučiek ale možno gigabajty až terabajty dát, ale možné to je... Kukni aj sem
Možná by se dalo kvantifikovat i něco jako duše a emoce (které jsou částo základem pro samotnou hudbu), tak proč ne hudba samotná.
No fuj. Dekadentní.
. Dneska sú také generátory značne nedokonalé, ale v budúcnosti sa to určite zlepší...
Či by sa takto nejak dal vytvoriť nový štýl pochybujem, jedine že by tam bol človek čo by filtroval dobré veci od sračiek, lebo filter na "čo znie aspoň pár percentám ľudí dobre" sa pod sto miliónov riadkov asi nakódiť nedá...
No a na pobavenie jedna ukážka z MS Songsmith
A o ktoré štýly sa jedná? Napríklad techno? Taký algoritmus som tu už videl, mal štyri riadky 
. Tieto algoritmy by boli relatívne krátke, obrovský by bol len ten čo by mal na starosti hudbu nepatriacu do žiadneho dnešného štýlu, tj. pravidlá by musel vymyslieť sám a ešte aj oddeliť dobré veci od zlých, čo je dnes takmer nemožné...
Matika se v hudbě dá vysledovat...
Tvorba akordů, souzvuk vůbec. Třeba.
když teď pár lidem určitě praskla cévka, matika je prostě základ všeho...Ano, hudba (hlavně klasická) a matematika mají opravdu velmi monho společného. Asi nejlépe popsané jsem to četl ve fiktivím článku "Hudba a fraktálové krajiny" v knize Holistická agentura Dirka Gentlyho od Douglase Adamse. Tady je článek v angličtině: Music and Fractal Landscapes, na českou verzi si kupte/půjčte a přečtěte knížku.
...pretože skladatelia sú zvyčajne hudobne vzdelanejší než bežný metalista....jako fór dobrý
Opera != vážna hudba, je to len jej mizivá časť. Podobne to platí pri prehliadačochto je sice pravda, ale ten zbytek neni imho o nic lepsi prazdna a priserna nuda :)
prazdna a priserna nuda :)To neni pravda, i klasika může bejt dost dobrá, já ačkoliv poslouchám prakticky výhradně thrash, mam rád pár kousků třeba od Korsakova a Rachmaninova, nuda to rozhodně neni. Operu třeba vyloženě nesnášim, když to slyšim, dělá se mi husí kůže, na druhou stranu už jsem párkrát čet o nějakejch operních zpěvačkách, že poslouchaj death a black, hudba je všeobecně ze sebou hodně zajímavě povázaná...
Bach nie je nuda, ale chce to veľa cviku, tiež som v tom kedysi nič nevidel. Ale Bachovo umenie kontrapunktu (druh polyfónie), keď súčasne máš tri (často úplne odlišné!) melódie, ale dokopy vytvoria niečo úplne nové... v tom bol Bach génius. Ale hudba je veľmi subjektívna, nikomu to nenútim. Len toľko som chcel, že niektorá hudba je dosť hlboká a chce to sa ňou prehrýzť (tak ako sa ja teraz prehrýzam metalom).
Zabookmarkujem, vyskúšam neskôr, teraz idem spať.
Mňa Bach baví aj samostatne, ale veľmi záleží ktoré skladby, a akú mám náladu. Niektoré fugy na mňa pôsobia depresívne napríklad, takže občas to vôbec nemôžem, ak nechcem vyskočiť z okna
Ale čo môžem vždy, sú triosonáty. To je úplný vrchol u mňa (ako povrchného amatérskeho nehrajúceho hudobníka. Je mi jasné, že študent barokovej hudby by nesúhlasil) a mám ich vo vynikajúcom aranžmá pre tri rôzne nástroje (obvykle flauta, cemballo, viola a možno ešte niečo, trochu sa to obmieňa) a v skvelej kvalite. Jedna z mála vecí, ktorá by mi chýbala, keby mi zhorel počítač 
U mňa už len Chopin je hraný častejšie (a čiastočne Beethoven). Je to tým, že obvykle počúvam random kompletnú zbierku hudby, takže čoho mám najviac, to hrá najčastejšie
Z ostatnej vážnej hudby je to po jednotlivých albumoch, alebo dokonca skladbách. V každom prípade trpím diagnózou malého disku a mať kompletnú diskografiu všetkých hudobníkov, ktorých by som chcel, to je sen vzdialenej budúcnosti.
Williams -- u mňa synonymum filmovej hudby
Okrem toho poznám aj zopár ďalších skladateľov (Horner, Howard, Goldsmith napr.), ale len zbežne a ešte oveľa viac ich nepoznám a len poznám ich hudbu (čo ale obvykle zistím až po vypočutí. To je ostatne u mňa častý prípad pri akejkoľvek hudbe). Okrem toho Glass a Morricone, to už sa tu riešilo inde. Ale tie tvoje mená mi moc nehovoria, budem musieť pozrieť, ktorých filmov sa to týka.
Ešte pridám k tej filmovej hudbe: nedávno som objavil Debussyho (impresionizmus), čo je pre mňa historicky prvá filmová hudba, hoci vznikla pred 100 rokmi a nie kvôli filmu
Ale tie motívy tam sú všetky. Len je to oveľa viac reznuté vážnou hudbou a technicky náročné samozrejme. Tým sa to líši od modernej filmovej hudby.
A ešte jedno meno: Joe Hisaishi. Nechápem, ako som mohol zabudnúť. Žiaľ, toto je dosť úzky segment trhu, týka sa totiž hudby k japonským anime filmom, takže tipujem, že to tu moc ľudí nepozná (aj keď na ábičku jeden nikdy nevie). Ničmenej, hudba je to vynikajúca a nebojím sa tvrdiť, že jedna z najlepších filmových vôbec.
Rachmaninove klavírne koncerty by som tiež doporučil každému, kto chce trochu preniknúť do vážnej hudby. Sú zároveň prístupné masám a zároveň aj na sté počutie je v nich niečo nové a o technickej náročnosti a vyspelosti kompozície sa ani nemá cenu baviť (tie ostatne ďaleko prevyšujú moje schopnosti, čoby hudobníka a často aj čoby poslucháča).
A pretože viem, že ľudia sú leniví, tak sem dám link na môj najobľúbenejší druhý koncert. Takto je aspoň nejaká šanca, že to niekto skúsi 
Hehe, super. Ale aby som nezostal nič dlžný, tak "Mozart je geniálny!"
A jeden príklad za všetky (určite to skús. Myslím, že by si zasa mohol zmeniť názor na sádrových trpaslíkov).
Preto sa tomu hovorí vážna hudba
Je relatívne náročnejšia na posluch (aspoň zo začiatku, pre mňa už to je rovnaké s bežnými pesničkami). Nie je to ako keď si človek dá svoju obľúbenú rockovú kapelu a k tomu si hmká známy text
Ale zasa, tiež sa to po čase mení, po čase si človek hmká melódie a rytmy z tej klasiky
Klasika chce určite čas a málokomu sa ho chce investovať. Ich škoda.
Á, tak v tom prípade sa jednalo o nepochopenie z mojej strany. Sádru som už videl všelijakú, ale zvoniacu ešte nie 
Ja netvrdím, že nie, veľa hudby je náročnej na posluch a chce to čas. Len o to mi šlo, že to nie je dôvod sa pokúsiť tým neprehrýzť a hneď všetko odsudzovať 
...hmmm, Massacru (tu francouskou s "a" na konci) sem si dlouho neposlech, třeba "Enjoy the Violence", měl jsem rád rychlej death...
, ale když jsem před pár lety intenzivně poslouchal klasiku, ulítával jsem hodně na Mahlerovi, Brahmsovi, Šostakovičovi a Prokofjevovi. Boha, Prokounův druhý klavírák! Ještě teď se mi třesou ruce. Nebo Bartókovy varhanní věci!
K Ruským autorom sa momentálne chcem dostať. Od Bartóka som zatiaľ počul len Mikrokozmos.
Hlasoval jsem za b). Punk, rock obecne, rock&roll, rockabilly ANO. Vetsina metalu NE.
To je síla! Co to pouštíš! To je hudba krasavice! Ňáka divná ňáká divná! Však ti vnikne do palice Starej dobrej rokenról Ten mě vždycky rozhicuje Starej dobrej rokenról A hele - lesík tu je!!!
Visáči, jak jinak.
). Jo a taky Rammstein, samozřejmě.
lol ramstain uz jako zacal hrat metal? :)
Nadale zustavam verny Tarje. I kdyz uz je to ted jiny styl, je to porad uzasne. Stejne tak rad posloucham (asi vliv toho symphonicu
) operu, treba Sarah Brightman.
NWOBHM -> Judas Priest rox! :) zlate osemdesiate roky...
Až na výjimky (Mars Volta) nesnáším metal. Milujuu rock, punk, hc... ale metal suxxx... Oni i ti MV nejsou takový ten hnusný vyblitý metal, jako je slyšet každý rok na MOR nebo BA, většinou vlastně nechápu, proč jsou za metal označovaní... . Co mám tedy zathnout v anketě? (btw. kromě rockové hudby poslouchám i indie, indiepop, britpop, různé fusion, etno atd.)
...a nebo poslouchal jsem metal a ted jsem hluchej... 
Jinak taky za a) ...zacalo to metallicou, ironama, helloween, pokracovalo to s arakainem, torr, debustrol, slayer, death nebo treba i alice in chains no a konci to s diablo swing orchestra, dimmu borgir, anaal nathrakh a jinejma podobnejma uchylnostma...
No je pravda, ze ja mivam takovy ty obdobi (jak nejaka baba
) kdy neposloucham nic jinyho. Ted uz mesic frci jen debustrol a to z 90% prvni album neuropatolog.... 
...a co když je někdo hluchej a neposlouchá nic?I hluší mohou "poslouchat" - stačí zajít na nějaký opravdu hlasitý konzert či technopárty a strčit hlavu nebo jinou část těla přímo do reprobedny. Sice to prý dělají i lidé, kteří ještě hluší nejsou, ale pokud toho nenechají, tak velmi rychle hluší budou
), Blind Guardian a pod. mám ale samozrejme moc rád stále, vrátane ich novej tvorby. Inak v rámci rocku počúvam všeličo od Black Sabbath cez folkovité veci ako Korpiklaani, Ensiferum, Eluveitie, Finntroll, trochu thrashu, hlavne veci ako Megadeth, a nájde sa tam aj nejaký ten death ako napríklad Nile a gitarový maniaci ako John Petrucci.
Inak metal je veľmi rozsiahly štýl, takže sa tam nájde veľa úplne geniálnych vecí aj veľa totálnych sračiek, ostatne ako v každom štýle (len v niektorých tie sračky prevažujú
)
Mierne OT: nechápem ako taká skvelá a aj dosť známa kapela ako Machinae Supremacy máva koncerty jedine v škandinávii.
Možno sa ale blýska sa na lepšie časy, toto napísal pred pár dňami jeden člen kapely na fóre:"Right now we are concentrating on making a new album but I hope we'll gig berlin and the rest of Germany soon."Takže by sa mohli teoreticky pozrieť aj do zvyšku európy keby sa toho niekto chytil...
Jedině Britney!!!
melal ??? to je takova ta ,,hudba'' u ktery se snazi zpivat a pritom ve vysledku zvraci do mikrofonu ?? A tak to a radeji ,, trubka tyc trubka tyc '' zvuk zvracejicich lidi mne moc nelaka ...natoz predstava ze bych se na to mela jit nekam bavit ...
Chtelo by to este nekde splasit jednicku ...
Dvojka
Totální běs nemam, zkus btjunkie.
Ale na planu je to furt, stejne jako ta lepsi zvukovka za pul tretiho tisice. Ale nejsou susne, respektive nejsou na tyhle ucely ...
Ale co. Já poslouchám hlavně black metal, od klasických věcí typu Emperor, Mayhem nebo Satyricon po současné hvězdy jako Negura Bunget, Anaal Nathrakh. Taky žeru staré Ulver, In The Woods... správný norský přírodní metal.
Nějakým death metalem taky nepohrdnu, ale z toho žánru spíš jenom Bloodbath. Samozřejmostí je Opeth, protože mám v metalu rád i art-rockové a progresivní vlivy. Z hevíku a power metalu jsem už vyrostl, je to nuda, myslím si. Ale z těch žánrů jsem před lety poslouchal kde co.
Jinak ale zbožňuju i elektronickou hudbu, ale spíš tu profláklejší, nejsem znalec. The Prodigy, Massive Attack, Portishead... spíš ty trip-hopovější věci.
Taky mám rád "keltské" skočné melodie, pro odreagování. Jak v metalu (Eluveitie), tak v ne-metalu (Lúnasa).
Jo a miluju Shakiru, nesmějte se.
Je to spolu s Dolores O'Riordan má absolutně nejoblíbenější zpěvačka. A dobře vypadá.
Známí, kteří mě znají jako blackaře jsou leckdy překvapení.
Skvelé, že si napísal pekný zoznam kapiel. K metalu som sa pokúšal už párkrát a zatiaľ vždy neúspešne, skúsim znova 
Hm, pod elektronickou hudbou si kde kto predstaví techno. To, čo píšeš ty, je hudba úplne geniálna a netuším, kam presne sa radí. Portishead je jasný triphop, ale napríklad Prodigy som si nikdy nikam nezaradil (nie že by to bolo potrebné).
Podľa mňa kde kto má rád nejakého popového speváka, lebo aj v pope sa občas vyskytne niečo dobré. Len pri tom obecne uznávanom názore, že pop je najväčšia komerčná sračka sa to každý bojí priznať, aby nebol za debila. Máš u mňa bod
A btw, na tej Shakire sa zhodneme. Ako speváčku ju už ani tak moc nemusím, to skôr kedysi, ale vyzerá super 
Hm, tak to je zrovna zbierka hudby, ktorú nejak extra nemusím, ale vangelis napríklad v blade runnerovi bol výborný (dúfam, že si to teraz nepletiem s niečím iným), tam by sa IMHO nič iné ani nehodilo 
To som nepoznal. Nie je to zlá hudba. Vida, jak to počúvam, zabudol som uviesť, že veľmi obľúbenú mám aj filmovú hudbu. Williams ruleZZZ 
Hm, moc ho nepoznám, ale Vtedy na Západe by bez Morriconeho bol len ďalší Winnetou 
Poznám to, ale nie po mene. Zistil som, že od Morriconeho mám aj soundtrack k The Good, the Bad and the Ugly, takže občas mi to tu zaznie (obvykle počúvam random všetky skladby čo mám na disku). Ale ten film som ešte nevidel.
Od neho mám len asi 5 albumov, ale poznám človeka, ktorý má kompletnú tvorbu (alebo sa to určite všetko dá stiahnuť). Avšak som obmedzený malým harddiskom 
Ver tomu, že pre mňa sú akékoľvek ceny vysoké
Zvlášť za niečo, čo vôbec nepotrebujem. Proste ak súrne niečo chcem stiahnuť, tak zmažem niečo iné. Na tom terovom by som aj tak za chvíľu mal plný disk a bolo by to rovnaké 
Ja z rapidu nesosám, to je moc nepohodlné, ja si pekne torrentím, a tým aj pomáham komunite (vždy mám aspoň 0.1% share ratio
).
I takový Emperor, naprostá legenda black metalu, která podle mnohých svou tvorbou načrtla samotné hranice tohoto žánru (nejen black metalového), je sice z kompozičního hlediska dokonalá (zřejmě má ze všech metalových kapel, které jsem kdy slyšel, složitostí nejblíže ke klasické hudbě) a pravděpodobně neporovnatelná s ničím, co v metalu jinak vzniklo, ale je na poslech velmi obtížná. Trvalo mi patnáct (!) poslechů, než jsem byl schopen jejich poslední album Prometheus alespoň trochu chápat.
Lidi mívají největší problém s "harsh" stylem zpěvu. Je to oprávněné, taky jsem s tím míval problém, ale je to zkrátka výrazový prostředek daného žánru. Některé myšlenky a emoce by se těžko vyjadřovaly "obyčejným zpěvem".
Ale to neznamená, že by se nedaly vybrat reprezentativní a ne tak divoké ukázky vhodné pro nezasvěceného posluchače. Pár příkladů, pro zajímavost:
Unhealer ze sólovky mistra Vegarda Tveitana, známého pod pseudonymem Ihsahn, největší legendy black metalového žánru, geniálního skladatele a metalového vizionáře a mého idolu a vzoru.
Že je moderním ekvivalentem Beethovena a dalších velikánů uzná každý, kdo pochopil desku Prometheus.
Skladba je duetem s Mikaelem Akerfeldtem z Opeth.
Threnody ze stejné desky.
Weeping Willow od legendární (a stejně jako Emperor již nexistující) kapely In The Woods... Jejich debutové album byl art-rockem a ambientem líznutý black metal, na druhé desce se přesunuli zcela jinam do vod rozvláčného, Pink Floydy ovlivněného, komorního a přesto výpravného metalu zkoumajícího hlubiny lidské duše. Weeping Willow je krásná skladba z této krásné desky.
The Drappery Falls od Opeth. Neskutečně geniální skladba, kterou miluju od první do poslední noty, tak jako ostatně celou devíti albovou diskografii téhle švédské bandy.
Pravděpodobně má nejoblíbenější kapela vůbec. Krásné art-rockové motivy se střídají s akustikou a s tvrdým rytmickým death metalem. Zhudebnělá nádhera.
Hm, jak je vidět, tak sice zbožňuju black/death metal, ale vyhledávám spíše progresivnější a avantgardnější odstíny tohohle žánru.
Jsem "emancipovaná metla", jak bylo napsáno v jednom známém českém metalovém e-zinu.
Taky bych mohl upozornit na muziku, která sice v black metalovém podnebí vznikla, obsahuje stejnou melancholickou a přírodní atmosféru, ale je netypicky zahrána čistě na akustické nástroje.
Ulvsblakk legendárních norských Ulver. Kapely, která se dostala přes norský black metal a akustiku až k čisté elektronice, avantgardě a filmové hudbě (!). Ulvsblakk je právě z alba zahraného pouze na akustické kytary s doprovodem nějakého bubínku, nazpívaného ve staré norštině s přírodními texty. Někomu by to mohlo přijít stereotypní a nudné, ale podle mě to dokonale vystihuje atmosféru norského metalu. Že se jim ji podařilo vystihnout dvěma akustickými kytarami svědčí o jejich genialitě.
Sehenlauf od rakouské black metalové partičky Dornenreich (zahráno pouze s použitím akustické kytary a houslí). Tohle žrala dokonce i moje ségra ne-metalistka!
Jinak, jestli máš rád trip-hop, tak se mrkni po projektu Star Of Ash manželky Ihsahna. Hráli spolu v avantgardně-metalovém projektu Peccatum (má druhá nejoblíbenější kapela vůbec), než ho rozpustili a započali své vlastní sólové projekty. Heidi "Ihriel" Tveitan se vydala mimo metal právě do vod alternativní/trip-hopové/jemně rockové hudby. Beautiful As Torment z jejího debutu Iter.Viator. Manželé Tveitanovi jsou něco jako mí bohové, už je s tím obeznámeno celé mé okolí.
A nejsou to jenom skvělí muzikanti, ale i básníci. Jinak než jako o básních se o jejich textech mluvit nedá.
Mno, toliko trochu konkrétnější exkurze do mnou milovaných žánrů. Nudím se, ano.
Skúsil som tie tvoje kapely, čo si uvádzal predtým a presne ako hovoríš, nič moc mi to nedalo. Niekto iný v tejto diskusii mi doporučil power metal (keď zo mňa vypadlo, že znesiem Iron Maiden) a mal pravdu, ten mi celkom sedel (možno to bolo zdanie, ale pripomínalo mi to v podstate taký tvrdší rock a rock je u mňa v pohode). Tak som začal skúmať, zistil, že existuje asi 20 subžánrov a z toho mi sedí zatiaľ cca len 1--2, ničmenej moje predstavy o tom, čo je to metal boli úplne mimo
Ale určite budem pokračovať v skúmaní, niektorá hudba chce proste čas 
Díky moc za ďalšie tipy, rovno nalinkované a všetko, to je ako v siedmom nebi. Takto sa o mňa nestarali od kedy som mal tri mesiace 
Ja mám tiež posledné dni obdobie, ktoré by sa dalo nazvať nudením sa a mimo iné preto som za ten čas vyprodukoval už asi tisíc príspevkov (zveličenie? Dúfam ^_^).
To je fakt poměrně těžká hudba, ke které se obvykle člověk postupně dopracuje, než že by rovnou skočil po hlavě. Ale i to se dá, když člověk ví, na jaké kapely se mrknout.
Já poslouchal power metal dlouho před tím, než u mě došlo ke změně, teď už ho neposlouchám vůbec.
On je to velmi zábavný žánr, ale po nějaké době už nemá příliš co nabídnout. Podobně jako hevík, pořád o tomtéž, žádný posun a vývoj. Postupem času mě to přestalo bavit a jal jsem se hledat nové obzory.
Asi tomu vděčím těm Opeth a Emperor, to jsou kapely, které mi vcelku změnily život. Hlavně v té Ihsahnově muzice se dají vysledovat jisté prvky životní filozofie, se kterou se, jak jsem postupem času zjistil, plně ztotožňuju.
Black metal jako takový je velmi specifická hudba, má svoji dlouhou (a občas pochmurnou) historii a spoustu prvků "kultovnosti". Ale ne všechno se točí kolem "tvrdého jádra". Právě hudba, která stojí jednou nohou v čistém black metalu, bere si z něj atmosféričnost a některé výrazové prvky, a druhou nohou stojí zase někde jinde, mě nejvíce fascinuje. Jsem hudebním snobem, abych tak řekl.
Power metal je skvělý způsob, jak začít s metalem. Já bych doporučil Iced Earth, to je kapela, která na začátku 90. let začal kombinovat klasický New Wave of British Heavy Metal ve stylu Iron Maiden s příměsí thrash metalu a power metalu a vznikl z toho skvělý mix. Je to jedná z mála heavy metalových věcí, které si i dnes s chutí pustím. Je to temnější, žádní draci a princezny, ale to je u mně plus.
No, to, som práve nevedel. A navyše som zatiaľ doteraz prišiel do kontaktu s metalom len v takej forme, že som ho mal zaškatuľkovaný ako prakticky nepočúvateľnú hudbu a už je mi jasné, jak veľmi zlý názor to bol. Občas to chce prekonať vlastné predsudky a odmenou sú človeku nové obzory. Btw, už som si vypočul prvé tri skladby, čo si nalinkoval a... paráda, nemám slov. Idem si asi stiahnuť nejaké albumy od tých skupín
Je to možné. Ako hovorím, mne to pripomína dosť silne rock a hoci je tam pár skupín, ktoré sú skvelé (Floydi ako jeden príklad za všetky), tak celkovo tú hudbu tiež nejak extra nepočúvam, mám radšej hudobne prepracovanejšie veci. Preto mi ten black/death metal + iné žánre sú tak isto po chuti. Asi budem podobný snob ako ty
Ale zároveň z času na čas experimentujem, nie som rigidná štruktúra 
No tak neviem, či má zmysel ešte skúmať power metal, ale pre istotu na to pozriem, nechcem o nič prísť
Radšej ale poraď ešte niečo podobné ako tie nalinkované veci, to mi sedí ešte oveľa viec. Vlastne, možno sa vrátim k tomu, čo si už písal predtým (Emperor a spol.), možno mi to už teraz bude hovoriť trochu viac 
No tak neviem, či má zmysel ešte skúmať power metal, ale pre istotu na to pozriem, nechcem o nič prísťTak zase pokud tě ten power metal baví, tak by byla škoda ho hned odepsat. Mně sice nebaví, poslouchal jsem ho několik let svého života, ale pro odreagování je v pohodě. I když pro odreagování si osobně většinou pustím tu Shakiru, Prodigy nebo nějakou skočnou folkovou záležitost typu Eluveitie (kvůli těm jsem se mimochodem začal učit hrát na irskou flétnuRadšej ale poraď ešte niečo podobné ako tie nalinkované veci, to mi sedí ešte oveľa viec. Vlastne, možno sa vrátim k tomu, čo si už písal predtým (Emperor a spol.), možno mi to už teraz bude hovoriť trochu viac
).
Jestli tě ty ukázky aspoň trochu zaujaly, tak si sežeň od Ihsahna alba angL a The Adversary. Jeho první kapela, Emperor, je sice geniální a nepřekonatelná (debut nahráli v pouhých 17ti letech a navždy jím změnili směřování black metalu!), ale hudba je to těžká. Běžnému posluchači to připadá jako zhudebnělý chaos: je to divoké, temné, na posledním albu se proplétá neskutečné množství melodických linek hrajících zdánlivě samostatné melodie... Emperor je logickým krokem a podle mě i nejvyšší "metou" (black) metalu, ale chce to odvahu. Já s tím kdysi bojoval, ale nenechal jsem se odradit, protože jsem tak nějak tušil, že poslouchám kapelu svého života.
Od In The Woods... album Omnio.
Od Opeth v podstatě cokoliv. Jistota je "akustické", poklidné album Damnation, vybočující z čistě metalové tvorby. A pak třeba Still Life. Jinak se nedá nic moc vypíchnout, už patnáct let drží stejnou kvalitu.
A jak jsem tu básnil o panu a paní Tveitanových, tak by nebylo na škodu si pořídit i něco od Peccatum, abychom tu měli něco i ze skoro čisté avantgardy. Doporučit by se dalo buď metalovější Amor Fati nebo poklidnější Lost in Reveria. Pro začátek.
nějakou skočnou folkovou záležitost typu Eluveitie (kvůli těm jsem se mimochodem začal učit hrát na irskou flétnuTy dudy jsou pekelnej mazec! Moje nejoblíbenější "keltská" v metalové předělávce je Ride On. A zpívá tam Shane MacGowan! Ale pro tebe to asi bude moc měkké)
Mimochodem whistle je super nástroj
Jak už jsem ostatně napsal, má oblíbená zpěvačka je Shakira a její Laundry Service je pravděpodobně moje vůbec nejposlouchanější nemetalové album.
Mimochodem whistle je super nástrojTo jo, ale stejně se nemůžu dočkat, až se na ní naučím trochu líp a pak si koupím (nebo v nouzi vyrobím – pravděpodobnější :-/) irskou příčnou flétnu.
Právě na tu bych totiž chtěl umět, whistle pro mě byla od začátku spíš jenom "mezistupeň", i když postupem času mi přirostla k srdci.
On je to velmi zábavný žánr, ale po nějaké době už nemá příliš co nabídnout. Podobně jako hevík, pořád o tomtéž, žádný posun a vývoj.Tak to zas nie je pravda. Je síce veľa kapiel ktoré proste hrajú rovnakú vec stále dokola (čo zas nie je úplne na škodu, aj takých kapiel zopár treba), ale keď si zoberieš napríklad predposledný album Blind Guardian, alebo napríklad Nightwish (ktorí už dnes ani nehrajú metal ale len jakýsi druh rocku) tak je tam posun oproti ich staršej tvorbe veľmi výrazný...
) preferuju zejméně jejich klasičtější tvorby kolem Nightfall In Middle-Earth, ale jinak máš pravdu. O klasickém power/speedu se dá mluvit dost těžko, ale zrovna tebou jmenovaná alba vývoj přinesla.
Jé, Blind Guardian, to byly časy... Pokud bych nebral v úvahu black metalové bubnovací mašiny jako je Trym Torson nebo Nick "Řezník" Barker, tak je pro mě ex-Guardian Thomen Stauch nejlepším metalovým bubeníkem vůbec.
Způsob, jakým na Nightfallu dokázal podkreslovat sóla a melodie je... spektakulární.
Je to asi jediné album, u kterého jsem ve velmi pozdních fázích, kdy už jsem ho znal nazpaměť, poslouchal a užíval si *jenom* bicí.
Ano, to je jedná z mých charakteristik. Zeptejte se mě na mou oblíbenou hudbu nebo na literaturu a já nezavřu hubu. Je to nemoc.
Tuhle diskusi budu muset večer pročíst pořádně. Taky jsem ten případ, který když už má sáhnout po metalu, zvolí nějaký power/speed/čert ví jak se tomu nadává. Kromě té Salamandry třeba Freedom Call (ano, vím, že jsem nemožný
, ale čert to vem).
Vida, medzičasom som sa dostal k Perdidu a bolo to... divné
Teraz sa chystám na ďalšie Chinove knižky, ale ja si knižky obvykle kupujem, takže vždy to chce počkať si na financie 
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.