Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
kurz 5,92 Kčs za dolarTo je blbost. Vždyť to by byla kupní síla vyšší pro našince na tehdejších amerických trzích než je se svou silou Kč dnes, ne?
Obráceně to nešlo. V tom komentáři jsem popletl pojmy nákupní/prodejní kurz.
Podľa oficiálneho kurzového lístka bola koruna veľmi silná a preto sa meniť v banke neoplatilo. Oficiálny kurz koruny a amerického dolára sa od roku 1953 až do roku 1971 vôbec nehýbal. Po roku 1971, kedy došlo k prvej povojnovej devalvácii amerického dolára, si koruna ešte polepšila na 6,63 Kčs za dolár a druhou devalváciou v roku 1973 dokonca na 5,92 Kčs za dolár[3] a z tejto hladiny ešte posilnila do roku 1987 na 5,45 Kčs za dolár
No ať to počítám jak chcu, prostě mi tak nějak vychází že tehdy byl běžný občan tak nějak bohatší než dnes.Tak si to spočítejte pořádně. Zrovna u těch aut je to vidět úplně jasně, jsou sice dnes pětkrát dražší, ale mzdy jsou desetinásobné. Tak nějak.
To je asi taky důvod proč se mikropočítače staly tak populárními v byznys sféře.Jo a k tomu bych dodal že si mi podařilo najít kanál nějakých borců, kterým se podařilo dostat do muzea a zprovoznit IBM 1401. Což je podobně zajímavé jako kanál s Altairem (aspoň pro mně).
Mě především zajímalo, k čemu ho reálně využívali, jaké dodatečné periférie k tomu měli k dispozici a jak drahé bylo si je pořídit.Kdo? Nadšenci či ti firemní zákazníci? Doporučuju přečíst si něco o S-100. V podstatě fakt že libovolná periferie stála pomalu víc jak základní počítač samotný vedl k zavedení rozšiřovacích karet a sběrnic. Vždyť k tomu aby člověk mohl používat 8k BASIC musel zaplatit víc za dvě karty s pamětí než samotný základní model sestavený nebo ne. To už samo o sobě dost vypovídá o tom k čemu se mohl používat. Jinak ve firemní sféře právě v letech kdy firma MITS zanikala, se normálně prodávaly komerční aplikace (cenou zase dělající z počítače samotného marginální položku).
Jinak by nebyl problém vestavět do toho celé 64 KiB, pokud by to teda ukrmil zdroj.Moc se mi nezdá, že by to zdroj nedal. V té době byly většinou dost předimenzované.
K orientačnímu přepočtu cen, který je ale vždy poněkud zavádějící a pravděpodobně podhodnocený, byl použit WolframAlpha.Pro orientační představu tvoje přepočty stačí, jinak lepší web na přepočet hodnoty dolaru v historii je asi https://www.measuringworth.com
Tiskni
Sdílej: