Kupujeme Altair 8800

24.6.2018 01:29 | Přečteno: 4089× | poslední úprava: 24.6.2018 19:44

V retrorauši jsem se podíval na manuál k legendárnímu počítači Altair 8800, což byl jeden z prvních dostupných osobních počítačů, a zjistil, že na jeho konci je příslušný ceník z ledna 1976. Vytáhněte peněženky, jdeme nakupovat.

Základní cena Altairu 8800 byla $439 (ekvivalent $1938 v roce 2018, tedy necelých 43000 Kč), jednalo se ovšem o stavebnici. Sestavený počítač byl přirozeně dražší, stál $621 ($2761, 61000 Kč). To se může zdát jako šílená cena, ale je nutné vzít v potaz, že samotný procesor by vás přišel na 300 dolarů ($1324) a Edu Robertsovi se náklady podařilo udržet tak nízko díky tomu, že si zajistil výhodnou smlouvu s Intelem, který mu dodal čipy za $75 ($331).

Takže máme holý Altair 8800 vybavený 256 byty RAM a žádnou ROM. Jediný způsob, jak jste mohli přinutit Altair dělat něco užitečného, bylo zadat program pomocí binárních přepínačů. I pokud jste používali nějaký externí zdroj dat, museli jste si nejdříve “nacvakat” zavaděč, což byla většinou krátká rutina inicializující nějaký port a čtoucí v cyklu data, třeba inteligentnější zavaděč.

Vyzkoušet uživatelské rozhraní Altairu si můžete na tomto hezkém Javascriptovém simulátoru.

Sám o sobě Altair moc užitečný nebyl. Rychlý byl sice docela dost (2 MHz), ale velikost paměti byla hodně limitující. Ta se dala rozšířit, přičemž 4kB, na kterých již bylo možno provozovat základní MS Basic, přišlo na $275 ($1214). Jako stavebnici jste ji mohli mít již za $195 ($865). Za licenci jste Gatesovi zaplatili $60 ($264) při nákupu s novým Altairem, jinak vás přišla na $150 ($662). Verze pro větší paměť stály více.

Pak jste si ovšem jen s přepínači na bedně nevystačili. Chtělo to nějaký terminál. Ideální příslušenství byl dálnopis ASR-33 s děrnou páskou. Jak práce s ním, Altairem a Basicem vypadala, můžete vidět na tomto úžasném videu.

Takový dálnopis ovšem nebyl zrovna levný doplněk. Jeho prodejní cena byla $1500 ($6620, 146000 Kč) a potřebovali jste k němu samozřejmě ještě rozšiřující kartu pro sériové zapojení za $144 ($636). Levnější možnost představoval terminál Comter 256 vybavený 32 znakovým displayem a pamětí na 256 znaků, ten byl v nabídce za $885 ($3906), tedy stále dvakrát dražší než samotný nesestavený Altair. To byl ale jen terminál. Za $920 ($4061) byla k dispozici verze, která umožňovala ukládání a nahrávání dat z kazety (Comter II). Podrobnosti k těmto terminálům najdete například zde a zde.

Koupit se dal i komplet obsahující Altair, Comter II a Basic za $2265 ($9997, 221000 Kč), případně $1712 ($7556, 167000 Kč ), pokud jste se nebáli pájky a toho, že si chybou v sestavení svůj drahý hardware zničíte.

Pro chudší zájemce o výpočetní techniku byl ještě k dispozici tzv. “Low Cost Terminal” (zařízení vlevo), který v sobě nezapřel fakt, že MITS se původně zabývali výrobou kalkulaček. Měl display na tři číslice a v podstatě se jednalo pouze o přístroj, který umožňoval jednodušší vstup a výstup Altairu v osmičkové soustavě. Ten jste si mohli postavit už za $129 ($589), dokumentace k němu je zde.

Jak vidno, nebyla to vůbec levná hračka a člověk musel být opravdu zanícený a finančně zajištěný nadšenec, aby si ji mohl pořídit. K orientačnímu přepočtu cen, který je ale vždy poněkud zavádějící a pravděpodobně podhodnocený, byl použit WolframAlpha. Předpokládám, že, jak je v USA zvykem, všechny uvedené ceny jsou bez daně.

       

Komentáře

[Ehm]

Myslel jsem, že kupuješ, rozjíždíš... A ony jen nezajímavé účetnické plky... Kdybys to aspoň převedl na tehdejší Kčs, vexlackym kurze.m :)

[Pavel Křivánek]

Tak na doplnění, průměrná hrubá měsíční mzda v té době byla 2382 Kčs a oficiální (prodejní) kurz 5,92 Kčs za dolar, což znamená nějakých 400 dolarů měsíčně, tedy předpokládám cca 100 dolarů v reálném nákupním vexláckém kurzu. Průměr pro USA jsem našel kolem 770 dolarů.

[Grunt]

kurz 5,92 Kčs za dolar

To je blbost. Vždyť to by byla kupní síla vyšší pro našince na tehdejších amerických trzích než je se svou silou Kč dnes, ne?

[Pavel Křivánek]

To byl oficiální kurz. Do banky jste přinesli dolar a dali vám za něj hezkých 5,92 Kčs Obráceně to nešlo. V tom komentáři jsem popletl pojmy nákupní/prodejní kurz.

[Grunt]

Z kterého je to roku? Zde pro zajímavost přikládám ceník Mototechny z roku 1977-1978. Dodám že Babetta je jednorychlostí typ 207 (což byl celkem šrot už tehdy), 50/20 je klasický pincek a 50/23 je Mustang. A to mi po přepočtu inflační kalkulačkou moc nesedí.

[Pavel Křivánek]

přímo 1976, viz https://www.mesec.cz/clanky/mzdy-a-ceny-vcera-a-dnes/

[Pavel Křivánek]

Podľa oficiálneho kurzového lístka bola koruna veľmi silná a preto sa meniť v banke neoplatilo. Oficiálny kurz koruny a amerického dolára sa od roku 1953 až do roku 1971 vôbec nehýbal. Po roku 1971, kedy došlo k prvej povojnovej devalvácii amerického dolára, si koruna ešte polepšila na 6,63 Kčs za dolár a druhou devalváciou v roku 1973 dokonca na 5,92 Kčs za dolár[3] a z tejto hladiny ešte posilnila do roku 1987 na 5,45 Kčs za dolár

[Grunt]

Huh. Já jen dodám že Didaktik Gama se o nějakých deset let později prodával za 6200 Kčs a Altair ač nebyl nedostupný, nebyla to rozhodně levná záležitost pro obyčejného člověka (ještě Googlim jak hluboko musel klesnout Sinclair se Spekáčem aby ho vůbec mohl prodávat). O tehdejším průměrném platu v Československu nic moc nevím, protože všichni z rodiny spadaly spíše do dělnické třídy než do nějakých straníků, i tak mi přijde že odpočtu-li fakt, že se těžko dala směnit Kčs v rozumném kurzu či nemohl jednoduše uskutečnit nákup, tehdejší dělník by si snáze v roce 1977 vydělal na ten Altair než na to co bylo později dostupné na domácím trhu. Vždyť Pionýr či Mustang nebyly vůbec nedostupné věci z říše snů nebo tak.

[Pavel Křivánek]

Ten ceník u automobilů ovšem neodráží veškerá specifika tehdejšího trhu.

[Grunt]

Jasně ono je to oficiální ceník a je to asi tak oficiální jako ten kurz, ale prostě to tak beru. No ať to počítám jak chcu, prostě mi tak nějak vychází že tehdy byl běžný občan tak nějak bohatší než dnes. Jediný problém byl v tom v jakém žil místě.

[trekker.dk]

No ať to počítám jak chcu, prostě mi tak nějak vychází že tehdy byl běžný občan tak nějak bohatší než dnes.

Tak si to spočítejte pořádně. Zrovna u těch aut je to vidět úplně jasně, jsou sice dnes pětkrát dražší, ale mzdy jsou desetinásobné. Tak nějak.

[Grunt]

Tak $10591 za Škodu LS (alias velodupku), to je moc i dnes a to do toho vůbec nemusím přepočítávat inflaci měny. Ty ceny pro export musely být jiné, to by nikdo nekoupil (IMHO běžná praxe). Holt tak to chodí když je pracovní síla levná, suroviny za hubičku, technologie žádná, vize obrovské a ceny stanovuje bůh ví jaký potentát. Docela by mě zajímalo jak to tehdy chodilo (export vs vnitrostátní), nějakou bajku bych si klidně s chutí přečetl

[Ovoce]

Ještě teda taky jestli mu říkat občan. Když chtěl utéct od svojí vrchnosti, tak ho "strážci míru" (fujtajxl, vždycky se mi otvírá kudla v kapse, jak se dneska holedbaj a jak se vesele paktujou z jinejma hajzlama vylejzajícíma po 30 letech z děr) zkoušeli zastřelit, zabít elektrikou nebo nechat roztrhat psiskama. Takže spíš asi nevolník.

[Grunt]

Jo jo. Též jsem pro naprosto volný ničím neomezený pohyb na hranicích alias otevřte hranice

[trekker.dk]

Z komentářů na YT (poté, co na zemi skončila hromada děrné pásky): Garbage collection meant something completely different in those days

[Grunt]

Též jsem si myslel že si někdo u nás koupil klon. Hele ono se to takhle nedá přepočítávat, protože ty ceny vypadají naprosto astronomicky a přitom cena byla zdupaná tak aby si to mohl dovolit nadšený radioamatér. Tudíž nebyla malá ale zas tak astronomická jako tady vychází z nějaké inflační kalkulačky určitě taky nebyla. Je potřeba totiž započítat do toho i něco jako paritu kupní síly. Samozřejmě vybavení (především ten poctivý kovářský teletype) stálo něco víc než si mohl tehdejší nadšenec do elektroniky dovolit a proto taky vznikaly věci jako Homebrew Computer Club. Ostatně později někdy na přelomu sedmdesátých let se to prodávalo komplet jako sestava s Turnkey modulem určeným pro "firemní zákazníky", bez předního panelu kdy to mělo jen zapínací tlačítko a rovnou to nabootovalo CP/M nebo Altair DOS aby to mohly používat kancelářské krysy pro různé spreadsheety a nemusely do toho programovat zavaděče. To je asi taky důvod proč se mikropočítače staly tak populárními v byznys sféře.

[Grunt]

To je asi taky důvod proč se mikropočítače staly tak populárními v byznys sféře.

Jo a k tomu bych dodal že si mi podařilo najít kanál nějakých borců, kterým se podařilo dostat do muzea a zprovoznit IBM 1401. Což je podobně zajímavé jako kanál s Altairem (aspoň pro mně).

[Pavel Křivánek]

Fascinující je také série videí, kde oživují Xerox Alto

[Bystroushaak]

Dobrá je k tomu taky ta série článků.

[Pavel Křivánek]

Pravada, i sestavený Altair se vešel do toho, co si vydělali za měsíc, takže úplně nedostupný určitě nebyl. Mě především zajímalo, k čemu ho reálně využívali, jaké dodatečné periférie k tomu měli k dispozici a jak drahé bylo si je pořídit.

[Grunt]

Mě především zajímalo, k čemu ho reálně využívali, jaké dodatečné periférie k tomu měli k dispozici a jak drahé bylo si je pořídit.

Kdo? Nadšenci či ti firemní zákazníci? Doporučuju přečíst si něco o S-100. V podstatě fakt že libovolná periferie stála pomalu víc jak základní počítač samotný vedl k zavedení rozšiřovacích karet a sběrnic. Vždyť k tomu aby člověk mohl používat 8k BASIC musel zaplatit víc za dvě karty s pamětí než samotný základní model sestavený nebo ne. To už samo o sobě dost vypovídá o tom k čemu se mohl používat. Jinak ve firemní sféře právě v letech kdy firma MITS zanikala, se normálně prodávaly komerční aplikace (cenou zase dělající z počítače samotného marginální položku).

[Pavel Křivánek]

především nadšenci

[Grunt]

Jinak viz kanál linkovaného videa. Vždyť ten člověk je sběratel který k tomu má veškeré periferie, které se daly tehdy sehnat. Podrobněji už to bude popsané a demonstrované někde těžko.

[Ovoce]

To o kosmetických vadách čipů je prý jen urban legend/nepravdivá informace. https://en.wikipedia.org/wiki/Altair_8800#Intel_8080 Prostě si vyjednal množstevní slevu.

[Grunt]

Hmm, Intel. Drahý tehdy, drahý dneska (unless you're OEM).

[Pavel Křivánek]

Děkuji, zápisek jsem opravil.

[Radovan]

Paměti byly tehdy dražší než procesor, proto se používaly malé kapacity. Jinak by nebyl problém vestavět do toho celé 64 KiB, pokud by to teda ukrmil zdroj.

Ten dálnopisný terminál byl strašně drahý a v té době už to byla zastarávající technologie, začínala éra ADM-3. A kdo na něj neměl, mohl si postavit TV Typewriter podle návodu z časopisu. Podobně jako u nás o deset let později celé SAPI-1.

O používání "čudlíků" a užitečnosti čelního panelu se dá dočíst v Pojídačích koláčů. Velmi výživné čtení

[pc2005]

Jinak by nebyl problém vestavět do toho celé 64 KiB, pokud by to teda ukrmil zdroj.

Moc se mi nezdá, že by to zdroj nedal. V té době byly většinou dost předimenzované.

[Aleš Kapica]

K orientačnímu přepočtu cen, který je ale vždy poněkud zavádějící a pravděpodobně podhodnocený, byl použit WolframAlpha.

Pro orientační představu tvoje přepočty stačí, jinak lepší web na přepočet hodnoty dolaru v historii je asi https://www.measuringworth.com