Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »V retrorauši jsem se podíval na manuál k legendárnímu počítači Altair 8800, což byl jeden z prvních dostupných osobních počítačů, a zjistil, že na jeho konci je příslušný ceník z ledna 1976. Vytáhněte peněženky, jdeme nakupovat.
Základní cena Altairu 8800 byla $439 (ekvivalent $1938 v roce 2018, tedy necelých 43000 Kč), jednalo se ovšem o stavebnici. Sestavený počítač byl přirozeně dražší, stál $621 ($2761, 61000 Kč). To se může zdát jako šílená cena, ale je nutné vzít v potaz, že samotný procesor by vás přišel na 300 dolarů ($1324) a Edu Robertsovi se náklady podařilo udržet tak nízko díky tomu, že si zajistil výhodnou smlouvu s Intelem, který mu dodal čipy za $75 ($331).
Takže máme holý Altair 8800 vybavený 256 byty RAM a žádnou ROM. Jediný způsob, jak jste mohli přinutit Altair dělat něco užitečného, bylo zadat program pomocí binárních přepínačů. I pokud jste používali nějaký externí zdroj dat, museli jste si nejdříve “nacvakat” zavaděč, což byla většinou krátká rutina inicializující nějaký port a čtoucí v cyklu data, třeba inteligentnější zavaděč.
Vyzkoušet uživatelské rozhraní Altairu si můžete na tomto hezkém Javascriptovém simulátoru.
Sám o sobě Altair moc užitečný nebyl. Rychlý byl sice docela dost (2 MHz), ale velikost paměti byla hodně limitující. Ta se dala rozšířit, přičemž 4kB, na kterých již bylo možno provozovat základní MS Basic, přišlo na $275 ($1214). Jako stavebnici jste ji mohli mít již za $195 ($865). Za licenci jste Gatesovi zaplatili $60 ($264) při nákupu s novým Altairem, jinak vás přišla na $150 ($662). Verze pro větší paměť stály více.
Pak jste si ovšem jen s přepínači na bedně nevystačili. Chtělo to nějaký terminál. Ideální příslušenství byl dálnopis ASR-33 s děrnou páskou. Jak práce s ním, Altairem a Basicem vypadala, můžete vidět na tomto úžasném videu.
Takový dálnopis ovšem nebyl zrovna levný doplněk. Jeho prodejní cena byla $1500 ($6620, 146000 Kč) a potřebovali jste k němu samozřejmě ještě rozšiřující kartu pro sériové zapojení za $144 ($636). Levnější možnost představoval terminál Comter 256 vybavený 32 znakovým displayem a pamětí na 256 znaků, ten byl v nabídce za $885 ($3906), tedy stále dvakrát dražší než samotný nesestavený Altair. To byl ale jen terminál. Za $920 ($4061) byla k dispozici verze, která umožňovala ukládání a nahrávání dat z kazety (Comter II). Podrobnosti k těmto terminálům najdete například zde a zde.
Koupit se dal i komplet obsahující Altair, Comter II a Basic za $2265 ($9997, 221000 Kč), případně $1712 ($7556, 167000 Kč ), pokud jste se nebáli pájky a toho, že si chybou v sestavení svůj drahý hardware zničíte.
Pro chudší zájemce o výpočetní techniku byl ještě k dispozici tzv. “Low Cost Terminal” (zařízení vlevo), který v sobě nezapřel fakt, že MITS se původně zabývali výrobou kalkulaček. Měl display na tři číslice a v podstatě se jednalo pouze o přístroj, který umožňoval jednodušší vstup a výstup Altairu v osmičkové soustavě. Ten jste si mohli postavit už za $129 ($589), dokumentace k němu je zde.
Jak vidno, nebyla to vůbec levná hračka a člověk musel být opravdu zanícený a finančně zajištěný nadšenec, aby si ji mohl pořídit. K orientačnímu přepočtu cen, který je ale vždy poněkud zavádějící a pravděpodobně podhodnocený, byl použit WolframAlpha. Předpokládám, že, jak je v USA zvykem, všechny uvedené ceny jsou bez daně.
Tiskni
Sdílej:
kurz 5,92 Kčs za dolarTo je blbost. Vždyť to by byla kupní síla vyšší pro našince na tehdejších amerických trzích než je se svou silou Kč dnes, ne?
Podľa oficiálneho kurzového lístka bola koruna veľmi silná a preto sa meniť v banke neoplatilo. Oficiálny kurz koruny a amerického dolára sa od roku 1953 až do roku 1971 vôbec nehýbal. Po roku 1971, kedy došlo k prvej povojnovej devalvácii amerického dolára, si koruna ešte polepšila na 6,63 Kčs za dolár a druhou devalváciou v roku 1973 dokonca na 5,92 Kčs za dolár[3] a z tejto hladiny ešte posilnila do roku 1987 na 5,45 Kčs za dolár
No ať to počítám jak chcu, prostě mi tak nějak vychází že tehdy byl běžný občan tak nějak bohatší než dnes.Tak si to spočítejte pořádně. Zrovna u těch aut je to vidět úplně jasně, jsou sice dnes pětkrát dražší, ale mzdy jsou desetinásobné. Tak nějak.
To je asi taky důvod proč se mikropočítače staly tak populárními v byznys sféře.Jo a k tomu bych dodal že si mi podařilo najít kanál nějakých borců, kterým se podařilo dostat do muzea a zprovoznit IBM 1401. Což je podobně zajímavé jako kanál s Altairem (aspoň pro mně).
Mě především zajímalo, k čemu ho reálně využívali, jaké dodatečné periférie k tomu měli k dispozici a jak drahé bylo si je pořídit.Kdo? Nadšenci či ti firemní zákazníci? Doporučuju přečíst si něco o S-100. V podstatě fakt že libovolná periferie stála pomalu víc jak základní počítač samotný vedl k zavedení rozšiřovacích karet a sběrnic. Vždyť k tomu aby člověk mohl používat 8k BASIC musel zaplatit víc za dvě karty s pamětí než samotný základní model sestavený nebo ne. To už samo o sobě dost vypovídá o tom k čemu se mohl používat. Jinak ve firemní sféře právě v letech kdy firma MITS zanikala, se normálně prodávaly komerční aplikace (cenou zase dělající z počítače samotného marginální položku).
Jinak by nebyl problém vestavět do toho celé 64 KiB, pokud by to teda ukrmil zdroj.Moc se mi nezdá, že by to zdroj nedal. V té době byly většinou dost předimenzované.
K orientačnímu přepočtu cen, který je ale vždy poněkud zavádějící a pravděpodobně podhodnocený, byl použit WolframAlpha.Pro orientační představu tvoje přepočty stačí, jinak lepší web na přepočet hodnoty dolaru v historii je asi https://www.measuringworth.com