Společnost initMAX pořádá bezplatný webinář Zabbix a pokročilý databázový monitoring, zaměřený na efektivní správu a sledování databází pomocí nástroje Zabbix. Účastníci se naučí, jak nastavovat klíčové metriky, sledovat zátěž databázových serverů, analyzovat dotazy a předcházet problémům s výkonem. Webinář nabídne praktické ukázky a osvědčené postupy pro monitoring databází. … více »
Projekt reprodukovatelné openSUSE dosáhl významného milníku: proof-of-concept fork openSUSE se 100 % reprodukovatelně sestavitelnými balíčky.
Společnost Ondsel se snažila vylepšovat UX/UI FreeCADu a nabízet jej komerčně. Po dvou letech to ale vzdala. Pierre-Louis Boyer, bývalý zaměstnanec Ondselu, by rád pokračoval. Na YouTube představil soft-fork FreeCADu s názvem AstoCAD.
Aplikace pro blokování internetové reklamy v celé síti Pi-hole (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6. Přehled novinek a oprav v příspěvku na blogu.
Vývojáři počítačové hry Kingdom Come: Deliverance II (Wikipedie, ProtonDB) oznámili (𝕏), že za 2 týdny se prodalo 2 miliony kopií.
Společnost xAI založena Elonem Muskem na síti 𝕏 představila Grok-3, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Byla vydána nová verze 9.9p2 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Řešeny jsou 2 bezpečnostní chyby: CVE-2025-26465 (MITM pokud je zapnuta volba VerifyHostKeyDNS, ve výchozím stavu je vypnuta) a CVE-2025-26466 (DoS). Detaily na stránkách společnosti Qualys (txt).
Argentinský prezident Javier Milei čelí více než stovce žalob a trestních oznámení kvůli spáchání podvodu, protože na svých sociálních sítích propagoval kryptoměnu $LIBRA, jejíž hodnota se v krátké době znásobila a pak zhroutila.
Wayland Protocols byly vydány ve verzi 1.41. S dlouho očekávaným protokolem správy barev a High Dynamic Range (HDR).
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.11.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest (Wikipedie) v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Rád bych zde uvedl stručný přehled několika zajímavých knih, na které jsem letos narazil. Nejedná se většinou o novinky, ale knihy které jsem četl až v tomto roce. Třeba vás z nich některá zaujme.
Tato kniha má v podstatě dvě části. První popisuje vývoj, vzestup a úpadek psacích strojů a to, jaký dopad a vliv měla tato technologie na společnost. Druhá se zabývá tím, jak se stavěli různí spisovatelé k psacím strojům a jaký vliv měl na jejich tvorbu. Vždy se našla řada a odpůrců žehrajících na industrializaci psaní (stejné namitky, jaké se ozývaly již při zavedení ocelového pera na úkor brku) i těch, kterým nový pomocník dovolující psát rychleji bezmezně vyhovoval. Zajímavý je popis kultury pulp fiction, kdy výrazné zlevnění produkce knih a naopak nedostatečná konkurence jiných médií, jako je kino, rádio a televize, vedly k tomu, že čtení se stalo masovým prostředkem zábavy v míře do té doby ani poté nevídané.
As far as employers were concerned, female typists were cheap, docile, and punctual. They did not smoke, drink heavily, or spit, and they raised the moral tone of the office. They were expected to leave the job when they married, and so they were seen as transient workers, and it would profit enterprises very little to invest in their future.
Tato kniha se zabývá historií, průběhem a výsledky projektu One Laptop Per Child. Zajímavý je její úhel pohledu. Napsala ji etnografka a rozhodně nešetří kritikou na samotnou ideu tohoto projektu založenou na nostalgickém modelu předčasně technicky vyspělého kluka, který ale nelze aplikovat na většinu populace. Pokud máte něco společného s výchovou dětí počítačovým dovednostem, povinná četba.
“It is amazing. Kids who cannot read or write know how to download games, sometimes even in English. They memorize what to write, even if they don’t understand anything—click here, copy and paste there, follow the links. They follow directions well. But if you give them directions on the computer for something you want them to do, they cannot do it. It is amazing.”
Klasika, kterou bych zařadil po boku The Mythical Man-Month. Přes svoje stáří, vyšla již v roce 1971, má stále co říci. Zaměřuje se na sociální aspekty programování a pro lidi pracující v týmech, především pro vedoucí pracovníky, by měla být povinnost tuto knihu znát. Čte se velmi dobře, je plná zajímavých historek a pro mě se jedná o jednu z nejlepších knih o programování, co znám. Zároveň poskytuje zajímavý vhled do počátků moderní výpočetní techniky.
Velice zajímavý pohled na přechod společností lovců sběračů k prvním státům a roli, jakou při něm sehrálo obilí. Ukazuje, že proces domestikace lidí nebyl rozhodně přímočarý a rozhodně ne jednoznačně pozitivní. V jeho starší knize Seeing Like a State je role a vývoj státu rozebírán z delší časové perspektivy.
Jednotlivé programátorské techniky a postupy popisované v této velice přístupně napsané knize vám asi nebudou nové, ale ukazuje, že když se skloubí dohromady, tvoří ucelený, funkční a praktický systém, který je rozhodně dobré znát. Je psána tak, aby nebyla omezena jen na jeden implementační jazyk.
Knižní zpracování osudu skupiny bratrů Mašínů a částečně i jejich otce. Zatraceně dobře napsaná a nadmíru napínavá kniha, které se občas vytýká, že jim nadržuje, ale na to by si měl každý udělat názor sám. Materiálu k tomu poskytuje víc než dost.
Pokud čtete Osla, nebude vám tato kniha neznámá. I když jsem četl autorovy články a jen málo uvedených informací pro mě bylo nových, stejně jsem si tuto knihu užil. Je výborně sestavená, čtivá a skvěle nastiňuje, jakým nepředstavitelným peklem si život na přelomu druhohor a třetihor prošel.
Třetí z Shubinových knih předkládajících nespočet zajímavých příkladů spletité cesty evoluce organismů a neméně spletitého procesu vedoucího k jejich pochopení. Mimochodem, kdysi jsem se bavil nad neuvěřitelně dlouhými názvy knih z 19. století, např. “On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life” od Darwina. Už mě to přešlo.
Podle této knihy, ač se jedná o faktografickou pubikaci, byl v polovině osmdesátých let natočen vynikající seriál, který odvysílala i Československá televize. Ač svou délkou překonává i Bílou vodu od Tučkové a je nadupaná fakty, čte se velmi lehce. Popisuje život těchto dvou polárních výzkumníků a nešetří kritikou na Scottův přístup, který ho a jeho muže nakonec stál život.
Na této knize mě zaujala hlavně myšlenka, že jednou na nás budou pro naše chování k hospodářským zvířatům budoucí generace hledět stejně příkře, jako se my díváme na to, jak starověké civilizace zacházely s otroky. Kniha ani zdaleka fanaticky neobhajuje vegetariánství a nabízí až nečekaně vyvážený vhled do této problematiky. Stojí za přečtení.
Tato kniha popisuje, jak se autor v rámci krize středního věku impulzivně rozhodl oprášit svůj lesní roh značky Josef Lídl, na který jako školák hrával, a naučit se na něj za rok natolik dobře, aby mohl zahrát na koncertě před znalým publikem. Pokud jste v mládí chodili do lidušky na nějaký hudební nástroj, zanedbávali cvičení, ale teď to ve vás stále někde hluboko hlodá, třeba v této knize najdete inspiraci k jeho oprášení. Jako bonus v ní dostanete spoustu sebeironie a zajímavých informací o historii a současném použití lesního rohu.
Pozoruhodná mi přišla především kapitola o jaderných zbraních. Kniha byla napsána ještě před COVIDem a Ukrajinou, ale o to zajímavější je číst některé pasáže z pohledu “jak to bylo doopravdy”. Jako doplnění doporučuji knihu What We Owe the Future (William MacAskill)
Doufal jsem, že se dozvím více o současném námořním obchodu, ale kniha je zaměřena více na historii. I tak se jedná o vynikajícím způsobem zpracovanou knihu, jež bezesporu stojí za přečtení.
Zamysleli jste se někdy nad tím, jak odlišný byl kulturní život v době, kdy ještě nebylo možné nahrávat hudbu? Jaké dopady mělo prosazení této technické vymoženosti na společnost a jak tyto změny vnímali lidé, kteří je prožívali. Selling Sounds se snaží na tyto otázky odpovědět a jako bonus přidává popis praktik vydavatelů not z konce 19. století, které vyšlapaly cestu hudebnímu průmyslu století dvacátého. Jedna z nejzajímavějších knih, co jsem letos četl.
Zamarovského klasika, kterou jsem kdysi četl v původní verzi prošpikované citáty z Marxe. Před časem ale vyšla aktualizovaná verze očištěná o nezbytně ideologiké vsuvky. Rád jsem si ji připomněl.
Jestliže nyní zavíráme knihu o dějinách antického Říma, jistě máme dojem, že tyto tisícileté dějiny poskytly lidstvu tolik poučení, že si je, jak se zdá, ani nestačilo zapamatovat.
Pro optimisty, kteří doufají v rychlou dekarbonizaci světové ekonomiky, může být tato kniha jako náraz do zdi. Realisticky hodnotí hospodářské základy, na nichž stojí moderní společnost a ukazuje, jak komplikované je na nich něco zásadně změnit.
Kniha naplněná zajímavými informacemi o běžných každodenních životech lidí v 19. století až k prasknutí. Chcete-li si udělat ucelený obrázek o životech našich nedávných předků, lepší startovací bod sotva najdete.
Zajímavá byla i první polovina A Thousand Brains. Mrazík s pendrekem v ruce přináší dost smutný pohled na realitu současného Ruska. Poslední let pilota MIG-25 se četl také dobře, jen mi přišlo, že se snaží kontrast americké a ruské reality zobrazovat až příliš polopaticky. A Feathered River Across the Sky je děsivou připomínkou, co jsme my lidé zač.
Máte i vy tipy na zajímavé knihy, co jste v poslední době četli? Prosím, podělte se o ně v komentářích.
Tiskni
Sdílej:
Doufam, ze ji ctes v originalnich jazycichTo bohužel není úplně možné, Nový zákon se v originálu nedochoval, k dispozici je pouze řecký překlad a nikdo neví, jak moc je věrný.
No a mezi těmi okraji toho zase tak moc není.Rekl bych, ze ne tak docela. Naopak, tech slovanskych mutaci je pomerne dost, jestli ne nejvic v Evrope oproti Romanskym nebo Germanskym. Otazka jak do tohodle pocitat Jogurty.
Rekl bych, ze ne tak docela. Naopak, tech slovanskych mutaci je pomerne dost+1. Ono i v tom Rusku těch jazyků/dialektů bývala hromada, než všichni dostali befelem ten moskevskej...
jazyků/dialektů bývala hromada, než všichni dostali befelem ten moskevskej...Hallo, Dodo. Teda Moto... Jo a Hantec nechci jako ofiko jazyk.
Hele, kdyz dame politiku kompletne stranou, tak ktera rec ti prijde srozumitelnejsi and/or libozvucnejsi?Ukrajinština mi přijde o trochu srozumitelnější - spousta slov má stejný/podobný základ, zatímco v ruštině úplně jiný. Jeden příklad z mnoha: "potřebuju" - ukrajinsky мені потрібно, rusky nějak úplně jinak. Libozvučnost nevim, to je asi jedno...
Α ΒΓΔΕ ΖΗΘΙ ΚΛΜΝΞΟΠΡΣΤΥΦΧΨΩ АБВГДЕЁЖЗ ИЙКЛМН ОПРСТУФХЦ ЧШЩЪЫЬЭЮЯ
Ten seriál si pamatuji, byl fakt dobrý. Vzpomínáš na Červený stan? Ty fiktivní rozpravy to zdržovaly, ale třeba scéna s výrobou odporu do rozbité vysílačky je nezapomenutelná.Jak se da "na kolene" vyrobit odpor?
Každopádně na čtení už nemám vůbec časPořád kolem sebe slýchám že nikdo nemá čas. Myslel jsem, že se lidi vymlouvají, ale nakonec to pozoruji i u sebe. Snížil jsem pracovní nasazení cca o 60% a věnuji se čtení, chození ven a žití. A je fakt, že mě práce neskutečně ubírala čas a pak jsem taky neměl na nic čas.
Dík. Přihodím svoje tipy co stály za zmínku (zbytek tady):
Čestmír Šimáně stál u zrodu jaderné techniky v ČR a tahle kniha krásně popisuje v jak punkových podmínkách to v československu kdysi začínalo.
Douglas Engelbart stál pro změnu u zrodu interaktivních počítačů. V médiích je znám jako vynálezce myši, pro zasvěcené je to ovšem vynálezce a inspirace slušné části ostatního zajímavého na informačních technologiích. Viz The Mother of All Demos. Posledních asi 30% knihy mě dost zaskočilo, a obsahuje informace ohledně atmosféry a divných kultů osobnosti o kterých se jinde moc nemluví.
Kniha o psychopatech od autora zmq. První půlka dobrá, pak to ztratí šťávu.
Marie Kondo je známá japonka co učí lidi jak si doma uklidit a vyházet většinu věcí. Docela dobré.
Velmi nevyvážená kniha. Některé části jsou super, jiné v podstatě nuda a příliš detailní popisy praktik co jsou všeobecně známé, nebo moc specifické pro google.
Životopis Johna von Neumanna. Už jsem četl jeden, tenhle na něj vrhá zase trochu jiné světlo.
Opět velmi nevyvážená kniha. První půlka je super detailní popis toho jak fungují lidi kolem fontů, kde se vzaly, historie technologie a tak podobně. Druhá půlka jsou super specifické popisy techniky před 30 lety, a tedy v podstatě irelevantní.
Taková programátorsko-manažerská fikce na téma co dělat, když má člověk nahovno projekt v práci a jak se z toho neposrat.
Epesní dílo, které jsem četl asi 4 měsíce. Ať už si myslíte o Wolframovi co chcete, tak ta kniha doslova srší nápady a novými pohledy na svět.
Na tohle už jsem tu kdysi psal recenzi. Historická fantasy odehrávající se v dobách Newtona. Velmi krutě zpracované, točí se to kolem matematiky, šifrování, vědy a tak dál.
Skvělá jednohubka na téma zaseklého hořícího vlaku v metru a hasičů, co se snaží vyprostit lidi než se udusí. Čte se to jedním dechem, dal jsem to za asi dvě hodiny.
Další jednohubka, tentokrát na téma tajných subkultur vznikajících na základě časových zón, které bojují proti ostatním časovým zónám.
A poslední jednohubka, v podstatě takové volné pokačování Drsného spasitele. Postapo svět, kde funguje magie, drsňárna.
Velké překvapení, kde jsem si chrochtal blahem. Je to něco jako fantasy příběh o stavbě mostu, co v sobě dokonale propojuje vyprávěcí um s inženýrskýma technikáliema.
Zajímavá sci-fi série o člověku kterého oscannují do počítače a on pak o stovky let později staví další kolonie u hvězd, zatímco se neustále klonuje, čímž vytváří malou civilizaci sám ze sebe.
Na tohle mě upozornil Kralyk, je to taková fantasy kniha z moderního světa, odehrávající se v Londýně a okolí. Dost mě bavilo prvních pět dílů, pak jsem nějak ztratil zájem. Město tam hraje velkou roli.
Bohužel už jsem Culture dočetl. Ačkoliv dvě knihy byly dost špatné a v podstatě bych je do série ani neřadil, tak zbytek byl jedno z nejlepších sci-fi, co jsem četl.
Velmi zvláštní kniha, která mi trochu připoměla Library at mount char. Člověk žijící v nekonečném labyrintu zaplaveném mořem.
Středně meh. Neal Asher mě hodně baví, ale tohle se mu úplně nepovedlo. Přesto pořád nadprůměr.