Knižní tipy za rok 2023

20.12.2023 13:12 | Přečteno: 866×

Přidávám další stručný přehled několika zajímavých knih, na které jsem letos narazil.

Tento rok jsem se dostal k několika klasickým knihám o historii Linuxu a svobodného softwaru a tak je vzhledem k umístění blogu uvedu přednostně.

Just for Fun: The Story of an Accidental Revolutionary (Linus Torvalds, David Diamond)

Celkem podrobný a čtivý popis historie vzniku Linuxového jádra a toho, co následovalo ve zbytku 90. let v Torvaldsově pracovním a osobním životě. Primární zdroj informací pro další knihy popisující toto období.

The Art of UNIX Programming (Eric S. Raymond)

Klasika, které jsem se vyhýbal v domnění, že se jedná o prakticky orientovanou příručku. Místo toho podrobně rozepisuje o Unixové filosofii, přičemž ji ilustruje na konkrétních příkladech. Věnuje se také historii Unixu a Linuxu. S řadou věcí v ní by se dalo polemizovat jako s autorovými subjektivními názory, ale i tak je škoda, že po ní odložil klávesnici na hřebík a nic většího již nenapsal.

Rebel Code: Linux and the Open Source Revolution (Glyn Moody)

Pokud byste si o historii Linuxu chtěli něco přečíst, ale našli byste si prostor jen na jednu knihu, sáhněte po této. Shrnuje to, co se popisuje jinde, a zároveň asi nejlépe pojímá vzájemné souvislosti. Také se podrobně věnuje vzniku prvních distribucí a společností, jako je Red Hat a SUSE.

Free as in Freedom: Richard Stallman's Crusade for Free Software (Sam Williams)

Kniha popisuje Stallmanův život do roku 2001. Pokud Stallmana považujete za zvláštní a rozporuplnou osobnost, tahle kniha vám to rozhodně vymlouvat nebude. Ale jak se píše v letošní novince Same as Ever: A Guide to What Never Changes, “lidé, kteří přemýšlejí o světě jedinečným způsobem, který se vám líbí, přemýšlejí o světě také jedinečným způsobem, který se vám líbit nebude.” [1]

Tyto knihy jsou již hodně vousaté a psány krátce po roce 2000, kdy očekávání budoucího vývoje bylo hodně odlišné od reality, která v řadě ohledů dala Stallmanově nekompromisnímu přístupu na naléhavosti. Pokud znáte nějakou knihu věnující se novější historii, sem s ní.

Show Stopper!: The Breakneck Race to Create Windows NT and the Next Generation at Microsoft (G. Pascal Zachary) Z opačné strany barikády. Kniha o vzniku Windows NT původně napsaná roku 1994, kdy všichni měli popisované události a atmosféru ještě v čerstvé paměti. Rozhodně stojí za přečtení. Doslov z pozdějšího vydání pak nešetří kritikou na na Microsoft.

How Music Got Free: The End of an Industry, the Turn of the Century, and the Patient Zero of Piracy (Stephen Richard Witt)

Kniha o tom, jak vznikl fenomén MP3, dění kolem něj a osobní příběhy několika lidí, kteří vynášeli nahrávky z továren lisujících CD či působili v pirátských skupinách, a jak se proti nim nahrávací společnosti snažily bojovat. Skvělé čtení.

Silicon (Federico Faggin)

Nad míru zajímavé paměti autora mikroprocesorů 4004, 8080, Z80 a touchpadu. Naštěstí se nebojí zacházet i do technických podrobností. Bohužel Faggin během života zažil několik poměrně běžných mimotělních zážitků, které si ale vyložil po svém. Založil na nich svoje zběsilé teorie, které popisuje v závěru knihy. Další příležitost připomenout si citát ze Same as Ever.

Chip War: The Fight for the World's Most Critical Technology

Historie výroby integrovaných obvodů a postupných přesunů hlavních výrobních center mezi státy. Rozhodně jedna z nejlepších knih, které jsem letos četl.

Material World: The Six Raw Materials That Shape Modern Civilization (Ed Conway)

Když už budete zabráni do zkoumání výrobních řetězců křemíkových čipů, rovnou si přečtěte i tuto listopadovou novinku. Autor se vydal po stopách těžby a zpracování šesti materiálů, které jsou pro dnešní civilizaci nenahraditelné: písku, solí, oceli, mědi, ropy a lithia. Křehkost a provázanost dnešního světa ze stránek této knihy přímo čiší.

Sapiens: Úchvatný i úděsný příběh lidstva

Homo Deus: Stručné dějiny zítřka

21 lekcí pro 21. Století

Tuto trojici knih, jejichž autorem je Yuval Noah Harari, jsem zhltnul s gustem a bez výjimky se mi všechny líbily. Jedná se spíše o filozofická než historická pojednání, ale velmi podnětná a zvláště kapitoly o umělé inteligenci a jejím možném dopadu na společnost letos dostaly na aktuálnosti.

Sedm zákonů: Jak civilizace vznikají, dosahují vrcholu a upadají (Miroslav Bárta)

I v našich luzích a hájích vznikají knihy podobné těm od Harariho, i když jeho kvalit, dle mého, nedosahují, jednou takovou je Sedm zákonů. Zvláště pikantní je jeho shrnutí výkonu vedení státu při pandemii Covid-19. To by měla být povinná četba před volbami. Pokud vám z toho nebude dostatečně úzko, Opuštěná společnost (Erik Tabery) by to mohla napravit.

The Dawn of Everything: A New History of Humanity (David Graeber, David Wengrow)

Podtitul této knihy nelže. Jedná se skutečně o značně revoluční pohled na dějiny lidstva. Přesvědčivé dokládá, že lidé v minulosti měli mnohem hlubší politické povědomí, než je jim obecně přisuzováno, a aktivně odmítali státní zřízení nebo zemědělství. Také se například snaží prokázat, že myšlenky osvícenství byly do značné míry převzaty od severoamerických indiánů. V mnoha pasážích přímo argumentuje proti Hararimu, takže pokud jeho knihy znáte, určitě si přečtěte i tuto.

Guns, Germs, and Steel: The Fates of Human Societies (Jared Diamond)

Možná trochu repetitivní, ale zajímavými historickými fakty a souvislostmi nabitá kniha. Vlastně se mi asi líbila víc než Sapiens nebo The Dawn of Everything. Snaží se odpovědět na jednoduchou otázku: Proč to byli Evropané a ne třeba Papuánci nebo Afričané, kdo ovládli svět. V češtině vyšla pod názvem Osudy lidských společností.

How the World Became Rich: The Historical Origins of Economic Growth

Kniha na podobné téma, ale více zaměřená na rozvoj ekonomické prosperity v posledních stoletích. Zajímavé je například její vysvětlení, proč Africké země i po získání nezávislosti nedokázaly prosperovat.

The Middle Kingdoms: A New History of Central Europe (Martyn Rady)

Další letošní novinka. Kniha britského historika o dějinách střední Evropy. Našinci nabízí objektivnější a globálnější pohled na historii naši a našich sousedů od Římské říše až po napadení Ukrajiny Ruskem. Je zajímavé sledovat, z kterých událostí české historie se staly jen poznámky pod čarou a naopak.

Svědectví o životě v KLDR (Nina Špitálníková)

Rozhovory s uprchlíky ze Severní Koreje, které v řadě ohledů předčí Orwellovy vize i má očekávání.

Permanent Record (Edward Snowden)

Od této knihy jsem nečekal, že bude zabíhat do technických podrobností, což se také potvrdilo, ale o to více jsem byl překvapen, jak dobře, čtivě a inteligentně je napsaná.

The Know-It-All (A.J. Jacobs)

Kniha od člověka, co se rozhodl během jednoho roku postupně přečíst celou Encyklopedii Britannica od A po Z. U každého písmene vypichuje zajímavá hesla a informace z encyklopedie a prokládá to epizodami ze svého života, u nichž nešetří sebeironizujícím humorem.

Reading the OED: One Man, One Year, 21,730 Pages (Ammon Shea)

Podobně ražená kniha od člověka, co se rozhodl během jednoho roku kompletně přečíst Oxford English Dictionary. Slovník jazyka, který má slova jako pneumonoultramicroscopicsilicovolcanokoniosis nebo speciální slovo pro ženu, co si štrikuje v publiku na popravách gilotinou, ale ne pro pozítří (přesněji řečeno má, ale používalo se naposledy v 16. století). Kniha ale není ani zdaleka tak zábavná, jako je ta Jacobsova)

The Year of Living Biblically: One Man's Humble Quest to Follow the Bible as Literally as Possible (A.J. Jacobs)

Později jsem od Jacobse přečetl ještě jednu knihu. Ač nevěřící Žid, během jednoho ruku se snažil žít přesně podle nařízení v Bibli. Doslovně. Přestane se holit a nosit oblečení z více druhů vláken, dává si pozor, aby nezmínil Venus Williamsovou (protože má jméno po cizí bohyni), kamenuje cizoložníky a dělá řadu dalších skopičin, které Bible nařizuje. Z této knihy se pro mě vyklubalo jedno z překvapení roku. Je to příjemně vtipná a přitom hluboce přemýšlivá kniha.

Byl by to vlastně docela zajímavý meta-úkol. Rok si číst jen knihy o lidech, co se během jednoho roku snažili podnikat něco zajímavého. Na výběr jich je docela dost. O rodině, co se snažila žít bez výrobků Made in China, o člověku, co rok žil jako yes man, o člověku, co zkoušel rok brát jen práce za minimální mzdu, rodině, co se rok snažila žít bez odpadu a podobně. Zatím jsem ale dále četl jen jednu knihu o ženě, co během roku každý den četla jednu knihu (Tolstoy and the Purple Chair) a ta za moc nestála.

Reading in the Brain: The Science and Evolution of a Human Invention (Stanislas Dehaene)

Mluvíme-li o čtení, tato kniha se snaží odpovědět na otázku, jak je možné, že lidský mozek, který nikdy nebyl pod evolučním tlakem vylepšovat tuto dovednost, ji zvládá tak překvapivě dobře. Podrobně popisuje současné znalosti toho, jak proces čtení v mozku probíhá a jakým poruchám u některých lidí čelí. Také jak čtení ovlivňuje další dovednosti. Zároveň si klade otázku, na úkor čeho. Velmi zajímavá kniha.

The Voices Within (Charles Fernyhough)

U podobného tématu ještě zůstaneme. Někde jsem viděl těžko uvěřitelnou statistiku zmiňující, jak velké procento lidí nepoužívá při přemýšlení vnitřní hlas. Abych se dozvěděl více, sáhl jsem po této knize. Ta se věnuje tomu, jak se vnitřní hlas vyvíjí u dětí, jak funguje u celoživotně hluchoněmých a podobně. Bohužel jsem neměl dojem, že nezachází dostatečně do hloubky, což je především dáno tím, že tato problematika se komplikovaně vědecky zkoumá a informací o ní nemáme dost. Těžiště této knihy se pak přesouvá k patologickým stavům, kdy lidé nejsou schopni identifikovat svůj vnitřní hlas jako vlastní a považují ho za hlasy cizích lidí ve vlastní hlavě

Why We Sleep: Unlocking the Power of Sleep and Dreams (Matthew Walker)

Jestli vás tato kniha nepřimněje klást větší pozornost svému spánkovému režimu a spánkové hygieně, tak už nevím. Význam spánku asi až příliš zveličuje, ale rozhodně stojí za přečtení.

An Immense World: How Animal Senses Reveal the Hidden Realms Around Us (Ed Yong)

Jedna z nejlepších knih, které jsem letos četl. Našlapaná neuvěřitelným množstvím zajímavých informací o smyslovém vnímání zvířat. Vřele doporučuji.

The Sixth Extinction: An Unnatural History (Elizabeth Kolbert)

Kniha o vlivu lidského druhu na život na zemi v minulosti a nyní. Předkládá důkazy podporující domněnku, že za vyhynutím velkých savců na konce poslední doby ledové stojí lidé, popisuje, jak lidé proměnili celou planetu biologicky opět v jeden velký superkontinent, co můžeme čekat kvůli zvýšené kyselosti oceánů a podobně. Hodně trpké čtení.

Ultra-Processed People: The Science Behind the Food That Isn't Food (Chris van Tulleken)

Kniha o průmyslově zpracovaných potravinách. O tom, jak jejich výrobcům přidávání různých přísad umožňuje používat méně kvalitnější suroviny, zjednodušuje distribuci a jaký mají vliv na lidský organismus. Autor na sobě zkoušel po určitou dobu žít bez nich a pak naopak jen na nich. Až se této knize dostane českého překladu, mohla by vyvolat hezkou histerickou módní vlnu. Napsaná je ale korektně a za přečtení stojí.

Stolen Focus: Why You Can't Pay Attention and How to Think Deeply Again (Johann Hari)

Kniha o zhoubném vlivu sociálních médií na naši pozornost. Podobné jsou ještě Digital Minimalism a Deep Work Cala Newporta. Tahle z nich ale byla nejčtivější. Na druhou stranu volá po regulaci “sledovacího kapitalismu.” Hmm…

Carmageddon: How Cars Make Life Worse and What to Do About It (Daniel Knowles)

U zhoubných vlivů na společnost ještě zůstaneme. Tentokrát s automobily v hlavní roli. Pěkná a nemilitatně sepsaná kniha vhodná především ke čtení během čekání v kolonách.

My Fourth Time, We Drowned: Seeking Refuge on the World’s Deadliest Migration Route (Sally Hayden)

The European Union was responsible for the situation they were now in—it was Europe that had forced them back.

Tuto knihu jsem si přečetl pro rozšíření rozhledu, abych se seznámil s pohledem a argumenty lidí, kteří mají na migrační krizi opačný názor než já. Nemohu říct, že by mě přesvědčila. Myslím, že je bláhové doufat v lidskost od lidí, na jejichž lidskost se snažíte švindlovat zneužíváním pravidel pro záchranu lidí v nouzi na moři. Ale jejího přečtení určitě nelituji.

The Question of Palestine (Edward W. Said)

Přečteno z podobného důvodu jako předchozí. Již hodně stará kniha psána z palestinské perspektivy považovaná za klasiku, ale k Izraeli nakonec vlastně celkem smířlivá. V druhé polovině pak nepříliš obsahově zajímavá.

How to Take Over the World: Practical Schemes and Scientific Solutions for the Aspiring Supervillain (Ryan North)

Pokud se plánujete stát superpadouchem, v této knize najdete pár vědecky podložených tipů, jak na to. Vždy s hodnocením proveditelnosti a předpokládanými náklady. Spíše lehčí čtení jako zdroj různých zajímavostí.

Project Hail Mary (Andy Weir)

Z beletrie bych asi vyzdvihl jen tuto knihu. Má sice svoje mouchy, ale hard sci-fi to není špatná a vysoká hodnocení, která všude dostává, jsou docela zasloužená.

[1] Take Elon Musk.

What kind of thirty-two-year-old thinks they can take on GM, Ford, and NASA at the same time? An utter maniac. The kind of person who thinks normal constraints don’t apply to them—not in an egotistical way, but in a genuine, believe-it-in-your-bones way. Which is also the kind of person who doesn’t worry about, say, Twitter etiquette.

A mindset that can dump a personal fortune into colonizing Mars is not the kind of mindset that worries about the downsides of hyperbole. And the kind of person who proposes making Mars habitable by constantly dropping nuclear bombs in its atmosphere is not the kind of person worried about overstepping the boundaries of reality.

The kind of person who says there’s a 99.9999 percent chance humanity is a computer simulation is not the kind of person worried about making untenable promises to shareholders.

The kind of person who promises to solve the water problems in Flint, Michigan, within days of trying to save a Thai children’s soccer team stuck in a cave, within days of rebuilding the Tesla Model 3 assembly line in a tent, is not the kind of person who views his lawyers signing off as a critical step.

People love the visionary genius side of Musk, but want it to come without the side that operates in his distorted I-don’t-care-about-your-customs version of reality. But I don’t think those two things can be separated. They’re the risk-reward trade-offs of the same personality trait.        

Komentáře

[Aleš Kapica]

Díky! Díky! Díky!

Něco z toho jsem četl, něco ne. Každopádně odkaz na tenhle přehled jsem obratem poslal dál. Hodně lidí žije totiž v utkvělé představě, že literatura z oblasti počítačů je něco jako učebnice matematiky pro střední školy. Takže ji ani neberou do ruky.

[Wank]

Jako moc se radit velmistru vesmiru neodvazim ale tohle by jim rozhodne neuskodilo vasnosti...

[Want]

Asi do svých 12 let jsem opravdu hodně. Dost na to, abych dospěl k závěru, že opravdu není nutné číst všechno. Takže. Nebuď píča, a přečti si to sám. Budeš se v tom cítit jako doma.

[panpanika]

diky, co jsem z toho cetl je dobry, procez na zbytek mrknu.

[RealJ]

Diky, nektere veci jsou zajimave.

[podlesh]

Tyto knihy jsou již hodně vousaté a psány krátce po roce 2000, kdy očekávání budoucího vývoje bylo hodně odlišné od reality, která v řadě ohledů dala Stallmanově nekompromisnímu přístupu na naléhavosti. Pokud znáte nějakou knihu věnující se novější historii, sem s ní.

Tohle mi nějak nesedí s tou pozámkou pod čarou, která zmiňuje události mnohem pozdější události (fotbalový tým dorostenců se ztratil v thajské jeskyni v roce 2018).

[Pavel Křivánek]

Jak je uvedeno, jedná se o citaci z knihy Same as Ever: A Guide to What Never Changes

[podlesh]

No právě, tato kniha je celkem nová (dokonce asi letošní) a ne z doby "krátce po roce 2000".

Ale to je samozřejmě detail.

[Noah]

Tipuji ze autor blogu je ateista.

[_]

Tak vzhledem k tomu, ze za všema velkýma pruserama co na světě byly a jsou je nějaké náboženství, nebo ideologie, tak zaplať pánbůh, ze je autor ateista…

[Darth Phantom]

Tuto trojici knih, jejichž autorem je Yuval Noah Harari, jsem zhltnul s gustem a bez výjimky se mi všechny líbily.

To souhlasim, mě se zas asi nejvíc líbil Sapiens: stručné dějiny lidstva. Velice zajímavé postřehy. Mam to jako audioknihy, protože je to nějak víc pohodlnější.. Rozhodně to stojí za to.

[man of culture]

Savaged by Systemd od Michael Warren Lucas

[vau]

Terry je archetypální unixový administrátor ze staré školy, který pečlivě a přesně pečuje o servery a vyhýbá se nejnovějším módním trendům. KDE a Gnome na serveru? Ne, pokud potřebujete grafické rozhraní, použijte FVWM. Nejnovější trend, který Terry odmítá? Ten, který se ujal téměř všude? Systemd, náhrada initu. Tak Systemd si přišel pro Terryho. V těsných kožených kalhotách. Ne, to vůbec není normální noc v počítačové místnosti…

[Aleš Kapica]

Otec mého nejlepšího nám říkával: „Kluci, víte kdo má nejvíc načtené komunistické spisy? Kněží, protože musí vědět, jak uvažuje jejich nepřítel.”

Takže pokud máš pochopit, proč někdo něco odmítá, nebo naopak preferuje, musíš vědět jak uvažuje.

[Gréta]

a carmageddon je knížka podle hry nebo je ta hra navopak podle knížky :O :D

[Kréta]

To jako cekas ze napisu knizku David a duchove?

[Gréta]

jo :D :D