Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí britského námořnictva odesílaly informace do spojeného zařízení v Číně. Britské námořní síly využívaly flotilu námořních dronů
… více »Alza.cz nabízí herní AlzaPC s předinstalovaným Linuxem (YouTube), konkrétně s linuxovou distribucí Bazzite (Wikipedie).
Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
Počítačová hra Knytt napsaná v Multimedia Fusion 2 byla vydána před 20 lety. Při této příležitosti byl dnes představen moderní port (YouTube) této plošinovky na současné operační systémy pod názvem Knytt Classic. Je zdarma k dispozici na Steamu a GOG.com.
Americká technologická společnost Meta Platforms představila nový model umělé inteligence (AI) Muse Glimmer. Model je menší než přední modely AI od konkurence a má běžet přímo na počítačích uživatelů. Meta model zpřístupní jako open source, tedy otevřený software. Nový model je navržen tak, aby zvládal takzvané agentní úkoly na počítačích se spotřebitelskou grafickou kartou. Klade si tak za cíl uspokojit poptávku po systémech AI, které běží přímo na zařízeních uživatelů.
V pátek 28. srpna 2026 se v pražském Karlíně uskuteční již osmý Mobilní Hackday. Akce začne v 10:00 a potrvá až do večera. Setkání proběhne v prostorách SUSE Linux, s.r.o. na adrese Křižíkova 148/34, Praha 8 – Karlín. Nejbližší zastávkou je Křižíkova, kam se lze dostat tramvají i metrem. Na programu budou například novinky z posledních měsíců, možnosti, jak si zjednodušit práci s LLM/AI, a také nová linuxová distribuce BengalOS, včetně … více »
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 6.0.0 s více než 130 změnami: "Většina změn vznikla s asistencí Claude Opus 5. Někteří lidi se bojí, že AI asistence může kód zamořit technickým dluhem. To je jistě pravda, pokud vývojář všechny změny bezduše odbouchne Enterem. Ale pokud si pořádně projde plán, vyjedná v něm změny a pak totéž udělá i s vygenerovaným kódem, kvalita kódu stoupne a technický dluh naopak klesne. Je to jako párové programování s
… více »Sam Aaron vydal novou major verzi 5.0.0 aplikace Sonic Pi (Wikipedie) určené také pro výuku programování pomocí skládání hudby. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
U příležitosti 30. výročí vydání počítačové hry Quake byla vydána nová epizoda s názvem Dawn of the Machine (Steam).
Číst jsem začal asi před dvěma roky. Navázal jsem tak na Pipi dlouhou punčochu ze základní školy. Mno, možná přeháním, tenkrát jsem ještě přečetl Patnáctiletého kapitána a Podivuhodné setkání v džungli. Obě knihy byly výborné a od známého spisovatele jménem Jules Verne. Tím mé putování po knížkách skončilo. Pak už jsem se zajímal jen o odborné knihy a hlavně odborné články a fora na internetu.
Ano, tato kniha byla jedna z prvních. Narazil jsem na ní myslím na ábíčku v bazaru. Popisuje hackery minulé doby, telefonní hackery atd. V té době byly ty činy opravdu obdivuhodné, ač se člověk i dočetl o script kiddie, který si jen něco sosnul a pravidelně pohřbíval velký korporace jako yahoo apod. Vzpomínám, že ho nakonec vyčenichali, nasadili odposlech, při kterém i zjistili, jak si jeho tatík objednává vraždu. Jo, dvě mouchy jednou ranou :).
Abych se vrátil k hackerům, tak musím říci, že s porovnáním s dneškem, měli tenkrát chabý znalosti všichni. Dnešní hacker toho musí umět oproti těm minulým 100x víc a i tak se nedostane na takovou úspěšnost průniku. Nicméně jako nákuk do historie a známé případy, to není špatné :). Kniha je členěna do kapitol podle jednotlivých hackerů.
Výborná kniha o Google a jeho dvou zakladatelích, o jejich cílech, myšlenkách, nápadech, o tom, jak získali muže jménem Eric Schmidt, o tom, jak šli na burzu, čím Google proniknul, jak byl a jak je financován atd. Musím říci, že kniha se mi velmi líbila a hodně mně překvapila (netušil jsem, kolik jsem toho nevěděl).
Co bych to byl za živočicha, kdybych nečetl o borci všech borců, o člověku, který dokázal na koleně jako student sestrojit počítač, který měl polovinu čipů oproti komerčním kompům a tím pádem o dost levnější. Místo výstupu v podobě žárovek a diod použil malou televizi a vualá :). Ano, Stevu Wozniakovi snad není co vytknout. Největší magor do obvodů, vtípkař, pohodář, člověk, bez kterého by nebyl Apple I ani Apple II, člověk, který přišel s univerzálním dálkovým ovladačem atd. Zasloužil se o hodně věcí, vydělal i hodně peněz a přitom si zachoval stále pohodovou hlavu a vždy si dělal, co ho bavilo. Velmi doporučuji. Ovšem pozor, tato kniha není o Apple, je o Wozniakovi.
Abychom se něco dozvěděli o Apple, tak nám iWoz nestačí. Tato kniha vrhá velmi zajímavý pohled na Jobse. Ukazuje nám, že Apple by bez Jobse nebyl, že jeho zásluhy jsou větší, než si mnozí myslí, o dost větší. Kniha přiznává, že je Jobs kruťas, ale bez něho by to Apple nezvládl. Jobs drtil své zaměstnance, velmi stresující práce, kterou moc lidí nevydrželo dlouho. Jobs z lidí vymáčkl maximum, svoje puntičkářství a cit pro dokonalost a jednoduchost udělalo své. Jeho zásluhy jsou obrovské a neměly by být opomíjeny.
Jsem člověk, kterého zajímá vše. Ohledně světové krize a o makléřích jsem toho moc nevěděl a tak jsem utekl od trochu IT tématiky k Cityboyovi. K člověku, který se stal rebelem a vyhnancem, k člověku, který se přiznal k různým nechutnostem, co dělal, o tom, jak fetoval, jak to chodí mezi makléřema atd. Velmi zajímavé počtení.
Bratrové si ze mně dělali srandu. "Nemá rád Facebook a koupí si knížku a pak ještě kouká na film". Ano, je to pravda, ale také je pravda, že by si člověk měl nepřítele držet blízko u sebe a hlavně, měl by o něm vědět co nejvíce věcí. A v tomto duchu jsem tak činil, chtěl jsem se dozvědět vše ohledně Facebooku, jak vznikl, s jakou myšlenkou, v jakém prostředí, vše o tvůrcích atd. Musím říci, že cukřík se opravdu vybarvil.
Kdo nechce číst knihu, může se juknout na film (The Social Network), který je opravdu dobře provedený a třeba oné knížce téměř plně odpovídá. Kniha je podrobnější, ale zase ve filmu jsou odpovědi na otázky, kterými kniha skončila. Jesse Eisenberg ztvárnil Marka Zuckerberga úplně dokonale. Mark je z psychologického hlediska velmi zajímavý počin, podle filmu a knihy taková bezcharakterní kamenná tvář.
Co bych to byl za člověka, kdybych si tuto knihu nepřečetl. Zadal jsem tedy objednávku Ježíškovi, který mi vynadal, že to úplně tak jednoduché nebylo, nicméně zvládl to :). Už od samého začátku jsem věděl, jak to skončí (to ví snad každý), a jelikož nemám rád špatné konce, tak jsem se na konec netěšil. Toto byla také první knížka, u které jsem porušil zvyk, číst jen v buse. Chybělo mi asi posledních 80 stránek, podíval jsem se na monitor, pak na knihu, zase na monitor, nu a nakonec jsem po ní sáhl a dočetl. Konec mně dle očekávání pěkně rozesmutněl, ale co se dá dělat. Kniha byla výborná a velmi čtivá. Moc se mi nestává, že se začtu natolik, že nepoznávám plynutí okolního času, nebo listování stránkami.
Zfilmované zpracování 1984 má sice výborné hodnocení, ale podle mně tento film hodnotila jen banda skalních fandů. Kdybych nejdříve nečetl knihu, tak bych film vůbec nepochopil, vůbec bych nevěděl, o čem je, co tím autor zamýšlel atd. Je to dáno tím, že ve filmu snad chybí většina z knihy, nic se tam nevysvětluje, jen jsou znázorněny útržkovité informace. Další pokusy o zfilmování knihy nemá snad ani cenu hledat, ale : 1984 (TV film 1954), 1984 (1956), Themepark 1984 (2009) (všechno to jsou braky). Něco by se snad mělo chystat na rok 2012, ale zatím je to velmi nejisté.
Vždy, když se mluví o Orwellovi a 1984, tak si vzpomenu na úžasný film V for Vendetta, který má k tématu 1984 velmi blízko a mně osobně se strašně líbí. Lehce úsměvné je, že oproti zfilmované verzi 1984 si John Hurt v tomto filmu zahrál přesně opačnou roli :).
Ještě mám tuto knihu, ale po pár stránkách jsem konstatoval, že na "Jak myslí Larry Page a Sergej Brin" to rozhodně nemá. Dost věcí je tam stejných, ale hůř napsaných a celkem je méně čtivá. Takže tu jsem nakonec ani nečetl a ani asi číst nebudu.
Musím říci, že sice denně toho přečtu kvanta z internetu, ale na knížku to nemá a slovní zásobě to nic moc nedá. Po prvních dvou knížkách jsem začal pociťovat velké zlepšení ve své slovní zásobě, lepší soustředění při čtení atd. Člověk prostě u odborné literatury, nebo na forech, nenarazí na "normální češtinu" a ta mu poté chybí nejen při vyjadřování.
Po Orwellovi zatím nemám nápad na žádnou další knížku. Přemýšlel jsem o nějaké s Gatesem, ale žádná mně nezaujala. Rád bych zachoval téma kolem IT. Zkusím se ještě zastavit v knihkupectví, zda náhodou na něco podobného jako výše zmíněné knihy nenarazím. Nemáte náhodou někdo nějaký tip? Byl bych vám vděčný :). Apropo, jak jste na tom s četbou vy? Jak vypadá vaše IT knihovnička? V příloze viz část mé it knihovničky (it knížek mám více, ale né všechny na jednom místě)
Zdar Max
Tiskni
Sdílej:
Taky je to jedna z mála záležitostí, kde český překlad fakt stojí za to, Kantorek je génius.Génius je možná příliš silné slovo...ale Kantůrek rozhodně děla maximum možného v situaci, ve které nelze vyhrát. Některé věci nepřeložíš, byť bys byl sebelepší překladatel. Zkusil jsem číst jednu Zeměplochu současně v češtině i angličtině, a byla to poučná zkušenost. Poměr vtípků, narážek a slovních hříček byl tak v poměru 10:7. Některé vtipy prostě v překladu zmizely beze stopy, nikoliv Kantůrkovou vinou, ale jednoduše kvůli svojí nepřeložitelnosti, popřípadě nepřenositelnosti.
Zeměplocha je v jistém smyslu to, co Monty Pythoni nebo Jistě pane ministře. Narážky na vše možné a občas humor až mrazí.
Pokud jde o historii, tak ta je vylhaná i v učebnicích dějepisu.
Vzhledem k tomu, že ty knihy napsal někdo jiný, bude to směs dohadů a fám.
Zeměplocha je o skutečnosti. Doporučuji například Malí bohové.
Film social network rozhodne doporucuji.
Tady pisou o filmu o Google.
Ale mozna soutezi o cestny titul Tremon.
Pokud pokračovat v orwellovském duchu, tak je dobrý Aldous Huxley a jeho "Konec civilizace" (v originále Brand new world) a také "My" od Jevgenije Zamjatina.Brave New World
Z It knížek na mě čeká Pro Git.
Jinak já bych doporučil Stanislawa Lema, konkrétně Kyberiádu (takové bajky o inženýrech kyberneticích) a Futurologický kongres (u toho jsem dostával nezvladatelné záchvaty smíchu). Nejsou to sice knihy typu "Jak myslí X", ale to 1984 taky ne.
Před takovými devíti lety jsem četl knihu od Kevina Mitnicka: The Art Of Deception. Je to soubor "historek z podsvětí", prý samotným Mitnickem provedených. Některé jsou docela zábavné. Celkově to ale není příliš čtivé.
Když Lem, tak už i Měsíc je drsná milenka od R.A.Heinleina.
Počítač se probere k vědomí a Měsíc se stane samostatný, nezávislý na Zemi.
Kukaččí vejce jsem našel Googlem a česky
a bylo to tuším na rootu
prudko chytlaveVystizne receno. Kdyz jsem to cetl poprve, vzal jsem si to na hory na chalupu a vecer, kdyz se ostatni veselili, ja cetl a cetl... pak zacaly bavici se skupinky odpadat a mizet a ja porad cetl. Jeste jednu kapitolu a jeste jednu... a prubezne jsem od toho vstaval a varil si grog, kterej jsem usrkaval. Skoncilo to tak, ze jsem to docetl, zjistil, ze je pet rano a ja skoro nemuzu vstat, protoze jsem vypil vic nez pul litru rumu
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sergej_Vasiljevi%C4%8D_Lukjan%C4%9Bnko u nás je sice známá Denní, Noční a Šerá hlídka, ale napsal toho podstatně víc. (mimochodem filmové zpracování naprosto nedoporučuji, nedá se na to koukat a do knížky mají opravdu hodně daleko) Z cyklu pro IT doporučuji výborná lživá zrcadla. Virtuální realita naprosto nové úrovně. Opravdu luxus.
.
Huh, proč by to nemělo jít? Já kdysi přečet Dunu (včetně příloh, okolo 800 stran) na jeden zátah za cca. osm hodin. Jediný problém byl, že jsem musel ke konci co hodinu střidat polohu, protože už mě začínaly dřevěnět různé části těla, což se vzhledem k mizernosti postele (tuhá matrace na drátené síti) dalo čekat.Já říkám, že to jde, a vy se mě ptáte, proč by to nemělo jít? Cože? :) A nebavme se o rychlosti čtení pouze nejoblíbenějších knížek. Pisatel řekl, že jich přelouskal 30 až 40 týdně. Nepředpokládám, že by všechno byly jeho nejoblíbenější knížky. :) Bavím se o průměrné rychlosti čtení, do čehož zařazuju jak knížky, které se čtou skoro samy, tak knížky, které mi do hlavy moc nelezou. Z toho vzniká ten průměr...
Za chůze to moc nejde, při práci taky ne a tak je to vlastně kromě jídla, jediná doba, která na tuhle činnost zbývá.
Tak především.. ne každá kniha má 200 stranNeřekl jsem, že každá má 200 stran, 200 jsem vzal jako průměr. Kolik je tedy průměr? Alespoň zhruba? 150? Je to jedno.
Jako kluk jsem Verneovky obvykle "zhltnul" za večer. Prostě jsem byl jimi tak zaujat, že bych neusnul, kdybych je nedočetl.Zkusíme to spočítat. K verneovce jste přišel v 8 hodin večer a dočetl ji ve 2 ráno (následujícího dne). To je 6 hodin čtení. Budeme-li předpokládat, že verneovky jsou to nejzábavnější, co jste četl, přičemž říkáte, že čím zábavnější kniha, tím rychleji přečtená, a vezmeme-li v úvahu, že průměrná verneovka má 200 stran (náhodně jsem jich našel pár v knihovně), znamená to, že jste četl rychlostí, jakou jste těch 40 knih týdně přečíst nemohl.