Mikrotron pod Vítkovem

6.12.2020 21:58 | Přečteno: 8058× | Obecné IT | | poslední úprava: 7.12.2020 20:23

Vrch Vítkov v centru Prahy pod sebou ukrývá kromě několika starých tunelů pro vlaky také tunel pro pěší. Málokdo však ví, co se skrývá za zcela nenápadnými kovovými dveřmi, posprejovanými klikyháky sprejerů.

Hned za dveřmi je možné spatřit 22kV trafostanici, která dodává potřebné napájení pro všechno vybavení uvnitř. Původně byla určena pro Karlín.

Směrem doleva je možné projít několika úzkými betonovými chodbami. Ty vedou do malé místnosti s několika dveřmi.

Za modrými dveřmi vlevo se ukrývá skladiště a obrovská betonová čočka, která byla kdysi pohyblivá a umožňovala tunel uzavřít, a zvýšit tak jeho odolnost proti atomovému výbuchu.

Dveře napravo pak už podle piktogramů a nápisů dávají pocit něčeho podstatně zajímavějšího:

První podlouhlá místnost za dveřmi ukrývá mechanickou dílnu.

Za touto místností následuje elektronická laboratoř:

Předposlední místnůstka tvoří jakousi křižovatku, ve které se kromě dveří, jimiž jsme vstoupili, nacházejí ještě další dvoje. Jedny obrovské, pancéřové, druhé normální. Za těmi dvě tuny vážícími, olovem naplněnými, hydraulikou ovládanými dveřmi, se ukrývá Mikrotron.

Za těmi normálními pak spektrometr, kde se analyzují vzorky.

V místnůstce s dveřmi je také kontrolní panel, který se od roku 1981 prakticky nezměnil:

(Za povšimnutí stojí tabulka se schématem zhruba uprostřed.)

Šedá krabice na obrázku vpravo je modulátor magnetických vln. Jedná se o kusovou výrobu z ruského Petrohradu. Výsledná vlna je vlnovodem vedena do poslední a nejdůležitější místnosti, do které se vchází přechodovou komorou tvořenou dvojicí obrovských olověných dveří, poskytujícími stínění ekvivalentní třem metrům betonu:

Zde se nachází Mikrotron MT25.

Jak funguje Mikrotron

Mikrotron je urychlovač urychlující skupiny elektronů na volitelnou energii. Do „žlutého kola“ jsou přiváděny mikrovlny, které ve žhavém, napětím vybuzeném krystalu (?hexalantu boridu?) dutinového rezonátoru udělí elektronům na valenčních sférách počáteční energii. Nabité částice poté vykonají v magnetickém poli kruhový pohyb.

(Součástka dutinového rezonátoru. Ve štěrbině uprostřed se ukrývá krystal. Omlouvám se za rozostřenou fotografii.)

Elektrony jsou ve skupinách anglicky nazývaných „bunch“ urychlovány po kruhových drahách, ve kterých se drží díky tomu, že celá komora je jeden velký magnet, ovlivňující jejich trajektorie.

Celé zařízení je načasováno a spočítáno tak, aby délka oběhu elektronů po kružnici byla násobkem vlnové délky přicházejícího magnetického záření. Díky tomu je elektronům opakovaně v každém oběhu předávána energie zhruba 1 MeV, což způsobuje jejich přesun na vyšší orbitu s větším poloměrem kružnice.

(Zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:ClassicMicrotronSketch.svg )

Tento konkrétní mikrotron umožňuje volbu několika vnitřních průměrů drah, a tedy i výstupních energií odstupňovaných po 1MeV krocích od 6 MeV do 25 MeV. Svazek elektronů je poté v určitou chvíli vyveden ven a nasměrován skrz další magnety na konkrétní cíl.

Vývodový kanál je v podstatě posuvná trubka, kterou je možné umístit na konkrétní dráhu. Tu je nutno nastavit před zapnutím přístroje, čímž dojde k výběru energie svazku.

(CHVÁTIL, David, Miroslav VOGNAR a Pavel KRIST. Mikrotron MT 25 - zdroj tvrdého záření gama [online]. , 1 [cit. 2020-04-01]. Dostupné z: https://inis.iaea.org/collection/NCLCollectionStore/_Public/39/084/39084493.pdf)

Zajímavostí je, že díky vnitřní konstrukci nejde regulovat proud elektronů pod asi 13 MeV, protože trubku není možné zkroutit na patřičnou dráhu. Regulace na nižší energetické hodnoty se provádí výměnou dutinového rezonátoru s energií jen 0.5 MeV, který efektivně vydělí získávané energie dvěma.

Elektrony jsou poté přivedeny do elektronovodů, což jsou v podstatě kovové trubky, na kterých jsou přidělány magnety:

Dipóly, které fungují jako selektory výstupů, umožňují vybrat konkrétní elektronovod využitím stejného pravidla, jako funguje i v mikrotronu - nabitá částice zakřivuje v externím magnetickém poli svou trajektorii. Čím je částice energetičtější, tím silnější magnety jsou potřeba. Takto je možné rovně letící částici nechat vletět do jedné z několika trubek.

Na trubkách jsou magnety, které náš průvodce označuje jako „kvadrupólové duplety“. Ty umožňují svazek zaostřit či rozostřit, a to od milimetrů až po cca dvanáct centimetrů. Princip je trochu podobný zaostřování ve starých CRT televizích.

Celý princip jsem se pokusil v klíčových detailech zachytit v animaci zde:

Výstup vypadá takto:

V podstatě trubka zakončená nějakým materiálem. V případě fotky se jedná o fólii s luminoforní vrstvou, která způsobuje, že v místě, kde skrz ni prolétají elektrony, svítí. Toto světlo je sledováno silně stíněnou kamerou, umístěnou nad mikrotronem, která přes zrcadlo míří právě na tuto fólii.

Za fólii je možné umístit další filtry. Materiál s velkým protonovým číslem způsobuje, že elektrony brzdí v coulombovském poli částic, do kterých narazí. Některé materiály (používá se například wolfram) jsou spočítány aby v nich elektrony zabrzdily úplně, a to tím, že vyrazí elektron z jádra, čímž vznikne díra, která se za emise fotonového gama záření zaplní jiným elektronem. Jiné materiály, například olovo či ochuzený uran, způsobují pak ještě další konverzi gama fotonů na neutrony (elektron má takovou energii, že u konkrétního materiálu vyrazí neutron z jádra).

Tímto jednoduchým principem je možné z jednoho zařízení dostat jak proud elektronů, tak i gama a neutronové záření.

Elektrony jsou monoenergetické, protože všechny ostatní jsou vyeliminovány, když v kruhových drahách vypadnou ze synchronizace urychlovaného „bunche“. Fotony mají energetické spektrum spojité.

Elektronovod zde míří na dočasně postavenou hradbu z cihliček olova, která slouží k odstínění nechtěného záření, kromě malého úzkého prostoru v trubičce uprostřed.

Často se také používá otočná ploška s motorem, na které se otáčí vzorek. Pokud se podíváme na zakončení druhého elektronovodu, vede jako by do prázdna před zelenou krabicí:

Za povšimnutí stojí hliníkově vypadající trubka vlevo od oranžového sloupu. Jedná se o trubku na kapsle pneumatické pošty. Ty jsou ozářeny skrz úzkou škvíru a poté vytaženy tmavě šedou hadicí, která je na fotce nahoře v danou chvíli odpojená. Potrubní pošta vede do místnosti vedle, kde je spektrograf, který změří spektrum ozářeného vzorku, a tím získá například informace o jeho složení.

Díky systému potrubní pošty je možné detekovat i vzorky s velmi krátkým poločasem rozpadu (vteřiny či méně).

Ke zvedání víka je nad mikrotronem malý jeřáb s pojezdovou dráhou. Ten je využíván k provádění údržby, výměně dutinového rezonátoru a tak podobně. Ingot tvořící tělo mikrotronu je použit jako pólový nástavec magnetu, který vytváří homogenní magnetické pole. Uvnitř jsou však také korekční cívky, které upravují nedokonalé kruhové dráhy ovlivněné nehomogenitami materiálu.

K čemu se mikrotron používá

Elektron má cca 1000x menší váhu než proton, tedy urychlování elektronů je 1000x lehčí než protonů. Asi nejznámější urychlovač částic v CERNu má oproti mikrotronu 7 TeV na proton, což dává rozdíly energií asi miliardkrát větší (6 řádů na tera + tisíckrát víc na proton). Jak vysvětluje náš průvodce, nedá se použít přirovnání ke šnekovi a formuli jedna, neboť tam je rozdíl rychlostí jen o pár řádů.

Teoreticky by se mohlo zdát, že mikrotron nemá moc uplatnění, když všude možně ve světě stojí přístroje schopné dosahovat významně větší energie. Mikrotron má však velkou výhodu v obrovské konfigurovatelnosti svazku, energií a druhů částic, ale také právě v tom, že dosahuje malých energií, které se dají používat například k chemickým proměnám.

Z fyziky částic plyne, že pokud je energie částice menší jak 10 MeV, tak nabité částice nejsou schopny překonat coulombovskou bariéru jádra, a tedy nedojde k jaderné reakci. Jinými slovy, všechny změny, které proběhnou, jsou pouze na chemické bázi podpořené energií mikrotronu. Díky tomu nevzniká v ozářeném předmětu po skončení indukovaná aktivita (vzorek není radioaktivní).

Spousta využití je pro biology a potravináře. Například výzkumný ústav potravinářský prý chtěl vylepšit materiál střívek používaných na párky tak, aby praskala méně. Toho se podle našeho průvodce skutečně dosáhlo právě nízkoenergetickým ozařováním, kde se po několika pokusech podařilo najít konfiguraci způsobující zesíťování na materiálové úrovni. Takto je možné dostat ze stejných částic materiálu jiné fyzikální a chemické chování přeuspořádáním jeho struktury.

Pro odlehčení uvádí experiment zestařování koňaků ozařováním, které se jim na mikrotronu nakonec povedlo. Fyzikální princip spočívá v uvolňování molekul esterů a ketonů z konce řetězců komplexních molekul, které by jinak musely být uvolněny působením kosmického záření, brownovým pohybem, teplem a obecně kmitáním molekul. Estery a ketony prý dělají ty nejlepší chutě a jsou vázány na koncích molekul slabými silami, odkud časem samy odpadnou. Ekvivalent dvaceti let zrání prý trvá asi devadesát vteřin. Nutno dodat, že takto nelze vytvořit například chuť dubového sudu, pouze uvolnit již přítomné chuťové molekuly.

Často se mikrotronem zkoumá použití pro medicínu. Mezi věci, které se dostaly do médií, byl vývoj nanoprášku z diamantu: Česká nanotechnologie urychlí odhalení rakoviny pomocí diamantů. Ten byl vyvinut i díky ozařování na mikrotronu a umožňuje vykreslit nádorové onemocnění buňku po buňce, či dokonce pochody uvnitř buněk.

Zajímavé bylo také ozařování speciální biologické želatiny zvířecího původu, jejímž ozářením se podařilo vytvořit tuhý a pevný biokompatibilní materiál použitelný jako kostní náhrady. Tyto náhrady například titanových klíčních kloubů nezpůsobují imunitní reakci těla.

Dál náš průvodce uvádí použití pro testování elektroniky a popisuje ověřování různých detektorů částic, ale i radiační odolnosti elektroniky používané ve vojenském či kosmickém průmyslu. Ona ohrada z olověných cihel byla použita právě k ověřování funkce citlivého detektoru čtrnáct dní před naší návštěvou, a sloužila ke snížení záření na malou úroveň.

Jako příklad také uvádí schopnost zjišťovat, jestli nedošlo ke změně ozařovaných materiálů, a tak se zde například zkoumaly různé části Temelína.

Časté je také ozařování různých krystalů, například pro firmu Crytur, která je prý mimo Rusy a Číňany jediná schopna vyrábět krystaly v požadované kvalitě, a tak se na ni obrátili Němci ohledně konstrukce scintilačních detektoru pro nově stavěný urychlovač v Darmstadtu.

Dále zde pomáhají prototypovat speciální materiály elektrod pro nové druhy baterií, kde je možné ozařováním vytvořit různé chemické či fyzické struktury, které by nešlo jinými postupy vyrobit. Ozářením je například možné přeskládat molekuly do nějaké struktury či způsobit, že budou jen polopropustné nebo v nich vzniknou díry.

Tohle je pro Davida Chvátila asi ta nejzajímavější část práce, protože je nutné provádět mezioborovou spolupráci s chemiky a materiálovými fyziky. Ti často nerozumí jaderné fyzice, a proto je nutné pro ně připravovat řešení na míru a vypracovat pro ně různé kreativní postupy.

Naprosto nejčastější využití je ale takzvaná fotonová aktivační analýza. Ta funguje tak, že je zářením vyražen z jádra materiálu elektron. Tím se jádro stane nestabilním a β- rozpadem se změní na prvek, který je v tabulce prvků nalevo od něj. Přitom dojde k emitaci charakteristického fotonového záření. To je pro každý prvek specifické svojí energií a spektrem. Měřením těchto fotonů a jejich spektra je možné přesně zjistit, jaké prvky, či dokonce i jejich izotopy, jsou v materiálu přítomny.

Tato metoda má pro některé prvky velmi velkou citlivost, takže je lze zjišťovat až s rozlišením 1 ppm, tedy detekovat jednu částici v milionu ostatních. Za komunismu byl mikrotron takto využíván například k hledání zlata, kde byly zkoumány vzorky zeminy a bylo měřeno, kolik zlata v nich je.

Různé prvky je nutné analyzovat různě dlouho, podle materiálu to mohou být až hodiny. Fotonová analýza je zajímavá, protože pracovišť, kde by se prováděla, je málo, na rozdíl od neutronové, která je ve světě široce praktikována.

Z nedávné doby se mikrotron dostal do novin například když se podílel na analýze vousů Tycha de Brahe poté, co historici spekulovali o jeho otravě. Dále pak když analyzoval náramek, jenž našli archeologové u pravěkého člověka.

Úloha mikrotronu je hlavně ve výzkumu a prototypování, ne ve výrobě. Jakmile je nějaký proces odladěn a popsán, jsou typicky používané zářiče jako Kobalt 60, kterým se například sterilizuje v Evropské unii všechno koření, obvazové materiály, ale probíhá i ozařování nábytku proti červotočům a tak podobně.

Zajímavá historie

Česká republika je z post-sovětských zemí jediná, která si postavila vlastní mikrotron, a to díky osobě profesora Čestmíra Šimáně. Nechám chvíli mluvit wikipedii:

Po studiu na gymnáziu v Opavě-Kateřinkách a na 3. gymnáziu v Brně absolvoval Vysokou školu technickou Dr. Edvarda Beneše v Brně. Za druhé světové války byl nasazen v Poldině huti v Chomutově. Po válce pracoval jako asistent na Přírodovědecké fakultě MU a v roce 1947 uspěl se žádostí o stipendium na studium ve Francii. Zde studoval dva roky na Collège de France pod vedením profesora Frédérica Joliot-Curie. Pracoval mimo jiné ve vědecké skupině zabývající se cyklotrony a také na urychlovači v Ivry. V Paříži měl možnost navštěvovat přednášky nejlepších vědců té doby, například Louise de Broglieho.

Po návratu z Francie se stal vůbec prvním zaměstnancem Ústavu pro atomovou fyziku. Vybudoval laboratoř jaderné fyziky v pražské Hostivaři. V roce 1954 byl ředitelem Fyzikálního ústavu Československé akademie věd a poté i prvním ředitelem Ústavu jaderné fyziky v Řeži, na jehož vybudování má velkou zásluhu. V roce 1964 začal přednášet na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, v letech 1967–1972 zde byl děkanem. Na této fakultě působil celkem čtyřicet let.

V letech 1961–1964 byl ředitelem divize technických dodávek a jaderných materiálů Mezinárodní komise pro atomovou energii ve Vídni. V této době působil také jako tlumočník při jednáních ruských a amerických vědců. Roku 1956 se stal dlouhodobým členem vědecké rady Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně u Moskvy a v letech 1973–1977 zde působil jako zástupce ředitele.

(Zdroj: Luděk Kovář, Wikimedia Commons)

Profesor Šimáně byl jeden z těch naprosto klíčových lidí, kteří stáli u zrodu celého jaderného výzkumu v České Republice. Podle vyprávění našeho průvodce to byl právě on, kdo si během svého působení v Dubni uvědomil, že mikrotron je ideální druh urychlovače pro tehdejší Československou republiku. Díky němu byl u nás vytvořen návrh a následně zrealizována konstrukce mikrotronu.

To prý například vyžadovalo, aby se ve Vítkovicích zastavila martinská pec a odlil ingot železa speciálně pro mikrotron, který byl pak obroben v plzeňské Škodovce do požadovaného tvaru. Všechna ostatní zařízení s výjimkou několika kusů pak byla vyrobena přímo v prostorách pod Vítkovem.

Český mikrotron je na rozdíl od těch ruských ve tvaru zhruba třítunového hrnce, na kterém je tunové víko. Rusové pak používají design, kde je odjímatelné víko shora i zdola. Dodnes se prý vedou spory, který design je lepší. Ten náš se zezdola tolik neprohýbá, když je v mikrotronu vyrobeno provozní vakuum 10^-4 pascalu.

Mikrotrony ve světě

Podle vyprávění našeho průvodce historicky existovala ruská a švédská větev vývoje. Švédové používali elektronové dělo pro injektáž elektronů, a proto byly jejich mikrotrony velmi drahé. Samotné elektronové dělo pro energie v mega-elektron-voltech (MeV) mohlo stát víc než celý zbytek mikrotronu. Oproti tomu Rusové vyvinuli metodu s dutinovým rezonátorem, kde krystal stojí pár dolarů.

Mikrotronů obecně zbylo na světě málo. Na západě prakticky neexistují mikrotrony klasického typu, většina mikrotronů švédského druhu byla převedena na takzvaný racetrack, který dosahuje větší úrovně energie. Racetrack je kombinace s lineárním urychlovačem, kde se mikrotron jako by rozřízne na dvě poloviny a mezi ně se vloží lineární urychlovače. Obecně se odhaduje, že na světě je v provozu jen pár desítek, možná jen cca desítka mikrotronů.

(Obrázek pochází z wikipedie: https://en.wikipedia.org/wiki/Microtron#/media/File:RacetrackMicrotronSketch.svg )

Dnes se většinou používají místo mikrotronů lineární urychlovače, kterých je pro srovnání na světě asi patnáct tisíc, a jen v Praze jich je minimálně deset. Naprostá většina se používá v medicíně, specificky v onkologických centrech. Lineární urychlovače vyrábí asi dvě nebo tři firmy na světě, doktoři s nimi mají zkušenost a v podstatě jsou maximálně user-friendly odladěné tak, že se zmáčkne pár tlačítek a ono to nějak funguje.

V podstatě všechny mikrotrony původního typu jsou ruského původu, protože Sovětský svaz jimi vybavil země RVHP. Mikrotrony tak zbyly například ve východním Německu, Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a na Ukrajině. Také Vietnamci a Mongolové dostali vlastní mikrotron. Dále je mikrotron v nemocnici v Moskvě, v ústavu jaderné fyziky v Dubni, jeden je prý někde na Sibiři a jeden v Kanadě.

Díky malému počtu kusů neexistují firmy, které by poskytovaly komerční podporu mikrotronů, a pokud ho tedy někdo provozuje, musí si úplně všechno dělat sám. Dá se říct, že lidé kolem mikrotronu musí rozumět všemu do posledního šroubku a drátku, a většinu věcí si musí dělat sami. To vyžaduje lidi s mixem znalostí tak širokých, že zvládají vše od částicové po materiálovou fyziku, inženýrství a elektroniku. K tomu také právě slouží mechanické a elektronické dílny v prvních dvou místnostech, kde se na údržbě a rozvoji podílí studenti z několika fakult.

Zajímavé je, že v podstatě ve všech zemích bývalého RVHP, s výjimkou Ukrajiny, už mikrotrony kvůli složitosti neprovozují. Například Poláci, Maďaři, Rumuni a Bulhaři se mikrotronů vzdali a Vietnamci a Mongolové je používají jen ve zjednodušeném režimu.

Česká Republika je tak vedle Ruska jedna z mála zemí, která má dostatečné odborníky na vlastní výzkum a další vylepšování mikrotronové technologie, a z toho plynoucích výhod (fotonová aktivační analýza) oproti vysokoenergetickým urychlovačům.

Přijde mi to jako úžasná stopa profesora Šimáně, který svým životem podobně jako například Kolben pozvedl republiku mezi světové velmoci.

Otázky, co jsme měli

Otázek jsme samozřejmě měli hodně, tady jsou některé zbývající, které se mi nepodařilo rozpustit do zbytku článku;

Kolik přibližně stojí hodina ozařování

Mikrotron má prý čtyři různé účetní režimy:

• Pro studenty zadarmo v rámci různých diplomových prací a tak podobně.

• Pro lidi z FJFI (fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská) je to nízká cena v řádu stokorun, kde platí pouze za vodu a elektřinu.

• Ostatní ústavy po republice platí cca dva tisíce za hodinu.

• A konečně komerční firmy platí přibližně čtyři tisíce.

Řízení počítačem

Mikrotron není jednoduché řídit počítačem, teorie řízení není úplně popsána tak, aby se z toho dalo udělat pár rovnic. Momentálně probíhají práce na převod řízení automaty Tecomat.

David Chvátil je v současnosti podle svých slov ve střední Evropě jediný, kdo umí mikrotron ručně pustit, analogově řídit a nakalibrovat. Očekává se, že i poté, co bude automatizované řízení připojeno, bude stále provoz probíhat v poloautomatickém režimu, asi jako vzlet letadla, kde operátor prvně stroj nastartuje a nakalibruje, a teprve po dosažení provozních parametrů předá řízení počítači, jenž udržuje provoz.

Závěr

Obrovské poděkování patří našemu průvodci, Ing. Davidu Chvátilovi z ústavu jaderné fyziky Akademie věd České republiky. Jeho průvodcovské a vysvětlovací schopnosti jsou naprosto úžasné. Všechny naše dotazy odpověděl do posledního detailu sofistikovaně technicky, ale zároveň tak, že to všichni pochopili.

Musím říct, že nejenom já jsem byl z exkurze nadšen a nebál bych se ji označit jako epesní. Osobně mi to dalo tolik podnětů a věcí k zamyšlení, že i celé měsíce poté stále přemýšlím nad fyzikou okolo mikrotronu. Nadšení šlo dokonce tak daleko, že jsem se zamýšlel, jestli bych se třeba do budoucnosti nechtěl profilovat tímhle směrem, a třeba si nejít udělat dálkově nějaký přidružený obor.

Co na mě nejvíc zapůsobilo, je naprostá konfigurovatelnost celého stroje. Naprosto všechno je možné nastavit a upravit, od těch největších hloupostí, po ty úplně primární funkce. Lidé kolem mikrotronu dokonale vědí, co dělají na úrovni, o jaké si třeba já můžu nechat jen zdát. Mikrotron jsou schopni použít tisíci různými způsoby a hrát na něj jak na hudební instrument.

Když jsem byl na exkurzi, tak mi naprosto jasně došlo, že takhle se má dělat věda a učit nová generace studentů. Nikoliv jim dát drahé hračky nakoupené někde v zahraničí, ale nechat je stavět složitý přístroj úplně od nuly. Síťovým efektem vzniká obrovský benefit pro celou republiku, který způsobuje, že se z lidí, a lidí kolem těchto lidí, stávají odborníci, kteří pak šíří svou odbornost mezi ostatní.

Reciproční exkurze

Na mikrotron jsem se dostal přes kolegu, kterému jsem doporučil exkurzi na jaderný reaktor LVR-15 v Řeži, kde jsem se byl podívat s několika brmlabáky.

Pokud se vám článek líbil, či pokud máte nějaké tipy na další zajímavé technické projekty, určitě mi dejte vědět. Také pokud byste například chtěli, abych napsal o něčem, co děláte u vás ve firmě či instituci, a zpopularizoval tak vaši práci, určitě se můžeme domluvit.

Obecně mě baví psát, takže pokud máte něco pro mě zajímavého, rád o tom napíši, a výsledný text můžete používat pro vlastní publikační účely.

Odkazy

• Co to je mikrotron a k čemu se hodí aneb vzpomínka na nestora české jaderné fyziky Čestmíra Šimáně

• Co to je mikrotron aneb poděkování profesoru Čestmíru Šimáně

• Tajemství pražského Vítkova. Česká republika má svůj urychlovač částic v atomovém krytu

• Jaderní alchymisté a zlato pod Vítkovem

• Čestmír Šimáně, otec prvního reaktoru u nás, rozuměl atomům i klasikům

• Mělo tu být úložiště mrtvol, pak jsme hledali zlato, říká operátor urychlovače částic pod Vítkovem (videoreportáž)

• Mikrotron MT 25 - zdroj tvrdého záření gama

• Zařízení pro krátkodobou fotonovou aktivační analýzu na mikrotronu MT25

• Activation analysis in Czechoslovakia and in the Czech Republic: more than 50 years of activities

       

Komentáře

[Max]

Kurnik, uklouzla mi myš a poškodil jsem ti hodnocení :-/. Omlouvám se. Jinak moc pěkné počtení, díky.
Zdar Max

[Bystroushaak]

V pohodě :)

[💩]

💩💩💩

[Gréta]

taky budu píct vosí hnízda ;D

[vencour]

Píct?
Překvapilo mne, že na formičkách se píše "včelí úly" a že teprve pak mi došlo, že to nedává smysl ... to vžité pojmenování.

[💩]

Proc? Me to prijde docela trefny

[vencour]

Ok, já znam, hnízdo jako kouli z celulṕzy, občas jsem je po cestě potkal snad až půlmetrový.

[kralyk z abclinuxu]

Proc? Me to prijde docela trefny

Tohle jsou pokud vim právě včelí úly (košnice). Vosí hnízdo je takovát papírová bakule přilepená někde zestrany/zespoda na stromy, krovy a tak...

Ten lidovej název fakt smysl nedává, ale používá se

[_]

TIL vosa != včela

[Gréta]

samože jenom ty piškoty na podvozek těch hnízd néé celý to hnízdo :D ;D

kdyžuž se stim jednou jako mažu tak to přece nezabiju kupovaným piškotem a s lineckým kolečkem nejsou moc dobrý ;D hele videjko co poláci s našima piškotama provedli :O :/

a ten název vosích hnízd mi taky připadá divnej ale prostě se jim tak řiká a když řekneš 'včelí úl' tak lidi věčinou ani nevěděj vo čem mluvíš :O :O :D ;D

[GeBu]

Jaký je výkon toho mikrovlnného generátoru? Generátorem je magnetron?

[Bystroushaak]

Ta otázka padla, ale už se nepamatuji. Ale je to prý podobný typ, jaký se používá ve vojenských radarech.

[GeBu]

Klystrony v radarech umí až desítky MW (impulsně). To nevím, jestli by se to sem hodilo. A to nějak plynule řídí (zvyšuje) kmitočet, když se to rozbíhá?

[Bystroushaak]

Z literatury co jsem k tomu našel;

Svazek urychlených elektronů má pulsní charakter, délka pulsu je 3,5us, opakovači frekvence 423 s^1

V letech 2003-2005 proběhla modernizace mikrotronu, jejímž cílem bylo zvýšení středního proudu urychlených elektronů, zlepšení kvality svazku a zvýšení spolehlivosti při dlouhodobém provozu. Toho bylo dosaženo záměnou zastaralého a poruchového magnetronového generátoru za moderní a výkonnější, přechodem od napájení 400 Hz měničem na napájení ze sítě 50 Hz ..

Výkon tam v tabulce píšou na 5MW, přeladitelný magnetron 2796+5 Mhz. Zdroj: Mikrotron MT 25 - zdroj tvrdého záření gama.

Pak jsem k tomu našel ještě K problematice řízení klasického typu mikrotronu a využití fuzzy logiky.

[GeBu]

Aha, takže je to pulsní. Myslím, že u radarů je opakovací kmitočet 1 kHz. Přeladitelný magnetron? To jsem neznal.

[Jendа]

Myslím, že u radarů je opakovací kmitočet 1 kHz.

Spíš méně když chceš vidět dál než 150 km. Například státní radary mají něco jako 450 Hz.

Přeladitelný magnetron? To jsem neznal.

To prý funguje tak, že je část z deformovatelné membrány, na tu se zvenku mechanicky tlačí a tím se mění geometrie dutin. Ale znám to jenom z vyprávění a viděl jsem to zakrabicované v provozu, ale ta mechanika nebyla vidět.

[ehmmm]

Tak ne ze bych vsemu rozumnel, ale cetlo se to super.

To nadseni na konci pripomina Feynmanovo vypraveni o urychlovacich, kde na jedne univerzite ho "meli", zatimco na druhe si ho "udelali".

[DanBlack]

Zásadní otázka: Daj se na tom ohřát párky? 8-)

[Bystroushaak]

Mimo jiné :)

[Max]

Docela homofobní otázka, nemyslíš? :D
Zdar Max

[DanBlack]

Sojový burger bych tam nestrkal...

(Zkusil jsem jednou a ten smrad sem větral celej den, přitom tofu a spol. mi nevadí)

[MStopka]

Jop, určitě, protože on existuje jeden Sojový Burger. Tyhle pohádky.

[sekacka]

že takhle se má dělat věda a učit nová generace studentů. Nikoliv jim dát drahé hračky nakoupené někde v zahraničí, ale nechat je stavět složitý přístroj úplně od nuly. Síťovým efektem vzniká obrovský benefit pro celou republiku, který způsobuje, že se z lidí, a lidí kolem těchto lidí, stávají odborníci, kteří pak šíří svou odbornost mezi ostatní.

díky za perfektní článek a zejména za to shrnutí.

[Agent]

Závidim. Taky bych se chtěl na něco takového podívat. Sice tomu nerozumim, ale je to zajímavý.

David Chvátil je v současnosti podle svých slov ve střední Evropě jediný, kdo umí mikrotron ručně pustit, analogově řídit a nakalibrovat.

To jako nikdo jinej to neumí provozovat? Ti ostatní co se kolem motaj by to společnými silami nezvládli?

[Bystroushaak]

To jako nikdo jinej to neumí provozovat? Ti ostatní co se kolem motaj by to společnými silami nezvládli?

Asi částečně, ale nejspíš ne všechno dohromady, specificky ta kalibrace musí být zábava.

[X]

Je rozumne aby tohle bylo uprostred mesta?

[Nestville]

A co se uz muze prihodit?

[_]

Tak určitě se muže něco přihodit - podívejte se jak dopadlo třeba Brno...

[Durian]

A co se prihodilo v Brne?

[Max]

Tohle tě trápí, ale jaderný reaktor na půdě CVUT ne? :D
Zdar Max

[Bystroushaak]

Uprostřed města pod sto metry kopce a mnoha metry betonu. V nemocnicích máš podobně silné zdroje záření a ty rozhodně takhle dobré stínění nemají.

[DanBlack]

Radary na Ruzyni ti nevadí?

[Gréta]

kuli tobě tam maj takovej ten nápis 'neboj' :D ;D

nóóóóó a fakt je to jako tak nebezpečný žese to musí skovávat v atomovým kritu nebo to je jakoby spíš stínění před zářením zvenku aby je nerušilo když tam dělaj vědu????? :O :O

[Bystroushaak]

Rozhodně je třeba stínění, ale na to stačí ty tři metry betonu (nebo ekvivalent v ostatních materiálech), protože obsluha běžně sedí u toho kontrolního panelu, když je to v provozu. To že je to v atomovém krytu je asi spíš dané tím že to byl hodně levný nevyužívaný objekt co do prostor (nepoužívají všechny prostory, prý jsou tam ještě další, ale naprosto neudržované), který ale shodou okolností má zároveň excelentní zdroj energie v podobě těch 22kV, které by se někam jinam musely draze přivádět.

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

stínění před zářením zvenku aby je nerušilo když tam dělaj vědu

Mluví se o stínění zvenku. Jako třeba lapače neutrin jsou v hlubokém podzemí...

[Bystroushaak]

Mluví se o stínění zvenku. Jako třeba lapače neutrin jsou v hlubokém podzemí...

Možná to má nějaký význam při fotonové aktivační analýze. Ten detektor je prý docela malý a asi by nebylo problém ho odstínit třeba tou hradbou z olověných cihliček. Kapsle na vzorky by se ti vešla do ruky.

[Ozzák]

A já si myslel, že je tam Simonina hospoda U Tukana!

[citanus]

: D taky sem mel ten dojem

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Vynikající článek, fascinující téma. Souhlas s tím, že hrát si k hotovými hračkami = vzdělání pomocné obslužné síly zatímco vyrobit si vlastní zařízení = vzdělání vědce.

[JiK]

to je nadhera, krasne, uzasne, dokonale technologicke porno. I jen toto jedine pracoviste je podle meho nazoru uzitecnejsi nez vsechny neziskovky a humanitni fakulty v Cesku dokupy...

[Odin]

Hrozně hloupé kecy

[JiK]

...naprosto jasně došlo, že takhle se má dělat věda a učit nová generace studentů. Nikoliv jim dát drahé hračky nakoupené někde v zahraničí, ale nechat je stavět složitý přístroj úplně od nuly. Síťovým efektem vzniká obrovský benefit pro celou republiku, který způsobuje, že se z lidí, a lidí kolem těchto lidí, stávají odborníci, kteří pak šíří svou odbornost mezi ostatní.

Ano, ano, ano, souhlasim, na 97%. Tohle je ten spravny pristup. Ale chce to i nejake limity, vedouci me diplomky rikal, jak to mame my mladi jednoduche, zabyvali jsme se optickymi a fyzikalnimi vlastnosmi specialnich skelnych materialu, typicky treba As2S3 a blizke stechiometrie, a z me perspektivy taky od mrte, od drceni arsenu a siry, vazeni, cisteni kremennych ampuli v lucavce kralovske, vakuovani, zatavovani, nekolikadenni taveni toho skla, zchlazeni, drceni, vakuove naparovani nebo naprasovani tenkych vrstev tech skel na silikon, jejich opticka charakterizace, a treba i litografie, expozice, navrh a leptani vlnovodu, rezonatoru a analogovych nebo syntetickych hologramu nebo difrakcnich elementu.

Jenze on vzpominal, ze treba na to taveni skel z prvku ve vakuovane ampuli je potreba kyvajici se trubkova pec, a ze on stravil za sociku prvnich 4 mesice sveho doktoratu tim, ze si shanel, cistil a motal odporovy drat na keramickou trubku, a vyrabel tu kyvavou pec. A to uz podle mne neni opravdu neco, co by mel doktor chemie nebo materialovych ved delat. Je potreba nekde udelat caru, jinak se programator bude ucit i tezit med aby si vyrobil vlastni LAN kabely.

[Gréta]

nejde rozkliknout fotka tý knihovny protože vodkaz vede na předchozí fotku s tim svačinovým kufřikem na stole
a todleto skovávání xiftů kostičkama už dáááááávno neni bezpečný hele :O ;D
jinak jako ale supr čtení ;D

[Bystroushaak]

Opraveno. Je to bug v mém upload scriptu, protože abclinuxu odmítá nahrát obrázky větší jak 1MB.

[marbu]

Celé zařízení je načasováno a spočítáno tak, aby délka oběhu elektronů po kružnici byla násobkem vlnové délky přicházejícího magnetického záření. Díky tomu je elektronům opakovaně v každém oběhu předávána energie zhruba 1 MeV, což způsobuje jejich přesun na vyšší orbitu s větším poloměrem kružnice.

Jestli to chápu dobře, tak to magnetické pole nutící elektrony obíhat dokola je statické, to urychlovací elektromagnetické pole generované tím rezonátorem (což je ten "malý lineární urychlovač" jak písou na wikipedii) taky, ale jen během jednoho oběhu (tj. s přechodem na vyšší orbitu se frekvence toho rezonátoru zvedne o nějaký násobek). Kdyžtak mě někdo opravte :)

Každopádně díky za pěkný zápisek.

[Bystroushaak]

Jestli to chápu dobře, tak to magnetické pole nutící elektrony obíhat dokola je statické

Ano. A celá ta komora slouží jako tělo toho magnetu (pólový nástavec mi bylo řečeno). Za kruhový pohyb může Lorentzova síla.

to urychlovací elektromagnetické pole generované tím rezonátorem (což je ten "malý lineární urychlovač" jak písou na wikipedii) taky, ale jen během jednoho oběhu (tj. s přechodem na vyšší orbitu se frekvence toho rezonátoru zvedne o nějaký násobek). Kdyžtak mě někdo opravte :)

Jo, tak jsem to taky pochopil. Zajímalo by mě zpětně, jak velkou roli v tom urychlení hraje to permanentní magnetické pole, protože to asi bude mít taky nějaký vliv. Dát tohle celé dokopy, aby se to přesně potkávalo musí být fakt zábava :)

[Heron]

Zajímalo by mě zpětně, jak velkou roli v tom urychlení hraje to permanentní magnetické pole

Žádné, magnetickým polem se částice urychlit nedá. Pouze změní směr. Ve skutečnosti částice část energie ztratí synchrotronním zářením. (Elektricky nabité částice v urychlení vyzařují, tohle plyne už z Maxwellových rovnic.) Toto je taky důvod pro veliké obvody urychlovačů, protože se část energie na magnetech vyzáří, takže maximální výkon urychlovače je dán jeho poloměrem (a elektrony září ochotněji než protony, proto LEP měl výkon 209 GeV, zatímco LHC ve stejném tunelu (a tedy poloměru) má 7 TeV).

Jinak pěkný článek. O tomto objektu se tak nějak ví, ale je vždy zážitek se do podobných míst dostat osobně a nasát tam tu atmosféru.

[Bystroushaak]

Žádné, magnetickým polem se částice urychlit nedá. Pouze změní směr. Ve skutečnosti částice část energie ztratí synchrotronním zářením. (Elektricky nabité částice v urychlení vyzařují, tohle plyne už z Maxwellových rovnic.) Toto je taky důvod pro veliké obvody urychlovačů, protože se část energie na magnetech vyzáří, takže maximální výkon urychlovače je dán jeho poloměrem (a elektrony září ochotněji než protony, proto LEP měl výkon 209 GeV, zatímco LHC ve stejném tunelu (a tedy poloměru) má 7 TeV).

Aha, díky za info. To jsem třeba neznal vůbec.

Jinak pěkný článek. O tomto objektu se tak nějak ví, ale je vždy zážitek se do podobných míst dostat osobně a nasát tam tu atmosféru.

Jo, jo. Musím říct že i po roce z toho mám pořád super vzpomínky a nadšení.

[Heron]

Na tomhle principu pracuje i undulátor, kde se elektrony pustí do speciálně připraveného mg pole a vyzáří tak elmag záření. Takže z jednoho kruhového urychlovače vychází několik paprsků fotonů, od tvrdých gama až po třeba viditelné. Jenom postupným zpomalováním elektronů (nebo libovolně jiných nabitých částic, ale s elektrony se pracuje nejjednodušeji).

[Jendа]

Tohle byla hustá přednáška.

[Heron]

Dík, mrknu na to. Hlavně je super, že tam přímo nabízejí odkaz ke stažení.

[Jendа]

Tak to CCC dává všude (neznáš? jsou to dost známé konference, většinou teda o hackování a tak). Byly doby, kdy vůbec nebyl webový přehrávač, ale vyklopili záznamy do adresáře a byl directory listing. Proč to taky dělat jinak?

[Jendа]

Tohle jsem si uložil jako zajímavé

26c3-3266-de-hacking_the_universe.mp4
26c3-3703-en-exposing_crypto_bugs_through_reverse_engineering.mp4
27c3-4208-en-wideband_gsm_sniffing.mp4 -- tohle hlavně proto, že jsme to podle toho implementovali :)
27c3-4245-en-adventures_in_analyzing_stuxnet.mp4
29c3-5275-en-facthacks_h264.mp4
31c3-6267-en-osmo-gmr_Whats_up_with_sat-phones_sd.mp4
31c3-6369-en-ECCHacks_sd.mp4
34c3-8832-eng-deu-Free_Electron_Lasers_sd.mp4

[Heron]

Neznal jsem (já jsem vyrůstal na fyzikálních čtvrtcích cca od 2004 - ČVUT AVC, tehdy taky jako video válející se na serveru). Ta diskuse byla docela zábavná, přednášející na pravém místě.

[GeBu]

Pro pochopení se dá vyjít postupně z principu lineárního urychlovače a cyklotronu. Lineární urychlovač potřebuje dlouhou dráhu, aby elektron urychlil na vysokou rychlost (energii). Nejjednodušší představa je, že na začátku se vypustí elektron a na konci je vysoké kladné napětí, které ho přitahuje. Tak fungovala i televizní obrazovka, proto taky potřebovala 20 kV. Pak se vymyslelo, že se napětí po cestě bude střídat tj. že po cestě bude více elektrod a na aktuální elektrodě se napětí přepne z plusu na mínus a na následující na plus a tak první elektron odtlačuje a druhá přitahuje viz animace na anglické Wikipedii. A pak se vymyslel cyklotron, kde se vše vloží do strašně silného magnetického pole, které elektron stáčí do kruhu a on tím urychlovačem probíhá pořád dokola. Mimochodem i vychylování v TV obrazovce se děje pomocí velmmi silného magnetického pole a proto byly na hrdle obrazovky nasazené vychylovací cívky.

[marbu]

O lineárních urychlovačích a cyklotronech si něco málo pamatuju ze střední, ale mikrotron jsem neznal, a tak jsem právě přemýšlel, jak se liší od cyklotronu, který vypadá na první pohled velice podobně. A protože jsem napoprvé přehlédl urychlovací funkci toho dutinového rezonátoru, byl jsem z toho nejdřív trochu zmatený.

[Bystroushaak]

Pak se vymyslelo, že se napětí po cestě bude střídat tj. že po cestě bude více elektrod a na aktuální elektrodě se napětí přepne z plusu na mínus a na následující na plus a tak první elektron odtlačuje a druhá přitahuje viz animace na anglické Wikipedii. A pak se vymyslel cyklotron, kde se vše vloží do strašně silného magnetického pole, které elektron stáčí do kruhu a on tím urychlovačem probíhá pořád dokola.

Jak se tohle debuguje? To se spočítá dopředu a pak se doufá že to nějak funguje?

[Heron]

Velikostí napětí a změnou frekvence. Ono se to jednou do té díry na boku *tronu trefí.

Jako tohle se vymyslelo ještě před druhou světovou válkou, tehdy moc možností řízení nebylo. Prostě věděli (z mlžných komor), že se elektrony stáčí do kružnice v mg poli, potom věděli, že se to dá urychlit napětím, tak z magnetu a elektrod postavili urychlovač. Ve vakuu. A fungovalo to.

[Heron]

Mimochodem, tohle by se mělo dělat na školách. V 19. století měli všichni zájemci o vědu doma zdroj vysokého napětí, Crooksovu trubici a až si s tím přestali hrát, tak přišel Röntgen a vymyslel rentgen. Na základce jsem to viděl jen schované v kabinetu, na střední jsme si doma stavěli Teslovi transformátory, protože nejvyšší napětí, ke kterému nás pustili, bylo cca 12V. Jirko, proč jsme nestavěli urychlovače? (Ne, na střední vzpomínám fakt rád a GeBu byl nejlepší učitel, jakého si lze přát. Uff, to je nostalgie.)

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Proto je takový neštěstí, že se tlačí virtuální simulace do výuky už i u malých dětí (výka pomocí tabletů...). Ono je potřeba si nejdřív vše osahat ve skutečnosti. Simulace zabíjí objevitelskou intuici, smysl pro realitu, nehledě na to že spoustě objevů pomohla náhoda či nedokonalost fyzického světa :)

Ideální je rozebrat staré rádio apod. a zkoumat. To je také moje dětství

[GeBu]

Naprostý souhlas.

[GeBu]

Obávám se, že problém nebyl jenom v tom, že jste je nestavěli. Učili jste se je vůbec? Tedy mimo princip obrazovky. Po revoluci se hodně zredukovala výuka fyziky (nebyl jsem u toho) a myslím, že důvodem byla potřeba dostat do výuky více hodin výpočetní techniky. Aktuálně už jsou jen 2 hodiny v 1. ročníku a 2 hodiny ve druhém ročníku. Já jsem měl myslím v 1. ročníku 4 hodiny. Pamatuji si měření z fyziky: kyvadlem jsme měřili tíhové zrychlení země, měření smykovéhé tření na nakloněné rovině,... Ve druhém ročníku nevím. Ve 4. ročníku byl nějaký seminář.

K čemu by Ti byla stavba urychlovače? Stejně jsi ajťák ne?

Je to složitá otázka.

Přijď se podívat na výuku v dílnách, abys viděl jak drží šroubovák. Čest výjimkám.

[Heron]

Učili jste se je vůbec?

Hele já nevím, musel bych probádat sešity. Podle mě jo, možná to někdo řekl v jedné hodině jen jako takovou perličku. Ale po těch letech už to splývá.

Aktuálně už jsou jen 2 hodiny v 1. ročníku a 2 hodiny ve druhém ročníku.

No to je teda bída.

Stejně jsi ajťák ne?

Já nevím co jsem. Moje jediné akademické vzdělání je fyzika. Celý život dělám IT. Vedle toho sleduju fyzikální přednášky. (A tento rok se to konečně rozjelo ve velkém, je spousta přednášek online i z netechnických oborů.) Podle mě otázka co jsi vůbec nedává smysl. Člověk dělá, co umí, co ho baví a vedle toho má nějaké koníčky a celé se to mění v čase.

Navíc, proč by IT nemohl stavět urychlovače? Stejně tam jsou potřeba všechny obory.

[GeBu]

Aha, už je mi to jasné. Jsem nerozumněl odkud máš takové znalosti z fyziky, protože od nás to nemůže být.

Problém je, že máš k dispozici jen omezený počet hodin a jsi vázaný oborem vzdělání (tak se to dnes opravdu jmenuje) a vejít se do toho musí i čeština, cizí jazyky, občanka, alespoň trochu dějepisu apod.

"Obyčejná" tedy aplikační elektrotechnika a elektronika je jednodušší než fyzika. Navíc teoreticky tam sice patří i princip polovodičů a podobné věci z mikrosvěta, ale aplikačně to zase tak nepotřebuješ a stačí výsledné parametry součástek a ty se dají osahat bez hlubokého pochopení. Pro vysvětlení principu urychlovače potřebuješ znalosti z oboru elektromagnetického pole a pojem pole je dost abstraktní. Mozek na to dozrává trochu později. Navíc to málokdo z elektroinženýrů umí kvalitně učit.

[Heron]

protože od nás to nemůže být

Tak ono by bylo dost smutné, 19let od maturity, pokud by měl člověk znalosti jen ze střední školy. Člověk se učí celý život.

Problém je, že máš k dispozici jen omezený počet hodin a jsi vázaný oborem vzdělání (tak se to dnes opravdu jmenuje) a vejít se do toho musí i čeština, cizí jazyky, občanka, alespoň trochu dějepisu apod.

Je mi to naprosto jasné a tady asi není prostor se bavit o reformě školství.

pojem pole je dost abstraktní

K tomu bych měl docela výhrady. Žijeme už více než 100let v éře relativity a kvantovky, pojem pole je ještě starší (Poisson 1813), takže učit klasické rovnice a až potom se na vejšce předělávat na pole, minimálně Maxwella, je možná už dost pozdě. Myslím si, že se s tím dá začít klidně mnohem dřív. Alespoň jako s existujícím konceptem.

Navíc to málokdo z elektroinženýrů umí kvalitně učit.

Njn. Mě taky letos dost lidí tahalo do školství, tak jsem se jich zeptal, jestli existuje pojištění učitele na vraždu svých žáků. Já bych to dělat nemohl, nemám na to trpělivost.

[GeBu]

Co se týká reformy školství, tak se o ní můžeme někdy někde pobavit. Už dlouho nebyla žádná session.

Co se týká výuky pole, tak opravdu mozek v 15 (ZAE je v 1. ročníku) funguje jinak než v 17 nebo 20, kdy jsi na vysoké a má to ten druhý rozměr, abys mohl takovou abstraktní věc učit, tak tomu musíš dobře rozumnět, abys to dobře přeložil do jazyka, kterému žáci rozumí. Tím, že na prumkách učí technici, tak se znovu vracím k myšlence, že oni často neřeší věci až tak do hloubky, ale aplikace, aplikace, aplikace.

[Gréta]

Já bych to dělat nemohl, nemám na to trpělivost.

todleto mužeš řikat ažkdyž to jako aspoň nachvilku zkusíš. nóó akdyž to nezkusíš tak to misto tebe bude dělat nějakej pitoma a budeš tady moct dál nadávat jak je jako to celý český školství děsně pitomí ;D ;D

[marbu]

Když už se tu bavíme o historii jaderné fyziky. Minulý rok jsem se dostal ke čtení The Making of the Atomic Bomb. A i když se to podle názvu může tvářit jako kniha pouze o vývoji atomové bomby, je to vlastně výborný přehled historie moderní fyziky, kterou sleduje už od Rutherforda do poloviny 20. století. Popis jak jednotlivé experimenty a teorie navazovaly na sebe mi v některých případech přišel velice zajímavý i proto, že tak máte možnost vidět dobový kontext včetně toho, co se v daném momentu (ne)vědělo. Zrovna k tomu cyklotronu si vybavuju, že Lawrence nosil nápad na kruhový urychlovač v hlavě nějakou dobu, ale od realizace ho odrazovala spíše vlažná reakce kolegů, až se pak na popud jiného fyzika rozhodl na tomto nápadu konečně naplno pracovat.

[Bystroushaak]

Já jsem si koupil nedávno Now it can be told, ale ještě jsem se nedostal ke čtení. Jinak v TODO mám od Šimáněho Život mezi atomy aneb jak to všechno u nás i jinde začínalo. Už jsem od něj četl Využití atomové energie a to je docela parádní knížečka.

[PepaSFI]

teda to mě dostalo! Fascinující doupě moderních alchymistů. Neuvěřitelná směsice technologií napříč generacemi. Tam už chybí jen přesýpací hodiny a destilátor na výrobu zlata ze švestek. Ikdyž kdo ví? Hrnec jsem tam viděl, trubky všelijaký....

Ruský stopky, stará kalkulačka, beztak je někde v šuplíku i logáro. Ten soustruh je tak ze šedesátých let. A ta točna, to je aranžerský motorek taky z té doby. Používal se, jak název napovídá, k otáčení vystaveného zboží ve výloze. Ještě někdy na začátku devadesátých let jsme z nich dělali pohony pro Atterbergovy přístroje mechaniky zemin.

[xsubway]

Velmi zajímavé a čtivě napsané. Dík:o)

[otasomil]

Zdravim
No tak to je pecka clanek, reportaz. Sam jsem odmala vyrustal v prostredi elektromechanicke dilny tak jsou mi mnohe fotky velmi blizke. Dovedu si predstavit ze bych na takovemto pracovisti pusobil, ne tedy jako vedec ale takovy ten kdo vyrobi, opravi jak mechanicke tak elektro soucasti.

[Bystroushaak]

Zdravim
No tak to je pecka clanek, reportaz. Sam jsem odmala vyrustal v prostredi elektromechanicke dilny tak jsou mi mnohe fotky velmi blizke. Dovedu si predstavit ze bych na takovemto pracovisti pusobil, ne tedy jako vedec ale takovy ten kdo vyrobi, opravi jak mechanicke tak elektro soucasti.

Jestli jsi z prahy, tak se prostě zeptej, co jsem tak pochopil, tak lidí co umí obrábět/vyrábět je tam spíš nedostatek. Jinak já vystudoval elektroprůmku, takže jsem se tam taky cítil jako doma :)

[Tom]

--------V místnůstce s dveřmi je také kontrolní panel, který se od roku 1981 prakticky nezměnil-----------

---------Jedná se o kusovou výrobu z ruského Petrohradu-----

V roce 1981 žádný ruský Petrohrad a žádné rusko NEEXISTOVALO.

[_]

kdyz nic nevim, drzim hubu a rozhodne NEKRICIM

[Radovan]

Ma pravdu.

[Petr]

Ne nemá pravdu. Rusko samozřejmě normálně existovalo v rámci SSSR. Ale co čekad od dnešních dětí, co ani nechodí do školy.

[msk]

Vid. analogia s CSSR, ze ...

[Petr]

Jistě, to je jako tvrdit, že v té pobě neexistovalo např. Slovensko.

[Tom]

Jsi hlupák, co okdákává dezinformaci vytvořenou před více jak 50. lety.

https://youtu.be/bOW6ysVKOg8?t=1338

[Bystroushaak]

---------Jedná se o kusovou výrobu z ruského Petrohradu-----

Proč jsi to vytrhl z kontextu? Předtím je věta

Šedá krabice na obrázku vpravo je modulátor magnetických vln. Jedná se o kusovou výrobu z ruského Petrohradu. ..

ze které (a z toho obrázku) tak nějak plyne, že mluvím o té krabici (magnetronu), ne o kontrolním panelu.

Magnetron je skutečně z Ruského Petrohradu, když si rozklikneš obrázek, tak vidíš že je na štítku doslova

TIRA Corporation Ltd. St. Petersburg RUSSIA

Kontrolní panel byl předpokládám vyrobený lokálně a svépomocí (rozhodně na to vypadá).

[Tom]

žádnou informaci jsem nevytrhl z kontextu

pokud je kontrolní panel z roku 1981, předpokládám, že zařízení modulátor magnetických vln bylo dodáno taktéž v této době + - (nejsem odborník, předpokládm že kontrolní panel je naprosto k hovnu bez modulátoru)

Fakta:

---- v roce 1981 žádné rusko NEEXISTOVALO ----- v roce 1981 existoval Svaz sovětských socialistických republik, SSSR ----- SSSR existoval do roku 1991 ----- The Group of Industrial Companies "TIRA" Corporation was founded in February, 2004.

Conclusion:

- -----zažízení bylo servisováno/updatováno po roce 2004 ------ na zažízení nalepil Boris štítek, jelikož propagace

"Pražané si v roce 1908 vychutnávali v Československu kávu".

[Bystroushaak]

žádnou informaci jsem nevytrhl z kontextu

Doslova dvě věty co spolu nijak nesouvisí, jsou v různých odstavcích a je mezi nimi asi pět obrázků a několik tisíc pixelů horizontálního oddělení.

.. předpokládám ..

Předpokládáš špatně, už se to řešilo tady v diskuzi:

V letech 2003-2005 proběhla modernizace mikrotronu, jejímž cílem bylo zvýšení středního proudu urychlených elektronů, zlepšení kvality svazku a zvýšení spolehlivosti při dlouhodobém provozu. Toho bylo dosaženo záměnou zastaralého a poruchového magnetronového generátoru za moderní a výkonnější

Nevím co se tady snažíš vykoumat. Panel a magnetron jsou dvě úplně odlišné komponenty, které popisuji v odlišných odstavcích, a vztahují se k jim úplně jiná data výroby. Magnetron byl vyměněn někdy mezi lety 2003-2005. Panel je původní. Je to poměrně jasně vidět i z vzhledu obou komponent.

[Jendа]

FYI modulátor != magnetron. Magnetron je ta samotná věc kde je žhavení a rezonanční dutiny a je to spotřebák, např. v radarech typicky vydrží max. několik let, pak se rezonanční dutiny neustálým bombardováním zbytky bordelu ve vakuu, změnami teplot a leakováním vakua vymelou, taky se opotřebuje žhavení, a rozpadne se spektrum a klesne výkon a je to na vyhození (tady píšou že ten mechanismus selhání je jiný; tady zase píšou že ty drahé magnetrony do státních radarů mají životnost 50k hodin = 5.7 roku nepřetržitého běhu, takže možná pokud mají v mikrotronu dobrej, tak by to mohlo vydržet). Jedině že by mikrotron běžel třeba jenom pár hodin týdně, pak by to asi přežilo. Oproti tomu modulátor (což je věc, která spíná anodové napětí, příp. spíná napětí do VN trafa) bývají nějaké výkonové polovodiče a vydrží věčně.

[Bystroushaak]

Jo, máš pravdu, nechtělo se mi tomu říkat pořád "šedá krabice".

[podlesh]

Jenom takový detail:

---- v roce 1981 žádné rusko NEEXISTOVALO

Ruská Sovštská Federativní Socialistická Republika = RSFSR = Российская Советская Федеративная Социалистическая Республика

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Trochu OT, ale pro zájemce o studium průkopnických časů doporučuji:

• film ÉRA PRŮKOPNÍKŮ nebo na YT

Výstup prvního člověka do volného vesmíru byl drama od začátku do konce. Kosmonauti Běljajev a Leonov byli několikrát krůček od smrti, po výstupu do kosmu se Leonovovi nešlo vrátit do kabiny, v kabině se pak téměř otrávili kyslíkem... A po přistání na Zemi to bylo ještě horší... Přistáli na ruční řízení někam do zasněžené tajgy, kde zuřila bouře, museli se vrátit kus na lyžích, aby je mohl vůbec odvézt vrtulník... Zachránil je náhodný radioamatér, který ilegálně poslouchal rozhlas, jinak by je nenašli. To vše v reáliích SSSR, jiné mentality a režimu.

Je to po všech stránkách vynikající film - fascinující ve své syrovosti, je natočen dost věrohodně, nemoralizuje, bez soudu zachycuje mnohoznačnost reality. Člověka až mrazí z toho, jak ledaskteré úspěchy vědy stály na hromadě štěstí. Zároveň je tam perfektně zachyceno opouštění Země z hlediska toho, jak to na člověka působí a jak nepředstavitelné je se trefit na Zem zpět. IMHO je to hodnotný film i po lidské a duchovní stránce.

[Jendа]

Docela dobrý, ze začátku chybí technická vysvětlení různých věcí (snažil jsem se letadla studovat, klasickým přístupem Wikipedie + příručky FAA, ale nějaké extra osvícení jsem z toho nedostal).

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Jj, technikálie se dají nastudovat odjinud, tohle je spíš o té historii a lidech. Ono je třeba i zajímavé jakou dobývání vesmíru hrálo roli v propagandě (člověk pak může trochu jinak přemýšlet i o událostech současnosti apod).

[jb]

https://www.osel.cz/6569-kriticke-momenty-kosmonautiky-dily-6-10.html

[ehmmm]

Jojo, na sovetsky film to je dost dobre. Videl jsem to nekolikrat, kdyz jsem se pokousel ucit rustinu pred sluzebni cestou. Ale jak se pise v tom odkazu, originalni pribeh je jeste lepsi.

Za to jsem si jednou poustel Saljut7 a to byla fakt blbost. Pritom nazivo to muselo byt take dost zajimave.

[jb]

Saljut 7 je asi z ruských kosmických filmů nejslabší. Gagarin je dobrý, Průkopníci taky. Kdyby Saljut 7 natočili podle pravdy, tak by tam asi chybělo nějaké to velké finále a to je proti zásadám storytellingu.

[ehmmm]

Tak jsem na treti pokus dokoukal toho Gagarina a nic moc. Uz to bylo takoveho moc sovetske. Kvalit Meresjeva sice to nedosahovalo, ale uz se to blizilo.

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Zajímavý článek, některé detaily jsou podané odlišně, celkové vyznění je však neméně působivé.

[jb]

Celý ten seriál - Kritické momenty je perfektní. Vyšlo to i knižně a jsem hrdým majitelem jednoho výtisku.

[Miriam (ta pravá)]

Pěkný text. Fascinuje mě ta nízká cena za použití. Kdybych měla nějaký nápad, co s tím, hned bych za to utratila přídavky, co beru na děti.

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Taky mne to překvapilo, na druhou stranu je otázka, co se dá za hodinu stihnout.

[msk]

Uplny masaker. Tym tunelom som siel par krat v zivote, ostate plechove dvere som si vsimol. Cakal som tam rozvodnu, alebo nejaky kumbal pre upratovacky. Toto je ale totalny masaker !

[Petr]

što eto kumbal pre upratovacky?

[Gréta]

nóóó podle wikislovníku 'malá tmavá místnost pro uklízečky' :O :O :D ;D

[omg]

Neni upratovacka spis zelva?

[xxxs]

ano. teenage mutant charwoman.

[Max]

Ne, upratovačka je uklízečka a vždy byla. Želva je korytnačka.
Zdar Max

[Jendа]

+1

[_]

kumbal je po slovensky to, cemu se v pornu rika snowball

https://en.wikipedia.org/wiki/Snowballing_(sexual_practice)

takze jde asi opravdu spis o uklizecky nez o zelvy

ale mohly by to byt i ovce

[Max]

Kumbál se u nás používal od dětství. A každý měl svůj vlastní, někdo i dva :), protože většina našich místností v patře měla malé temné místnosti v úkosech střech, kam se vždy odkládal bordel.
Zdar Max

[jxd]

tomu se u nas rikalo kamrlik

[Blaazen]

Správně je kamrdlík - podle vzoru indplementace.

[Peter Golis]

To "?hexalantu boridu?" je LaB₆? Nejako som za posledné roky nesledoval zmeny v chemickom názvosloví, a nie vždy ten názov dokážem identifikovať správne.

[JiK]

nejspis jo, ten se historicky pouziva, kdyz si lidi hrajou s vakuovou technikou a emitory elektronu. Ma nizkou (a stabilni) work function, okolo 2.7 eV.

kdyby to nekdo stavel dnes, tak by pouzil treba MWCNT, to by byl jeste bodovejsi zdroj, s jeste lepsi funkci, akorat nevim, jak by snasel dlouhodobe bombardovani zbytkovymi plyny v te komore...

[Peter Golis]

Mňa skôr zarazilo či nevzniklo nejaké nové názvoslovie, už ani neviem koľkáte. Preklep ma netrápi, to sa stáva každému.

[Bystroushaak]

To "?hexalantu boridu?" je LaB₆? Nejako som za posledné roky nesledoval zmeny v chemickom názvosloví, a nie vždy ten názov dokážem identifikovať správne.

Já jsem upřímně neměl tušení co tím myslí. Řekl to co je v těch otaznících, ale nemohl jsem to pod tímhle názvem dogooglit, tak jsem tam nechal ty otazníky.

[Peter Golis]

Jáj, rýchly fonetický prepis. Pohoda. I keď ono je to podľa mne známeho posledného názvoslovia Lantán HexaBorid. Pôvodné slovné značenie Lantanid Boričitý mi podľa oxidačných stupňov nevychádza, ale asi tam je aj väzba medzi Bórom a Bórom kde aspoň jeden z Bórov je katión a zvyšné Bóry sú anióny. Tomu zodpovedá aj Calottový Model molekuly.