Mikrotron pod Vítkovem (diskuse)

[Max]

Kurnik, uklouzla mi myš a poškodil jsem ti hodnocení :-/. Omlouvám se. Jinak moc pěkné počtení, díky.
Zdar Max

[Bystroushaak]

V pohodě :)

[💩]

💩💩💩

[Gréta]

taky budu píct vosí hnízda ;D

[vencour]

Píct?
Překvapilo mne, že na formičkách se píše "včelí úly" a že teprve pak mi došlo, že to nedává smysl ... to vžité pojmenování.

[💩]

Proc? Me to prijde docela trefny

[vencour]

Ok, já znam, hnízdo jako kouli z celulṕzy, občas jsem je po cestě potkal snad až půlmetrový.

[kralyk z abclinuxu]

Proc? Me to prijde docela trefny

Tohle jsou pokud vim právě včelí úly (košnice). Vosí hnízdo je takovát papírová bakule přilepená někde zestrany/zespoda na stromy, krovy a tak...

Ten lidovej název fakt smysl nedává, ale používá se

[_]

TIL vosa != včela

[Gréta]

samože jenom ty piškoty na podvozek těch hnízd néé celý to hnízdo :D ;D

kdyžuž se stim jednou jako mažu tak to přece nezabiju kupovaným piškotem a s lineckým kolečkem nejsou moc dobrý ;D hele videjko co poláci s našima piškotama provedli :O :/

a ten název vosích hnízd mi taky připadá divnej ale prostě se jim tak řiká a když řekneš 'včelí úl' tak lidi věčinou ani nevěděj vo čem mluvíš :O :O :D ;D

[GeBu]

Jaký je výkon toho mikrovlnného generátoru? Generátorem je magnetron?

[Bystroushaak]

Ta otázka padla, ale už se nepamatuji. Ale je to prý podobný typ, jaký se používá ve vojenských radarech.

[GeBu]

Klystrony v radarech umí až desítky MW (impulsně). To nevím, jestli by se to sem hodilo. A to nějak plynule řídí (zvyšuje) kmitočet, když se to rozbíhá?

[Bystroushaak]

Z literatury co jsem k tomu našel;

Svazek urychlených elektronů má pulsní charakter, délka pulsu je 3,5us, opakovači frekvence 423 s^1

V letech 2003-2005 proběhla modernizace mikrotronu, jejímž cílem bylo zvýšení středního proudu urychlených elektronů, zlepšení kvality svazku a zvýšení spolehlivosti při dlouhodobém provozu. Toho bylo dosaženo záměnou zastaralého a poruchového magnetronového generátoru za moderní a výkonnější, přechodem od napájení 400 Hz měničem na napájení ze sítě 50 Hz ..

Výkon tam v tabulce píšou na 5MW, přeladitelný magnetron 2796+5 Mhz. Zdroj: Mikrotron MT 25 - zdroj tvrdého záření gama.

Pak jsem k tomu našel ještě K problematice řízení klasického typu mikrotronu a využití fuzzy logiky.

[GeBu]

Aha, takže je to pulsní. Myslím, že u radarů je opakovací kmitočet 1 kHz. Přeladitelný magnetron? To jsem neznal.

[Jendа]

Myslím, že u radarů je opakovací kmitočet 1 kHz.

Spíš méně když chceš vidět dál než 150 km. Například státní radary mají něco jako 450 Hz.

Přeladitelný magnetron? To jsem neznal.

To prý funguje tak, že je část z deformovatelné membrány, na tu se zvenku mechanicky tlačí a tím se mění geometrie dutin. Ale znám to jenom z vyprávění a viděl jsem to zakrabicované v provozu, ale ta mechanika nebyla vidět.

[ehmmm]

Tak ne ze bych vsemu rozumnel, ale cetlo se to super.

To nadseni na konci pripomina Feynmanovo vypraveni o urychlovacich, kde na jedne univerzite ho "meli", zatimco na druhe si ho "udelali".

[DanBlack]

Zásadní otázka: Daj se na tom ohřát párky? 8-)

[Bystroushaak]

Mimo jiné :)

[Max]

Docela homofobní otázka, nemyslíš? :D
Zdar Max

[DanBlack]

Sojový burger bych tam nestrkal...

(Zkusil jsem jednou a ten smrad sem větral celej den, přitom tofu a spol. mi nevadí)

[MStopka]

Jop, určitě, protože on existuje jeden Sojový Burger. Tyhle pohádky.

[sekacka]

že takhle se má dělat věda a učit nová generace studentů. Nikoliv jim dát drahé hračky nakoupené někde v zahraničí, ale nechat je stavět složitý přístroj úplně od nuly. Síťovým efektem vzniká obrovský benefit pro celou republiku, který způsobuje, že se z lidí, a lidí kolem těchto lidí, stávají odborníci, kteří pak šíří svou odbornost mezi ostatní.

díky za perfektní článek a zejména za to shrnutí.

[Agent]

Závidim. Taky bych se chtěl na něco takového podívat. Sice tomu nerozumim, ale je to zajímavý.

David Chvátil je v současnosti podle svých slov ve střední Evropě jediný, kdo umí mikrotron ručně pustit, analogově řídit a nakalibrovat.

To jako nikdo jinej to neumí provozovat? Ti ostatní co se kolem motaj by to společnými silami nezvládli?

[Bystroushaak]

To jako nikdo jinej to neumí provozovat? Ti ostatní co se kolem motaj by to společnými silami nezvládli?

Asi částečně, ale nejspíš ne všechno dohromady, specificky ta kalibrace musí být zábava.

[X]

Je rozumne aby tohle bylo uprostred mesta?

[Nestville]

A co se uz muze prihodit?

[_]

Tak určitě se muže něco přihodit - podívejte se jak dopadlo třeba Brno...

[Durian]

A co se prihodilo v Brne?

[Max]

Tohle tě trápí, ale jaderný reaktor na půdě CVUT ne? :D
Zdar Max

[Bystroushaak]

Uprostřed města pod sto metry kopce a mnoha metry betonu. V nemocnicích máš podobně silné zdroje záření a ty rozhodně takhle dobré stínění nemají.

[DanBlack]

Radary na Ruzyni ti nevadí?

[Gréta]

kuli tobě tam maj takovej ten nápis 'neboj' :D ;D

nóóóóó a fakt je to jako tak nebezpečný žese to musí skovávat v atomovým kritu nebo to je jakoby spíš stínění před zářením zvenku aby je nerušilo když tam dělaj vědu????? :O :O

[Bystroushaak]

Rozhodně je třeba stínění, ale na to stačí ty tři metry betonu (nebo ekvivalent v ostatních materiálech), protože obsluha běžně sedí u toho kontrolního panelu, když je to v provozu. To že je to v atomovém krytu je asi spíš dané tím že to byl hodně levný nevyužívaný objekt co do prostor (nepoužívají všechny prostory, prý jsou tam ještě další, ale naprosto neudržované), který ale shodou okolností má zároveň excelentní zdroj energie v podobě těch 22kV, které by se někam jinam musely draze přivádět.

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

stínění před zářením zvenku aby je nerušilo když tam dělaj vědu

Mluví se o stínění zvenku. Jako třeba lapače neutrin jsou v hlubokém podzemí...

[Bystroushaak]

Mluví se o stínění zvenku. Jako třeba lapače neutrin jsou v hlubokém podzemí...

Možná to má nějaký význam při fotonové aktivační analýze. Ten detektor je prý docela malý a asi by nebylo problém ho odstínit třeba tou hradbou z olověných cihliček. Kapsle na vzorky by se ti vešla do ruky.

[Ozzák]

A já si myslel, že je tam Simonina hospoda U Tukana!

[citanus]

: D taky sem mel ten dojem

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Vynikající článek, fascinující téma. Souhlas s tím, že hrát si k hotovými hračkami = vzdělání pomocné obslužné síly zatímco vyrobit si vlastní zařízení = vzdělání vědce.

[JiK]

to je nadhera, krasne, uzasne, dokonale technologicke porno. I jen toto jedine pracoviste je podle meho nazoru uzitecnejsi nez vsechny neziskovky a humanitni fakulty v Cesku dokupy...

[Odin]

Hrozně hloupé kecy

[JiK]

...naprosto jasně došlo, že takhle se má dělat věda a učit nová generace studentů. Nikoliv jim dát drahé hračky nakoupené někde v zahraničí, ale nechat je stavět složitý přístroj úplně od nuly. Síťovým efektem vzniká obrovský benefit pro celou republiku, který způsobuje, že se z lidí, a lidí kolem těchto lidí, stávají odborníci, kteří pak šíří svou odbornost mezi ostatní.

Ano, ano, ano, souhlasim, na 97%. Tohle je ten spravny pristup. Ale chce to i nejake limity, vedouci me diplomky rikal, jak to mame my mladi jednoduche, zabyvali jsme se optickymi a fyzikalnimi vlastnosmi specialnich skelnych materialu, typicky treba As2S3 a blizke stechiometrie, a z me perspektivy taky od mrte, od drceni arsenu a siry, vazeni, cisteni kremennych ampuli v lucavce kralovske, vakuovani, zatavovani, nekolikadenni taveni toho skla, zchlazeni, drceni, vakuove naparovani nebo naprasovani tenkych vrstev tech skel na silikon, jejich opticka charakterizace, a treba i litografie, expozice, navrh a leptani vlnovodu, rezonatoru a analogovych nebo syntetickych hologramu nebo difrakcnich elementu.

Jenze on vzpominal, ze treba na to taveni skel z prvku ve vakuovane ampuli je potreba kyvajici se trubkova pec, a ze on stravil za sociku prvnich 4 mesice sveho doktoratu tim, ze si shanel, cistil a motal odporovy drat na keramickou trubku, a vyrabel tu kyvavou pec. A to uz podle mne neni opravdu neco, co by mel doktor chemie nebo materialovych ved delat. Je potreba nekde udelat caru, jinak se programator bude ucit i tezit med aby si vyrobil vlastni LAN kabely.

[Gréta]

nejde rozkliknout fotka tý knihovny protože vodkaz vede na předchozí fotku s tim svačinovým kufřikem na stole
a todleto skovávání xiftů kostičkama už dáááááávno neni bezpečný hele :O ;D
jinak jako ale supr čtení ;D

[Bystroushaak]

Opraveno. Je to bug v mém upload scriptu, protože abclinuxu odmítá nahrát obrázky větší jak 1MB.

[marbu]

Celé zařízení je načasováno a spočítáno tak, aby délka oběhu elektronů po kružnici byla násobkem vlnové délky přicházejícího magnetického záření. Díky tomu je elektronům opakovaně v každém oběhu předávána energie zhruba 1 MeV, což způsobuje jejich přesun na vyšší orbitu s větším poloměrem kružnice.

Jestli to chápu dobře, tak to magnetické pole nutící elektrony obíhat dokola je statické, to urychlovací elektromagnetické pole generované tím rezonátorem (což je ten "malý lineární urychlovač" jak písou na wikipedii) taky, ale jen během jednoho oběhu (tj. s přechodem na vyšší orbitu se frekvence toho rezonátoru zvedne o nějaký násobek). Kdyžtak mě někdo opravte :)

Každopádně díky za pěkný zápisek.

[Bystroushaak]

Jestli to chápu dobře, tak to magnetické pole nutící elektrony obíhat dokola je statické

Ano. A celá ta komora slouží jako tělo toho magnetu (pólový nástavec mi bylo řečeno). Za kruhový pohyb může Lorentzova síla.

to urychlovací elektromagnetické pole generované tím rezonátorem (což je ten "malý lineární urychlovač" jak písou na wikipedii) taky, ale jen během jednoho oběhu (tj. s přechodem na vyšší orbitu se frekvence toho rezonátoru zvedne o nějaký násobek). Kdyžtak mě někdo opravte :)

Jo, tak jsem to taky pochopil. Zajímalo by mě zpětně, jak velkou roli v tom urychlení hraje to permanentní magnetické pole, protože to asi bude mít taky nějaký vliv. Dát tohle celé dokopy, aby se to přesně potkávalo musí být fakt zábava :)

[Heron]

Zajímalo by mě zpětně, jak velkou roli v tom urychlení hraje to permanentní magnetické pole

Žádné, magnetickým polem se částice urychlit nedá. Pouze změní směr. Ve skutečnosti částice část energie ztratí synchrotronním zářením. (Elektricky nabité částice v urychlení vyzařují, tohle plyne už z Maxwellových rovnic.) Toto je taky důvod pro veliké obvody urychlovačů, protože se část energie na magnetech vyzáří, takže maximální výkon urychlovače je dán jeho poloměrem (a elektrony září ochotněji než protony, proto LEP měl výkon 209 GeV, zatímco LHC ve stejném tunelu (a tedy poloměru) má 7 TeV).

Jinak pěkný článek. O tomto objektu se tak nějak ví, ale je vždy zážitek se do podobných míst dostat osobně a nasát tam tu atmosféru.

[Bystroushaak]

Žádné, magnetickým polem se částice urychlit nedá. Pouze změní směr. Ve skutečnosti částice část energie ztratí synchrotronním zářením. (Elektricky nabité částice v urychlení vyzařují, tohle plyne už z Maxwellových rovnic.) Toto je taky důvod pro veliké obvody urychlovačů, protože se část energie na magnetech vyzáří, takže maximální výkon urychlovače je dán jeho poloměrem (a elektrony září ochotněji než protony, proto LEP měl výkon 209 GeV, zatímco LHC ve stejném tunelu (a tedy poloměru) má 7 TeV).

Aha, díky za info. To jsem třeba neznal vůbec.

Jinak pěkný článek. O tomto objektu se tak nějak ví, ale je vždy zážitek se do podobných míst dostat osobně a nasát tam tu atmosféru.

Jo, jo. Musím říct že i po roce z toho mám pořád super vzpomínky a nadšení.

[Heron]

Na tomhle principu pracuje i undulátor, kde se elektrony pustí do speciálně připraveného mg pole a vyzáří tak elmag záření. Takže z jednoho kruhového urychlovače vychází několik paprsků fotonů, od tvrdých gama až po třeba viditelné. Jenom postupným zpomalováním elektronů (nebo libovolně jiných nabitých částic, ale s elektrony se pracuje nejjednodušeji).

[Jendа]

Tohle byla hustá přednáška.

[Heron]

Dík, mrknu na to. Hlavně je super, že tam přímo nabízejí odkaz ke stažení.

[Jendа]

Tak to CCC dává všude (neznáš? jsou to dost známé konference, většinou teda o hackování a tak). Byly doby, kdy vůbec nebyl webový přehrávač, ale vyklopili záznamy do adresáře a byl directory listing. Proč to taky dělat jinak?

[Jendа]

Tohle jsem si uložil jako zajímavé

26c3-3266-de-hacking_the_universe.mp4
26c3-3703-en-exposing_crypto_bugs_through_reverse_engineering.mp4
27c3-4208-en-wideband_gsm_sniffing.mp4 -- tohle hlavně proto, že jsme to podle toho implementovali :)
27c3-4245-en-adventures_in_analyzing_stuxnet.mp4
29c3-5275-en-facthacks_h264.mp4
31c3-6267-en-osmo-gmr_Whats_up_with_sat-phones_sd.mp4
31c3-6369-en-ECCHacks_sd.mp4
34c3-8832-eng-deu-Free_Electron_Lasers_sd.mp4

[Heron]

Neznal jsem (já jsem vyrůstal na fyzikálních čtvrtcích cca od 2004 - ČVUT AVC, tehdy taky jako video válející se na serveru). Ta diskuse byla docela zábavná, přednášející na pravém místě.

[GeBu]

Pro pochopení se dá vyjít postupně z principu lineárního urychlovače a cyklotronu. Lineární urychlovač potřebuje dlouhou dráhu, aby elektron urychlil na vysokou rychlost (energii). Nejjednodušší představa je, že na začátku se vypustí elektron a na konci je vysoké kladné napětí, které ho přitahuje. Tak fungovala i televizní obrazovka, proto taky potřebovala 20 kV. Pak se vymyslelo, že se napětí po cestě bude střídat tj. že po cestě bude více elektrod a na aktuální elektrodě se napětí přepne z plusu na mínus a na následující na plus a tak první elektron odtlačuje a druhá přitahuje viz animace na anglické Wikipedii. A pak se vymyslel cyklotron, kde se vše vloží do strašně silného magnetického pole, které elektron stáčí do kruhu a on tím urychlovačem probíhá pořád dokola. Mimochodem i vychylování v TV obrazovce se děje pomocí velmmi silného magnetického pole a proto byly na hrdle obrazovky nasazené vychylovací cívky.

[marbu]

O lineárních urychlovačích a cyklotronech si něco málo pamatuju ze střední, ale mikrotron jsem neznal, a tak jsem právě přemýšlel, jak se liší od cyklotronu, který vypadá na první pohled velice podobně. A protože jsem napoprvé přehlédl urychlovací funkci toho dutinového rezonátoru, byl jsem z toho nejdřív trochu zmatený.

[Bystroushaak]

Pak se vymyslelo, že se napětí po cestě bude střídat tj. že po cestě bude více elektrod a na aktuální elektrodě se napětí přepne z plusu na mínus a na následující na plus a tak první elektron odtlačuje a druhá přitahuje viz animace na anglické Wikipedii. A pak se vymyslel cyklotron, kde se vše vloží do strašně silného magnetického pole, které elektron stáčí do kruhu a on tím urychlovačem probíhá pořád dokola.

Jak se tohle debuguje? To se spočítá dopředu a pak se doufá že to nějak funguje?

[Heron]

Velikostí napětí a změnou frekvence. Ono se to jednou do té díry na boku *tronu trefí.

Jako tohle se vymyslelo ještě před druhou světovou válkou, tehdy moc možností řízení nebylo. Prostě věděli (z mlžných komor), že se elektrony stáčí do kružnice v mg poli, potom věděli, že se to dá urychlit napětím, tak z magnetu a elektrod postavili urychlovač. Ve vakuu. A fungovalo to.

[Heron]

Mimochodem, tohle by se mělo dělat na školách. V 19. století měli všichni zájemci o vědu doma zdroj vysokého napětí, Crooksovu trubici a až si s tím přestali hrát, tak přišel Röntgen a vymyslel rentgen. Na základce jsem to viděl jen schované v kabinetu, na střední jsme si doma stavěli Teslovi transformátory, protože nejvyšší napětí, ke kterému nás pustili, bylo cca 12V. Jirko, proč jsme nestavěli urychlovače? (Ne, na střední vzpomínám fakt rád a GeBu byl nejlepší učitel, jakého si lze přát. Uff, to je nostalgie.)

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Proto je takový neštěstí, že se tlačí virtuální simulace do výuky už i u malých dětí (výka pomocí tabletů...). Ono je potřeba si nejdřív vše osahat ve skutečnosti. Simulace zabíjí objevitelskou intuici, smysl pro realitu, nehledě na to že spoustě objevů pomohla náhoda či nedokonalost fyzického světa :)

Ideální je rozebrat staré rádio apod. a zkoumat. To je také moje dětství

[GeBu]

Naprostý souhlas.

[GeBu]

Obávám se, že problém nebyl jenom v tom, že jste je nestavěli. Učili jste se je vůbec? Tedy mimo princip obrazovky. Po revoluci se hodně zredukovala výuka fyziky (nebyl jsem u toho) a myslím, že důvodem byla potřeba dostat do výuky více hodin výpočetní techniky. Aktuálně už jsou jen 2 hodiny v 1. ročníku a 2 hodiny ve druhém ročníku. Já jsem měl myslím v 1. ročníku 4 hodiny. Pamatuji si měření z fyziky: kyvadlem jsme měřili tíhové zrychlení země, měření smykovéhé tření na nakloněné rovině,... Ve druhém ročníku nevím. Ve 4. ročníku byl nějaký seminář.

K čemu by Ti byla stavba urychlovače? Stejně jsi ajťák ne?

Je to složitá otázka.

Přijď se podívat na výuku v dílnách, abys viděl jak drží šroubovák. Čest výjimkám.

[Heron]

Učili jste se je vůbec?

Hele já nevím, musel bych probádat sešity. Podle mě jo, možná to někdo řekl v jedné hodině jen jako takovou perličku. Ale po těch letech už to splývá.

Aktuálně už jsou jen 2 hodiny v 1. ročníku a 2 hodiny ve druhém ročníku.

No to je teda bída.

Stejně jsi ajťák ne?

Já nevím co jsem. Moje jediné akademické vzdělání je fyzika. Celý život dělám IT. Vedle toho sleduju fyzikální přednášky. (A tento rok se to konečně rozjelo ve velkém, je spousta přednášek online i z netechnických oborů.) Podle mě otázka co jsi vůbec nedává smysl. Člověk dělá, co umí, co ho baví a vedle toho má nějaké koníčky a celé se to mění v čase.

Navíc, proč by IT nemohl stavět urychlovače? Stejně tam jsou potřeba všechny obory.

[GeBu]

Aha, už je mi to jasné. Jsem nerozumněl odkud máš takové znalosti z fyziky, protože od nás to nemůže být.

Problém je, že máš k dispozici jen omezený počet hodin a jsi vázaný oborem vzdělání (tak se to dnes opravdu jmenuje) a vejít se do toho musí i čeština, cizí jazyky, občanka, alespoň trochu dějepisu apod.

"Obyčejná" tedy aplikační elektrotechnika a elektronika je jednodušší než fyzika. Navíc teoreticky tam sice patří i princip polovodičů a podobné věci z mikrosvěta, ale aplikačně to zase tak nepotřebuješ a stačí výsledné parametry součástek a ty se dají osahat bez hlubokého pochopení. Pro vysvětlení principu urychlovače potřebuješ znalosti z oboru elektromagnetického pole a pojem pole je dost abstraktní. Mozek na to dozrává trochu později. Navíc to málokdo z elektroinženýrů umí kvalitně učit.

[Heron]

protože od nás to nemůže být

Tak ono by bylo dost smutné, 19let od maturity, pokud by měl člověk znalosti jen ze střední školy. Člověk se učí celý život.

Problém je, že máš k dispozici jen omezený počet hodin a jsi vázaný oborem vzdělání (tak se to dnes opravdu jmenuje) a vejít se do toho musí i čeština, cizí jazyky, občanka, alespoň trochu dějepisu apod.

Je mi to naprosto jasné a tady asi není prostor se bavit o reformě školství.

pojem pole je dost abstraktní

K tomu bych měl docela výhrady. Žijeme už více než 100let v éře relativity a kvantovky, pojem pole je ještě starší (Poisson 1813), takže učit klasické rovnice a až potom se na vejšce předělávat na pole, minimálně Maxwella, je možná už dost pozdě. Myslím si, že se s tím dá začít klidně mnohem dřív. Alespoň jako s existujícím konceptem.

Navíc to málokdo z elektroinženýrů umí kvalitně učit.

Njn. Mě taky letos dost lidí tahalo do školství, tak jsem se jich zeptal, jestli existuje pojištění učitele na vraždu svých žáků. Já bych to dělat nemohl, nemám na to trpělivost.

[GeBu]

Co se týká reformy školství, tak se o ní můžeme někdy někde pobavit. Už dlouho nebyla žádná session.

Co se týká výuky pole, tak opravdu mozek v 15 (ZAE je v 1. ročníku) funguje jinak než v 17 nebo 20, kdy jsi na vysoké a má to ten druhý rozměr, abys mohl takovou abstraktní věc učit, tak tomu musíš dobře rozumnět, abys to dobře přeložil do jazyka, kterému žáci rozumí. Tím, že na prumkách učí technici, tak se znovu vracím k myšlence, že oni často neřeší věci až tak do hloubky, ale aplikace, aplikace, aplikace.

[Gréta]

Já bych to dělat nemohl, nemám na to trpělivost.

todleto mužeš řikat ažkdyž to jako aspoň nachvilku zkusíš. nóó akdyž to nezkusíš tak to misto tebe bude dělat nějakej pitoma a budeš tady moct dál nadávat jak je jako to celý český školství děsně pitomí ;D ;D

[marbu]

Když už se tu bavíme o historii jaderné fyziky. Minulý rok jsem se dostal ke čtení The Making of the Atomic Bomb. A i když se to podle názvu může tvářit jako kniha pouze o vývoji atomové bomby, je to vlastně výborný přehled historie moderní fyziky, kterou sleduje už od Rutherforda do poloviny 20. století. Popis jak jednotlivé experimenty a teorie navazovaly na sebe mi v některých případech přišel velice zajímavý i proto, že tak máte možnost vidět dobový kontext včetně toho, co se v daném momentu (ne)vědělo. Zrovna k tomu cyklotronu si vybavuju, že Lawrence nosil nápad na kruhový urychlovač v hlavě nějakou dobu, ale od realizace ho odrazovala spíše vlažná reakce kolegů, až se pak na popud jiného fyzika rozhodl na tomto nápadu konečně naplno pracovat.

[Bystroushaak]

Já jsem si koupil nedávno Now it can be told, ale ještě jsem se nedostal ke čtení. Jinak v TODO mám od Šimáněho Život mezi atomy aneb jak to všechno u nás i jinde začínalo. Už jsem od něj četl Využití atomové energie a to je docela parádní knížečka.

[PepaSFI]

teda to mě dostalo! Fascinující doupě moderních alchymistů. Neuvěřitelná směsice technologií napříč generacemi. Tam už chybí jen přesýpací hodiny a destilátor na výrobu zlata ze švestek. Ikdyž kdo ví? Hrnec jsem tam viděl, trubky všelijaký....

Ruský stopky, stará kalkulačka, beztak je někde v šuplíku i logáro. Ten soustruh je tak ze šedesátých let. A ta točna, to je aranžerský motorek taky z té doby. Používal se, jak název napovídá, k otáčení vystaveného zboží ve výloze. Ještě někdy na začátku devadesátých let jsme z nich dělali pohony pro Atterbergovy přístroje mechaniky zemin.

[xsubway]

Velmi zajímavé a čtivě napsané. Dík:o)

[otasomil]

Zdravim
No tak to je pecka clanek, reportaz. Sam jsem odmala vyrustal v prostredi elektromechanicke dilny tak jsou mi mnohe fotky velmi blizke. Dovedu si predstavit ze bych na takovemto pracovisti pusobil, ne tedy jako vedec ale takovy ten kdo vyrobi, opravi jak mechanicke tak elektro soucasti.

[Bystroushaak]

Zdravim
No tak to je pecka clanek, reportaz. Sam jsem odmala vyrustal v prostredi elektromechanicke dilny tak jsou mi mnohe fotky velmi blizke. Dovedu si predstavit ze bych na takovemto pracovisti pusobil, ne tedy jako vedec ale takovy ten kdo vyrobi, opravi jak mechanicke tak elektro soucasti.

Jestli jsi z prahy, tak se prostě zeptej, co jsem tak pochopil, tak lidí co umí obrábět/vyrábět je tam spíš nedostatek. Jinak já vystudoval elektroprůmku, takže jsem se tam taky cítil jako doma :)

[Tom]

--------V místnůstce s dveřmi je také kontrolní panel, který se od roku 1981 prakticky nezměnil-----------

---------Jedná se o kusovou výrobu z ruského Petrohradu-----

V roce 1981 žádný ruský Petrohrad a žádné rusko NEEXISTOVALO.

[_]

kdyz nic nevim, drzim hubu a rozhodne NEKRICIM

[Radovan]

Ma pravdu.

[Petr]

Ne nemá pravdu. Rusko samozřejmě normálně existovalo v rámci SSSR. Ale co čekad od dnešních dětí, co ani nechodí do školy.

[msk]

Vid. analogia s CSSR, ze ...

[Petr]

Jistě, to je jako tvrdit, že v té pobě neexistovalo např. Slovensko.

[Tom]

Jsi hlupák, co okdákává dezinformaci vytvořenou před více jak 50. lety.

https://youtu.be/bOW6ysVKOg8?t=1338

[Bystroushaak]

---------Jedná se o kusovou výrobu z ruského Petrohradu-----

Proč jsi to vytrhl z kontextu? Předtím je věta

Šedá krabice na obrázku vpravo je modulátor magnetických vln. Jedná se o kusovou výrobu z ruského Petrohradu. ..

ze které (a z toho obrázku) tak nějak plyne, že mluvím o té krabici (magnetronu), ne o kontrolním panelu.

Magnetron je skutečně z Ruského Petrohradu, když si rozklikneš obrázek, tak vidíš že je na štítku doslova

TIRA Corporation Ltd. St. Petersburg RUSSIA

Kontrolní panel byl předpokládám vyrobený lokálně a svépomocí (rozhodně na to vypadá).

[Tom]

žádnou informaci jsem nevytrhl z kontextu

pokud je kontrolní panel z roku 1981, předpokládám, že zařízení modulátor magnetických vln bylo dodáno taktéž v této době + - (nejsem odborník, předpokládm že kontrolní panel je naprosto k hovnu bez modulátoru)

Fakta:

---- v roce 1981 žádné rusko NEEXISTOVALO ----- v roce 1981 existoval Svaz sovětských socialistických republik, SSSR ----- SSSR existoval do roku 1991 ----- The Group of Industrial Companies "TIRA" Corporation was founded in February, 2004.

Conclusion:

- -----zažízení bylo servisováno/updatováno po roce 2004 ------ na zažízení nalepil Boris štítek, jelikož propagace

"Pražané si v roce 1908 vychutnávali v Československu kávu".

[Bystroushaak]

žádnou informaci jsem nevytrhl z kontextu

Doslova dvě věty co spolu nijak nesouvisí, jsou v různých odstavcích a je mezi nimi asi pět obrázků a několik tisíc pixelů horizontálního oddělení.

.. předpokládám ..

Předpokládáš špatně, už se to řešilo tady v diskuzi:

V letech 2003-2005 proběhla modernizace mikrotronu, jejímž cílem bylo zvýšení středního proudu urychlených elektronů, zlepšení kvality svazku a zvýšení spolehlivosti při dlouhodobém provozu. Toho bylo dosaženo záměnou zastaralého a poruchového magnetronového generátoru za moderní a výkonnější

Nevím co se tady snažíš vykoumat. Panel a magnetron jsou dvě úplně odlišné komponenty, které popisuji v odlišných odstavcích, a vztahují se k jim úplně jiná data výroby. Magnetron byl vyměněn někdy mezi lety 2003-2005. Panel je původní. Je to poměrně jasně vidět i z vzhledu obou komponent.

[Jendа]

FYI modulátor != magnetron. Magnetron je ta samotná věc kde je žhavení a rezonanční dutiny a je to spotřebák, např. v radarech typicky vydrží max. několik let, pak se rezonanční dutiny neustálým bombardováním zbytky bordelu ve vakuu, změnami teplot a leakováním vakua vymelou, taky se opotřebuje žhavení, a rozpadne se spektrum a klesne výkon a je to na vyhození (tady píšou že ten mechanismus selhání je jiný; tady zase píšou že ty drahé magnetrony do státních radarů mají životnost 50k hodin = 5.7 roku nepřetržitého běhu, takže možná pokud mají v mikrotronu dobrej, tak by to mohlo vydržet). Jedině že by mikrotron běžel třeba jenom pár hodin týdně, pak by to asi přežilo. Oproti tomu modulátor (což je věc, která spíná anodové napětí, příp. spíná napětí do VN trafa) bývají nějaké výkonové polovodiče a vydrží věčně.

[Bystroushaak]

Jo, máš pravdu, nechtělo se mi tomu říkat pořád "šedá krabice".

[podlesh]

Jenom takový detail:

---- v roce 1981 žádné rusko NEEXISTOVALO

Ruská Sovštská Federativní Socialistická Republika = RSFSR = Российская Советская Федеративная Социалистическая Республика

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Trochu OT, ale pro zájemce o studium průkopnických časů doporučuji:

• film ÉRA PRŮKOPNÍKŮ nebo na YT

Výstup prvního člověka do volného vesmíru byl drama od začátku do konce. Kosmonauti Běljajev a Leonov byli několikrát krůček od smrti, po výstupu do kosmu se Leonovovi nešlo vrátit do kabiny, v kabině se pak téměř otrávili kyslíkem... A po přistání na Zemi to bylo ještě horší... Přistáli na ruční řízení někam do zasněžené tajgy, kde zuřila bouře, museli se vrátit kus na lyžích, aby je mohl vůbec odvézt vrtulník... Zachránil je náhodný radioamatér, který ilegálně poslouchal rozhlas, jinak by je nenašli. To vše v reáliích SSSR, jiné mentality a režimu.

Je to po všech stránkách vynikající film - fascinující ve své syrovosti, je natočen dost věrohodně, nemoralizuje, bez soudu zachycuje mnohoznačnost reality. Člověka až mrazí z toho, jak ledaskteré úspěchy vědy stály na hromadě štěstí. Zároveň je tam perfektně zachyceno opouštění Země z hlediska toho, jak to na člověka působí a jak nepředstavitelné je se trefit na Zem zpět. IMHO je to hodnotný film i po lidské a duchovní stránce.

[Jendа]

Docela dobrý, ze začátku chybí technická vysvětlení různých věcí (snažil jsem se letadla studovat, klasickým přístupem Wikipedie + příručky FAA, ale nějaké extra osvícení jsem z toho nedostal).

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Jj, technikálie se dají nastudovat odjinud, tohle je spíš o té historii a lidech. Ono je třeba i zajímavé jakou dobývání vesmíru hrálo roli v propagandě (člověk pak může trochu jinak přemýšlet i o událostech současnosti apod).

[jb]

https://www.osel.cz/6569-kriticke-momenty-kosmonautiky-dily-6-10.html

[ehmmm]

Jojo, na sovetsky film to je dost dobre. Videl jsem to nekolikrat, kdyz jsem se pokousel ucit rustinu pred sluzebni cestou. Ale jak se pise v tom odkazu, originalni pribeh je jeste lepsi.

Za to jsem si jednou poustel Saljut7 a to byla fakt blbost. Pritom nazivo to muselo byt take dost zajimave.

[jb]

Saljut 7 je asi z ruských kosmických filmů nejslabší. Gagarin je dobrý, Průkopníci taky. Kdyby Saljut 7 natočili podle pravdy, tak by tam asi chybělo nějaké to velké finále a to je proti zásadám storytellingu.

[ehmmm]

Tak jsem na treti pokus dokoukal toho Gagarina a nic moc. Uz to bylo takoveho moc sovetske. Kvalit Meresjeva sice to nedosahovalo, ale uz se to blizilo.

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Zajímavý článek, některé detaily jsou podané odlišně, celkové vyznění je však neméně působivé.

[jb]

Celý ten seriál - Kritické momenty je perfektní. Vyšlo to i knižně a jsem hrdým majitelem jednoho výtisku.

[Miriam (ta pravá)]

Pěkný text. Fascinuje mě ta nízká cena za použití. Kdybych měla nějaký nápad, co s tím, hned bych za to utratila přídavky, co beru na děti.

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Taky mne to překvapilo, na druhou stranu je otázka, co se dá za hodinu stihnout.

[msk]

Uplny masaker. Tym tunelom som siel par krat v zivote, ostate plechove dvere som si vsimol. Cakal som tam rozvodnu, alebo nejaky kumbal pre upratovacky. Toto je ale totalny masaker !

[Petr]

što eto kumbal pre upratovacky?

[Gréta]

nóóó podle wikislovníku 'malá tmavá místnost pro uklízečky' :O :O :D ;D

[omg]

Neni upratovacka spis zelva?

[xxxs]

ano. teenage mutant charwoman.

[Max]

Ne, upratovačka je uklízečka a vždy byla. Želva je korytnačka.
Zdar Max

[Jendа]

+1

[_]

kumbal je po slovensky to, cemu se v pornu rika snowball

https://en.wikipedia.org/wiki/Snowballing_(sexual_practice)

takze jde asi opravdu spis o uklizecky nez o zelvy

ale mohly by to byt i ovce

[Max]

Kumbál se u nás používal od dětství. A každý měl svůj vlastní, někdo i dva :), protože většina našich místností v patře měla malé temné místnosti v úkosech střech, kam se vždy odkládal bordel.
Zdar Max

[jxd]

tomu se u nas rikalo kamrlik

[Blaazen]

Správně je kamrdlík - podle vzoru indplementace.

[Peter Golis]

To "?hexalantu boridu?" je LaB₆? Nejako som za posledné roky nesledoval zmeny v chemickom názvosloví, a nie vždy ten názov dokážem identifikovať správne.

[JiK]

nejspis jo, ten se historicky pouziva, kdyz si lidi hrajou s vakuovou technikou a emitory elektronu. Ma nizkou (a stabilni) work function, okolo 2.7 eV.

kdyby to nekdo stavel dnes, tak by pouzil treba MWCNT, to by byl jeste bodovejsi zdroj, s jeste lepsi funkci, akorat nevim, jak by snasel dlouhodobe bombardovani zbytkovymi plyny v te komore...

[Peter Golis]

Mňa skôr zarazilo či nevzniklo nejaké nové názvoslovie, už ani neviem koľkáte. Preklep ma netrápi, to sa stáva každému.

[Bystroushaak]

To "?hexalantu boridu?" je LaB₆? Nejako som za posledné roky nesledoval zmeny v chemickom názvosloví, a nie vždy ten názov dokážem identifikovať správne.

Já jsem upřímně neměl tušení co tím myslí. Řekl to co je v těch otaznících, ale nemohl jsem to pod tímhle názvem dogooglit, tak jsem tam nechal ty otazníky.

[Peter Golis]

Jáj, rýchly fonetický prepis. Pohoda. I keď ono je to podľa mne známeho posledného názvoslovia Lantán HexaBorid. Pôvodné slovné značenie Lantanid Boričitý mi podľa oxidačných stupňov nevychádza, ale asi tam je aj väzba medzi Bórom a Bórom kde aspoň jeden z Bórov je katión a zvyšné Bóry sú anióny. Tomu zodpovedá aj Calottový Model molekuly.