Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V článku jsou jen úryvky stránky, nutné pro komentáře.Ony jsou tam nějaké komentáře? Vypadá to jako okopírovaná stránka, kterou se vám nepodařilo zformátovat stejně, jako je to na Wikipedii. Takže to dělá ostudu jak Linuxu, tak Wikipedii.
Z Wikipedie se může kopírovat cokoliv, pokud se uvede zdroj (což je splněno).Ani jedno není pravda. Podmínky užití najdete na té stránce, kterou jste kopíroval, překvapivě pod odkazem Podmínky užití. Zdroj se uvádí například tak, že napíšete „Zdroj:“ a za to dáte odkaz. nestačí jen tak plácnout někam odkaz, u kterého není jasné, proč tam je (v kontextu celého příspěvku to vypadá, že když se vám při tom kopírování rozsypalo formátování, nějak se tam připletl i odkaz na konci).
vlastní citacea jedeme dále Tohle asi on myslel
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle…Míra mi moc odůvodněná nepřijde, protože téměř všechen text tvoří citace, a to „své dílo“ tady více méně chybí.
Článek si klade nelehký cíl upozornit na existenci portálu.Napiš to do úvodu a vůbec nějak lépe rozliš, co jsou citace a co tvoje komentáře… Zpočátku jsem vůbec nechápal, co se tímto zápiskem snažíš říct.
Do budoucnosti fakt nevidim...
Na abclinuxu psát o Linuxu asi nemá smysl.klid, to je zde takto jen poslední dobou kdy se zde píší totální kraviny. Jsou vánoce, děcka nemají co dělat tak píší někam kde jim to někdo dovolí. I já jsem již o tom uvažoval, ale dnes jsem nějaký blog o linuxu spáchal.
Ale psát o Linuxu odcházím jinam. Na abclinuxu psát o Linuxu asi nemá smysl.Z čeho usuzuješ, když jsi to ani nezkusil? Ne, kopírování z Wikipedie fakt za psaní nepovažuju, ty ano?
Neoznačoval bych grub za balíček, určitě ne v textu pro začátečníka, kterej si sotva spojí pojem balíček a repozitářema (a pokue je myšleno jako balíček funkční, bylo by fajn to explicitně napsat).
K tomu grubu bych uvedl i alternativy, grub není rozhodně nejlepší.
U těch distribucí rozhodně chybí Debian, opomenout jednu z nejstarších a nejpoužívanější (imho) distribuci je hřích.
Wikipedista nejsem, tak do toho vrtat nebudu, jen to co mě napadlo a kdyby to někdo chtěl upravit..
wikipediu sere pes, tak sa necuduj
Kategorie „Software pro Linux“ obsahuje opravdu ten nejrozšířenější software, který každý linuxák každodenně používá:Zvláštní. V posledním týdnu jsem z toho spustil jenom Nero. SELinux sice v systému běží, ale rozhodně bych neřekl, že ho aktivně používám. Nainstalované mám ze seznamu ještě Geany a Rhythmbox. Toť vše.
Tiskni
Sdílej: