Portál: Linux

20.12.2011 15:40 | Přečteno: 1381× | poslední úprava: 20.12.2011 17:57

Linux je jádrem (kernelem) několika počítačových operačních systémů. Je známým příkladem svobodného softwaru a vývoje open source softwaru – na rozdíl od proprietárních operačních systémů jako Windows či Mac OS je celý jeho zdrojový kód volně k dispozici pro veřejnost a kdokoli jej může svobodně používat, upravovat a dále distribuovat.

1. Zajímavosti

Víte, že…
…některé země Evropské unie plně nahrazují ve státní správě operační systém Windows Linuxem?
…GNU/Linux i přes masivní propagaci má na osobních počítačích pouze tři čtvrtě procenta uživatelů?
…na GNU/Linux nejsou téměř žádné viry?

2. Článek (část)

GNU GRUB (zkráceně „GRUB“) je zavaděč – zaváděcí balíček projektu GNU. GRUB je zavaděčem pravomocí a specifikací multibootu, které umožňuje uživateli mít několik různých operačních systémů na jednom počítači, a mít možnost výběru, který systém chceme spustit při startu počítače. GRUB může být použit k výběru z různých Kernelů (jader) přístupných z jednotlivých diskových oddílů operačního systému, stejně jako k předání zaváděcích parametrů příslušnému jádru.

3. Obrázek


openSUSE 12.1 vydané 16. listopadu 2011 s grafickým prostředím KDE

4. Novinky

• 01.06.2011 Vznikla nová linuxová distribuce Mageia, která je odvozena od Mandrivy.
• 29.05.2011 Z důvodu přehlednosti se mění číslování jádra Linuxu. Nová verze bude označena 3.0, ne 2.6.40, jak by tomu bylo u starého systému.
• 28.04.2011 nová verze Ubuntu – 11.04 (Natty Narwhal)
• 06.04.2011 vyšlo GNOME 3
• 07.12.2010 Google představil Chrome OS, který je založen na Linuxu
• 25.05.2010 Fedora vydala verzi 13
• 29.04.2010 vyšlo Ubuntu 10.04 – jedná se o verzi s rozšířenou podporou, při té příležitosti bylo poprvé změněno logo Ubuntu
• 17.11.2009 objevila se Fedora 12

Tak tyto novinky jsou tedy sakra staré. Nejnovější novinka je půl roku stará. Řekl bych, že některé z uvedených věcí už mají novější verze.

5. Napište, nebo rozšiřte články, které to potřebují:

• Mach en
• Blue Gene en
• VA Linux

No jo, hledají se autoři požadovaných článků. Ten VA Linux bych klidně mohl napsat, ale nesmím. Když jsem ten VA Linux zkoušel, tak jsem získal řadu poznatků „vlastním výzkumem“. A výsledky vlastního výzkumu se prý na Wikipedii nesmí používat.

6. Nejpoužívanější distribuce

Mandriva (dříve Mandrake): distribuce Linuxu (GNU/Linux) zaměřená na snadnost instalace a použití. První verze byla firmou Mandrakesoft postavena na Red Hat Linuxu 5.1 a grafickém prostředí KDE 1.0 v červenci roku 1998.

Ubuntu (Kubuntu, Xubuntu atd.): linuxová distribuce pro pracovní stanice, založená na Debianu. Ubuntu je sponzorovaný společností Canonical Ltd (vlastněnou Markem Shuttleworthem) a název distribuce je odvozený z jihoafrického konceptu Ubuntu přibližně znamenajícího „lidskost ostatním".

Fedora (dříve Fedora Core): Cílem projektu je vytvořit kompletní operační systém pro všeobecné použití z open source softwaru. Fedora vznikla jako reakce na obchodní strategii Red Hatu, který se v roce 2003 rozhodl zaměřit na sféru komerčního nasazení a vyvíjet pouze komerční Red Hat Enterprise Linux.

Arch Linux: linuxová distribuce kterou vytvořil Judd Vinet, jenž se inspiroval distribucí CRUX Linux. Arch Linux je nezávislá distribuce optimalizovaná pro architekturu i686 určená pro zkušenější uživatele.

Tak nevím, podle čeho byly tyto distribuce vybrány jako nejpoužívanější. A taky nevím, podle čeho jsou seřazeny. Podle abecedy to není. Že by byla nejrozšířenější Mandriva, když je uvedena jako první? Tady rozhodně chybí zdroj.

7. Kategorie

Linux
[×] Jádro Linuxu
[×] Linuxová zařízení
Linuxové distribuce
[×] Linuxové pahýly
[×] Programátoři linuxového jádra
Software pro Linux
X Window System

Když se klikne na položku nazvanou Jádro Linuxu, tak se objeví sakra malá nabídka. Pouze toto:

• Completely Fair Scheduler

Když se klikne na další položku nazvanou Linuxová zařízení, tak se objeví zase jen sakra malá nabídka:

• WikiReader

Položka Linuxové pahýly skrývá řadu pahýlů. Např. takový významný člověk jako Judd Vinet, by si zasloužil delší článek, než je tento:

Judd Vinet (* 1980 Britská Kolumbie Kanada). Je open-source vývojář žijící ve Victoria v Britské Kolumbii. Je znám hlavně díky linuxové distribuci Arch Linux, kterou vytvořil. Judd již opustil pomyslnou pozici šéfa ArchLinuxu a byl nahrazen Aaronem Griffinem. Vinet promoval v roce 2004 z počítačové informatiky na University of Victoria.

V následující kategorii „Programátoři linuxového jádra“ se po kliknutí objeví celkem pět programátorů jádra. Divím se, že tak málo lidí napsalo celé jádro:

• Alan Cox
• Robert Love
• Andrew Morton
• Havoc Pennington
• Linus Torvalds

Kategorie „Software pro Linux“ obsahuje opravdu ten nejrozšířenější software, který každý linuxák každodenně používá:

• 602Office
• Alien (software)
• Anjuta
• AppArmor
• Aptitude
• Audacious Media Player
• AVG (antivirový program)
• Beryl (software)
• Cartes du Ciel
• DansGuardian
• Ekiga
• Elm
• Empathy
• Galeon
• Geany
• Gnuzilla
• GRAMPS
• Gwibber
• Hamachi
• Kylix
• Lazarus
• Liferea
• Lotus Symphony
• Mugshot (software)
• Nero Burning ROM
• NX technologie
• Pacman (Arch Linux)
• Picasa
• PiTiVi
• Planet CCRMA
• QUCS
• Rhythmbox
• Rosegarden
• SELinux
• Troff
• VariCAD
• XnView

Kategorii „X Window System“ považuji za silnou stránku portálu. Je tam opravdu vše, co by člověk na tomto místě očekával:

• GNOME
• KD
• KDE Software Compilation 4
• NX technologie
• The Open Group
• Open Software Foundation
• Protokoly a architektura pro X Window System
• Správce oken
• X display manager
• X PixMap
• X Window System
• Xfce
• Xming
• Xterm

Zdroj: Portál:Linux        

Komentáře

[santana]

Článek si klade nelehký cíl upozornit na existenci portálu. Řada lidí totiž chodí pouze na linuxové servery s rootem v čele a o portálu skoro ani neví.

[gtz]

Však to co zde linkujete je pouze obsah wikipedie. Žádný portál.

[santana]

Kdybyste kliknul na ten odkaz, co v tom článku je, tak zjistíte, že na Wikipedii jsou portály.

"Portál: Linux" je jeden z nich.

[Filip Jirsák]

Pokud vím, portály na Wikipedii sdružují dohromady určitá témata – je to něco jako kategorie, ale o úroveň výš, obecnější. Nemá to být samostatný obsah, jak se patrně mylně domníváte.

[gtz]

to jsem udělal a na 1/3 obrazovky na mne vyjel ten jejich spam, abych si přečetl dopis od nějakého maníka. A čumí tam, že přijímají i koruny. To raději polezu na linuxsoft/root než tam.

[mirefek]

Na mne zadny spam nevyskakuje... http://www.userstyles.org/styles/13893/modernwiki

[Filip Jirsák]

Článek? Já vidím akorát okopírovaný obsah jedné stránky z Wikipedie, navíc ještě v rozporu s licencí.

[santana]

V článku jsou jen úryvky stránky, nutné pro komentáře. Z Wikipedie se může kopírovat cokoliv, pokud se uvede zdroj (což je splněno). Odpor některých zdejších lidí vůči blogům o Linuxu je známý.

[Filip Jirsák]

V článku jsou jen úryvky stránky, nutné pro komentáře.

Ony jsou tam nějaké komentáře? Vypadá to jako okopírovaná stránka, kterou se vám nepodařilo zformátovat stejně, jako je to na Wikipedii. Takže to dělá ostudu jak Linuxu, tak Wikipedii.

Z Wikipedie se může kopírovat cokoliv, pokud se uvede zdroj (což je splněno).

Ani jedno není pravda. Podmínky užití najdete na té stránce, kterou jste kopíroval, překvapivě pod odkazem Podmínky užití. Zdroj se uvádí například tak, že napíšete „Zdroj:“ a za to dáte odkaz. nestačí jen tak plácnout někam odkaz, u kterého není jasné, proč tam je (v kontextu celého příspěvku to vypadá, že když se vám při tom kopírování rozsypalo formátování, nějak se tam připletl i odkaz na konci).

[santana]

Prohlížel jste si někdy ostatní blogy, jestli všechny vaše podmínky splňují?

Je opravdu skvělé, když se na primárně linuxovém webu vyhazují z titulní stránky články o Linuxu. Zatímco ty o úplně něčem jiném tam zůstavájí.

Takže ty čtyři písmena tam dopíšu a v dalších zápisech se rači zaměřím na kočky nebo na sex.

[Filip Jirsák]

Já jsem žádné moje podmínky neuváděl, dával jsem vám odkaz na podmínky Wikipedie.

Článek jsem z titulní stránky odstranil z toho důvodu, že jde o jednoznačné porušení autorského zákona. Článek to není o ničem, je to jen okopírovaný a pokažený text z Wikipedie. Ale kdyby to bylo aspoň v souladu s licencí Wikipedie, kterou je tak snadné dodržet – pak bych si o tom sice pořád dál myslet, že je to hodně nepovedený zápisek, ale neviděl bych důvod ho z titulní stránky odstraňovat.

[santana]

Ale jaké porušení, když zdroj je v článku uveden ?

Řada jiných serverů přebírá, popř. upravuje články z Wikipedie, takže to vůbec nechápu...

[Filip Jirsák]

Tak ještě jednou. Články z Wikipedie nemůžete kopírovat, jak se vám zachce, ani když uvedete zdroj. Musíte doržet Podmínky užití.

[santana]

Ano, čtu, že se má poskytnout hypertextový odkaz (kde je to možné) nebo adresu URL užité stránky. Takže mám svědomí čisté.

Zato vy ste se do toho nějak zamotal.

Ale klidně to řešme dál. Opravdu si do detailu stojíte za všemi výroky, co jste napsal v této diskuzi?

Nechcete si je ještě jednou v po sobě v klidu přečíst a znovu posoudit?

[gtz]

On to myslel, že uvedeš [*Použitý zdroj] a k tomu dáš link. Většinou se to tak píše, když citujete z Wikipédie. Správně jak on myslí by to mělo být, že u citace by mělo být něco podobného. Tedy

[Citace odkud]

vlastní citace

a jedeme dále

Tohle asi on myslel

[Filip Jirsák]

Čtěte dál. Nemůžete skončit u první odrážky.

[GeoRW]

clovece, toto by si na ziadnom sude nevyhral. Jednoznacne ide o uzitie v sulade s autorskym zakonom. Nieco ako recenzia knihy, proste "fair use" bez ohladu na licenciu, ktorou je ten obsah distribuovany. Tak tu zase neprud

[Chytrex]

Jo FJ občas prudí, většinově s ním nesouhlasím, ale zrovna tady bych řekl že má pravdu. Ono v podstatě na dodržování licencí stojí a padá i GNU/Linux..

[Filip Jirsák]

Když píšete, že je to v souladu se zákonem, napište také konkrétní číslo paragrafu. „Něco jako“ nebo „prostě“ nejsou zrovna přesné odkazy, podle kterých by se dalo vaše tvrzení doložit. Pokud jste myslel, že jde o citaci podle § 31 – těžko nazvat citací něco, co je několikanásobně delší, než autorův původní text. Navíc citace podle zákona vyžaduje jisté náležitosti uvedené v § 31 odst. 1…

[xkucf03]

Nevím, jak na Slovensku, ale u nás platí, že:

Do práva autorského nezasahuje ten, kdo a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle…

Míra mi moc odůvodněná nepřijde, protože téměř všechen text tvoří citace, a to „své dílo“ tady více méně chybí.

[xkucf03]

Článek si klade nelehký cíl upozornit na existenci portálu.

Napiš to do úvodu a vůbec nějak lépe rozliš, co jsou citace a co tvoje komentáře… Zpočátku jsem vůbec nechápal, co se tímto zápiskem snažíš říct.

[Filip Jirsák]

Ono o kvalitě obsahu vypovídá už jenom to, že citace zabírají několikanásobně víc prostoru, než vlastní text autora. Když nemám co říct, dlouhé citace to nezachrání…

[xkucf03]

Jakkoli je tenhle zápisek příšerný, asi by bylo celkem dobré udělat si brigádu a trochu ten portál na Wikipedii vylepšit.

Přidal jsem odkazy na Debian a SUSE. Novinky bych asi vyhodil úplně, protože pochybuji, že to někdo zvládne udržovat (až se někdo takový najde, tak je tam klidně vrátit, ale půl roku staré novinky jsou akorát pro ostudu).

[santana]

Komentáře jsou v nouzi udělané tučnou kurzívou. Protože tady nefunguje barevné písmo, což sem nevěděl.

Původně sem používal barevné písmo. Nahoře bylo upozornění, že komentáře jsou barevně.

[xkucf03]

Barevné písmo? Ještě to tak!

Citace můžeš vložit do <blockquote/> značek a je fakt, že zápisek by měl být tvořen hlavně tvým vlastním textem, ne samé citace – stačí odkázat stránku na wiki a citovat jen to nutné.

[=^..^= AmigaPower®]

Datum registrace: dnes

[santana]

Jo, a ono tady jde napsat zápis bez registrace? To sem nevěděl.

[=^..^= AmigaPower®]

Ne, a to teď jako už budeš psát příspěvky jako registrovanej?

[santana]

Dyť to sakra vidíš, né!

[=^..^= AmigaPower®]

No tak hned nebuď nasranej... Do budoucnosti fakt nevidim...

[santana]

Ale psát o Linuxu odcházím jinam. Na abclinuxu psát o Linuxu asi nemá smysl.

Tady budu psát jedině o tématech, která se zde ujala.

Doufám, že mne podpoříš u dalšího zápisu.

[gtz]

Na abclinuxu psát o Linuxu asi nemá smysl.

klid, to je zde takto jen poslední dobou kdy se zde píší totální kraviny. Jsou vánoce, děcka nemají co dělat tak píší někam kde jim to někdo dovolí. I já jsem již o tom uvažoval, ale dnes jsem nějaký blog o linuxu spáchal.

[=^..^= AmigaPower®]

...na Linux glog nemam, nebudem si nic namlouvat

[pavlix]

Ale psát o Linuxu odcházím jinam. Na abclinuxu psát o Linuxu asi nemá smysl.

Z čeho usuzuješ, když jsi to ani nezkusil? Ne, kopírování z Wikipedie fakt za psaní nepovažuju, ty ano?

[Heron]

Psát o linuxu smysl má. Okopírovat nějakou stránku z wikipedie (a ještě k tomu České) smysl nemá. To už je lepší udělat mikrozápisek s odkazem a vysvětlením (to mi tam chybí nejvíce), proč to se dáváš.

[Chytrex]

jééé sorry, nešim sem si že už tu hodinu máš téměř totožnou reakci. Rozhodně souhlas.

[pavlix]

I já :).

[Chytrex]

No nevim no.. Mi to moc jako zápisek o linuxu nepřišlo.. Je to copypaste odněkud... Než tenhle zvratek tak to už radši mikroblog o znění "Pomožte upravit XYZ na wikipedii" nebo oč ti vlastně šlo..

[poky74]

Neoznačoval bych grub za balíček, určitě ne v textu pro začátečníka, kterej si sotva spojí pojem balíček a repozitářema (a pokue je myšleno jako balíček funkční, bylo by fajn to explicitně napsat).

K tomu grubu bych uvedl i alternativy, grub není rozhodně nejlepší.

U těch distribucí rozhodně chybí Debian, opomenout jednu z nejstarších a nejpoužívanější (imho) distribuci je hřích.

 

Wikipedista nejsem, tak do toho vrtat nebudu, jen to co mě napadlo a kdyby to někdo chtěl upravit..

[kyknos]

Portály na Wikipedii === prachsprostý spam

[gtz]

Však už jsem to sem psal [15]

[kyknos]

tu kazdorocni kampan na wiki lze snadno vypnout, mluvim o portalech samotnych, ktere jsou uplne k nicemu a odkazy na ne se masivne spamuje ve spouste clanku

[GeoRW]

na cesku (aj slovensku wikipediu sere pes, tak sa necuduj

[Václav Kramář]

Kategorie „Software pro Linux“ obsahuje opravdu ten nejrozšířenější software, který každý linuxák každodenně používá:

Zvláštní. V posledním týdnu jsem z toho spustil jenom Nero. SELinux sice v systému běží, ale rozhodně bych neřekl, že ho aktivně používám. Nainstalované mám ze seznamu ještě Geany a Rhythmbox. Toť vše.

[otula]

Zcela mi uniká smysl tohoto zápisku. Navíc jsou v něm faktické chyby, jako například, že Arch Linux je distribuce optimalizovaná pro architekturu i686. Tohle platilo možná před x lety, kdy se ještě běžně nepoužívaly 64bitové procesory. Tehdy to bylo svým způsobem pokrokové. Z tohoto zápisku bych si ovšem podvědomě vyvodil, že je to distribuce 100 let za opicemi.

BTW: odkud zkopíruješ text pro příští zápisek? Z Rootu, či z Linuxsoftu?