Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Možná o tom nevíte, ale předchozí příklady imperativní styl programování.
Já nevědět, co to znamenat mít.
Díky, ale stále mi chyběl příklad, jak použít scalu jako script a jak se vlastně předávají parametry. Takže například takto:
#!/bin/sh
exec scala -savecompiled "$0" "$@"
!#
object Parser {
def main(args: Array[String]) {
for (s <- args) {
println("> " + s);
}
}
}
Parser.main(args.toArray)
... při prvním spuštění to není nic moc, ale díky přepínači -savecompiled se někde vytvoří soubor .class a příští spuštění je již "rychlé". Samozřejmě, že na jednoduché scripty bude možná rychlejší scriptování třeba i bashi, ale pokud script dělá složité operace, tak už překlad do bytecode bude znát. Subjektivně: mě to přijde dostatečně rychlé.
Na tomto způsobu je hlavně fajn, že je vše v jednom spustitelném souboru, a uživatel třeba ani neví, že se uvnitř spouští scala/java.
ps: porovnání rychlosti java/scala/groovy v jednom umělém příkladu (zde se porovnává běh nikoliv pouze start)
příklad prvního a druhého (dalšího) spuštění scriptu
$ time ./4.scala
real 0m1.766suser 0m0.252ssys 0m0.040s$ time ./4.scala
real 0m0.271suser 0m0.196ssys 0m0.036s
.
Tiskni
Sdílej: