Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Google Chrome 149 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 149.0.7827.53 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pluto.jl, reaktivní notebook pro programovací jazyk Julia, dospěl do verze 1.0.
Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Možná o tom nevíte, ale předchozí příklady imperativní styl programování.
Já nevědět, co to znamenat mít.
Díky, ale stále mi chyběl příklad, jak použít scalu jako script a jak se vlastně předávají parametry. Takže například takto:
#!/bin/sh
exec scala -savecompiled "$0" "$@"
!#
object Parser {
def main(args: Array[String]) {
for (s <- args) {
println("> " + s);
}
}
}
Parser.main(args.toArray)
... při prvním spuštění to není nic moc, ale díky přepínači -savecompiled se někde vytvoří soubor .class a příští spuštění je již "rychlé". Samozřejmě, že na jednoduché scripty bude možná rychlejší scriptování třeba i bashi, ale pokud script dělá složité operace, tak už překlad do bytecode bude znát. Subjektivně: mě to přijde dostatečně rychlé.
Na tomto způsobu je hlavně fajn, že je vše v jednom spustitelném souboru, a uživatel třeba ani neví, že se uvnitř spouští scala/java.
ps: porovnání rychlosti java/scala/groovy v jednom umělém příkladu (zde se porovnává běh nikoliv pouze start)
příklad prvního a druhého (dalšího) spuštění scriptu
$ time ./4.scala
real 0m1.766suser 0m0.252ssys 0m0.040s$ time ./4.scala
real 0m0.271suser 0m0.196ssys 0m0.036s
.
Tiskni
Sdílej: